Domů     Technika
Thorium: Vytrhne lidstvu trn z paty?
21.stoleti 19.11.2010

Prvek pojmenovaný podle hromovládného severského boha Thora by mohl do pěti let výrazně zamíchat kartami světové energetiky. K urychlenému nástupu na cestu výroby thoriových reaktorů vyzval nedávno světové politiky nositel Nobelovy ceny za fyziku a bývalý ředitel CERNu Carlo Rubbia. Síť reaktorů podle jeho patentu již dnes vyvíjí norská firma. Prvek pojmenovaný podle hromovládného severského boha Thora by mohl do pěti let výrazně zamíchat kartami světové energetiky. K urychlenému nástupu  na cestu výroby thoriových reaktorů vyzval nedávno světové politiky nositel Nobelovy ceny za fyziku a bývalý ředitel CERNu Carlo Rubbia. Síť reaktorů podle jeho patentu již dnes vyvíjí norská firma.

Thorium,  lesklý kov ze skupiny aktinoidů, bylo doposud  považováno spíše za nepříjemnou příměs a v podstatě odpad při těžbě vzácných kovů. Zájem odborné vveřejnosti o něj však v posledních letech stále stoupá.  Na vině je hned několik jeho důležitých vlastností. V první řadě je přírodě poměrně hojné – jeho koncentrace v zemské kůře přinejmenším 3x převyšuje koncentraci jiného veledůležitého aktinoidu, uranu.  Přírodní thorium také nemusí být čištěno, aby obsahovalo jen jistý žádoucí  izotop, jako je tomu s přírodním uranem (235U). Náklady na přípravu paliva pro jadernou elektrárnu by pak byly o poznání menší. Proč tedy vlastně thorium už dávno využíváno jako jaderné palivo?

Potíž je v tom, že samotná jádra thoria jsou sice  α-zářiči (tj. vyzařují jádra hélia), do   spontánní štěpné reakce se však nezapojují. Proto je třeba nejprve přeměnit thorium na štěpný izotop uranu 233U. Jelikož je protonové číslo uranu oproti thoriu o dvě vyšší (Th 90, U 92), je třeba do jeho jádra dodat dvě jaderné částice. Toho je možné dosáhnout prostřednictvím částicového urychlovače, v němž lze namířit protonový paprsek na kus těžkého kovu, uvolnit jím  kýžené neutrony  a následně jimi obohatit thoriové jádro. Energie uvolněná štěpením vzniklého uranu by pak mohla pohánět jak samotný urychlovač, tak elektrárnu. Celá myšlenka, jejímž autorem je právě fyzik Carlo Rubbia, potřebuje stále doladit řadu dílčích detailů. Nedávno se jí proto chopila norská firma Aker Solutions, která Rubiův patent zakoupila. Podle jejích plánů by mohla vzniknout celá síť drobných podzemních reaktorů o výsledné kapacitě asi 600 MW. Doufejme jen, že Norové budou ve svém nákladném projektu úspěšní. Velké zásoby rud bohatých na thorium má například Indie, Čína, USA či Brazílie.

 

Související články
Podle nové studie nástroj umělé inteligence nejvíce pomohl s kreativními úkoly. Naopak při analytičtější práci zaznamenal spoustu chyb. Když vloni na jaře začal profesor z Harvard Business School Karim Lakhani testovat, jak ChatGPT ovlivňuje práci elitních amerických byznysmenů, předpokládal, že je tento nástroj nadchne. V přípravné studii, provedené na vzorku dvaceti lidí, bylo jedním ze […]
Vezmete altermagnet, dáte ho pod rentgen, měníte polarizační filtr a pozorujete, jak materiál pohlcuje světlo. Zní to skoro jako pokus z běžné hodiny fyziky, jde však o průlomový experiment, jehož výsledkem je pozoruhodný objev fyziků z Masarykovy univerzity, Akademie věd ČR (AV ČR), Metropolitní univerzity v Ósace a University of Nottingham. Před půl rokem mezinárodní […]
Na počátku dvacátého století představovaly vlaky nejrychlejší dopravní prostředek na delší vzdálenosti. Dnes je v našich očích nahradila letadla. V celé řadě zemí však stále platí, že pokud člověk chce zažít jízdu rychlostí, za kterou by ho na silnici policie okamžitě poslala do vězení, stačí usednout do vysokorychlostního vlaku. Ten se i podle svého jízdního […]
Žijeme v době plastové jako generace „plastic people“, v barevném, naleštěném a nerozbitném. Z kdysi zázračného produktu se stává veřejný nepřítel číslo jedna. Máme se ho ale bát? „Plasty nejsou zlo. Například v medicínských aplikacích, automobilovém nebo letecké průmyslu jsou nenahraditelné. Špatnou reklamu plastům dělají jednorázové výrobky a především to, jak s nimi nakládáme…“ říká ve 27. […]
Někteří lidé používají chatboty s umělou inteligencí k vytváření avatarů svých zesnulých blízkých. Pro někoho je to zdroj útěchy, ale jiné z toho tak trochu jímá hrůza… Doktorka Stephenie Lucas Oneyová nedávno oslavila pětasedmdesáté narozeniny. Její otec, bývalý policista a soudce, je už na věčnosti, ale ona s ním stále hovoří. Nikoli však jen v […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz