Vědci v údivu strnuli: Před nimi se náhle objevil podivný „drak“ – jako z dávných bájí. Oči na ně koulel dva metry dlouhý, výrazně zbarvený varan! Takové zvíře dosud neznali!
To není příběh z panenské přírody, starý desítky let, ale událost letošního roku! Dějištěm se staly odlehlé pralesy severních Filipín. Dosud neznámý obří druh varana působil jako zjevení. Podobných překvapení se v posledních měsících odehrává čím dál víc.
Asie je klenotnicí
V září roku 2009 vědci z Bombaje objevili v Indii nový druh plaza, který pojmenovali Cnemaspis kolhapurensis. Tito gekoni, připomínající poněkud přerostlé ještěrky, jsou malí, žijí v lese, ale teď už navštěvují i lidská obydlí. Nedávno době učenci poznali i dva další nové druhy gekonů – Hemidactylus sataraensis a Hemidactylus aaronbaueri. V Indii je rozmanitost plazů i obojživelníků velká, takže možná některé druhy vyhynou dříve, než se je podaří objevit – často náhodou.
Velkou pokladnicí neznáma je oblast kolem řeky Mekong, která protíná od severu k jihu téměř celou jihovýchodní Asii.
Pták, který pouze chodí
Pramení v jižní Číně a teče přes území Barmy, Laosu, Thajska, Kambodži a Vietnamu. Ačkoli zde výzkumníci zkoumají už přes 40 let, svět tajemné fauny dosud nevydal všechna tajemství. Mezi lety 1997–2007 zde badatelé objevili více než 1000 rostlinných i živočišných druhů. Navíc tu loni nalezli dalších 163 nových rostlin a živočichů. Z toho bylo mj. 28 druhů ryb, 18 plazů, 14 obojživelníků, dva savci a jeden pták, který nelétal, ale pouze chodil. Tím se mohl stát snadnou kořistí velké zubaté žáby lovící ptáky. Z dalších nálezů uveďme alespoň podivného gekona s leopardími skvrnami a oranžovýma očima, který vypadá jako z jiného světa. Přispívá k tomu zdejší pestrá biodiverzita. Málo probádán je např. deštný prales v obtížně přístupných horských údolích.
Nejzáhadnější jsou hlubiny
Ovšem největší objevy se očekávají pod mořskou hladinou. Letošního 4. října mají vědci v Londýně oznámit výsledky projektu Sčítání mořského života. Od roku 2000 se na 2000 badatelů z 82 zemí snažilo spočíst všechno živé v moři – včetně mikrobů tak malých, že jsou téměř neviditelní.
Výzkumníci se nejvíce zaměřili na větší živočichy. Zaujala je mj. i oblast Antarktidy, kde chobotnice plavou v proudu velmi slané vody. Bádali v nejhlubším místě, kde žijí medúzy. Prozkoumávali hlubinu v Tichém oceánu, kde se v zimě scházejí žraloci. Už dnes lze říci, že to nebude součet zdaleka úplný, i když výzkumní pracovníci objevili několik tisíc nových forem života. Velkým překvapení pro vědce bylo, že stejné druhy živočichů žijí v arktických i antarktických mořích. V blízkosti Antarktidy je pozdravila podivná oranžová ryba Neocyema, která žije v hloubce cca 2500 metrů a je úplně slepá. A což teprve nedávno objevení brouci Upis ceramboides z čeledi potemníkovitých, žijící na Aljašce, kteří mají nový typ „nemrznoucí směsi“, díky které přežívají v teplotách -60°C.
Co viděl podvodní robot?
Vědci ke zkoumání mořských hlubin použili speciálního robota, nazvaného Nereus. Umí se potopit až do pěti kilometrů pod hladinu a citlivými senzory najít předměty. Co také odhalil?
Ušatá chobotnice patří k největším tvorům, kteří žijí v mořských hlubinách. Měří i s chapadly až dva metry. Zatím se odhalení dočkalo devět jedinců.
Mořských okurek je hodně druhů. Nikdo však dosud neviděl její podobu z hloubky 2750 metrů v Mexickém zálivu. Podivná průsvitná zrůdička se pohybuje rychlostí pouhých dvou centimetrů za minutu.
Zlatý korýšek vypadá jako zlatá mince, zblízka se dají odhalit neuvěřitelné detaily. Existuje 680 druhů tohoto tvora, ale 99 % z nich je doposud vědě neznámých.
Půlmetrový hmyz a ti druzí
Od korýška z hlubin se vraťme na souš k varanovi, objevenému na filipínském ostrově Luzon. Tento ostrov byl nedávno značně zbaven lesního porostu, takže velké množství zvířat ztratilo přirozené útočiště. Varanus bitatawa, jak je nový varan nazván, se živí ovocem. Žije jen v lesích a mimo ně se dostává náhodně. První genetické testy nového varana ukázaly, že nejde o již známý druh, který žije od nově objeveného pouhá tři údolí!
Nejnovější statistika Světového fondu na ochranu přírody (WWF) uvádí, že vědci v tropických pralesích ostrova Borneo za posledních pár let objevili 123 nových druhů živočichů. Patří mezi ně mj. žába bez plic či „větvičkovitý“ hmyz, který je nejdelší na světě – měří půl metru!
Zatím vědci popsali cca 1,2 milionu živočišných druhů, z toho 950 000 reprezentuje hmyz. Podle nejnovějších údajů skutečný počet druhů fauny je alespoň 10 milionů. Nejodvážnější odhady jsou však i desetkrát vyšší!
