Domů     Medicína
Testosteron nám ubírá na empatii
21.stoleti 11.2.2011

Není žádným tajemstvím, že muži s vysokou hladinou testosteronu bývají nejen sexuálně náruživí, ale často také „nejdou pro ránu daleko“. Výzkum vědců z univerzit v Utrechtu a Cambridge nedávno prokázal jasnou souvislost mezi vysokou hladinou testosteronu a (ne)schopností vcítit se do pocitů druhého. Není žádným tajemstvím, že muži s vysokou hladinou testosteronu bývají nejen sexuálně náruživí, ale často také „nejdou pro ránu daleko“. Výzkum vědců z univerzit v Utrechtu a Cambridge nedávno prokázal jasnou souvislost mezi vysokou hladinou testosteronu a (ne)schopností vcítit se do pocitů druhého.

Schopnost „číst mysl“ neznamená vlastně nic jiného, než vycítit procesy, které se odehrávají v hlavě druhého člověka díky správnému odhadu významu jeho obličejových gest. Tato schopnost je základní vstupní branou k pochopení pro druhé osoby a soucit s nimi, kterému běžně říkáme empatie a altruismus. Tato schopnost není mezi oběma pohlavími rozprostřena rovnoměrně – lepší jsou v ní tradičně ženy. Je jen přirozené, že vědce napadlo, zda tato schopnost nějak nesouvisí s hladinou jednoho z důležitých pohlavních hormonů, testosteronu. Ten se vylučuje u obou pohlaví, u mužů však v podstatně vyšších dávkách. Vědci tedy vložili pod jazyk pokusných osob tampón napuštěný testosteronem a poté je požádali, aby k vyfotografovaným tvářím přiřadily různé emoce. Nepřekvapí, že souvislost mezi větším množstvím testosteronu a špatným odhadem se jasně prokázala.

Tím však práce holandsko-britského týmu neskončila. Vědci totiž již delší dobu vědí, že z poměru mezi délkou prostředníčku a ukazováku na rukou (tzv. 2D:4D ratio) lze vyčíst, jakému množství testosteronu byl vyvíjející se plod vystaven. Testem rozpoznávání emocí z fotografií opět prošly lépe osoby, které byly v ranné fázi vývoje testosteronem zjevně ovlivněny více. Závěry vědeckého týmu jsou důležité ještě z jednoho důvodu. Neschopnost vcítit se do druhého člověka je typickým znakem jedno z poměrně běžných psychických onemocnění, autismu. Výsledky tohoto bádání vlastně potvrzují teorii, že za vznikem autismu stojí právě vystavení mozku vlivu hormonů ze skupiny androgenů, mezi které testosteron patří.

 

Související články
Medicína 22.3.2026
Ráno bývá ticho, tedy pokud člověk nebydlí u průjezdní silnice, kde se prohánějí dieselové motory, ale místo klidného probuzení se v hlavě ozývá pískání. Nezní přitom zvenčí, ale zevnitř. Hučí, šumí, píská, zvoní, někdy se to podobá až siréně. A nikdo jiný ho přitom neslyší… U některých lidí se tinnitus nebo též ušní šelest stane […]
Mozek, náš nejcennější orgán, čelí ve 21. století bezprecedentním hrozbám. Stárnutí populace s sebou přináší dramatický nárůst neurodegenerativních onemocnění, stejně jako výskytů nádorů mozku. Mozky mladých pak ohrožují závislosti na chytrých telefonech. To vše představuje komplexní hrozbu pro lidskou neurobiologii i společnost. Můžeme mozku nějak pomoci? Se stárnutím populace se potýkají především vyspělé ekonomiky, které […]
V biologii již dávno neplatí, že jeden člověk rovná se jedna DNA. Jedním z hlavních důvodů je tak zvaný mikrochimerismus, při kterém může lidské tělo obsahovat více genetických linií zároveň, přičemž k nim „přijde“ velmi přirozeně, například během těhotenství či transplantace. Škodí tento cizí genetický materiál tělu, nebo je mu naopak prospěšný? Řecká mytologie nazývala […]
Medicína Rozhovory 19.3.2026
Jsme to, co jíme, a jíme to, co jsme. S každým soustem a s každým lokem se rozjíždí neuvěřitelná továrna biochemie. Do toho mluví tuky, cukry, bílkoviny, také procesy, prostředí, přírodní látky a chemie. Jak to všechno zkombinovat a jak tělo „nakopnout“ doplňky stravy a vitamíny?   Vitamíny a minerální látky dnes bereme často automaticky jako pojistku […]
Medicína Objevy 18.3.2026
Černý kašel je obávané respirační onemocnění, které může skončit i smrtí. Vědcům z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR a Kalifornské univerzity v Santa Barbaře se podařilo odhalit tajnou zbraň bakterie rodu Bordetella, která ho způsobuje. Jde o její schopnost vyzrát na obranný mechanismus dýchacích cest, jež představují pohyblivé řasinky na buňkách. Jak to dokáže? Využívá […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz