Domů     Příroda
Kukly vosiček se chrání pomocí bakterií
21.stoleti
od 21.stoleti 17.7.2010

Ty skupiny hmyzu, které mají mezi stadium larvy a dospělce vsunuté ještě stadium kukly, tedy hmyz s proměnou dokonalou, musí řešit velký problém. Narozdíl od pohyblivých stadií jsou bezbranné kukly vydány na milost a nemilost všem, kdo si na ně brousí zuby. Němečtí vědci přišli nedávno se zjištěním, že kukly vosiček květolibů na sobě pěstují bakterie, které pro ně vyrábějí přirozená antibiotika.Ty skupiny hmyzu, které mají mezi stadium larvy a dospělce vsunuté ještě stadium kukly, tedy hmyz s proměnou dokonalou, musí řešit velký problém. Narozdíl od pohyblivých stadií jsou bezbranné kukly vydány na milost a nemilost všem, kdo si na ně brousí zuby. Němečtí vědci přišli nedávno se zjištěním, že kukly vosiček květolibů na sobě pěstují bakterie, které pro ně vyrábějí přirozená antibiotika.

Zástupci blanokřídlého hmyzu z čeledi kutilkovitých (Sphecidae) připomínají péčí o svá mláďata, tedy larvičky, krmivé ptáky. Poté, co pro své potomky vyhloubí podzemní noru, létají neúnavně v jejím okolí a loví vše, co ulovit dokážou, aby své mladé nasytili. Někteří z nich se specializují na lov mravenců, jiní například na pavouky, většinou však vezmou zavděk vším, na co stačí a co před nimi neuteče. Jejich larvičky jsou v podzemních úkrytech sice poměrně dobře chráněny před predátory, horší je už však s nevítanými patogeny, jako jsou plísně či bakterie. Ty na ně číhají buď přímo v půdě, nebo je do hnízd nechtěně zanesou rodiče i s „obědem“.  Tým vědců z několika německých univerzit nedávno objevil, že kutilky květolibové těmto problémům čelí tak, že si vytvářejí celou „lékárnu“ spřízněných bakterií. Těšit nás může, že na objevu se významným dílem podílel i český vědec Aleš Svatoš.

Maminky s lékárnou na tykadlech
Symbióza čili spolupráce mezi bakteriemi a mnohobuněčnými eukaryotickými organismy je známá skutečně napříč celou přírodou, od oceánských hloubek po deštné pralesy. V případě hmyzu se spolupráce s bakteriemi omezuje nejčastěji na výživu. Mikroorganismy buď napomáhají s rozkladem pro hmyz jinak nestravitelných látek, pomáhají jim s „hnojením“ jejich zahrádek nebo jim pomáhají s ochranou pro ně důležitých zdrojů (např. u tropických „houbových“ mravenců). Před několika lety však vědci pod vedením Martina Kaltenpotha z univerzity v německém Würzburgu objevili velmi zvláštní a netradiční typ symbiózy mezi kutilkami květoliby včelími (Philanthus triangulum) a bakteriemi rodu Streptomyces. Samičky květolibů si pěstují tyto bakterie ve zvláštních žlázách na tykadlech. Když vyhloubí noru a umístí do ní vajíčko, otřou se o budoucího potomka tykadly a bakteriální „lékárnu“ mu předají. Vylíhnuté larvičky si svou malou bakteriální zoo udržují, a když se chystají zakuklit, přemístí bakterie šikovně na svůj povrch tak, aby se zde mohly dobře množit a chránily je tak před atakem nevítaných vetřelců.

Dokonalý koktejl z antibiotik
 Vědci sice již několik let vědí o spolupráci kutilek s bakteriemi, doposud však nebylo jasno, jak vlastně celá věc funguje z pohledu chemika. Martina Kaltenpoth si proto s českým biochemikem Alešem Svatošem z Institutu Maxe Plancka pro chemickou ekologii v Jeně a Johannesem Kroissem z univerzity v Regensburgu společně na kukly kutilek „posvítili“ moderní metodou laserové hmotnostní spektroskopie (angl. LDI imaging). Díky této šetrné metodě se jim tak poprvé přímo podařilo pozorovat léčivý „koktejl“, složený z devíti různých druhů antibiotik. „Kombinovaný účinek streptochlorinu a dalších osmi různých poericidinů, které jsme byli schopni izolovat, umožňuje odrazit vpád velmi širokého spektra mikroorganismů. Podobného účinku by nešlo dosáhnout pouze prostřednictvím jediné substance. Znamená to, že za miliony let si kutilky a jejich symbionti vyvinuli strategii, kterou zná moderní medicína pod názvem kombinovaná profylaxe,“ vysvětluje Johannes Kroiss. Vědci předpokládají, že to, na co při svém výzkumu narazili, tvoří ve skutečnosti pouze „vršek ledovce“. Podobnými typy symbióz se živá příroda nejspíše skutečně jen hemží.

Co je to hmotnostní spektrometrie?
 Co má na práci chemik, to alespoň mlhavě tuší snad každý, kdo absolvoval základní školu. Co má však na starosti chemik analytický? Jeho prací je přesně určit, z jakých látek či směsí se skládá vzorek, který mu jakýkoliv z jeho „zákazníků“ přinese k rozboru. Největší problémy nastanou, když musí chemici určit složení vzorku bez toho, aniž by jej svým postupem narušili či úplně zničili. Takové – odborně řečeno neinvazní – metody je třeba používat zejména všude tam, kde se jedná o živé tvory. Jednou z metod, vhodných pro taková zkoumání, je právě i hmotnostní spektroskopie, kterou při svých zkoumáních použili právě němečtí vědci. Hmotnostní spektroskopie využívá toho, že ve vzorku lze odhalit molekuly o různé hmotnosti a náboji. K tomu, aby k takovému odhalení došlo, je nutno vzorek nejprve ionizovat, tedy přetvořit elektricky neutrální atomy na ionty. K delikátní ionizaci molekul na povrchu hmyzí kukly použili němečtí vědci velmi šetrný postup ionizace pomocí laseru (tzv. MALDI technologie). Poměr mezi hmotností a nábojem je pro každou látku specifický. Složení vzorku je pak jednoznačně možno určit změřením zrychlení, s nímž (se?) jednotlivé ionty pohybují v elektromagnetickém poli.

reklama
Související články
Herbář zdraví nezajímají písmena, bylinky se na abecedu dívají skrze listy. Je jedno, jestli jde o jetel, kozlík nebo křídlatku. To nejzákladnější je, aby rostliny prospívaly… V naší přírodě se nachází více jak 280 druhů léčivých rostlin. Nazýváme je bylinami a staly se zdrojem léčivých tzv. biologicky aktivních látek. Ve 26. díle našeho seriálu o […]
Evropa, ač to nemusí být na první pohled patrné, je domovem úchvatných živočichů. Ti musí v posledních desetiletích čelit výzvám dynamicky měnícího se světa, ale i klimatu. V unikátní šestidílné dokumentární sérii, kterou uvede Viasat Nature, se seznámíte s největšími, nejrychlejšími a nejvzácnějšími zvířaty žijícími na starém kontinentu. Setkáte se s největším evropským dravcem, kterým […]
Svět nebude v blízké budoucnosti bojovat jen s růstem CO2 v ovzduší, ale zároveň se bude potýkat s nedostatkem lithia potřebným pro výrobu baterií do elektromobilů. Do roku 2040 poptávka podle analýzy Benchmark Minerals Intelligence několikanásobně vzroste a vytvoří se deficit 1,8 megatun ročně. Tomuto problému by se podle ředitele výzkumu Toyoty Motor Corporation Gilla […]
Rod obojživelníků Atelopus, jehož zástupcům se v našich zemích někdy říká pralesničky, zastřešuje více než 100 druhů, které se vyskytují zejména ve Střední a Jižní Americe. Tyto malé, pestře zbarvené žabky jsou většinou prudce jedovaté a jejich jed používali místní domorodci do otrávených šipek. V 80. letech minulého století však tyto žabky zdecimovala parazitická houba Batrachochytrium […]
Biologická rozmanitost na celém světě dramatický klesá a mnoha druhům hrozí vyhynutí. Která společenstva přežijí? Ta, kde je velké množství rozmanitých druhů, nebo ta, kde jeden druh převládne? A vydrží déle druh, v němž jsou všichni jedinci stejní, nebo v němž se naopak odlišují? „Abychom vymírání druhů mohli zabránit, musíme tyto souvislosti znát,“ říká Jan […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz