Domů     Příroda
V Tichém oceánu se rozrůstají jedovaté řasy
21.stoleti
od 21.stoleti 17.11.2010

Jednobuněčné mořské řasy jsou již přinejmenším posledních deset let považovány za jednoho z kandidátů na lék proti globálnímu oteplování. Dokáží totiž odebírat z atmosféry velké množství oxidu uhličitého. Šíření některých druhů má však nepříjemný vedlejší efekt: řasy vypouštějí do vody toxiny, které se hromadí v dalších článcích potravního řetězce.Jednobuněčné mořské řasy jsou již přinejmenším posledních deset let považovány za jednoho z kandidátů na lék proti globálnímu oteplování. Dokáží totiž odebírat z atmosféry velké množství oxidu uhličitého. Šíření některých druhů má však nepříjemný vedlejší efekt: řasy vypouštějí do vody toxiny, které se hromadí v dalších článcích potravního řetězce.

Sezónní nárůst koncentrací tzv. fytoplanktonu, neboli obrovských kolonií drobounkých řas, je zejména v severních a jižních vodách oceánů základ potravní pyramidy. Řasy však ke svému růstu potřebují nejen sluneční svit, ale také řadu důležitých živin. Jedním z důležitých zdrojů je pro ně i železo, obsažené ve stopovém množství v mořské vodě. V otevřených oceánských vodách je ale železa nedostatek. Vědci proto již několik let zkoušejí, zda by nezafungovala jednoduchá strategie – „přihnojování“ otevřených oceánských vod tímto prvkem, kterého je všude jinde poměrně dost. Takové oceánské „zahrádky“ by zabily dvě mouchy jednou ranou. Jednak by obohatily oceánské pustiny o potřebné živiny a přispěly by k růstu života, jednak by ulehčily atmosféře o nezanedbatelné procento oxidu uhličitého.

A v čem je tedy problém? O tom, že nárůst oceánských řas nemusí mít výhradně pozitivní efekty, je mohou již delší dobu přesvědčovat obyvatelé různých pobřežních oblastí Severní Ameriky, ale také Jižní Afriky či Austrálie. Řasy totiž nejenže zamořují moře tak, že si o koupání či jiných volnočasových aktivitách mohou nechat obyvatelé pobřeží jen zdát, ale produkují i nepříjemné toxické látky. Jednou z nich je i kyselina domoová, která funguje jako neurotoxin, způsobující u člověka ztrátu paměti či žaludeční nevolnosti. Její nadměrnou koncentraci v tělech planktonožravých mořských živočichů, jako jsou korýši či drobné rybky (např. sardinky), mají na svědomí řasy rozsivky z rodu Pseudo-nitzschia. Sibel Bargu z Lousianské státní univerzity však se svými kolegy nedávno zjistil, že rozsáhlé kolonie těchto řas už nejsou jen výsadou pobřežních vod, ale dají s najít i na mnoha místech v otevřeném Pacifiku. Příčinu se vědců zatím poznat nepodařilo. Jejich výzkumy však povážlivě oslabily zastánce „přihnojování“ oceánských pustin železem.

 

reklama
Související články
Za posledních 50 let se lidská populace více než zdvojnásobila. Momentálně se po planetě Zemi pohybuje přes 8 miliard jedinců. Predikce nastiňují, že do roku 2050 číslo „poskočí“ k hranici 10 miliard. Tím se nabízí otázka… „Zvládneme tuto masu vůbec nakrmit?“ Z na pohled nepříznivé situace proto vyplývá poměrně silný tlak na neustálé zlepšování vlastností […]
Trochu to připomíná béčkový horor. Vědci zkoumali prastaré viry, které odebrali ze zmrzlé půdy v severské tundře. Ke svému překvapení badatelé zjistili, že viry se nejen navrátily k životu, ale dokázaly být i infekční. Tedy, jen vůči jednobuněčným organismům, možnost, že by napadly i lidi je nejasná, ale i tak by viry z tajícího permafrostu […]
Žraloci kladivouni jsou aktivní predátoři, kteří si rádi pochutnávají na různých druzích ryb, hlavonožců i korýšů, větší druhy nepohrdnou ani rejnoky či jinými žraloky. Aby byli schopni pronásledovat svoji kořist, museli si vyvinou důmyslné způsoby lovu. Kladivouni bronzoví (Sphyrna lewini) patří mezi kriticky ohrožené druhy. Jsou to 370 až 420 cm dlouzí a až 150 […]
Zhotovování ostrých kamenných nástrojů bylo antropology dlouho považováno za znak evoluce hominidů neboli předchůdců člověka. Nyní zjistili, že podobnou dovednost mají i makakové jávští. Tvorba kamenných nástrojů je spojována především s pravěkými kulturami doby kamenné. Ty kámen využívaly k vytváření celé řady nástrojů, včetně hrotů šípů, kopí či žernovů neboli mlýnků na obilí. Vyráběly je […]
Radon je bezbarvý chemický prvek s atomovým číslem 86, patřící do skupiny vzácných plynů, kam vědci řadí také helium, neon nebo xenon. První z nich jistě znáte z pouťových balónků, neonová světla bezpečně poznáme z dálky a xenonovými světlomety je dnes vybaveno každé osobní auto, které to chce někam dotáhnout. Proč bychom však měli znát zrovna radon? Hlavním […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz