Kdy přestali být dávní hominidé „bezmocnými“ sběrači ořechů a kořínků a přešli k systematickému lovení zvěře? Nedávné nálezy z Etiopie přinutily vědce posunout tuto hranici o celý milión let! Kamenné nástroje k lovu užívali již příslušníci druhu Australopithecus afarensis, tedy i slavná Lucy.
Příběh rozvoje technologií, který dnes doklopýtal až k letadlům, iPhonům a internetu, se začal odvíjet již u dávných hominidů na území dnešní Etiopie. Počátky sice nebyly nijak ohromující, i tak však znamenaly vstup do zcela nového období vývoje. „Výroba nástrojů zcela změnila způsob, jímž naši předkové interagovali s přírodou. Mohli například konzumovat nové druhy jídla a prozkoumávat dříve neznámá území,“ říká autor objevu, etiopský vědec dr. Zeresenay Alemseged, který dnes působí na Kalifornské akademii věd v San Franciscu. Do této doby nejstarší stopy po porcování a pojídání masa prostřednictvím nástrojů pocházely z doby před 2,5 milióny let z Bouri v Etiopii, nejstarší samotné nástroje zhruba stejného stáří byly objeveny nedaleko Gony, taktéž v Etiopii. Společně s nimi sice nebyly objeveny žádné kosterní zbytky, vědci měli proto dlouho za to, že hominidy, kteří byli něčeho podobného schopni, byli až příslušníci druhu příznačně pojmenovaného Homo habilis, tedy člověk zručný. Nový nález z oblasti Dikika však posunuje lidské užívání nástrojů prakticky o celý milión let nazpět. A jak vědci vědí, po kom vlastně nástroje a kosti rozbité kvůli morku zbyly? Nález byl učiněn asi 200 metrů a ve stejné vrstvě od místa, kde v roce 2000 učinil dr. Alemseged slavný nález „Selama“, přezdívaného Luciino dítě. Jelikož v té době v této dobře prozkoumané části Afriky žádný jiný hominid nežil, situace je jasná. Byli to právě příslušníci Luciina a Selamova druhu, kteří jako první ubili a rozporcovali zvíře kamennými nástroji.
