Domů     Zajímavosti
Kvíz 21. STOLETÍ: Ověřte si, zda fandíte pavědám?
21.stoleti 20.8.2010

Stejně jako cokoliv jiného, co má původ v nedokonalých lidských mozcích a rukou, je věda plná omylů, slepých cest a někdy bohužel i úplných podvodů. I přes tyto své vady na kráse je však věda tím nejlepším nástrojem, jímž mohou lidé svět kolem sebe zkoumat. Do cesty se jí však stále častěji derou nejrůznější „pavědy“. Fandíte jim?

Stejně jako cokoliv jiného, co má původ v nedokonalých lidských mozcích a rukou, je věda plná omylů, slepých cest a někdy bohužel i úplných podvodů. I přes tyto své vady na kráse je však věda tím nejlepším nástrojem, jímž mohou lidé svět kolem sebe zkoumat. Do cesty se jí však stále častěji derou nejrůznější „pavědy“. Fandíte jim?

Každý, kdo se někdy zamiloval, zaradoval z krásy přírody či umění nebo se ponořil do hlubin meditace, chápe, že lidské poznání světa se nemusí nutně skládat jen z poznání racionálního. Vkročíme-li však na půdu, kde je třeba, aby byly naše zkušenosti přístupné ještě někomu jinému, než jen nám samotným, je třeba již dobře vážit slova. Zde totiž vede mezi „vědou“ a „pavědou“ jednoznačná a ostře narýsovaná linie. „Pavědci“ pak po právu nepobuřují jen vědce, ale každého, kdo ví, že za každým poznáním hodným toho jména stojí vždy velká dřina a odříkání. Nic skutečně cenného nelze nikdy získat „snadno a rychle“, nota bene jen za poplatek. I proto se problematice „pavěd“ v našem magazínu pravidelně věnujeme.

1.Oblíbeným „krokem stranou“ z pozice „pseudovědců“ je výklad nejrůznějších jevů prostřednictvím zásahu inteligentních bytostí z vesmíru. Myslíte si, že mimozemšťané do chodu pozemských dějin někdy skutečně zasahovali?

a) ano b) ne

Do výzkumu mimozemského života, tedy odborně astrobiologie, plynou v posledních letech značné prostředky ze státních i soukromých zdrojů. Žádnému z vědeckých projektů se existenci života mimo Zemi zatím prokázat nepodařilo – důkaz pro jeho neexistenci to však pochopitelně není. Zcela jinou otázkou nicméně je, zda můžeme využívat myšlenku „zásahu mimozemšťanů“ pro výklad jevů, pro něž se vysvětlení jinak obtížně hledá. Zde musí vědec povytáhnout obočí a zavrtět hlavou – něco takového se totiž příčí základnímu příkazu vědeckého bádání, totiž hledat nejjednodušší vysvětlení prostřednictvím známých příčin.

2.Nejrůznější předměty, známé jako amulety či talismany, známe z magické či náboženské praxe snad všech lidských kultur. Plnily a plní nejrůznější funkce – od negativních, jako je ochrana před nejrůznější nepřízní, až po funkci pozitivní, přinesení nějakého hmotného statku či štěstí obecně. Věříte ve skutečnou moc talismanů?

a) ano b) ne

Jedním z typů předmětů, které odborníci na náboženství (religionisté) rozlišují v náboženských praxích všech lidských kultur, jsou i amulety. Víra v moc kouzelných předmětů je tak silná, že jí stěží odolávají i lidé dnešní doby. Však i na krku leckterého vědce se houpe přívěsek, který dostal od svých rodičů či své milé. A zde právě leží jádro pudla. Z milých dárků se velmi snadno stává laciná pouťová atrakce, jejímž cílem není nic jiného než vylákat z kapes zákazníků pár drobných. Čím dá častěji však lze narazit i na vyslovené podvodníky, kteří se ve snaze zajistit svým cetkám patřičný odbyt dušují, že účinek jejich amuletů je „vědecky potvrzen“. Takovým nevěřte!

3.Během spiritistických seancí upadají „média“ čili prostředníci do zvláštního stavu, který jim umožňuje komunikovat s duchy zemřelých lidí. Je podle vás možné komunikovat s duchy?

a) ano b) ne

Myšlenka, že duše a tělo jsou dvě nezávislé a rozpojitelné entity, není možná sice úplně nejstarší, v každém případě je součástí řady náboženství i filozofických koncepcí. Spiritismus, neboli komunikování se zemřelými, by se právě bez této myšlenky neobešel. Potíž se spiritismem je však stejná jako s řadou jiných „esoterických“ záležitostí. To, že médium skutečně s někým komunikuje, totiž nelze žádným způsobem dokázat. Spiritisté tedy mohou médiu věřit, střízlivě uvažující člověk však nemůže vyloučit myšlenku, že ho médium prostě jen vodí za nos. To, co není ověřitelné, zkrátka do vědeckého myšlení nepatří.

