Generátor náhodných čísel dokáže dnes naprogramovat snad každý druhý školák. Když ale algoritmus, který při sestavování programu či šifry použil, padne do rukou nevhodné osobě, je s veškerou „nahodilostí“ konec. Kryptografům by v budoucnu mohl pomoci generátor náhodných čísel, který využívá kvantové fluktuace vakua.

Generátory náhodných čísel, které jsou součástí ledasjakého kousku softwaru, ve skutečnosti opravdu nahodilá čísla neprodukují. Při pohledu prostým okem tak přirozeně vypadají, počítačový program, který jejich řady analyzuje, je však většinou schopen jejich logiku odhalit. Vše už záleží jen na chytrosti toho, kdo takový dekódovací program sestaví. Chytrých lidí je však stále nebezpečně velké množství a zabezpečovací systémy se proti nim musí bránit. Kde však řadu zcela nahodilých čísel vzít? Zvlášť, když je jejich neustále třeba velký počet? V takových případech je třeba obrátit se nikoliv k čisté hře se symboly a čísly, ale k reálnému světu, v němž nějaké nahodilé děje stále spontánně probíhají. Se zajímavým nápadem, který by v budoucnu mohl být zabudován přímo do stolních počítačů, přišli nedávno němečtí fyzikové z Max Planckova Institutu v německém Erlagenu. Pro stvoření zcela nahodilé řady čísel se rozhodli vytvořit takzvané kvantové fluktuace vakua. Laserový paprsek vyslali do rozdělovače dokonale izolovaného od vnějších zdrojů světla. Nejnižší energetický stav elektromagnetického pole však stále nese dostatek energie na to, aby s laserovým paprskem interagoval. Dva vzniklé dceřiné paprsky tedy nejsou zcela identické, ale nesou v sobě právě stopy těchto drobounkých fluktuací, takzvaného kvantového hluku. Zařízení funguje při pokojové teplotě a má velikost zhruba lidské dlaně.