Kosti promlouvají: Jak se lidem dříve žilo?

Jak změřit životní úroveň lidí z věků dávno minulých? Archeoložka a antropoložka Nikola Koepkeová z univerzity v německém Tübingenu si našla zajímavý klíč – lidské kosti. Podle nich se totiž nejlépe pozná kvalita výživy a nepřímo tedy i to, jak se lidem dříve žilo.

Z rozsáhlého výzkumu vyšlo německým vědcům nejedno překvapení!Jak změřit životní úroveň lidí z věků dávno minulých? Archeoložka a antropoložka Nikola Koepkeová z univerzity v německém Tübingenu si našla zajímavý klíč – lidské kosti. Podle nich se totiž nejlépe pozná kvalita výživy a nepřímo tedy i to, jak se lidem dříve žilo. Z rozsáhlého výzkumu vyšlo německým vědcům nejedno překvapení!

Písemné záznamy o tom, jak se žilo dříve, dobu svého vzniku často spíše zkreslují. Například řečtí či římští historikové často popisují opulentní hostiny. Musíme mít však na paměti, že taková míra luxusu byla k dispozici pouze lidem z vyšších vrstev.

Nikola Koepkeová a její kolega Joerg Baten z Katedry ekonomické historie prestižní univerzity v Tübingenu se proto zaměřili na mnohem objektivnější způsob, jak odhadnout životní úroveň. Kvalitu a množství výživy podle nich nejlépe vyčteme z koster, které prozradí výšku svých bývalých majitelů.

Jejich výsledky jsou poměrně překvapivé – nejlépe se lidé měli v dobách civilizačního úpadku.

Tisíce přeměřených koster Cíle zkoumání německých vědců, za nějž si vytkli vysledování dlouhodobých trendů v proměnách životní úrovně obyvatel různých regionů Evropy v průběhu prvních osmnácti století našeho letopočtu, není prakticky možné dosáhnout jinak než metodami tzv.

antropometrické historie (viz rámeček). Aby měly jejich analýzy skutečnou výpovědní hodnotu, museli badatelé přirozeně pracovat s co největším souborem dat. Ta pochopitelně nelze získat jinak než velmi tradičním způsobem – prostě kosti přeměřit přímo v hrobě.

Zde však přirozeně nastává problém. Zdaleka ne vždy měli totiž vědci k dispozici úplně celé kostry. Nezbývalo jim tedy, než skutečnou výšku dávných lidí nějakým způsobem odhadnout. Za vděk proto museli vzít tou nejspolehlivější metodu, kterou jim dává do ruky disciplína, zvaná antropometrie.

Celková výška těla totiž poměrně dobře koreluje s délkou některých důležitých kostí, zejména femuru, neboli kosti stehenní. Soubor dat, který se jim nakonec podařilo opatřit, byl skutečně impresivní: celkově přeměřili 2938 žen a 6539 mužů.

Tím však výčet obrovské práce německých vědců nekončí. Aby správně odhadli, čím se lidé v dané době živili, zaměřili se i na analýzu dostupných dat o kostrách domácích zvířat.

Veselý život v „temných staletích“Ve slavné scéně z monty-pythonovského filmu Život Briana, v níž židovští revolucionáři vyjmenovávají výhody, které jim přinesla římská nadvláda, nepadne ani slovo o vylepšení úrovně stravy.

Podle závěrů německých vědců je to tak zcela správně. Během období římské nadvlády totiž průměrná lidská výška mužů i žen stagnovala. „Zastavení nárůstu průměrné výšky obyvatel bylo patrné nejen ve Středomoří, tedy oblasti pod přímým římským vlivem, ale i ve střední a západní Evropě,“ popisuje jeden z nejnápadnějších výsledků rozsáhlého projektu Koepkeová.

Poté však nastoupil další, na první pohled nečekaný trend. Po pádu Říma, tedy v období „temných staletí“ (400–600 n. l.), která máme ve zvyku považovat za období civilizačního úpadku, začali lidé v celé Evropě nápadně rychle růst.

A čím si vědci tento trend vysvětlují? Jako první možnou příčinu typují výrazné snížení hustoty obyvatelstva, způsobené jednak rozpadem obranného systému impéria, jednak morovými ranami, typickými zejména pro 6. století.

Pád Říma však paradoxně přinesl ještě další výhodu. Římané totiž neměli příliš v oblibě pěstování krav. „Proteiny z kravského mléka a masa jsou pro lidský růst zcela zásadní. Lidem se dařilo lépe zejména proto, že jejich dostupnost se po pádu Říma výrazně zlepšila,“ uzavírá dr. Koepkeová.

Lidské kosti – klíč k ekonomickým dějinám Nové vědecké odvětví, takzvaná antropometrická historie, se v odborném světě „uhnízdila“ poměrně nedávno. Tento pojem zavedl do historických zkoumání maďarsko-americký ekonom a historik John Komlos teprve na počátku 90.

let minulého století, dnes už se mu však věnuje již několik vědeckých týmů světa. A co vlastně je k takovým zkoumáním zapotřebí? Především neúnavná práce. Hlavním úkolem vědců je totiž získat tzv. antropometrická data.

V praxi to znamená, že musí přeměřit co největší množství kosterních pozůstatků lidí z nejrůznějších oblastí a historických období, přičemž se soustředí především na výšku lidí. To, zda někdo zůstane po celý život „prckem“, nebo se naopak vytáhne a o hlavu přeroste své vrstevníky, ovlivňuje totiž kromě genetických vloh také kvalita potravy.

Krávy či další domácí zvířata, z nichž mohou lidé důležité zdroje získat, však přestavují majetek, který nemusí být zdaleka k dispozici každému. V kvalitě a dostupnosti výživy je tedy vlastně „zavinuta“ řada informací o tom, jak vlastně vypadala ekonomická a sociální struktura společnosti té které doby.

Autor: Michal Andrle
Rubriky:  Archeologie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

CEITEC přilákal špičkového zahraničního vědce na VUT

CEITEC přilákal špičkového...

Výzkum Erica D. Glowacki je přímo motivovaný aplikacemi v medicíně. Jeho...
Obezita jako rizikový faktor

Obezita jako rizikový faktor

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zaujímají Češi sedmé místo v...
ISS bude pokračovat

ISS bude pokračovat

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) byla na oběžnou dráhu vypuštěna v...
Milostný trojúhelník v době války o strategický Singapur

Milostný trojúhelník v době války...

Milostné trojúhelníky jsou námětem mnoha filmů, ona chce jeho, on nechce ji,...
Výprava za moře

Výprava za moře

V roce 2016 byla Zoo Praha jednou z prvních evropských zoologických zahrad,...
ISS se dočká „záplaty“

ISS se dočká „záplaty“

V uplynulých dnech začali ruští kosmonauti opravovat díru v mezinárodní...
Narodil se malý hrabáč

Narodil se malý hrabáč

25. února 2021 se v Zoo Praha narodilo dlouho očekávané mládě hrabáče...
Praktici jsou připraveni, systém nikoliv

Praktici jsou připraveni, systém...

Snažíme se o systém – březen ale bude čistá improvizace, říkají k...
Den vzácných onemocnění

Den vzácných onemocnění

Den vzácných onemocnění se koná každoročně poslední únorový den. Více než...
Britská varianta COVID-19 se rychle šíří

Britská varianta COVID-19 se rychle...

Britská varianta COVID-19 se šíří i přes současná protiepidemiologická...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Posvátná řeka Ganga: Očistná koupel pro živé i mrtvé

Posvátná řeka Ganga: Očistná koupel...

Největší indická řeka prý sice pomáhá uzdravit tělo, ale pro vyznavače...
Narodil se malý hrabáč

Narodil se malý hrabáč

25. února 2021 se v Zoo Praha narodilo dlouho očekávané mládě hrabáče...
Stojí za úspěchem Asyřanů i obojek s vodítkem?

Stojí za úspěchem Asyřanů i...

Aššurbanipal právě rozdrtil jedno z mnoha povstání. Bojovníci mu přivádějí...
Obávaný netopýr: Zvíře (z) temnoty?

Obávaný netopýr: Zvíře (z) temnoty?

Jakmile zasviští křídly, ozve se pištění. Ne, to nedělá toto drobné...
Fenomén Minecraft: Jak vydolovat miliardy dolarů

Fenomén Minecraft: Jak vydolovat...

„Hráči začali díky ní raději tvořit a stavět než ničit a bořit. Proto...
Architekt kostela na Zelené hoře Jan Blažej Santini-Aichel si zápisky o dlužnících šifroval

Architekt kostela na Zelené hoře Jan...

Na papíře se rodí zvláštní hvězdicovitý půdorys. Jan Blažej Santini-Aichel rozumí řeči čísel, kterou vtělí...
Devítka jako spolek, jenž řídí svět?

Devítka jako spolek, jenž řídí...

Ve třetím století před naším letopočtem vládl obrovské Maurijské říši na území...
ISS se dočká „záplaty“

ISS se dočká „záplaty“

V uplynulých dnech začali ruští kosmonauti opravovat díru v mezinárodní...
Smrtelná past pro hmyz

Smrtelná past pro hmyz

Nic netušící moucha usedá na list a je to to poslední, co udělá....
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.