Domů     Příroda
Antibakteriální ponožky nepřejí životnímu prostředí
21.stoleti 17.8.2010

Před několika lety šlo o velký hit. Textílie obohacená o stříbrné nanočástice dokáže likvidovat bakterie. Když budete mít na noze ponožku z takové látky, nepříjemný zápach způsobený bakteriemi se vám vyhne.

Podle posledních výzkumů amerických chemiků však dokáže stříbro z těchto textilií napáchat v přírodě větší škody, než vědci dříve tušili. Když budete mít na nohou stylové ponožky z takové látky, nepříjemný zápach způsobený bakteriemi se vám vyhne. Podle posledních výzkumů amerických chemiků však dokáže stříbro z těchto textilií napáchat v přírodě větší škody, než vědci dříve tušili.

Před několika lety šlo o velký hit. Textílie obohacená o stříbrné nanočástice dokáže likvidovat bakterie. Když budete mít na noze ponožku z takové látky, nepříjemný zápach způsobený bakteriemi se vám vyhne. Podle posledních výzkumů amerických chemiků však dokáže stříbro z těchto textilií napáchat v přírodě větší škody, než vědci dříve tušili.

Stříbrné nanočástice  naleznou své uplatnění především všude tam, kde je třeba sterilního prostředí, tedy zejména ve zdravotnictví. Textílie napuštěné stříbrnými nanočásticemi se však musí někdy prát, nemluvě o tom, že časem zkrátka doslouží. Z vítaného spolubojovníka se tak může rázem stát nepříjemný odpad. Většina experimentů, které doposud jejich nepříjemný účinky zkoumaly, byly prováděny pouze v laboratorních podmínkách. Chemik Benjamin Colman z Duke univerzity v Durhamu v Severní Karolíně se proto rozhodl zjistit, jak velkou moc mají tyto částice v reálném životním prostředí. Spolu se svými kolegy připravili dva vzorky. Jeden v laboratoři, který obsahoval obrovskou koncentraci nanočástic: 1,25 miligramu/ 1 g vody. Druhý byl umístěn do venkovní půdy a obsahoval koncentraci nižší, ale takovou, která se blíží reálné koncentraci v odpadních vodách: 55 mikrogramů/ 1g vody.  Když se po dvou měsících ke vzorkům vrátili, zjistili, že venkovním vzorkům se vedlo v poměru ke vzorkům z laboratoří o dost hůře. Podle výsledků Colmanova týmu klesla enzymatická aktivita bakterií o celých 34%. Na vědce však čekala ještě jedna nepříjemná zpráva. Podle chromatografu, který monitoroval koncentrace plynů, byla u venkovního vzorku 4x vyšší koncentrace oxidu dusného (rajského plynu). Tento plyn je v současné době považován za jednu z největších hrozeb pro ozonovou vrstvu, neboť je asi 200x účinnější, než oxid uhličitý. Antibakteriální ponožky se možná brzy přesunou z kategorie „vítaný pomocník“ do kategorie „nepříjemný nepřítel“.

Související články
Zmínky o obřích hlavonožcích potápějících rybářské lodě byly dlouho považovány za námořnické pověry, než se ukázalo, že se zakládaly na pravdě. Nyní japonští vědci z Hokkaido University zanalyzovali fosilizované zobáky pradávných chobotnic, nalezené v Japonsku a na kanadském ostrově Vancouver, aby zjistili, že obří hlavonožci existovali už před zhruba 100 miliony let a mohli být […]
Příroda Zajímavosti 16.10.2026
Kanadští vědci objevili fenomén, který bourá hranici mezi životem a smrtí. Oddělené tkáně mořské okurky jménem Psolus fabricii se samy hojí, přijímají živiny z okolní vody, reagují na dotyk a ani po více než třech letech nejeví známky odumírání. To zpochybňuje základní představy o tom, co znamená být naživu, a otevírá otázku, zda nejde o […]
Příroda Zajímavosti 14.10.2026
V rodině vědecky pojmenovaných živočichů se tento africký pták nenachází nijak dlouho. Popsán byl až v roce 1936, navíc i po 90 letech ho do značné míry zahaluje rouška tajemství. Nového jedince páva konžského nedávno s nadšením přivítali chovatelé v Safari Parku Dvůr Králové. Jak napovídá jeho druhový název, vyskytuje se tento pták v Kongu. […]
Příroda Zajímavosti 14.10.2026
Problematika invazních druhů má různé aspekty. Nejde jen o čistě vědecký přístup, zahrnující jednak odhalování pomyslných vetřelců a jednak snahu zastavit jejich expanzní choutky. Důležité je rovněž to, jak situaci vnímá veřejnost a jak se staví k regulačním opatřením. Velmi ucelený a rozsáhlý průzkum provedl v tomto směru mezinárodní tým vědců z celkem 18 států, […]
Velké sfinze v Gíze chybí nos. Paradoxně stejnou „vadou“ na kráse trpí i 45 milionů let stará fosilie gaviáloidního krokodýla, který žil v eocénu na území dnešního Egypta. Nález pochází z formace Mokattam poblíž Káhiry, tedy ze stejné geologické formace, z jejíhož vápence byla vytesána také Sfinga. Vědcům se nyní podařilo upřesnit evoluční původ tohoto […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz