Kosti promlouvají: Jak se lidem dříve žilo?

Jak změřit životní úroveň lidí z věků dávno minulých? Archeoložka a antropoložka Nikola Koepkeová z univerzity v německém Tübingenu si našla zajímavý klíč – lidské kosti. Podle nich se totiž nejlépe pozná kvalita výživy a nepřímo tedy i to, jak se lidem dříve žilo.

Z rozsáhlého výzkumu vyšlo německým vědcům nejedno překvapení!Jak změřit životní úroveň lidí z věků dávno minulých? Archeoložka a antropoložka Nikola Koepkeová z univerzity v německém Tübingenu si našla zajímavý klíč – lidské kosti. Podle nich se totiž nejlépe pozná kvalita výživy a nepřímo tedy i to, jak se lidem dříve žilo. Z rozsáhlého výzkumu vyšlo německým vědcům nejedno překvapení!

Písemné záznamy o tom, jak se žilo dříve, dobu svého vzniku často spíše zkreslují. Například řečtí či římští historikové často popisují opulentní hostiny. Musíme mít však na paměti, že taková míra luxusu byla k dispozici pouze lidem z vyšších vrstev.

Nikola Koepkeová a její kolega Joerg Baten z Katedry ekonomické historie prestižní univerzity v Tübingenu se proto zaměřili na mnohem objektivnější způsob, jak odhadnout životní úroveň. Kvalitu a množství výživy podle nich nejlépe vyčteme z koster, které prozradí výšku svých bývalých majitelů.

Jejich výsledky jsou poměrně překvapivé – nejlépe se lidé měli v dobách civilizačního úpadku.

Tisíce přeměřených koster Cíle zkoumání německých vědců, za nějž si vytkli vysledování dlouhodobých trendů v proměnách životní úrovně obyvatel různých regionů Evropy v průběhu prvních osmnácti století našeho letopočtu, není prakticky možné dosáhnout jinak než metodami tzv.

antropometrické historie (viz rámeček). Aby měly jejich analýzy skutečnou výpovědní hodnotu, museli badatelé přirozeně pracovat s co největším souborem dat. Ta pochopitelně nelze získat jinak než velmi tradičním způsobem – prostě kosti přeměřit přímo v hrobě.

Zde však přirozeně nastává problém. Zdaleka ne vždy měli totiž vědci k dispozici úplně celé kostry. Nezbývalo jim tedy, než skutečnou výšku dávných lidí nějakým způsobem odhadnout. Za vděk proto museli vzít tou nejspolehlivější metodu, kterou jim dává do ruky disciplína, zvaná antropometrie.

Celková výška těla totiž poměrně dobře koreluje s délkou některých důležitých kostí, zejména femuru, neboli kosti stehenní. Soubor dat, který se jim nakonec podařilo opatřit, byl skutečně impresivní: celkově přeměřili 2938 žen a 6539 mužů.

Tím však výčet obrovské práce německých vědců nekončí. Aby správně odhadli, čím se lidé v dané době živili, zaměřili se i na analýzu dostupných dat o kostrách domácích zvířat.

Veselý život v „temných staletích“Ve slavné scéně z monty-pythonovského filmu Život Briana, v níž židovští revolucionáři vyjmenovávají výhody, které jim přinesla římská nadvláda, nepadne ani slovo o vylepšení úrovně stravy.

Podle závěrů německých vědců je to tak zcela správně. Během období římské nadvlády totiž průměrná lidská výška mužů i žen stagnovala. „Zastavení nárůstu průměrné výšky obyvatel bylo patrné nejen ve Středomoří, tedy oblasti pod přímým římským vlivem, ale i ve střední a západní Evropě,“ popisuje jeden z nejnápadnějších výsledků rozsáhlého projektu Koepkeová.

Poté však nastoupil další, na první pohled nečekaný trend. Po pádu Říma, tedy v období „temných staletí“ (400–600 n. l.), která máme ve zvyku považovat za období civilizačního úpadku, začali lidé v celé Evropě nápadně rychle růst.

A čím si vědci tento trend vysvětlují? Jako první možnou příčinu typují výrazné snížení hustoty obyvatelstva, způsobené jednak rozpadem obranného systému impéria, jednak morovými ranami, typickými zejména pro 6. století.

Pád Říma však paradoxně přinesl ještě další výhodu. Římané totiž neměli příliš v oblibě pěstování krav. „Proteiny z kravského mléka a masa jsou pro lidský růst zcela zásadní. Lidem se dařilo lépe zejména proto, že jejich dostupnost se po pádu Říma výrazně zlepšila,“ uzavírá dr. Koepkeová.

Lidské kosti – klíč k ekonomickým dějinám Nové vědecké odvětví, takzvaná antropometrická historie, se v odborném světě „uhnízdila“ poměrně nedávno. Tento pojem zavedl do historických zkoumání maďarsko-americký ekonom a historik John Komlos teprve na počátku 90.

let minulého století, dnes už se mu však věnuje již několik vědeckých týmů světa. A co vlastně je k takovým zkoumáním zapotřebí? Především neúnavná práce. Hlavním úkolem vědců je totiž získat tzv. antropometrická data.

V praxi to znamená, že musí přeměřit co největší množství kosterních pozůstatků lidí z nejrůznějších oblastí a historických období, přičemž se soustředí především na výšku lidí. To, zda někdo zůstane po celý život „prckem“, nebo se naopak vytáhne a o hlavu přeroste své vrstevníky, ovlivňuje totiž kromě genetických vloh také kvalita potravy.

Krávy či další domácí zvířata, z nichž mohou lidé důležité zdroje získat, však přestavují majetek, který nemusí být zdaleka k dispozici každému. V kvalitě a dostupnosti výživy je tedy vlastně „zavinuta“ řada informací o tom, jak vlastně vypadala ekonomická a sociální struktura společnosti té které doby.

Autor: Michal Andrle
Rubriky:  Archeologie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Čeští archeologové si připsali další úspěch

Čeští archeologové si připsali...

Archeologická skupina ze společnosti Archaia nalezla při průzkumu zadního traktu domu...
V Mexiku byla objevena dosud nejstarší a největší mayská stavba

V Mexiku byla objevena dosud...

Pomocí metody dálkového průzkumu učinili badatelé v mexickém státě...
Mamuti v Mexiku

Mamuti v Mexiku

Ke zcela nečekanému objevu došlo při stavbě nového letiště 50 kilometrů...
Nalezena dosud nejstarší jeskynní kresba na našem území

Nalezena dosud nejstarší jeskynní...

Badatelé z Palackého univerzity v Olomouci nalezli v Moravském krasu dosud...
Výzkumníci odkryli pohřebiště i osídlení

Výzkumníci odkryli pohřebiště i...

Archeologický výzkum probíhající od 16. ledna 2020 v obci Zbečno poblíž hradu...
Hlava Kelta míří do Olomouce

Hlava Kelta míří do Olomouce

Jeden z nejvzácnějších předmětů archeologické sbírky Národního muzea nyní...
Nalezená studna je údajně nejstarším dřevěným objektem

Nalezená studna je údajně...

V roce 2018 nalezli olomoučtí archeologové u obce Ostrov v Pardubickém...
Nalezené kosti nejsou důvěrníka Přemysla Otakara II., říkají budějovičtí vědci

Nalezené kosti nejsou důvěrníka...

Čeští archeologové v minulém roce objevili při záchranném výzkumu a geofyzikálním průzkumu...
Profesor Miroslav Bárta: Můj svatý grál? Objevit hrobku Imhotepa

Profesor Miroslav Bárta: Můj...

100 let české egyptologie. Fenomenální objevy, pot a krev   Kredit českých vědců v...
Římská loď pohřbená u řeckých břehů vydala své poklady

Římská loď pohřbená u řeckých...

Řecký ostrov Kefalonia, největší ostrov Jónského moře a šestý...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Výzkum skleníkového efektu není žádnou novinkou. Začal už v 19. století

Výzkum skleníkového efektu není...

Počátky výzkumu skleníkového efektu se datují do 50. let 19. století. Anglický...
Zvonařka Alžběta z Volfenburku zvládla i mužské řemeslo

Zvonařka Alžběta z Volfenburku...

Muž poklepe na nedávno odlitý zvon. Uznale pokývne hlavou. Je si jist, že...
Fishsurfing používá 200 tisíc uživatelů

Fishsurfing používá 200 tisíc...

Galerie fotografií a videí rybářských úlovků, největší databáze soukromých revírů v...
Barrandovské terasy: V Trilobit baru si dávaly dostaveníčka hvězdy stříbrného plátna

Barrandovské terasy: V Trilobit baru si...

Podnikatel Václav M. Havel (1897–1979) se inspiruje sanfranciským...
Budou uděleny Mimořádné Ceny Neuron

Budou uděleny Mimořádné Ceny Neuron

Současná situace a zkušenost s celosvětovou pandemií nového koronaviru nám znovu...
Proč majitel slavného smíchovského lokálu spáchal sebevraždu?

Proč majitel slavného smíchovského...

Starosta Košíř Matěj Hlaváček (1852–1897) se v roce 1895 rozhodne koupit...
Umělá inteligence z Česka pomáhá chytat zločince po celém světě

Umělá inteligence z Česka pomáhá...

Terorista, jenž se chystá nastoupit do letadla, vězeň, který se pod záminkou...
Byly oceněny české vědkyně

Byly oceněny české vědkyně

„Pandemický“ ročník soutěže L´Oréal UNESCO Pro ženy ve vědě, Česká republika –...
Restaurace Rudolfov: Slavný Čapkův se zrodil v mansardě hospody

Restaurace Rudolfov: Slavný...

 V roce 1864 se na okraji Jindřichova hradce rodí restaurace podle plánů...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.