Čmeláci aktivní v zimě? Ve Velké Británii ano!

V posledních letech britští vědci zaznamenali v chladných zimních měsících neobvyklý nárůst počtu čmeláků. Stopovali je, aby zjistili, co za tím vězí, a byli překvapeni. Zdá se, že důvodem změny čmeláčích návyků je vytříbené estetické cítění britských zahradních architektů.

Jak tedy souvisí nespaví čmeláci s britskými specifiky? Vědci z Queen Mary University of London si všimli, že chování čmeláků zemních (Bombus terrestris) se změnilo a čmeláci jsou nyní ke spatření v zimním období.

Poletují a opylují rostliny jako planiku velkoplodou (Arbutus unedo) nebo cesmíně podobné druhy a subspecie mahonie (Mahonia), které kvetou i během chladnějších měsíců. „Všechny druhy čmeláků ve Velké Británii obvykle na podzim vymírají a pouze jejich nové královny přežívají zimu v režimu spánku,“ vysvětluje doktor Thomas Ings z fakulty biologických a chemických věd.

„Nicméně náš výzkum ukazuje na nové velké změny v chování našich čmeláků.“

Čmeláci jsou včeláci Čmeláci skutečně patří do čeledi včelovitých (Apidae). V podčeledi včely (Apinae) mají vlastní tribus (nižší taxonomická jednotka) Bombini a rod Bombus. K dnešnímu dni je známo až 262 různých rodů čmeláků.

Čmeláci jsou zajímaví mnoha svými schopnostmi. V souvislosti s uvedeným výzkumem například tím, že si umějí vyprodukovat velké množství tepla a zahřát se až na 37–39 ºC, takže jim nevadí občas poletovat i při teplotách nebezpečně blízko nad nulou.

Jsou mezi nimi i skuteční otužilci, jako arktický druh Bombus polarit, s nímž se lze potkat nejen v severní Kanadě nebo na Aljašce, ale i v Grónsku či na ruské Čukotce. Od včel se čmeláci liší tím, že nepřezimuje celá jejich kolonie, ale jen oplodněná samička.

Ta má co dělat, aby se hned v časném jaře vykrmila a založila nové společenstvo. Proč čmeláky očipovat? První podezření z nárůstu aktivity čmeláků by mohlo padnout na změnu klimatu, zejména na teplejší zimy, které jsme zažili v posledních dvou desetiletích.

Není ale možné přehlédnout, že shánějí potravu na exotických kvetoucích rostlinách v parcích a zahradách. Odtud vede stopa k tomu, že hlavní příčinou zimních aktivit čmeláků může být také britská obliba rostlin kvetoucích v zimě.

Vědci uvažovali, zda je možné, že tito »zimní« opylovači dokonce mohou sbírat nektar rychleji, než když shánějí potravu v létě. Sledovali čmeláky, označené čipy RFID (Radio Frequency Identification) a měřili množství nektaru, které očipovaní čmeláci nashromáždili.

V zimě je více nektaru? Překvapivě se ukázalo, že množství nashromážděné potravy je v zimním období vyšší, než zaznamenaly předchozí studie v období letním. Značné naměřené objemy nashromážděného pylu i nektaru byly jasným důkazem toho, že čmeláci si dokážou sehnat potravu poměrně rychle.

To naznačuje, že jsou schopni najít a využít zdroje potravy v blízkosti svých hnízd. Proč tomu tak není rovněž v létě? Protože je větší konkurence, větší boj o každou kapku nektaru a bohaté zdroje jsou vzácnější, jsou k nalezení až daleko od hnízda, je třeba nalétat větší počet »čmelákokilometrů«. V létě jsou největší konkurentky čmeláků – včely (Apis mellifera) – příslovečně pilné a jsou aktivní i další opylovači. Jakmile však klesne teplota pod 10 ºC, včely již zůstávají v úlu, zatímco otužilí čmeláci mají pré.

Jak je to s trubci? Ovšem pokud jsou čmeláci schopni nasbírat tak velké množství potravy po celé chladné období, nabízí se otázka, zda jsou také schopni vytvářet v jednom roce ještě druhou, zimní generaci (viz rámeček).

Pozorováním oplodněných samiček z první, letní generace, vědci zjistili, že zakládají nová hnízda v období října a listopadu a o několik týdnů později byly vidět dělnice, stejně jak je obvyklé v první generaci na jaře.

I když to dokazuje úspěšné založení zimních kolonií, není zatím potvrzeno, zda se druhá generace vyvíjí až do poslední fáze, tedy zda se v některé kolonii líhnou pak i trubci a nové královny. Studený hmyzí bufet Kromě klimatu a záliby v exotických rostlinách může chování britských čmeláků ovlivnit další ještě neprověřená možnost, která bude vyžadovat spolupráci genetiků – totiž křížení britského Bombus terrestris audax s komerčně dováženým Bombus terrestris dalmatinus, jehož domovem je jihovýchodní Evropa a který je adaptovaný na příznivější podmínky a letní i zimní kolonie běžně v jednom roce zakládá.

Městské parky mohou svým druhovým zastoupením rostlin skutečně představovat pro čmeláky i další opylovače bohatou pastvu (dalo by se přeneseně říci studený bufet). Ze zastoupených druhů jsou hmyzem oblíbeny hlavně už zmíněné mahonie.

Mahonia japanica a její kříženec s mahonia lomarifolia nazvaný mahonia x media produkují nektar s obsahem cukru 33–36 %, což není nijak neobvyklé (obvykle včely sbírají nektar s obsahem cukru 20–60 %).

Proč si je tedy čmeláci tak oblibují? Protože dokážou vyprodukovat nejméně pětkrát více nektaru (4–5 μl), než je obvyklé (méně než 1 μl). Konzervativismus není in To se čmelákům líbí, protože mohou na podzim najít bohaté zdroje blízko hnízd, aniž by je rušila konkurence.

Tomuto předpokladu také odpovídaly „letové křivky“ sledovaných čmeláků. Podle nich se obvykle po několika průzkumných letech zkrátila letová vzdálenost, protože byl nalezen bohatý blízký zdroj potravy.

Vědci trpělivě sledovali očipované i neočipované čmeláky během dvou let nejen v Královských botanických zahradách Kew Gardens, ale v celé Jižní Anglii a i když hodlají své výsledky ještě dále potvrdit, přiklánějí se k možnosti, že původní britský čmelák Bombus terrestris audax není nijak konzervativní.

Tedy že mění své zvyky, přizpůsobuje se vlídnějším podmínkám a zakládá plnohodnotné druhé zimní generace. Přistávací světla pro čmeláky *I když byl Z-37 Čmelák (československý jednomotorový dolnoplošník) svého času velmi populární, pořád je řeč o hmyzu.

A co máme tedy na mysli přistávacími světly? *„Pruhy ve směru žilnatiny květu jsou jedním z nejčastějších vzorů, musí tedy přinášet nějakou výhodu, třeba pro opylování,“ tvrdí Cathie Martinová z britského BBSRC (Biotechnology and Biological Sciences research Council).

*Martinová zkoumala vzory na květech hledíků, protože jejich hlavními opylovači jsou právě čmeláci – jsou dost robustní, aby se do květu dostali. *Zkoumali různé barevné variety, jednobarevné, pravidelně i nepravidelně pruhované a měřili počet návštěv čmeláků na květech.

Ukázalo se, že preferované byly skutečně ty pruhované. *„Pruhy poskytují vizuální vodítko pro opylovače, nasměrují je na centrální přistávací plošinu ke vstupu do květu, ke zdroji nektaru a pylu,“ říká Cathie Martinová.

Poněkud snobští čmeláci? Kew Gardens, ve kterých poletovali první sledovaní čmeláci, byly jako národní botanická zahrada ustanoveny v Londýně v roce 1840. Založil je lord Capel z Tewkesbury a postupně byly rozšiřovány a přestavovány.

Už jako botanická zahrada se rozrostly na plochu 30 ha a spolu s rozsáhlým arboretem (sbírkou živých dřevin) do dnešní doby na 120 h. Jeho součástí je několik zajímavých skleníků, Palmový dům, největší viktoriánský skleník Temperate house nebo skleník princezny z Walesu, otevřený v roce 1987, ve kterém projdete deseti klimatickými pásmy.

Dnes jsou Kew Gardens jedním z center botanického výzkumu i populárním místem návštěv turistů, kromě skleníků zde najdete i herbáře a rozsáhlou knihovnu. V červenci 2003 byly zahrady zahrnuty do seznamu památek UNESCO.

Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Nelétá vše, co křídla má!

Obecným předpokladem je, že když má nějaký tvor křídla, je schopen letu....

Morče, nebo prasátko?

Morče domácí (Cavia aperea porcellus) je dnes již běžným domácím...

Země hicuje – oceány se...

Z nejnovější analýzy provedené v uplynulém roce vyplývá fakt, že je možné...

Pes dokáže odhalit pravou lidskou...

Podle nejčerstvější studie odborníků z Veterinární univerzity ve Vídni se psi...

Špinavému vzduchu se nevyhneme

Dýchat musí každý z nás a zhruba 99 % všech lidí na planetě dýchá znečištěný vzduch,...

Stále menší a menší plasty

Plasty jsou zkázou pro naši planetu a mikroplasty ničí naše těla. Zatímco...

„Kočičí vikingové“

Že byly kočky uctívané ve starověkém Egyptě, ví snad každé malé dítě, důkazy,...

Snímky NASA ukazují klimatickou...

Satelitní fotografie nádrže Mead na hranicích Nevady a Arizony názorně...

Rak bez „raka“, ale s morem

Včely však nejsou jediné, kdo by se měl bát o svou existenci. Namále mají také...

Létající stroje na smrt

V posledních letech se jako synonyma pro invazní druhy skloňují především dva...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Donutil Ernest von Koerber TGM k odchodu do exilu?

Donutil Ernest von Koerber TGM k...

Jaké byly začátky první československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka...
Medvěd z Knihy džunglí

Medvěd z Knihy džunglí

Medvěd pyskatý (Melursus ursinus) je šelma patřící k menším druhům...
Svátek nejmenších: Dětem jako první vzdal hold turecký prezident Atatürk

Svátek nejmenších: Dětem jako...

„Vyhlašuji přestávku. Jednání bude pokračovat za půl hodiny,“ prohlásí předseda tureckého...
Museli jsme za svoji účast v bojích pod křídly RAF zaplatit?

Museli jsme za svoji účast v...

„Rudý kroužek s nápisem Fire výstražně září a v optickém zaměřovači před naším...
Křídla pod drobnohledem

Křídla pod drobnohledem

V zoologické terminologii se pod označením křídla myslí specializované přední...
Zakladatel spolku nejtlustších mužů zhubnul pomocí spánku

Zakladatel spolku nejtlustších...

Diety jsou staré téměř jako lidstvo samo. Svědectví o nich máme už z...
Proč Ladislava Pohrobka korunovali uherským králem bez svatoštěpánské koruny?

Proč Ladislava Pohrobka korunovali...

Ani ne po skončení šestinedělí vezme 27. března 1440 královna Alžběty...
Nan Madol: Kdo postavil umělé ostrovy uprostřed Pacifiku?

Nan Madol: Kdo postavil umělé...

Na 92 umělých ostrůvcích v Mikronésii leží záhadné a rozbořené...
Jak vybrat kliniku estetické medicíny?

Jak vybrat kliniku estetické...

Pokud plánujete větší estetický zákrok, pravděpodobně budete důkladně...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.