4.Jistou částí laické veřejnosti (a dodejme, že i velmi okrajovou částí veřejnosti odborné) v posledních letech hýbe problematika tzv. „inteligentního designu“. Tento pojem vznikl z úžasu, že procesy v přírodě a živých tělech jsou natolik složité a hierarchicky propojené, že prostě nemohly vzniknout „samy od sebe“, tedy postupnou evolucí. Myslíte si, že myšlenka inteligentního designu má ve vědě své místo?

a) ano b) ne

Náboženství jako takové neznamená pro vědu zásadní ohrožení. Prakticky všichni vědci až do 19. století byli lidé, kteří o základních pravdách křesťanství nepochybovali. Být současně vědcem i např. křesťanem není ostatně velkou překážkou ani dnes. Problém však nastává, když někdo začne číst např. biblickou knihu Genesis jako učebnici fyziky. Z tohoto zmatení často vznikají i zmatené vědecké pojmy, např. pojem inteligentního designu. To, že v pozadí přírodních dějů skutečně působí nějaká „božská síla“, díky níž vzniká řád přírody, nemůže pochopitelně žádný vědec nikdy zcela vyloučit, nemůže ji však ani potvrdit. A o čem nelze mluvit, o tom je třeba mlčet.

5.Touha po nahlédnutí do budoucnosti patří k odvěkým lidským tužbám. O něco takového se pochopitelně snaží i věda. Díky poznání přírodních zákonů můžeme předvídat nejen např. pohyb planet, ale do jisté míry i tak složitý jev, jako je počasí. Jasnovidectví, založené na nedoložených principech, je však stále velmi živé. Má podle vás nevědecké předvídání budoucnosti nějaký význam?

a) ano b) ne

Tradice nahlížení do budoucnosti, založené na jiných než vědeckých principech, sahá daleko před počátky moderní vědy, a není proto divu, že je hluboce zakořeněna. Nejrůznější způsoby věštění využívají např. lidských snů, fyziologických rysů (např. dlaně), data narození (astrologie, numerologie) apod. Věštit se dá však i z nejrůznějších přírodních dějů (let ptáků, šumění listí) či takříkajíc přímo, „intuitivním vhledem“. Netřeba připomínat, že jakkoliv zákonitě a „vědecky“ se mohou nejrůznější metody předvídání budoucnosti tvářit, výsledky nejsou nikdy univerzálně platné. A tam, kde se uplatňuje náhoda, většinou věda končí.

6.V poslední době zažívají obrovský boom nejrůznější metody „alternativní medicíny“. Řada z těchto postupů v sobě bezpochyby skrývá racionální základ (např. léčení prostřednictvím nejrůznějších bylin či hub), řada z nich je však z vědeckého hlediska jen stěží odůvodnitelná. Dáváte přednost léčitelům před vědeckou medicínou?

a) ano b) ne

Zájem o lidské zdraví, který dnes spadá do oblasti kompetence nejrůznějších medicínských oborů, je vlastní nejen lidem, ale i řadě zvířat. Řada přístupů k léčení má tedy pochopitelně dlouhodobou tradici (to platí zejména pro nejrůznější východní medicíny). Přístup západní vědy k východním medicínám je dnes již podstatně vstřícnější, než byl v minulosti, což se projevuje ve velmi široké oblasti tzv. psychosomatiky. Bezvýhradné odevzdání se do rukou nejrůznějších léčitelů však v sobě skrývá řadu významných rizik, která je zbytečné podstupovat. Obzvlášť důležité je také vyvarovat se placení přemrštěných částek za nejrůznější „zázračné“ léky.

7.Čtyřboký jehlan je geometrickým tělesem, které má pro lidi až „záhadnou“ přitažlivost. V tomto ohledu mu může konkurovat snad už jen koule. V očích mnoha lidí je stále populární myšlenka, že pyramidovitý tvar má zvláštní schopnosti. Věříte v tajemnou moc pyramid?

a) ano b) ne

Jehlanovitý tvar v sobě podle některých „vědců“ skrývá ještě řadu jiných „tajemství“, než jaká jsou spojována se samotnou existencí gigantických staveb. Uvnitř správně orientované pyramidy se údajně proměňují běžné fyziologické procesy. Např. zvířata zde rychleji hynou, ale jejich těla se nerozkládají, ale mumifikují. Podle známého českého „vědce“ Karla Drbala se v jehlanech koncentruje nějaký zatím nepopsaný typ energie, která se projevuje mimo jiné tím, že dokáže přeměnit tupé žiletky na ostré. (V roce 1959 si dokonce „faraonův ostřič žiletek“ nechal patentovat). Existenci „tajemné“ energie však žádná věda nepotvrdila a magická síla pyramid bude asi navždy patřit jen do fantastické literatury.

8.Mezi odvěké sny vynálezců patří i sestrojení věčného pohyblivého stroje, perpetua mobile. Takový stroj by byl jistě vítán, bohužel se jej však nikomu sestrojit nepodařilo a podle teoretických předpokladů současné vědy ani podařit nemůže. Věříte, že perpetuum mobile možné sestrojit?

a) ano b) ne

Kdyby se podařilo sestrojit perpetuum mobile, mělo by před sebou lidstvo skutečně zářivé zítřky. Vědci, kteří se zabývají vývojem nových způsobů získávání energie, paliv či efektivnějších technologií, by rázem přišli o práci. Kdo by se ale o takovou hrstku nepotřebných vzdělanců staral! Zákony mechaniky a termodynamiky, neboli vědy a nauky o šíření energie ve formě tepla, však nedává těmto růžovým snům příliš velké naděje a vědci budou podle všeho stále třeba. Ze železné logiky vědy zkrátka vyplývá, že snaha o sestrojení věčně pracujícího stroje je asi tak smysluplná jako rozbíjení atomu olova železnou palicí. Spíše pro své pobavení sestrojili inženýři již řadu „udělátek“, která na krátkých časových škálách perpetuum mobile zdatně imitují, přírodní zákony se jim však zvrátit nepodařilo.

Vyhodnocení:
Náš kvíz sloužil tentokrát spíše pro pobavení, než pro skutečné testování znalostí či postojů. Vědecky uvažující člověk by jinou odpověď než ANO použil jen stěží. Pokud jste ANO přece jen na některou otázku odpověděli, zkuste se nad sebou zamyslet a čtěte pozorně naše 21. STOLETÍ.

Související články
Co se stane, když si dva bratři vezmou dvě sestry a mají dvě děti? Normálně by děti byli bratranci, ale co když otcové jsou dvě identická dvojčata a matky také dvě identická dvojčata? Pak podle genetiky jsou vlastně sourozenci a ne bratranci. Vědci jsou dvojčaty fascinováni odjakživa. Už multižánrový vědec Francis Galton v roce 1875 […]
Žijeme v době plastové jako generace „plastic people“, v barevném, naleštěném a nerozbitném. Zatímco z kdysi zázračného produktu se stal veřejný nepřítel číslo jedna, dnes ho bereme na milost. Plasty ale nejsou zlo. „Špatnou reklamu plastům dělají obalové výrobky s krátkou dobou použitelnosti, ale především lidské chování, jak s nimi nakládáme…“ řekl nám ředitel Ústavu makromolekulární chemie […]
Pohádky, které dnes známe a milujeme, jsou oproti svým původním verzím jen slabými odvary. Jádra mrazivých nebo lechtivých příběhů, z nichž kdysi povstaly, v nich nicméně přetrvávají dodnes.   Lidové pohádky bývaly lechtivých motivů, vulgarit a jadrného humoru plné. Vyprávěli si je totiž hlavně dospělí, třeba pro zpestření dlouhých zimních večerů. K proměně těchto často velice nekompromisních a […]
Experimenty s koloniemi hlodavců, kterým americký etolog John Calhoun dopřál vše potřebné ke spokojenému životu, s výjimkou životního prostoru, patří k nejvlivnějším psychologickým studiím vůbec. Mluvilo se o nich mezi odborníky a laiky a staly se „vědeckým důkazem“ sociálního rozkladu moderní společnosti. Calhoun přitom dobře věděl, jak se „myší ráj“ může zvrhnout.   Svou nejznámější kolonii, tzv. […]
V minulém týdnu se Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) postaral o sociální „senzaci“. Omylem totiž odvysílal simulaci záznamu, podle kterého astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) nacvičovali péči o člena posádky trpícího dekompresní nemocí. K vysílání došlo zhruba 28 minut po půlnoci středoevropského času. Ze záznamu bylo patrné, že jeden ze členů posádky […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz