Domů     Příroda
Brousilka má ráda ryby
21.stoleti 17.7.2010

To, co vidíte na obrázku, nejsou ani kosmické létající talíře, ani nějaký zvláštní druh medúz. Skenovací elektronový mikroskop zachytil svět, který zůstává našemu běžnému zraku ukrytý. Podivní tvorové na snímku jsou droboučcí jednobuněční prvoci nálevníci, kteří jsou známí pod českým názvem brousilka (Trichodina sp.).
To, co vidíte na obrázku, nejsou ani kosmické létající talíře, ani nějaký zvláštní druh medúz. Skenovací elektronový mikroskop zachytil svět, který zůstává našemu běžnému zraku ukrytý. Podivní tvorové na snímku jsou droboučcí jednobuněční prvoci nálevníci, kteří jsou známí pod českým názvem brousilka (Trichodina sp.).

Ačkoliv vypadají na první pohled jako hrůzostrašní parazité, ve skutečnosti využívají své hostitele pouze jako pohyblivý domov. Chapadélka na spodní straně těla jim slouží k uchycení na povrchu hostitele, nejraději si vybírají kůži či žábry. Buněčná ústečka, takzvaný cytostom, se nacházejí na odvrácené straně těla. Své hostitele tedy nevysávají – živí se bakteriemi, které se jim podaří odchytit z okolní vody. Zcela nevinní však také nejsou. Když se přemnoží, mohou tisíce jejich příchytných chapadélek způsobovat hostitelům nepříjemná poškození tkání. Rybám dokážou škodit ještě jedním způsobem – když se přichytí na povrch žáber, začne tato tkáň vylučovat větší množství hlenu a rybám se pak mnohem hůře dýchá. Přemnožení brousilek je dobrým indikátorem kvality vody – daleko lépe prospívají ve vodách znečištěných.  Tvorové na našem obrázku jsou zvětšení 5320x!

Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz