Domů     Příroda
Víte, koho si v sobě krmíte?
21.stoleti
od 21.stoleti 17.7.2010

Za nestvůrnými příšerami typu „vetřelce“ se lidé nejraději vydávají do příjemně bezpečných kin, kde se jim předkládají příběhy, odehrávající se na druhé straně vesmíru. Mikrokosmos našeho vlastního těla však bohužel často neskrývá monstra o nic méně hrůzná ani nebezpečná, než jsou ta filmová.Za nestvůrnými příšerami typu „vetřelce“ se lidé nejraději vydávají do příjemně bezpečných kin, kde se jim předkládají příběhy, odehrávající se na druhé straně vesmíru. Mikrokosmos našeho vlastního těla však bohužel často neskrývá monstra o nic méně hrůzná ani nebezpečná, než jsou ta filmová.

Každodenní boj o potravu i o holý život je tak namáhavý, že si řada organismů vybrala raději jednodušší cestu. Starosti o živobytí prostě přenechají někomu jinému a sami přijdou k hotovému. Mluvíme pochopitelně o hostech, které nikdo nepozval ani nevítal – o parazitech. Stát se parazitem je tak lákavá volba, že bychom jen těžko hledali skupinu organismů, z níž by alespoň někteří touto cestou nevydali. Parazity najdeme mezi viry, bakteriemi, jednobuněčnými i mnohobuněčnými, tedy eukaryotickými organismy. Řadě parazitů se pochopitelně čas od času daří proniknout i do lidského těla. S některými si poradí náš imunitní systém, jiné vymete až cílený zásah lékařů. Stále však zbývá hodně těch, kteří se v našich tělech mohou usadit nikým neohrožováni a nepozorováni. S většinou z nich se však naštěstí v našich končinách nesetkáte.

Mezi parazitické ploštěnce patří i motolice plicní (Paragonimus westermani), kterou se dnes nejsnadněji nakazíte v  Indonésii, na Filipínách, v Koreji či v Japonsku. Stačí jen pozřít nedostatečně uvařeného mezihostitele – kraba, a drobné larvičky už si ve vašem těle najdou cestu až do plic. Zde se zapouzdří, a když cysta praskne, vyvalí se nová vajíčka. Nemoc svými příznaky připomíná tuberkulózu.


Střeček lidský (Dermatobia hominis) je jediným druhem much z čeledi střečkovitých, který si za hostitele vybírá kromě koček, prasat či krav i člověka. Larvička tohoto vetřelce se zavrtá pod kůži, kde se po 12 týdnů živí, než dospěje a vyleze ven se zakuklit. Tohoto parazita si můžete přivézt ze svých cest po Střední a Jižní Americe.

Krevnička střevní (Schistosoma mansoni) patří mezi další parazitické ploštěnce ze třídy motolic. Poté, co z vody pronikne do těla nejrůznějších savců včetně člověka, usadí se v střevech, kde způsobuje záněty a následně krvavé průjmy. Její původ je v Africe, díky obchodu s otroky byla však zavlečena i do Ameriky.

Vlasovec mízní (Wuchereria bancrofti) je 10 cm dlouhým „červem“ z kmene hlístic, který způsobuje nemoc zvanou elefantiáza. Tito červi, kteří se pohybují v mízních kanálech a způsobují jejich ucpání s následným typický obřím otokem.

Typické bodavě-savé ústní ústrojí ihned prozradí zástupce ploštic. Jedná se o jednoho z nejběžnějších vnějších parazitů, štěnici domácí (Cimex lectularius), která se živí krví teplokrevných obratlovců. K pokousání štěnicí můžete bohužel stále častěji přijít i u nás.

Jednobuněčná měňavka rodu Acanthamoeba prožívá většinu života jako solitérní prvok ve vodě. Při vhodné příležitosti zaútočí, například když si jdeme zaplavat do špinavé vody nebo z infikované kontaktní čočky přeskočí do očí, kde se živí bakteriemi a také buňkami naší rohovky. Oko pak zarudne, slzí a v neléčených případech může dojít i k oslepnutí.

reklama
Související články
Herbář zdraví nezajímají písmena, bylinky se na abecedu dívají skrze listy. Je jedno, jestli jde o jetel, kozlík nebo křídlatku. To nejzákladnější je, aby rostliny prospívaly… V naší přírodě se nachází více jak 280 druhů léčivých rostlin. Nazýváme je bylinami a staly se zdrojem léčivých tzv. biologicky aktivních látek. Ve 26. díle našeho seriálu o […]
Evropa, ač to nemusí být na první pohled patrné, je domovem úchvatných živočichů. Ti musí v posledních desetiletích čelit výzvám dynamicky měnícího se světa, ale i klimatu. V unikátní šestidílné dokumentární sérii, kterou uvede Viasat Nature, se seznámíte s největšími, nejrychlejšími a nejvzácnějšími zvířaty žijícími na starém kontinentu. Setkáte se s největším evropským dravcem, kterým […]
Svět nebude v blízké budoucnosti bojovat jen s růstem CO2 v ovzduší, ale zároveň se bude potýkat s nedostatkem lithia potřebným pro výrobu baterií do elektromobilů. Do roku 2040 poptávka podle analýzy Benchmark Minerals Intelligence několikanásobně vzroste a vytvoří se deficit 1,8 megatun ročně. Tomuto problému by se podle ředitele výzkumu Toyoty Motor Corporation Gilla […]
Rod obojživelníků Atelopus, jehož zástupcům se v našich zemích někdy říká pralesničky, zastřešuje více než 100 druhů, které se vyskytují zejména ve Střední a Jižní Americe. Tyto malé, pestře zbarvené žabky jsou většinou prudce jedovaté a jejich jed používali místní domorodci do otrávených šipek. V 80. letech minulého století však tyto žabky zdecimovala parazitická houba Batrachochytrium […]
Biologická rozmanitost na celém světě dramatický klesá a mnoha druhům hrozí vyhynutí. Která společenstva přežijí? Ta, kde je velké množství rozmanitých druhů, nebo ta, kde jeden druh převládne? A vydrží déle druh, v němž jsou všichni jedinci stejní, nebo v němž se naopak odlišují? „Abychom vymírání druhů mohli zabránit, musíme tyto souvislosti znát,“ říká Jan […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz