Domů     Příroda
Antibakteriální ponožky nepřejí životnímu prostředí
21.stoleti 17.8.2010

Před několika lety šlo o velký hit. Textílie obohacená o stříbrné nanočástice dokáže likvidovat bakterie. Když budete mít na noze ponožku z takové látky, nepříjemný zápach způsobený bakteriemi se vám vyhne.

Podle posledních výzkumů amerických chemiků však dokáže stříbro z těchto textilií napáchat v přírodě větší škody, než vědci dříve tušili. Když budete mít na nohou stylové ponožky z takové látky, nepříjemný zápach způsobený bakteriemi se vám vyhne. Podle posledních výzkumů amerických chemiků však dokáže stříbro z těchto textilií napáchat v přírodě větší škody, než vědci dříve tušili.

Před několika lety šlo o velký hit. Textílie obohacená o stříbrné nanočástice dokáže likvidovat bakterie. Když budete mít na noze ponožku z takové látky, nepříjemný zápach způsobený bakteriemi se vám vyhne. Podle posledních výzkumů amerických chemiků však dokáže stříbro z těchto textilií napáchat v přírodě větší škody, než vědci dříve tušili.

Stříbrné nanočástice  naleznou své uplatnění především všude tam, kde je třeba sterilního prostředí, tedy zejména ve zdravotnictví. Textílie napuštěné stříbrnými nanočásticemi se však musí někdy prát, nemluvě o tom, že časem zkrátka doslouží. Z vítaného spolubojovníka se tak může rázem stát nepříjemný odpad. Většina experimentů, které doposud jejich nepříjemný účinky zkoumaly, byly prováděny pouze v laboratorních podmínkách. Chemik Benjamin Colman z Duke univerzity v Durhamu v Severní Karolíně se proto rozhodl zjistit, jak velkou moc mají tyto částice v reálném životním prostředí. Spolu se svými kolegy připravili dva vzorky. Jeden v laboratoři, který obsahoval obrovskou koncentraci nanočástic: 1,25 miligramu/ 1 g vody. Druhý byl umístěn do venkovní půdy a obsahoval koncentraci nižší, ale takovou, která se blíží reálné koncentraci v odpadních vodách: 55 mikrogramů/ 1g vody.  Když se po dvou měsících ke vzorkům vrátili, zjistili, že venkovním vzorkům se vedlo v poměru ke vzorkům z laboratoří o dost hůře. Podle výsledků Colmanova týmu klesla enzymatická aktivita bakterií o celých 34%. Na vědce však čekala ještě jedna nepříjemná zpráva. Podle chromatografu, který monitoroval koncentrace plynů, byla u venkovního vzorku 4x vyšší koncentrace oxidu dusného (rajského plynu). Tento plyn je v současné době považován za jednu z největších hrozeb pro ozonovou vrstvu, neboť je asi 200x účinnější, než oxid uhličitý. Antibakteriální ponožky se možná brzy přesunou z kategorie „vítaný pomocník“ do kategorie „nepříjemný nepřítel“.

Související články
Někteří lidé se vyhýbají konzumaci lilkovité zeleniny, protože věří, že v těle způsobuje škodlivé záněty. Výzkumy ale ukazují pravý opak: rajčata, lilky či brambory jsou plné prospěšných látek. Obsahují antioxidanty, které záněty spíše tlumí, než podporují. Z čeho plyne ona nepravdivá fáma? „Existuje všeobecné přesvědčení, že lilkovitá zelenina způsobuje záněty v těle, ve skutečnosti i […]
Druhy tvořené výhradně samicemi byly dlouho považovány za evolučně slepou uličku. Jak je tedy možné, že ryby zvané živorodky křížené (Poecilia formosa) přežily sto tisíc let bez samců? Odpovědí je jedinečný způsob, díky kterému příroda udržuje genomy těchto ryb zdravé. Živorodky křížené obývají teplé, sladké vody severovýchodního Mexika a jižního Texasu, konkrétně se jim daří […]
Extrémní horko je v posledních měsících tématem mnoha lidí. Řeší jej i odborníci na slovo vzatí – včetně badatelů z Akademie věd ČR. Ti z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe například „vyladili“ web s názvem Vlny veder. „V 21. století jsou tyto vlny stále častější, delší a intenzivnější a v nadcházejících desetiletích […]
Ťuhýk obecný, pták vyskytující se i v českých končinách, má pověst drsného lovce. Nejedná se o predátora srovnatelného s kání či poštolkou, ale o drobného pěvce jen o něco většího než vrabec – přesto má instinkty dravce. Spatřit ho můžeme v polích, kde si buduje hnízdo v křovinatých pásech mezi obdělanými pozemky, případně na lesních […]
Příroda 15.8.2026
Mezinárodní tým vědců, mezi kterými nescházeli ani čeští badatelé, odkryl skrytou historii slavné sopky Santorini. Analýza mořských usazenin starých 3500 let ukázala, že podmořské horké prameny zde v pulzech po dobu 1100 let chrlily obrovské množství těžkých kovů. Zatopený sopečný kráter nebo též kaldera u řeckého ostrova Santorini, který vznikl propadnutím vrcholu sopky po dávných […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz