USB flash paměť neboli USB flash disk (hovorově flashka či fleška) představuje paměťové zařízení, které se používá zejména jako náhrada diskety. Většinou má podobu klíčenky a je vybaveno pamětí typu flash, která umožňuje uchování dat i při odpojení napájení.

Vzhled a struktura: Flash disky se nyní vyrábějí v mnoha podobách. V základu je však u všech klasický USB konektor a malá destička s integrovaným obvodem.
Hlavní části:
USB-A male konektor – umožňuje fyzické spojení s PC nebo USB rozbočovačem
Mass storage controller – čip pro komunikaci s PC
NAND paměťový čip – zde jsou uložena data
Krystal – produkuje hlavní 12 MHz hodinový signál
Přídavné části:
Jumper – pro testování ve výrobě nebo nahrávání kódu do mikroprocesoru
LED dioda – signalizuje, zda se právě čte či zapisuje
Zámek – přepínač umožňující zablokování zápisu
Krytka USB konektoru – chrání před statickou elektřinou a fyzickým poškozením
Doplňky na přenos – klíčenky, obaly a podobně
Způsob fyzického zapisování do paměti (na čip NAND): Data se ukládají v poli tranzistorů (plovoucí brány). zvaných „buňky“. Každá z nich obvykle uchovává 1 bit informace.

Použití:
1.Přenos osobních dat – nejčastější způsob využití je přenos dokumentů, hudby, videa apod.
2.Bezpečnostní důvody – v prostředí, kde by mohlo dojít k úniku soukromých dat, lze použít flashdisk jako úložiště klíče pro rozšifrování dat.
3.Systémová administrace – přenos nastavení softwaru, nahrávání firmware do základních desek, routerů atd.
4.Bootování operačního systému – některé základní desky umožňují načtení operačního systému přímo z přenosného USB zařízení. Toto řešení je také známo jako Live USB.
5.Ukládání hudby – například připojení flashdisku do FM transmiteru plní funkci MP3 přehrávače.
6.Zálohy
Výhody:
Kompaktnější než jiná přenosová média
Odolnější proti fyzickému poškození
Většinou vyšší kapacita než u CD nebo DVD
Malá spotřeba elektrické energie
V nových operačních systémech nejsou zapotřebí žádné ovladače (resp. ovladače jsou již součástí operačního systému a není nutné je dodatečně instalovat)

Nevýhody:
Omezený počet přepisů (v řádu stovek tisíc)
Špatná podpora u starších operačních systémů (Windows 98 a nižší nemají přímo zabudovanou podporu flash disků, je nutné ji doinstalovat)
Větší kapacity mají vysokou cenu, přičemž disponují jen zlomkem kapacity stejně drahých externích disků

Více se dozvíte:
http//cs.wikipedia.org/wiki//

Slouží nám už 10 let
Komerční výrobu flash disků zahájily v roce 2000 firmy IBM a Trek Technology. Původní disky IBM měly kapacitu 8 MiB, což tenkrát pětinásobně (!) překročilo kapacitu běžné diskety. Zmíněné disky se na trhu objevily 15. 12. 2000. Moderní flash disky pracují s rozhraním USB 2.0, ale nedosahují jeho plné propustnosti 480 Mbit/s (60 MB/s). Souvisí to s technologií NAND pamětí. Typické přenosové rychlosti tedy jsou kolem 6 MB/s; liší se hlavně podle použitých čipů. Průměr je 1,5 MB/s až 60 MB, běžně se pohybuje rychlost do 30 MB/s. Nejvyšší současné přenosové rychlosti se pohybují od 15 do 60 MB/s. Starší „full speed“ zařízení jsou limitována maximální rychlostí kolem 1 MB/s. Kapacita dnešních disků se pohybuje od 1 GB do 256 GB.