Domů     Příroda
Lékárna hmyzího světa
21.stoleti 22.10.2010

O tom, že lidé nejsou zdaleka jedinými živočichy, kteří dokáží využívat léčivou moc bylin, vědí vědci již dlouhou dobu. Že se ale takové schopnosti objeví u hmyzu, který není znám zrovna valnou inteligencí, čekal skutečně málokdo.

    Motýli monarchové stěhovaví patří zcela bez pochyby mezi nejznámější druhy hmyzu světa. Může za to jak jejich výrazný a snadno zapamatovatelná dizajn, tak jejich způsob života. Velká část populací těchto motýlů totiž vykonává každoročně obrovskou pouť napříč severoamerickým kontinentem a tak má příležitost seznámit se s nimi skutečně hodně lidí. Příčinou jejich cestování je, že jsou vázáni pouze na jeden rod hostitelských rostlin – klejichy. Z nich také získávají jedovaté látky (kardenolidy), které ukládají do svého těla a chrání se tak před potenciálními predátory.  Podle posledních vědeckých pozorování tím však spolupráce motýlů s jejich živnou rostlinou zdaleka nekončí.

    Motýly totiž trápí nebezpečný parazit, prvok druhu Ophryocystis elektroscirrha. Ani dospělí motýli, ani jejich housenky si s tímto parazitem nedokáží sami poradit. Podle pozorování Thierry Lefèvra a jeho kolegů z Emory University v Atlantě v americké Georgii se s tímto parazitem snaží zatočit zejména nakažené oplozené samičky motýlů. Vědci vypozorovali, že právě tyto samičky kladou svá vajíčka přednostně na ty druhy klejich, které mají vyšší obsah látek, jež jsou pro parazity toxické. Jak však motýli vědí, že je jejich potomstvo v ohrožení, či jak si správně vyberou účinnější rostlinu, je pro biology stále záhadou. Jejich výzkumy však ukazují, že vztahy v přírodě jsou nejen mnohem komplikovanější, ale také mnohem „promyšlenější“, než se může laikům zdát.

 

Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz