Panorama

NASA plánuje zvláštní misi k Měsíci: Poletí na Měsíc avataři?

Náhrada lidského těla, avatar, nemusí navštěvovat jen virtuální prostor či smyšlenou planetu Pandora. Roboti, kteří se velmi podobají lidem, by mohli v brzké době posloužit i k průzkumu našeho nejbližšího tělesa, Měsíce. Takový robot by sice operoval na Měsíci, přímo ze Země by jej však ovládal vědec, oblečený do speciálního oblečení, které by přesně snímalo jeho pohyby. Nasazení podobných robotů jinde než na Měsíci by kvůli velké vzdálenosti nebylo možné. Signál z Měsíce však putuje pouhé 3 vteřiny a zpoždění by proto nebylo příliš fatální. O nasazení takových robotů uvažuje NASA v rámci „Projektu M“ již v blízké době – mise by mohla vzlétnout k Měsíci již do 1000 dní!

Paleontologové ohlásili převratný objev
Gigantičtí pojídači planktonu z druhohorních moří

V dnešních mořích představují planktonožravé organismy, jako jsou velryby, rejnoci manty či žraloci obrovští, ty největší z jejich obyvatel. Pro vědce bylo dlouho tajemstvím, proč podobní obři nebyli i současníky dinosaurů. Studie, publikovaná nedávno v časopise Science, však uvedla tento omyl na pravou míru. Paleontologové si totiž dali dvě a dvě dohromady a zjistili, že fosilie nalezené v americkém Kansasu, Dorsetu a Kentu v Anglii a také v Japonsku patří ve skutečnosti druhohorním planktonožravým rybám rodu Bonnerichthys. Největší z těchto ryb, které vzhledem nejvíce připomínaly dnešní mečouny, měřily až 9 metrů. Tato skupina se podle všeho vyskytovala od střední jury po konec křídy, tady po dobu asi 100 milionů let.

Velikost ovlivňují geny
Malí psi pocházejí z Blízkého východu

V průběhu zdomácnění neboli domestikace nejrůznějších druhů zvířat dochází velmi často k drastickému zmenšení jejich tělesné velikosti. Známe řadu trpasličích prasátek, koníků či skotu. Velmi typické je snížení velikosti i pro nejrůznější plemena. Podle studie genetiků z University of California v Los Angeles se gen IGF1, který je zodpovědný za „kapesní“ velikost psů, objevil poprvé před 12 000 lety na Blízkém východě.


Vědci zkoumají zvláštní vlastnosti nejběžnější kapaliny
Cesta do nitra struktury vody

Podle většiny představ o tom, jaké jsou podmínky nutné pro vznik života, je jedním z klíčových faktorů přítomnost vody. Tato zdánlivě obyčejná sloučenina má řadu vlastností, které ji mezi ostatními kapalinami činí zcela výjimečnou. Právě za poznáním těchto vlastností se vydal tým z Rockefelerovy univerzity v New Yorku vedený Pradeepem Kumarem. S použitím podchlazování vědci zjistili, že každá molekula vody interaguje  se svými nejbližšími sousedy tak, že vytvoří čtyřstěn. Tyto čtyřstěny však nejsou nikdy přesně dokonalé – jejich tvar ovlivňuje i řada vnějších parametrů, jako je teplota či tlak. A právě drobné proměny těchto čtyřstěnů ovlivňují schopnost vody odolávat zahřátí či podchlazení. Lepší poznání těchto vlastností vody by mohlo napomoci v řadě nejrůznějších oborů, počínaje zemědělstvím a konče například aplikací nejrůznějších léků včetně chemoterapeutik.

Cesta kolem světa na sluneční pohon
Největší solární jachta vypluje příští rok

Myslíte si, že jachta poháněná sluneční energií patří jen do fantastických románů Julese Vernea? Kdepak! Po šesti letech dlouhém období vývoje, bylo v německém Kielu nedávno představeno 30 metrů dlouhé plavidlo společnosti Planet Solar. Sedmatřicetiletý švýcarský jachtař Raphael Domjan, který je jejím zakladatelem Planet Solar, se na ní chystá příští rok vyplout z francouzského Marseille na cestu kolem světa po rovníku.

Spravedlivá dělba práce mezi vorvani
Co dělají největší predátoři v hlubinách?

I když se vědcům již několikrát podařilo potápění vorvaňů nafilmovat, o tom, jak přesně vypadají jejich souboje s hlavonožci v hlubinách, doposud pouze spekulovali. Oceánologové z Hatfieldova centra mořských nauk při Oregonské státní univerzitě v Newportu se proto rozhodli sledovat velryby pomocí GPS vysílaček, které monitorují jejich přesnou pozici v prostoru i v čase. Z dat, která nashromáždili, pak odvodili zajímavý obraz jejich lovecké techniky. Prvním, čeho si všimli, bylo, že některá zvířata se potápěla hlouběji než ostatní. Vědci usuzují, že úkolem těchto „hloubkařů“ je bránit hejnu hlavonožců, aby se ponořilo do hůře přístupných oblastí. Zajímavé bylo, že při každém ponoru se stejná zvířata chovala různě. Někdy sestupovala do větších hloubek, jindy jakoby si vybírala „oddechový čas“. I přes to, že jsou vorvani k potápění dobře přizpůsobení, jim totiž nedělá úplně dobře a stojí je hodně sil. Zvířata si tedy podle všeho dobře pamatují, jak se kdo choval v průběhu předcházejících lovů, a spravedlivě se střídají.

Povrch, který dokonale odpuzuje vodu
Pavouci inspirují vědce

V mnoha oblastech lidské činnosti je důležité, aby se na nejrůznější povrchy pokud možno nechytala žádná voda. Vědci z univerzity v Gainesville na Floridě se inspirovali u pavouků a vyrobili povrch, po němž steče kapka vody stejně dobře jako po pavoučím těle. Suchozemským i vodním druhům pavoukům napomáhá v ochraně před zhoubnými kapkami vody jejich husté ochlupení. Klíčem k jejich  úspěchu je to, že chloupky (trichomy) nejsou na jejich tělech rozmístěny zcela pravidelně. Některé jsou delší, jiné kratší, některé jsou zahnuté, jiné zcela rovné. Sázka na věrné napodobení přírody se tentokrát skutečně vyplatila. „Většina vědců, kteří se věnují práci na vývoji hydrofobických povrchů, preferuje dokonalé struktury. My jsme první, kdo ukázal, že ty nedokonalé jsou ve skutečnosti lepší,“ popisuje podstatu svého přístupu prof. Sigmund.

Psychologové zkoumají lidské „štěbetání“
Šťastní lidé jsou hovornější

Nejčastěji zapřádáme s druhými krátké hovory, jejichž obsah bývá většinou velmi triviální – počasí, politika či sport. Některé z nich však mohou přejít i do témat důležitějších a vážnějších.
Touto branou však neprojde úplně každý. Podle studie amerických psychologů, publikované nedávno v odborném časopise Psychological Science jsou k takovému úspěchu předurčeni spíše ti, kdo se subjektivně cítí být šťastnými. Ze studie vyplývá, že šťastnější lidé se s ostatními baví nejen o celých 70 % častěji, ale snadněji otočí téma konverzace do vážnějších vod. Když se s vámi někdo nebaví, nebude asi příliš šťastný.

Nebezpečí ze severských šelfových moří
Z pobřeží Sibiře stále uniká metan

Velké zásobárny metanu jsou ukryté pod povrchem mělkého šelfového moře, které omývá severní stranu asijského kontinentu – Sibiře. Tato obrovská oblast, která zahrnuje téměř 2 miliony km2 zemského povrchu (tedy asi čtyřnásobek rozlohy Španělska), je jedním z největších světových úložišť metanu. Tento mocný skleníkový plyn je zde zadržován díky tomu, že mělké mořské dnou tvoří trvale zmrzlá půda – permafrost. „Průměrná teplota vody je zde okolo -1,8 do -1 0C. To je však o 12 až 170 více, než je teplota nutná k tomu, aby byl permafrost udržen v pevném stavu,“ vysvětluje dr. Shakhová z …..??. Vědci usuzují, že největší zodpovědnost za oteplování vody nesou řeky, které do Severního ledového oceánu ústí.

