Pokušení stavět své stavby do jehlanovitého tvaru, tedy pyramidy, neodolali ani dávní obyvatelé Jižní a Střední Ameriky. Kanadští archeologové nedávno v Peru objevili zbytky po 1400 let staré pyramidě, která kupodivu sloužila nejen jako náboženské shromaždiště či pohřebiště, ale také jako bydlení pro vysoce postavené členy společnosti. Nejznámější předkolumbovskou civilizaci z území dnešního Peru byla jistě civilizace Inků. To však neznamená, že by v době před jejich nástupem tento cíp Jižní Ameriky žádnou kulturou neoplýval. Během zhruba prvních sedmi staletí našeho letopočtu se na severu dnešního Peru rozvíjela například kultura Močiků, po níž nedávno nalezli výraznou stopu odborníci z univerzity v kanadském Torontu pod vedením prof. Edwarda Swensona. Jednalo se o výrazný „kopeček“ v jinak poměrně rovinatém prostředí, o němž byl prof. Swenson od počátku přesvědčen, že spíše než příroda se o jeho vznik přičinila lidská ruka. Po začátku vykopávek netrvalo dlouho než bylo zcela jasné, že kopeček je ve skutečnosti pyramidou s plochým vrcholem, typickým výtvorem močické kultury. „Naším největším překvapením bylo, když jsme na vrcholu pyramidy objevili luxusní „bydlení“,“ říká prof. Swenson. Celý komplex luxusních „bytů“ mohl poskytnout přístřeší až 25 lidem. Kromě rezidenčních místností a drobných dvorků zde odhalili i dávnou kuchyň, včetně truhlic, v nichž byla pěstována morčata. Odborníky také překvapil počet měděných kuchyňských nástrojů, které zde objevili – nožů. špachtlí či nádobí. Podle prof. Swensona svědčí množství měděných nástrojů o tom, že moc elit močické společnosti spočívala v první řadě v kontrole nad těžbou a výrobou mědi. Pyramida však přeci jen podle všeho nesloužila jen jako luxusní rezidence pro bohaté vrstvy. Kromě zbytků po obytných prostorách zde archeologové objevili i těla několika nedospělých dívek, které byly podle řady indicií rituálně obětovány. Více však prozradí až další vykopávky, které budou pod vedením kanadských vědců trvat přinejmenším do začátku letošního podzimu.