Domů     Příroda
Antibakteriální ponožky nepřejí životnímu prostředí
21.stoleti 17.8.2010

Před několika lety šlo o velký hit. Textílie obohacená o stříbrné nanočástice dokáže likvidovat bakterie. Když budete mít na noze ponožku z takové látky, nepříjemný zápach způsobený bakteriemi se vám vyhne.

Podle posledních výzkumů amerických chemiků však dokáže stříbro z těchto textilií napáchat v přírodě větší škody, než vědci dříve tušili. Když budete mít na nohou stylové ponožky z takové látky, nepříjemný zápach způsobený bakteriemi se vám vyhne. Podle posledních výzkumů amerických chemiků však dokáže stříbro z těchto textilií napáchat v přírodě větší škody, než vědci dříve tušili.

Před několika lety šlo o velký hit. Textílie obohacená o stříbrné nanočástice dokáže likvidovat bakterie. Když budete mít na noze ponožku z takové látky, nepříjemný zápach způsobený bakteriemi se vám vyhne. Podle posledních výzkumů amerických chemiků však dokáže stříbro z těchto textilií napáchat v přírodě větší škody, než vědci dříve tušili.

Stříbrné nanočástice  naleznou své uplatnění především všude tam, kde je třeba sterilního prostředí, tedy zejména ve zdravotnictví. Textílie napuštěné stříbrnými nanočásticemi se však musí někdy prát, nemluvě o tom, že časem zkrátka doslouží. Z vítaného spolubojovníka se tak může rázem stát nepříjemný odpad. Většina experimentů, které doposud jejich nepříjemný účinky zkoumaly, byly prováděny pouze v laboratorních podmínkách. Chemik Benjamin Colman z Duke univerzity v Durhamu v Severní Karolíně se proto rozhodl zjistit, jak velkou moc mají tyto částice v reálném životním prostředí. Spolu se svými kolegy připravili dva vzorky. Jeden v laboratoři, který obsahoval obrovskou koncentraci nanočástic: 1,25 miligramu/ 1 g vody. Druhý byl umístěn do venkovní půdy a obsahoval koncentraci nižší, ale takovou, která se blíží reálné koncentraci v odpadních vodách: 55 mikrogramů/ 1g vody.  Když se po dvou měsících ke vzorkům vrátili, zjistili, že venkovním vzorkům se vedlo v poměru ke vzorkům z laboratoří o dost hůře. Podle výsledků Colmanova týmu klesla enzymatická aktivita bakterií o celých 34%. Na vědce však čekala ještě jedna nepříjemná zpráva. Podle chromatografu, který monitoroval koncentrace plynů, byla u venkovního vzorku 4x vyšší koncentrace oxidu dusného (rajského plynu). Tento plyn je v současné době považován za jednu z největších hrozeb pro ozonovou vrstvu, neboť je asi 200x účinnější, než oxid uhličitý. Antibakteriální ponožky se možná brzy přesunou z kategorie „vítaný pomocník“ do kategorie „nepříjemný nepřítel“.

Související články
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz