Thorium: vytrhne lidstvu trn z paty?

Prvek pojmenovaný podle hromovládného severského boha Thora by mohl do pěti let výrazně zamíchat kartami světové energetiky. K urychlenému nástupu  na cestu výroby thoriových reaktorů vyzval nedávno světové politiky nositel Nobelovy ceny za fyziku a bývalý ředitel CERNu Carlo Rubbia. Síť reaktorů podle jeho patentu již dnes vyvíjí norská firma.

Thorium,  lesklý kov ze skupiny aktinoidů, bylo doposud  považováno spíše za nepříjemnou příměs a v podstatě odpad při těžbě vzácných kovů. Zájem odborné vveřejnosti o něj však v posledních letech stále stoupá.  Na vině je hned několik jeho důležitých vlastností. V první řadě je přírodě poměrně hojné – jeho koncentrace v zemské kůře přinejmenším 3x převyšuje koncentraci jiného veledůležitého aktinoidu, uranu.  Přírodní thorium také nemusí být čištěno, aby obsahovalo jen jistý žádoucí  izotop, jako je tomu s přírodním uranem (235U). Náklady na přípravu paliva pro jadernou elektrárnu by pak byly o poznání menší. Proč tedy vlastně thorium už dávno využíváno jako jaderné palivo?

Potíž je v tom, že samotná jádra thoria jsou sice  α-zářiči (tj. vyzařují jádra hélia), do   spontánní štěpné reakce se však nezapojují. Proto je třeba nejprve přeměnit thorium na štěpný izotop uranu 233U. Jelikož je protonové číslo uranu oproti thoriu o dvě vyšší (Th 90, U 92), je třeba do jeho jádra dodat dvě jaderné částice. Toho je možné dosáhnout prostřednictvím částicového urychlovače, v němž lze namířit protonový paprsek na kus těžkého kovu, uvolnit jím  kýžené neutrony  a následně jimi obohatit thoriové jádro. Energie uvolněná štěpením vzniklého uranu by pak mohla pohánět jak samotný urychlovač, tak elektrárnu. Celá myšlenka, jejímž autorem je právě fyzik Carlo Rubbia, potřebuje stále doladit řadu dílčích detailů. Nedávno se jí proto chopila norská firma Aker Solutions, která Rubiův patent zakoupila. Podle jejích plánů by mohla vzniknout celá síť drobných podzemních reaktorů o výsledné kapacitě asi 600 MW. Doufejme jen, že Norové budou ve svém nákladném projektu úspěšní. Velké zásoby rud bohatých na thorium má například Indie, Čína, USA či Brazílie.

 

Rubriky:  Technologie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Představení konceptu Vision iNext od BMW se uskutečnilo netradičně na palubě letadla

Představení konceptu Vision iNext od...

O autonomních automobilech píšeme pravidelně. Ve světě motorismu je...
Čeští vědci udávají světu směr v mikroskopickém zkoumání rostlin

Čeští vědci udávají světu směr v...

Vědci z olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH)...
Robotický kamion od Volva

Robotický kamion od Volva

S projekty autonomních automobilů a tahačů se doslova v poslední době...
Budoucnost dopravy v městech podle automobilky Mercedes-Benz

Budoucnost dopravy v městech...

Jedna z nejznámějších německých automobilek Mercedes-Benz představila v Kodani...
Volvo představilo unikátní projekt autonomního auta

Volvo představilo unikátní...

Samořiditelné automobily začínají hýbat světem. Jednotlivé automobilky se...
Pomohou autonomní drony zraněným?

Pomohou autonomní drony zraněným?

Autonomní drony nejsou žádnou novinkou, nicméně na výstavě...
Používání GPS navigace v chytrých brýlích ovlivňuje fungování mozku

Používání GPS navigace v chytrých...

Moderní technologie nám usnadňují život v celé řadě oblastí: bez některých vynálezů...
Dočkáme se revolučního fotoaparátu bez čoček?

Dočkáme se revolučního fotoaparátu...

Technologie v oblasti fotografování pokračují neustále ve vývoji. Dokonce i...
3D tiskárna ve službách armády. Američané si tisknou betonová kasárna

3D tiskárna ve službách armády....

Americká námořní pěchota si v technologických vymoženostech posledních let...
Formule E a revoluční technologie se objevily v Praze

Formule E a revoluční...

Od čtvrtka do dnešního dne probíhá již druhý ročník Future Port Prague...

Nenechte si ujít další zajímavé články