Domů     Příroda
Tropy budou pro studenokrevná zvířata příliš horké
21.stoleti 15.10.2010

Postupné oteplování planety může způsobit řadě druhů živočichů nečekané potíže. Zvláště těm, kteří nemají regulaci vnitřní teploty organismu ve svých rukou, takzvaným „studenokrevným“. Nová práce amerických vědců ukázala, že se tento problém zdaleka netýká jen živočichů z polárních oblastí. Postupné oteplování planety může způsobit řadě druhů živočichů nečekané potíže. Zvláště těm, kteří nemají regulaci vnitřní teploty organismu ve svých rukou, takzvaným „studenokrevným“. Nová práce amerických vědců ukázala, že se tento problém zdaleka netýká jen živočichů z polárních oblastí.

Mezi studenokrevné, nebo lépe řečeno poikilotermní organismy, patří kromě savců a ptáků všichni ostatní živočichové planety. Energetické náklady na provoz takového organismu jsou sice podstatně nižší, než u tvorů teplokrevných, platí za to však velmi vysokou daň: jsou zcela závislí na přízni počasí. V době, kdy je jednoznačným celoplanetárním trendem vzrůst celoroční průměrné teploty, může být pro řadu organismů fatální i poměrně drobný výkyv. Podle studie amerických zoologů pod vedením Michaela E. Dillona z University of Wyoming, publikované nedávno v prestižním časopise Nature, by mohly výrazně proměnit schopnost přežít některých organismů i teplotní výkyvy menší než 1 0C. Z jejich modelů vyplynulo, že více ohroženými jsou paradoxně živočichové, kteří žijí v tropickém pásu. I když zde na rozdíl od například arktického regionu stoupla od roku 1980 stoupla průměrná teplota pouze o 0,5 0C, důsledky by pro tropické biotopy s největší biodiverzitou mohly být podstatně dramatičtější, než v regionech polárních. Nejvíce ohroženými skupinami jsou ještěři, obojživelníci a různé skupiny hmyzu.

Související články
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz