Může počítač rozluštit jazyk? Ano, takový už existuje!

Celé generace luštitelů zapomenutých jazyků předpokládaly, že k rozlousknutí tajemství dávných znaků je třeba více než jen pouhé logiky – např. vytříbeného citu a intuice. Celé generace luštitelů zapomenutých jazyků předpokládaly, že k rozlousknutí tajemství dávných znaků je třeba více než jen pouhé logiky – např. vytříbeného citu a intuice.

Vědci z prestižního MIT však nedávno tuto tradiční pravdu přinejmenším poopravili. Podařilo se jim napsat program, díky němuž si počítač během několika hodin poradil s velkou částí dávno zapomenuté ugaritštiny.

Luštění dávných písem i jazyků se ve vědeckém světě tradičně věnují ty nejlepší mozky. Ani ten sebegeniálnější luštitel se však kromě železné logiky neobejde alespoň bez dvou důležitých spojenců. Prvním z nich je, jak už tomu ve vědě často bývá, náhoda.

Díky ní se archeologům alespoň čas od času podaří objevit text ve dvou jazycích, který pak luštitelům slouží jako »slovníček«. Tím druhým spojencem je pochopitelně cit, intuice a zkušenost (to jsou hned 3 spojenci!).

Docentce Regině Barzilayové z prestižního Massachusettského technologického institutu se nedávno podařilo sestavit program, který jim do značné míry umožnil obejít se bez druhého tradičního spojence.

Tři zjednodušující předpokladyRegina Barzilayová a její student Ben Snyder z Laboratoře výpočetní techniky a umělé inteligence na MIT nedávno oznámili vědeckému světu, že se jim podařilo vytvořit počítačový program, který by mohl nalézt další využití například při tvorbě kybernetických jazykových překladačů.

Aby obešli nesporný fakt, že počítačům intuice skutečně chybí, museli práci svého programu založit a několika zjednodušujících předpokladech. Vybrali si proto ugaritštinu. Tento jazyk byl již dříve rozluštěn, a proto se ví, že je blízce příbuzný staré hebrejštině.

Písmo, jímž byly zapisovány stará hebrejština a ugaritština, je však jiné (se však liší??), a tak museli programátoři do svých kalkulací zavést i druhý předpoklad. Symboly pro jednotlivé hlásky jazyka mohou být sice různé, musejí však označovat stejné hlásky a vyskytovat se v obou jazycích zhruba se stejnou frekvencí.

Konečně třetím a posledním předpokladem bylo, že oba jazyky musejí sdílet slova se společnými kořeny (např. člověk a čelavěk v ruštině) a jejich významy je možné proměňovat pomocí předpon a přípon (např. nad-člověk).

Významný krok k úspěchu Počítačový program, který vědci sestavili, si s rozluštěním významné části ugaritštiny poradil během několika málo hodin. Začal s tím, že se mu podařilo přesně identifikovat význam jednotlivých »písmen« jazyka. Ze třiceti, která jsou na hliněných tabulkách k nalezení, jich pomocí takzvané probabilistické modelace, užívané běžně ve výzkumech umělé inteligence, správně určil celých 29. Poté, co program zvládl tento úkol, vrhl se na luštění významu slov se stejným kořenem v obou jazycích.

Těch sdílí hebrejština s ugaritštinou okolo 30 %. Počítač dokázal správně určit význam 60 % z nich. „Ta, jejichž význam neodhadl počítač správně, se často lišila pouze o jediné písmenko. Často šlo tedy o velmi dobrý odhad,“ přibližuje své výsledky Ben Snyder.

Tento výsledek by možná velká část lidí za velký úspěch nepovažovala. Regina Barzilayová však připomíná, že zatímco původní luštění ugaritštiny trvalo roky a stála za ním řada šťastných náhod, jejich program sice možná nedorazil k úplnému cíli, zato byl hotov během jediného odpoledne.

Krátká kariéra ugaritského písmaJméno jazyka ugaritštiny je většině lidí skutečně nepříliš známé. V kruzích odborníků na starověké dějiny Blízkého východu a také luštitelů dávných jazyků se však jedná o velký pojem.

K objevu hliněných tabulek, popsaných tímto jazykem, došlo v roce 1928 nedaleko pahorku Ras Shamra v dnešní severní Sýrii. Během několika tisíc let bývalo však toto místo významným přístavním městem jménem Ugarit.

Období své největší slávy si prožilo na sklonku doby bronzové – k jeho definitivnímu zničení došlo okolo roku 1178 př. n. l. Zhruba v roce 1400 př. n. l. vytvořili zdejší obyvatelé jedinečné písmo, jehož prostřednictvím zapisovali na hliněné tabulky svůj jazyk.

Jednalo se o jazyk semitský, jehož nejbližším příbuzným je byl jazyk jejich blízkých sousedů – stará hebrejština (podobně jako hebrejština také nezapisuje samohlásky). V užívání bylo tedy písmo poměrně krátkou dobu – něco málo přes 200 let.

Autor: Michal Andrle
Rubriky:  Technika
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Nesmrtelný dvoutakt na závodních okruzích – Výstava motocyklů v Hořicích

Nesmrtelný dvoutakt na závodních...

Městské muzeum ve spolupráci s hořickým historikem motocyklových závodů na okruzích Mgr....
Vlak rychlý jako letadlo

Vlak rychlý jako letadlo

Magneticky levitující vlak je znám pod zkratkou maglev. Provozován je na...
Nemilosrdně proti sršňům! Čínská armáda likviduje hmyz plamenomety

Nemilosrdně proti sršňům! Čínská...

Ještě před několika desetiletími byly plamenomety poměrně oblíbenou zbraní mnoha...
Německo chce lidi donutit ke koupi elektromobilů. Nabíječky budou na každém rohu…

Německo chce lidi donutit ke koupi...

Německo se ze všech sil snaží urychlit přechod na elektromobily. Proto se...
Dezinfekce interiéru: Software policejních Fordů promění auto v saunu

Dezinfekce interiéru: Software...

Po speciálních policejních helmách odhalujících teplotu u člověka...
Bezpečnostní rám z VUT automaticky pozná, zda má pracovník správné ochranné vybavení

Bezpečnostní rám z VUT automaticky...

Přilba, rukavice, bezpečnostní postroj a zaměstnanec po schválení systémem...
Ruské letectvo obdrží modernizované vrtulníky Kamov Ka-52M

Ruské letectvo obdrží...

Ještě v průběhu letošního roku by ruské ministerstvo obrany rádo...
Rána jako z děla! Odborníci pracují na dělostřelecké munici s ramjetovým pohonem

Rána jako z děla! Odborníci pracují...

Americká armáda si brousí zuby na další zajímavé vylepšení jedné ze...
Muskův Starship SN4 je na dobré cestě k prvnímu letu

Muskův Starship SN4 je na dobré...

Představitelé Muskovy americké technologické společnosti SpaceX mají důvod...
Jak přelstít technologii? Americká armáda chce svěřit komunikaci zvířatům

Jak přelstít technologii? Americká...

Významný podíl zvířat na komunikaci mezi vojenskými jednotkami býval...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Autor obřího Stalinova pomníku spáchal sebevraždu

Autor obřího Stalinova pomníku...

„Po chvilce začaly prášky působit a sochař otočil kohoutkem jednoho z hořáků sporáku a...
Savantský syndrom: Záhada geniality

Savantský syndrom: Záhada geniality

Všichni známe příběhy o lidech s téměř zázračnými mentálními...
Asimov nastaví robotům jasné meze: Platí tři zákony robotiky i dnes?

Asimov nastaví robotům jasné meze:...

Píše se rok 1942. Americký spisovatel a biochemik Isaac Asimov dokončil...
Zkáza v chrámu: Kdo se pokusil zavraždit slovenského prezidenta Tisa?

Zkáza v chrámu: Kdo se...

Klášterem Pečorská lavra v Kyjevě se ozve mohutná detonace. Kameny létají kolem jako...
Psychologický efekt: Jak nás horoskopy obelhávají?

Psychologický efekt: Jak nás...

Stále víc a víc lidí věří horoskopům. A ruku na srdce, každý z...
Architekt Jurkovič si jako svoje sídlo postavil perníkovou chaloupku

Architekt Jurkovič si jako svoje...

Sportovec a milovník přírody, slovenský architekt Dušan Samuel Jurkovič (1868–1947) si jako svoje...
Kouzelníci ve službách armády: Jaké triky a iluze pomáhaly vyhrát války?

Kouzelníci ve službách armády: Jaké...

Aby zmátli nepřítele, neváhali se velitelé armád spřáhnout s kýmkoli, třeba s...
Sketa Schettino: On utíká, cestující umírají

Sketa Schettino: On utíká,...

Do mikrofonu řekne několik obvyklých frází, krátce se ukloní, zamává...
Kdo vlastní nejvýdělečnější Instagram na světě?

Kdo vlastní nejvýdělečnější...

Instagram má v České republice přes 2 a půl milionu uživatelů a je hned...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.