Padl nový rekord v oblasti částicové fyziky
Vědcům se podařilo připravit nejtěžší jádro antihmoty

Existenci antihmoty teoreticky předpověděl již v roce 1928 slavný britský atomový fyzik Paul Dirac.  Její existence byla potvrzena již v roce 1932 díky pozorování kosmického záření. Americkým vědcům se nedávno podařilo připravit zatím nejtěžší část antihmoty, těžké jádro antivodíku.  Historii nedávno přepsali vědci z Relativistického srážeče těžkých iontů (RHIC), umístěného na newyorském Long Islandu. Při srážení jader zlata se jim podařilo vytvořit těžký izotop antivodíku. Jak je však možné, že lehčí vodík „předběhl“ těžší helium? Klíč k odpovědi leží v tom, že vědcům podařilo připravit nikoliv obyčejný vodík, resp. antivodík, ale jeho zvláštní formu, izotop. Jeho jádro je obohaceno ještě o jednu částici, antihmotný protipól takzvaného „podivného kvarku“ (antistrange quark). Nepatrná hmotnost této antičástice tak napomohla nově „vyrobenému“ jádru antivodíku k titulu zatím nejtěžšího kousky uměle připravené antihmoty.  

Jak se severská zvířata vyrovnávají s tmou?
Sobi si neřídí vnitřní hodinky

Velká část živočichů a rostlin má v sobě zabudované jakési „vnitřní hodiny“, takzvané cirkadiánní rytmy. Biologové Andrew Loudon z univerzity v britském Manchesteru se se svým kolegou Karlem-Arne Stokkanem z univerzity v norském Tromsø se rozhodli zaměřit svou pozornost na typického obyvatele severu – soba. A výsledek je zprvu skutečně překvapil! „V případě sobů se zdá, že tento mechanismus »vnitřních hodin« chybí,“ vysvětluje prof. Loudon. „Máme podezření, že sobi mají plnou sadu normálních »hodinkových« genů, jen jsou u nich regulovány jinak,“ dodává Loudon.

Slabý magnetismus nezastaví sluneční vítr
Slunce „odfukuje“ část atmosféry Marsu

Slunce ovlivňuje procesy ve svém okolí, ve sluneční soustavě, velkou řadou dílčích způsobů. Kromě toho, že ji drží ji pohromadě svou gravitací, vysílá do svého okolí i přestrou paletu nejrůznějších záření či částic, mezi něž lze počítat i „sluneční vítr“. Tým vědců z univerzity v britském Leicesteru se rozhodl prověřit, do jaké míry ovlivňuje Slunce složení plynného obalu  atmosféry Marsu. Když si dali dohromady data získaná pozorováním sluneční aktivity s těmi, které nám o atmosféře Marsu poskytují družice, které ji mapují, nemohli již déle pochybovat. Během výrazných procesů ve sluneční koroně (CIRs, CME) ubývá v okolí až 2,5x více částic než v době mezi těmito pulzy. Vědci připomínají, že jejich pozorování byla prováděna během velmi klidné fáze 11letého slunečního cyklu. V obdobích větší aktivity se dá očekávat, že Slunce z Marsu „odfouká“ ještě mnohem více.

Jak mák vyrábí lék proti kašli?
Objev genetiků: Tajemství výroby kodeinu odhaleno

Mák je jednou z nejproblematičtějších rostlin na světě. Některé z jejich takzvaných „sekundárních metabolitů“, neboli látek, které v rostlině vznikají během jejího zrání a růstu, patří mezi takzvané psychoaktivní látky (kodein, morfin). Kanadští genetikové z univerzity v Calgary nedávno přišli s objevem, jak vlastně mák vyrábí ceněný kodein. Odhalili totiž nejen dva enzymy, tedy látky, které se na vzniku kodeinu podílejí, ale i geny, které je kódují. „Díky tomuto zjištění budeme moci vytvořit rostliny, které nebudou kodein produkovat. Zároveň pracujeme na syntéze kodeinu a dalších opiátů efektivnější a ekonomičtější cestou v prostředí kontrolované průmyslové výroby,“ mne si nad svým objevem ruce prof. Peter Facchini, který analýze způsobů, jimiž mák produkuje opium, zasvětil celou svou profesní kariéru.

Přírodní ochrana proti virům
Látka z banánů může napomoci v boji proti šíření AIDS

Skutečně účinná vakcína proti viru HIV je zatím v nedohlednu, a vědci se proto soustředí i na hledání látky, která by mu alespoň zabránila v přístupu do těla. Když vědci zkoumali vlastnosti jednoho z rostlinných lektinů, který se běžně nachází například v banánech, zjistili, že se velmi ochotně váže k jednomu z proteinů bohatých na cukry, který patří k základním stavebním kamenům kapsidy viru. Virus tedy nezničí, ale zabrání mu, aby se dostal do těla hostitele. Vědci doufají, že jejich objev pomůže zachránit miliony životů zejména v afrických zemích.

