Kukly vosiček se chrání pomocí bakterií

Ty skupiny hmyzu, které mají mezi stadium larvy a dospělce vsunuté ještě stadium kukly, tedy hmyz s proměnou dokonalou, musí řešit velký problém. Narozdíl od pohyblivých stadií jsou bezbranné kukly vydány na milost a nemilost všem, kdo si na ně brousí zuby. Němečtí vědci přišli nedávno se zjištěním, že kukly vosiček květolibů na sobě pěstují bakterie, které pro ně vyrábějí přirozená antibiotika.Ty skupiny hmyzu, které mají mezi stadium larvy a dospělce vsunuté ještě stadium kukly, tedy hmyz s proměnou dokonalou, musí řešit velký problém. Narozdíl od pohyblivých stadií jsou bezbranné kukly vydány na milost a nemilost všem, kdo si na ně brousí zuby. Němečtí vědci přišli nedávno se zjištěním, že kukly vosiček květolibů na sobě pěstují bakterie, které pro ně vyrábějí přirozená antibiotika.

Zástupci blanokřídlého hmyzu z čeledi kutilkovitých (Sphecidae) připomínají péčí o svá mláďata, tedy larvičky, krmivé ptáky. Poté, co pro své potomky vyhloubí podzemní noru, létají neúnavně v jejím okolí a loví vše, co ulovit dokážou, aby své mladé nasytili. Někteří z nich se specializují na lov mravenců, jiní například na pavouky, většinou však vezmou zavděk vším, na co stačí a co před nimi neuteče. Jejich larvičky jsou v podzemních úkrytech sice poměrně dobře chráněny před predátory, horší je už však s nevítanými patogeny, jako jsou plísně či bakterie. Ty na ně číhají buď přímo v půdě, nebo je do hnízd nechtěně zanesou rodiče i s „obědem“.  Tým vědců z několika německých univerzit nedávno objevil, že kutilky květolibové těmto problémům čelí tak, že si vytvářejí celou „lékárnu“ spřízněných bakterií. Těšit nás může, že na objevu se významným dílem podílel i český vědec Aleš Svatoš.

Maminky s lékárnou na tykadlech
Symbióza čili spolupráce mezi bakteriemi a mnohobuněčnými eukaryotickými organismy je známá skutečně napříč celou přírodou, od oceánských hloubek po deštné pralesy. V případě hmyzu se spolupráce s bakteriemi omezuje nejčastěji na výživu. Mikroorganismy buď napomáhají s rozkladem pro hmyz jinak nestravitelných látek, pomáhají jim s „hnojením“ jejich zahrádek nebo jim pomáhají s ochranou pro ně důležitých zdrojů (např. u tropických „houbových“ mravenců). Před několika lety však vědci pod vedením Martina Kaltenpotha z univerzity v německém Würzburgu objevili velmi zvláštní a netradiční typ symbiózy mezi kutilkami květoliby včelími (Philanthus triangulum) a bakteriemi rodu Streptomyces. Samičky květolibů si pěstují tyto bakterie ve zvláštních žlázách na tykadlech. Když vyhloubí noru a umístí do ní vajíčko, otřou se o budoucího potomka tykadly a bakteriální „lékárnu“ mu předají. Vylíhnuté larvičky si svou malou bakteriální zoo udržují, a když se chystají zakuklit, přemístí bakterie šikovně na svůj povrch tak, aby se zde mohly dobře množit a chránily je tak před atakem nevítaných vetřelců.

Dokonalý koktejl z antibiotik
 Vědci sice již několik let vědí o spolupráci kutilek s bakteriemi, doposud však nebylo jasno, jak vlastně celá věc funguje z pohledu chemika. Martina Kaltenpoth si proto s českým biochemikem Alešem Svatošem z Institutu Maxe Plancka pro chemickou ekologii v Jeně a Johannesem Kroissem z univerzity v Regensburgu společně na kukly kutilek „posvítili“ moderní metodou laserové hmotnostní spektroskopie (angl. LDI imaging). Díky této šetrné metodě se jim tak poprvé přímo podařilo pozorovat léčivý „koktejl“, složený z devíti různých druhů antibiotik. „Kombinovaný účinek streptochlorinu a dalších osmi různých poericidinů, které jsme byli schopni izolovat, umožňuje odrazit vpád velmi širokého spektra mikroorganismů. Podobného účinku by nešlo dosáhnout pouze prostřednictvím jediné substance. Znamená to, že za miliony let si kutilky a jejich symbionti vyvinuli strategii, kterou zná moderní medicína pod názvem kombinovaná profylaxe,“ vysvětluje Johannes Kroiss. Vědci předpokládají, že to, na co při svém výzkumu narazili, tvoří ve skutečnosti pouze „vršek ledovce“. Podobnými typy symbióz se živá příroda nejspíše skutečně jen hemží.

