Gravitační čočky jsou obrovské hmotné objekty ve vesmíru, které dokáží „ohnout“ časoprostor a tedy i dráhu světla či jiného typu elektromagnetického vlnění. Díky tomuto podivuhodnému efektu se astronomům nedávno podařilo objevit řadu nových galaxií.

A další objevy na sebe jistě nenechají dlouho čekat.

Jednou z nejkrásnějších vlastností Einsteinovy obecné teorie relativity je, že dokázala předpovědět řadu jevů, které v době jejího vzniku ještě nemohly být pozorovány. Jak se však experimentální technika zlepšovala, začalo se ukazovat, že jevy dříve známé pouze z teorie v přírodě skutečně nastávají a že celá ta podivná a nesmírně složitá teorie popisuje vesmír mnohem lépe, než to dokázala stará teorie Newtonova.

Jedním z takových jevů byly i takzvané gravitační čočky. Einsteinova teorie totiž předpovídá, že v blízkosti velmi hmotných objektů jako jsou např. černé díry, galaxie či kvasary, se celý časoprostor neboli gravitační pole „ohne“ tak, že promění dráhu světelných paprsků (ve skutečnosti ohne přirozeně nejen dráhu světla, ale veškerého záření).

Výsledný obrazec, který astronomové zaznamenají, má podobu prstence okolo „čočkujícího“ objektu, tzv. gravitační prstýnek.

Právě gravitační čočkování stálo za objevem několika galaxií, jejichž světlo se začalo šířit naším směrem v době, kdy byl podle odhadů astronomů vesmír stár 2-4 miliardy let, tedy zhruba třetinu dnešního věku.

Za objevem stál podrobný rozbor dat z jednoho nejdůležitějších astronomických zařízení, Herschelovy vesmírné observatoře. Toto zařízení, které bylo vypuštěno na oběžnou dráhu okolo Země 14.5.2009, má za úkol pozorovat vesmír prostřednictvím infračerveného záření.

Astronomové předpokládají, že se jim tímto způsobem podaří objevit i řadu dalších „starých“ galaxií a nahlédnout tak do blíže do doby, kdy náš vesmír vznikal.