Čeští vědci zkoumali život v pralesích Kostariky

Vědci z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně se nedávno již potřetí vrátili ze země biologům skutečně zaslíbené – Kostariky. Rozhodně však nepřijeli s prázdnou. Jejich již několik let probíhající výzkumy výrazně přispěly k poznání fauny, s níž by se většina z nás asi nechtěla setkat: ptačích parazitů.

Vědci z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně se nedávno již potřetí vrátili ze země biologům skutečně zaslíbené – Kostariky. Rozhodně však nepřijeli s prázdnou. Jejich již několik let probíhající výzkumy výrazně přispěly k poznání fauny, s níž by se většina z nás asi nechtěla setkat: ptačích parazitů.

Ačkoliv uším běžného Čecha zní slovo Kostarika stále téměř jako synonymum pro »banánovou republiku«, je daleko přiléhavější charakteristikou této zemičky »Švýcarsko Střední Ameriky«. Vysoká je zde na latinoamerické poměry nejen životní úroveň obyvatel, ale také míra, s níž se místní vláda věnuje ochraně jedinečné přírody. Zhruba 27 % území tvoří různé typy chráněných území, zejména národní parky a přírodní rezervace včetně rezervací indiánských, v nichž stále ještě přežívají poslední zbytky původních obyvatel (celkově tvoří asi 2 % současných Kostaričanů). Průzkumu nebývale zachované přírody se již řadu let věnuje tým brněnských vědců pod vedením prof. Ivana Literáka.

Perla Střední Ameriky 
 Poloha Kostariky na jednom z nejužších míst pevninského mostu mezi Jižní a Severní Amerikou tuto zemi přímo předurčuje k tomu, aby se stala rájem nejen pro turisty, ale zejména pro milovníky a znalce přírody. Poloha blízko rovníku (hlavní město San José leží přesně na 10. stupni severní šířky) udává Kostarice charakter tropů. Její střední částí se však vine pás Kordiller s řadou činných sopek, jejichž nejvyšší vrcholy sahají téměř do čtyřtisícových výšek. V zemi tudíž nalezneme řadu typů společenství, takzvaných biomů – od příbřežních tropických nížin s deštnými pralesy přes sušší tropické opadavé lesy vyšších poloh až po vysokohorské louky a kamenité suti nad hranicí lesa. Od tak pestrého prostředí lze pochopitelně očekávat, že zde život rozkvete do obrovské druhové rozmanitosti. Brněnští vědci v průběhu svých expedic, z nichž první se uskutečnila již v roce 1998, postupně prozkoumávali jedno prostředí za druhým.

Ptáci, hlavní cíl expedice
Hlavním cílem brněnských vědců však byla avifauna, tedy ptačí obyvatelstvo. Ta čítá jen v samotné Kostarice 850 druhů, tedy více než má např. celá Evropa dohromady. Z pohledu Středoevropana jsou atraktivní především zástupci skupin a druhů ptáků, které u nás nežijí. Mezi největší atrakce patří kolibříci (celých 51 druhů!), papoušci (16 druhů), kondoři (4 druhy) či tukani (6 druhů). Běžnými ptáky, které česká expedice také podrobně zkoumala, jsou druhy s nepříliš povědomě znějícími jmény, jako jsou kvesalové, pipulky, kotingy, klouzálci či mravenčíci. K jejich odchytu používali vědci výhradně takzvané neinvazní metody, které objekt jejich zájmu nijak nepoškozovaly – běžné ornitologické sítě, které jsou u nás používány např. při odchytu ptáků pro kroužkování. Cíl výzkumu byl však pro běžného člověka ještě podivnější. Vědci totiž nezkoumali ptáky samotné, ale jejich nevítané nájemníky – parazity.

Nepříjemní trapiči ptáků
  O hlavním zaměření expedic brněnských vědců vypovídá už samotný název pracoviště dvou jejich stěžejních členů prof. Literáka a doc. Jiřího Klimeše: Ústav biologie a chorob volně žijících zvířat z Fakulty veterinární hygieny a ekologie Veterinární a farmaceutické univerzity Brno. „Hlavním cílem našich expedic bylo zmapování biologické různorodosti vnějších parazitů ptáků, tzv. ektoparazitů. Na náš výzkum jsme dostali tříletý grant od Grantové agentury Akademie věd ČR,“ přibližuje cíle bádání prof. Literák. A jak takový výzkum vlastně probíhá? Základem všeho je odchyt ptáků přímo na místě a podrobný průzkum jejich peří a kůže. Tam se parazitologům podaří objevit nejrůznější »havěť«, která ptáky trápí. Nejčastěji se jedná o zástupce roztočů: klíšťata, která se živí sáním krve svých hostitelů; sametky (trombikuly), které zase dávají přednost konzumaci buněk kůže, či vysoce specializovaní péřoví roztoči, jimž padne za potravu peří. Další skupinu ptačích »trapičů« tvoří zástupci nejrůznějších skupin hmyzu, zejména blechy, mouchy ptakotrudky či velká specialita brněnských vědců (zejména dr. Oldřicha Sychry), vším příbuzné všenky.

Za vědce hovoří výsledky
 Ze svých cest do Kostariky, během nichž se jim podařilo prozkoumat již většinu biomů typických pro tuto zemi, přivezli biologové vždy velké množství sbírkového materiálu. Největší práce však začíná právě po příjezdu. Jednotlivé exempláře parazitů je nutné pečlivě zdokumentovat a porovnat s druhy, které byly již ve vědecké literatuře popsány. Prakticky každá výprava pak znamenala objev hned několika druhů parazitů, které vědě doposud známy nebyly. Doposud se jim podařilo popsat 8 druhů roztočů (v rodech Eutrombicula, Lasioseius, Pellonyssus a Proctolaelaps) a celých 9 druhů všenek. Vědci se příležitostně soustředili i na vnitřní parazity, konkrétně ty, které žijí v krvi ptáků: jednobuněčné krvinkovky a »larvičky« parazitických hlístic, takzvané mikrofiláriae. „K našemu překvapení jsme zjistili, že počet jednobuněčných parazitů v krvi tropických ptáků je o poznání nižší, než je tomu například u našich druhů,“ komentuje prof. Literák. V současné době v Brně zpracovávají materiál ze zatím poslední výpravy, která proběhla v létě letošního roku. Objev dalších druhů proto na sebe jistě nenechá dlouho čekat.

21. stoleté dodává:
Na projektu přímo spolupracují vědci z Ústavu biologie obratlovců a Parazitologického ústavu AV ČR (ornitolog Ing. Miroslav Čapek a molekulární parazitolog Mgr. Jan Štefka). Pro správné určení jednotlivých druhů je ale třeba široké mezinárodní spolupráce – odborníci na některé konkrétní skupiny by se dali po celém světě skutečně spočítat na prstech jedné ruky. S brněnskými specialisty proto spolupracují odborníci z dalších zemí, jako je Rusko, Velká Británie, Mexiko či Spojené státy. Veškerý nový typový materiál putuje také zpět do Kostariky, do centra INBio (viz rámeček).

Pomalé sčítání druhů a kostarická spojka
Rok 2010 byl Valným shromážděním OSN vyhlášen Mezinárodním rokem biodiverzity. Abychom však mohli biodiverzitu účinně chránit, je třeba ji nejprve co nejlépe poznat. Možností, jak přispívat k poznávání přírody, je obrovské množství i u nás, kde máme v této oblasti dlouhou tradici. V Kostarice, která tvoří jedno z hlavních center světové biologické pestrosti, byl ústav k mapování volně žijících druhů, Národní institut pro biodiverzitu (INBio), založen až v roce 1989. Není proto divu, že této zemi záleží na tom, aby průzkum přírody probíhal v režii špičkových odborníků z celého světa. Přesto však může být vyřízení nejrůznějších formalit spojených s výzkumem nepříjemnou překážkou. Pro české vědce byla velkou pomocí místní spojka, MVDr. Bernardo Calvo Rodríguez. Jeho pomoc má jednoznačný důvod – sám je totiž bývalým a dlužno říci, že i velmi vděčným absolventem brněnské Veterinární a farmaceutické univerzity.

Obrovské množství druhů
Zájem turistů a amatérských milovníků přírody pochopitelně cílí na velká a dobře známá zvířata. Po této stránce má Kostarika rozhodně mnoho co nabídnout. Běžný návštěvník se zde setká nejčastěji s některým ze čtyř druhů opic (nejspíše s malpami kapucínskými, vřešťany spíše na dálku uslyší), dále s mývaly či jejich příbuznými nosály. K vidění jsou zde i 3 druhy mravenečníků (bohužel nejčastěji přejetí na kraji silnic), 2 druhy lenochodů, našim divokým prasatům příbuzní pekariové, dále pásovci či vačice opossum. Ti nejtrpělivější mohou být za svou vytrvalost odměněni setkáním s jaguárem, pumou či tapírem středoamerickým. Velké druhové bohatství zde mají i plazi. Kromě krokodýlů a kajmanů, kteří žijí v nížinných bažinách, jsou zde běžní zástupci mnoha skupin ještěrů, například leguáni, baziliškové, anolisové či gekoni. Výjimkou není ani setkání s hady, ať již jedovatými (např. křovináři), či škrtiči (hroznýš královský). Velkou atrakcí některých chráněných pláží jsou největší želvy světa, mořské želvy kožatky velké.

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Lvice Khalila a Tessy budou letošní novinkou Lvího safari ve Dvoře Králové

Lvice Khalila a Tessy budou letošní...

Do Dvora Králové dorazily z německé Zoo Neuwied na podzim...
Oslava příchodu jara, jak jinak než za ptačího zpěvu

Oslava příchodu jara, jak jinak než...

Česká společnost ornitologická letos pořádá další ročník stále více oblíbených vycházek...
Na Máchově jezeře bude letos poprvé možné lovit ryby i z loděk

Na Máchově jezeře bude letos poprvé...

Řada rybářů nad touto novinkou jistě zaplesá. Na Máchově jezeře bude letos...
Polární lišky ve Skandinávii zmodraly. Může to znamenat jejich záchranu.

Polární lišky ve Skandinávii...

V severních částech Norska, Švédska a Finska žije populace polárních...
V New Yorku žije přes 600 druhů zvířat

V New Yorku žije přes 600 druhů...

Kdo by čekal, že v americkém městě žije tolik druhů zvířat. Mezi nimi...
Havran: Génius živočišné říše

Havran: Génius živočišné říše

Poslední vědecké výzkumy ukázaly, že havrani dokážou v lecčem konkurovat...
Vzácní orli královští už začínají hnízdit

Vzácní orli královští už začínají...

Orlům královským, klenotům mezi českými dravci, začala hnízdní sezóna....
Sledování fauny bez zatížení? Zajistí ho speciální “robokůže”

Sledování fauny bez zatížení?...

Vědci ze Saúdské Arábie se zabývali problematikou sledování podmořské fauny, kterou...
Patří pavouci mezi hmyz?

Patří pavouci mezi hmyz?

Dlouhá léta učebnice biologie tvrdily, že pavouci patří do třídy pavoukovců....
Sudán, poslední samec nosorožce bílého severního, musel být uspán

Sudán, poslední samec nosorožce...

Safari Park Dvůr Králové a rezervace Ol Pejeta s velkým zármutkem oznamili, že...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Označili učitelé slavného fyzika Ernesta Macha za kluka bez talentu?

Označili učitelé slavného fyzika...

Když v letech 1847–1848 navštěvuje chlapec Ernst Mach, rodák z Chrlic u...
Hypotermie zachránila muži život: Srdce mu nebilo 18 hodin!

Hypotermie zachránila muži...

Lékaři byli schopní úspěšně resuscitovat 53letého muže, jenž byl téměř jeden...
Bude v českých zemích již brzy voda nad zlato?

Bude v českých zemích již brzy...

To, co se Středoevropanovi ještě před pár lety zdálo nemožné, se pomalu...
Dokázal císař Rudolf II. odhalit padělky grafik Albrechta Dürera?

Dokázal císař Rudolf II. odhalit...

Přísně katolická výchova na španělském královském dvoře není pro mladého...
VIDEO: Nejextrémnější herecké proměny kvůli jedné roli

VIDEO: Nejextrémnější herecké...

Vžít se do role postavy, kterou budete hrát, není vůbec jednoduchý...
Šokující historie: Ruského premiéra Stolypina zastřelili v divadle!

Šokující historie: Ruského...

„Tak střílejte!“ vykřikne guvernér Saratova Petr Arkadjevič Stolypin na muže...
Kdy invaze králíků téměř zničila Austrálii?

Kdy invaze králíků téměř zničila...

V Austrálii Bob a Bobek azyl nikdy nedostanou. Protože jestli má nejmenší světadíl...
Nejstrašidelnější mosty, po kterých byste nechtěli jít ani za peníze!

Nejstrašidelnější mosty, po kterých...

Trpíte-li závratí, asi byste se neměli dívat na následující video....
Nizozemský padělatel Meegeren dokázal napálit i nacistu Hermanna Göringa

Nizozemský padělatel Meegeren...

„Zásadní zlom přišel po negativní reakci kritiky na jeho výstavu v roce 1922,...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.