Co je to hmotnostní spektrometrie?
 Co má na práci chemik, to alespoň mlhavě tuší snad každý, kdo absolvoval základní školu. Co má však na starosti chemik analytický? Jeho prací je přesně určit, z jakých látek či směsí se skládá vzorek, který mu jakýkoliv z jeho „zákazníků“ přinese k rozboru. Největší problémy nastanou, když musí chemici určit složení vzorku bez toho, aniž by jej svým postupem narušili či úplně zničili. Takové – odborně řečeno neinvazní – metody je třeba používat zejména všude tam, kde se jedná o živé tvory. Jednou z metod, vhodných pro taková zkoumání, je právě i hmotnostní spektroskopie, kterou při svých zkoumáních použili právě němečtí vědci. Hmotnostní spektroskopie využívá toho, že ve vzorku lze odhalit molekuly o různé hmotnosti a náboji. K tomu, aby k takovému odhalení došlo, je nutno vzorek nejprve ionizovat, tedy přetvořit elektricky neutrální atomy na ionty. K delikátní ionizaci molekul na povrchu hmyzí kukly použili němečtí vědci velmi šetrný postup ionizace pomocí laseru (tzv. MALDI technologie). Poměr mezi hmotností a nábojem je pro každou látku specifický. Složení vzorku je pak jednoznačně možno určit změřením zrychlení, s nímž (se?) jednotlivé ionty pohybují v elektromagnetickém poli.

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Chobotnice se po požití extáze podobají lidem

Chobotnice se po požití extáze...

Vědci z Univerzity Johnse Hopkinse přišli se vskutku zajímavými výsledky...
Jak se zapojit do výzkumu? Najdi pijáka!

Jak se zapojit do výzkumu? Najdi...

Výzkumný tým Ústavu patologické morfologie a parazitologie z veterinární univerzity v Brně...
Zvířata používají kompasový smysl

Zvířata používají kompasový smysl

Schopnost vnímat magnetické pole Země se i díky českým vědcům podařilo...
V Kanadě bylo nalezeno zachovalé tělo vlka z doby ledové

V Kanadě bylo nalezeno zachovalé...

Jednoho zdánlivě obyčejného dne roku 2016 hledala skupina kopáčů v...
Ochrana mořských želv přináší výsledky, ale je nutné vytrvat

Ochrana mořských želv přináší...

Podle kosterních nálezů mořské želvy obývají svět už 110 miliónů let....
Mořští stejnonožci si zajišťují přežití únosem

Mořští stejnonožci si zajišťují...

Jako sprostí kriminálníci se chovají mořští korýši nazývaní stejnonožci,...
Konec sýčků v Čechách? Letos ještě ne!

Konec sýčků v Čechách? Letos...

Není tomu tak dávno, co byl sýček obecný naší nejhojnější sovou, kterou mohli lidé zcela...
Technologie budou už zítra hýbat Kulaťákem

Technologie budou už zítra hýbat...

Více než 70 vystavovatelů se představí na šestém ročníku Festivalu vědy, který...
Překvapivé zjištění: Čmeláci mohou být závislí na insekticidech

Překvapivé zjištění: Čmeláci mohou...

O závislostech se běžně hovoří především v souvislosti s lidmi. Ti však nejsou ani...
Závěry vědecké studie: Kozám je sympatický lidský úsměv

Závěry vědecké studie: Kozám je...

Studií zaměřených na zvířecí vnímání lidské nálady proběhlo v minulosti hned...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Dodonpa: Horská dráha s nesilnější akcelerací

Dodonpa: Horská dráha s...

Nejrychlejší horská dráha v Japonsku je slavnostně otevřena v roce 2001 v...
VIDEO: Jak se mění naše planeta v průběhu let?

VIDEO: Jak se mění naše planeta v...

Naše planeta Země, i když to možná nevnímáme, se mění každým...
Proč telefonní čísla v amerických filmech začínají předčíslím 555?

Proč telefonní čísla v amerických...

Je to už takový americký kolorit. Něco jako socha Svobody nebo...
Zemřel zakladatel slavné sportovní dynastie přímo na olympijském stadionu?

Zemřel zakladatel slavné sportovní...

Tvrdou pěstí, ale také neúplatným charakterem se proslaví na 79. hrách...
Z jakého důvodu je třeba se bát žloutenky?

Z jakého důvodu je třeba se bát...

Žloutenka neboli hepatitida je závažné onemocnění postihující játra....
10 anglických slovíček, která vyslovujeme špatně

10 anglických slovíček, která...

Určitě jste se někdy setkali s tím, aby vám někdo řekl,...
Britové svému králi přezdívali Edward Svůdník

Britové svému králi přezdívali...

„Ach Bertie! To je bohužel příliš smutné téma, než abych o něm chtěla...
Tropy, netropy, mokřady bují životem

Tropy, netropy, mokřady bují...

Zatímco většina Česka byla v létě spálená sluncem, ptačí park České společnosti...
Pradávný netopýr se nebál chodit po zemi!

Pradávný netopýr se nebál chodit...

Netopýři jsou v mnoha ohledech zvláštní živočichové. Ač savci, tak se nejlépe...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.