Za nestvůrnými příšerami typu „vetřelce“ se lidé nejraději vydávají do příjemně bezpečných kin, kde se jim předkládají příběhy, odehrávající se na druhé straně vesmíru. Mikrokosmos našeho vlastního těla však bohužel často neskrývá monstra o nic méně hrůzná ani nebezpečná, než jsou ta filmová.
Každodenní boj o potravu i o holý život je tak namáhavý, že si řada organismů vybrala raději jednodušší cestu. Starosti o živobytí prostě přenechají někomu jinému a sami přijdou k hotovému. Mluvíme pochopitelně o hostech, které nikdo nepozval ani nevítal – o parazitech. Stát se parazitem je tak lákavá volba, že bychom jen těžko hledali skupinu organismů, z níž by alespoň někteří touto cestou nevydali. Parazity najdeme mezi viry, bakteriemi, jednobuněčnými i mnohobuněčnými, tedy eukaryotickými organismy. Řadě parazitů se pochopitelně čas od času daří proniknout i do lidského těla. S některými si poradí náš imunitní systém, jiné vymete až cílený zásah lékařů. Stále však zbývá hodně těch, kteří se v našich tělech mohou usadit nikým neohrožováni a nepozorováni. S většinou z nich se však naštěstí v našich končinách nesetkáte.
Mezi parazitické ploštěnce patří i motolice plicní (Paragonimus westermani), kterou se dnes nejsnadněji nakazíte v Indonésii, na Filipínách, v Koreji či v Japonsku. Stačí jen pozřít nedostatečně uvařeného mezihostitele – kraba, a drobné larvičky už si ve vašem těle najdou cestu až do plic. Zde se zapouzdří, a když cysta praskne, vyvalí se nová vajíčka. Nemoc svými příznaky připomíná tuberkulózu.
Střeček lidský (Dermatobia hominis) je jediným druhem much z čeledi střečkovitých, který si za hostitele vybírá kromě koček, prasat či krav i člověka. Larvička tohoto vetřelce se zavrtá pod kůži, kde se po 12 týdnů živí, než dospěje a vyleze ven se zakuklit. Tohoto parazita si můžete přivézt ze svých cest po Střední a Jižní Americe.
Krevnička střevní (Schistosoma mansoni) patří mezi další parazitické ploštěnce ze třídy motolic. Poté, co z vody pronikne do těla nejrůznějších savců včetně člověka, usadí se v střevech, kde způsobuje záněty a následně krvavé průjmy. Její původ je v Africe, díky obchodu s otroky byla však zavlečena i do Ameriky.
Vlasovec mízní (Wuchereria bancrofti) je 10 cm dlouhým „červem“ z kmene hlístic, který způsobuje nemoc zvanou elefantiáza. Tito červi, kteří se pohybují v mízních kanálech a způsobují jejich ucpání s následným typický obřím otokem.
Typické bodavě-savé ústní ústrojí ihned prozradí zástupce ploštic. Jedná se o jednoho z nejběžnějších vnějších parazitů, štěnici domácí (Cimex lectularius), která se živí krví teplokrevných obratlovců. K pokousání štěnicí můžete bohužel stále častěji přijít i u nás.
Jednobuněčná měňavka rodu Acanthamoeba prožívá většinu života jako solitérní prvok ve vodě. Při vhodné příležitosti zaútočí, například když si jdeme zaplavat do špinavé vody nebo z infikované kontaktní čočky přeskočí do očí, kde se živí bakteriemi a také buňkami naší rohovky. Oko pak zarudne, slzí a v neléčených případech může dojít i k oslepnutí.