Astronomové pozorují největší planetu naší soustavy
Proč je Jupiterova „Velká rudá skvrna“ červená?

Velká rudá skvrna, která se nachází asi na 200 jižní šířky planety Jupiter, není vlastně ničím jiným než obrovitou a stále přetrvávající atmosférickou bouří (anticyklonou). Pozorování tepelné struktury rudé skvrny, publikované nedávno v odborném astronomickém časopise Ikarus, byla uskutečněna díky VLT teleskopu a teleskopu Gemini South v Chile a havajských teleskopů Subaru a Infračerveného teleskopu.  Data, získaná propojením všech těchto přístrojů, ukazují, že teplota uvnitř skvrny se velmi liší. Průměrná teplota skvrny, která je tak velká, že by se do ní naše Země vešla celá 3x, je okolo  -160 0C. „Jedním z nejzajímavějších výsledků našeho pozorování je, že nejintenzivnější červenooranžová oblast ve střední části skvrny je asi o 3–4 stupně teplejší než oblast okolo ní,“ říká vedoucí autor studie Leigh Fletcher z univerzity v britském Oxfordu. 

Mikroorganismy a základní stavební kameny života
Dusík v oceánech – bakterie si rozdělily role

V biosféře, tedy mezi všemi živými organismy na planetě, dochází neustále k výměně základních surovin a energie. Jednou z těchto základních „kostiček“ ve stavebnici života je i dusík. Do koloběhu života oceánů se dusík dostává v podobě amoniaku především díky cyanobakteriím neboli sinicím. Američtí vědci nedávno přišli se zjištěním, že o pomyslný „trůn“ hlavního dodavatele dusíku se dělí mnohem více druhů, než se dříve myslelo. Podle nové studie týmu amerických vědců pod vedením Pia Moisandera a Jona Zehra z University (?) of California v Santa Cruz se sinice rodu Trichodesmium, které se také přezdívá „mořské piliny“,  musí podělit přinejmenším se dvěma dalšími druhy sinic: UCYN-A a Crocosphaera watsonii. Oba tyto druhy dávají na rozdíl od rodu Trichodesmium přednost chladnějším vodám.

Odvrácená stránka otcovství
Tatínci-kanibalové mezi mořskými koníky

Mořské rybky z čeledi jehlovitých (Syngnathidae), mezi které počítáme například jehly či mořské koníky, mají kromě svého neobvyklého tvaru ještě další zvláštnost. Jsou jedinou skupinou ryb, u nichž se mláďata vyvíjejí v tělech samečků-tatínků. Američtí biologové nedávno v prestižním časopise Nature publikovali článek, podle něhož dokáží být takoví tatínkové i zdatnými kanibaly. Tatínek, který udělal tu chybu, že se spářil se samičkou, která se mu příliš nelíbila, se proto často rozhodne neplýtvat silami a energií a své „nepovedené“ děti jednoduše sežere. „Je to skoro jako kdyby si řekl: Stojí mi děti za to, abych do nich investoval? Jestliže se mu jejich matka příliš nelíbila, jeho odpověď bude pravděpodobně ne,“ vysvětluje Kimberly Paczoltová, která výzkum vedla. I tato odvrácená stránka rodičovství však do přírody patří.

Bakteriální zoo na prstech rukou
Prozradit vás může i váš bakteriální podpis

Stará pravda říká, že vaši přátelé o vás mohou hodně prozradit. Každý si totiž vybírá takové přátele, jací jsou nejblíže jeho povaze. Vědci z univerzity v coloradském Boulderu nedávno dokázali najít takové „přátele“ i na klávesnicích našich počítačů – jednalo se však o mikroby. Nová metoda by mohla být důležitým doplňkem k tradiční daktyloskopii.


Mikroelektronika uvnitř lidského těla
Živý kyborg – buňka s voperovaným křemíkovým čipem

Drobné elektronické součástky, jako například tranzistory, se díky postupující miniaturizaci dostaly až na úroveň nanodimenzí. Díky tomuto drastickému zmenšení je dnes již možné začít propojovat elektronické zařízení s živou buňkou. Španělští vědci z  oddělení mikro a nanosystémů z Mikrolektronického institutu v Barceloně se rozhodli ověřit, zda by procesem implantování čipů buňky nevratně nepoškodili. Pro testování si vybrali buňky běžného laboratorního organismu, hlenky Dictyostelium discoideum a také lidské buňky z běžné laboratorní tkáňové kultury zvané HeLa. A úspěch se skutečně dostavil. Po 7 dnech přežilo bez úhony celých 90 % buněk. „V blízké budoucnosti dovolí nové vnitrobuněčné čipy charakterizovat a kvantifikovat děje na úrovni jediné buňky in vivo v reálném čase. Napomohou k přesnému i zacílení léčby na jednotlivé buňky či přesnému dávkování léčiv přímo do potřebných míst,“ nahlíží do budoucnosti José Plaza.

Nová technologie ve službách slepců
Oslepený voják dokáže číst jazykem

Válka v Iráku znamenala pro dnes 24letého britského válečného vysloužilce Craiga Lundberga definitivní rozloučení se slunečním svitem – o zrak jej připravil výbuch granátu. Nyní se však může bez pomoci pohybovat po ulici, rozeznávat tvary a dokonce i číst. To vše díky novému zařízení BrainPort. Na první pohled vypadá jako obyčejné brýle proti slunci, pozornější pohled však odhalí v jeho horní části malou kamerku. Vizuální vjemy jsou z kamerky přenášeny do zařízení, kterému jeho vynálezci familiárně přezdívají „lízátko“. Jedná se o drobné ploché zařízení, které si jeho nositel umístí na jazyk. Do „lízátka“ proudí elektrické impulzy, které v sobě kódují zprávu o tvaru a barvě předmětu, který stojí před vámi. Pocity, které při jeho svírání v ústech člověk zažívá, přirovnává Lundgerg k „olizování devítivoltové baterie nebo cucání bouchacích bonbonů“.

Nový nález z indonéského ostrova Flores
Archeologové nalezli stopy po předcích „hobitů“

O „hobitech“, tedy lidech druhu Homo floresiensis z indonéského ostrůvku Flores, jsme toho v 21. STOLETÍ napsali již hodně. Dnes se prakticky všichni antropologové shodnou na tom, že tento trpasličí druh člověka, který žil na Flores ještě přinejmenším před 18 000 lety, je zcela samostatným druhem rodu Homo, který si podržel řadu velmi archaických rysů. V nedávné době archeologové přidali další dílek do skládačky záhady jeho pradávného původu. Ve vulkanických sedimentech na místě, zvaném Wolo Sege, se jim podařilo nalézt řadu nástrojů, které byly zjevně vyrobeny lidskou rukou. Když poté stáří vrstvy pohřbené sopečným prachem datovali pomocí  radiometrického datování, stanovili jejich stáří na zhruba 1 milion let. Zatím nebyly nalezeny žádné kostry a není tedy jasné, kdo přesně byl tajemným výrobcem kamenných nástrojů. Vědci však nepochybují o tom, že právě on byl přímým předkem pozdějších hobitů.

Stalo se:

před 102 roky:

1. 6. 1908 byl jako mezinárodní kód volání o pomoc přijat signál SOS. Tato zkratka pochází z angličtiny a znamená „spaste naše duše“ (save our souls), případně „zachraňte naši loď“ (save our ship). Jeho kódem v Morseově abecedě tři tečky, tři čárky a tři tečky.

před 364 lety:

1. 6. 1646 se narodil německý matematik, filozof a historik Georg Wilhelm Friedrich Leibniz. Do dějin matematiky se zapsal především objevem infinitezimálního počtu. O prvenství v tomto objevu se však po celý život přel s Angličanem Isaacem Newtonem.

před 287 lety:

5. 6. 1723 byl ve skotském Kirkcaldy pokřtěn budoucí filozof a zakladatel moderní ekonomie Adam Smith. Ve svém nejslavnějším díle O podstatě a původu bohatství národů ohajoval principy liberální ekonomiky a zavedl pojem „neviditelná ruka trhu“.

před 385 lety:

8. 6. 1625 se narodil italsko-francouzský astronom Giovanni Domenico Cassini. Mezi jeho objevy patřila například rudá skvrna na Jupiteru či čtyři Saturnovy měsíce. Jeho jméno proto nese sonda Cassini, která se v současné době věnuje průzkumu Saturnu a jeho měsíců.

před 116 lety:

23. 6. 1894 se v Hobokenu ve státě New Yersey narodil biolog a etolog Alfred Charles Kinsey. Později se jeho zájem přesunul ze studie chování živočichů na chování člověka a stal se jedním z průkopníků sexuologie. Jeho studie výrazně přispěly k tzv. „sexuální revoluci“ v 60. letech.

před 54 lety:

25. 5. 1956 zemřel v Praze spisovatel, archeolog a pedagog Eduard Štorch. Jeho nejslavnějšími díly jsou romány a povídky, situované do doby kamenné a bronzové. Publikoval však i řadu odborných archeologických studií. Ve své pedagogické činnosti usiloval o co největší propojení mezi školou a volnočasovými aktivitami mládeže.


Malé velké informace:

Vědci z University of New York, kteří zkoumali populace opic gueréz v pohoří Unzungwa v africké Tanzánii, mají špatnou zprávu. Zjistili, že tito primáti jsou mnohem více ohrožení proměnami prostředí, než se dříve myslelo. Problémy jim činí jak zmenšování plochy pralesů, tak jejich drobení na kousky díky zakládání políček.

I v tak nestabilní a z pohledu Evropana nebezpečné zemi, jakou je Afghánistán, žijí zvířata, která si zasluhují lidskou ochranu. Nedávno bylo do červené knihy Afghánistánu přidáno 15 nových druhů, včetně „nejméně známého ptáka na světě“, rákosníka severoindického, který byl v přírodě spatřen zatím pouze dvakrát. Pod ochranou zákonů Afghánistánu se nyní nachází 48 druhů živočichů.

Vědci z Murchochovy (??) univerzity v australském Perthu nedávno oslavili výrazný úspěch. Podařilo se jim totiž izolovat DNA z vajíček gigantických ptáků rodu Aepyornis, starých 19 000 let, kteří žili na Madagaskaru. Podle Australanů se nic takového dříve nepodařilo proto, že užívali metodu, která se sice dobře hodí pro hledání DNA v kostech, pro vajíčka je však nepoužitelná.

V jižní Anglii nedaleko města Weymouth byl nedávno nalezen masový hrob s 51 kosterními zbytky lidí, které byly dekapitované, lidově řečeno „bez hlavy“. Když jim vědci odebrali DNA a otestovali ji, usoudili, že tito lidé pocházeli ze Skandinávie. Jednalo se tedy o Vikingy.  O jaký masakr přesně šlo, však vědci stále netuší.

Ačkoliv se to dnes může zdát neuvěřitelné, i na místech dnešních pouští kdysi tekly řeky. Geologové z australské národní univerzity v Canbeře nedávno vytvořili mapu nestarších známých řek na zemském povrchu, které tekly před 50 miliony let v místech, kde dnes leží Simpsonova poušť. Stopy po nich byly nalezeny 35 metrů pod jejím dnešním povrchem.

Paleontologové z Carnegieho muzea přírodních dějin v americkém Pittsburgu nedávno popsali dosud neznámý druh vyhynulého suchozemského obojživelníka. Druh, který získal jméno Fedexia striegeli, žil v místech dnešní americké Pensylvánie ve svrchním karbonu, tedy asi před 300 miliony let.

Rentgenové lasery jsou unikátní zařízení, která umožňují pohlédnout na ty nejmenší částečky hmoty či přesně zacílit nádorovou buňku. K vytvoření oscilace vlnové délky využívají většinou drobná „zrcátka“ z křemíku. Mnohem účinnější je však čistý uhlík – diamant. Americkým vědcům se nedávno zdařilo přijít s novou technologií umělé přípravy diamantů, díky nimž technologie rentgenových laserů výrazně poskočí kupředu.

Kuřákům se možná začíná blýskat na lepší zítřky. Tento nezdravý návyk vede mimo jiné k problémům se záněty dýchacích trubic. Australským vědcům se podařilo upravit jejich pokusné myši tak, že v buňkách jejich plic nejsou stimulovány imunitní buňky granulocyty, které jsou zodpovědné za vznik zánětlivých onemocnění. Vědci však připomínají, že na vznik rakoviny plic jejich objev vliv nemá.

Řada biologických léčiv, tedy takových, které sestávají z proteinů, je produkována buď umělými kulturami lidských buněk, nebo bakteriemi, do nichž byl vpraven příslušný gen. Taková příprava se však může pěkně prodražit. Američtí vědci nedávno přišli s nápadem, aby vhodné proteiny produkovaly řasy ze skupiny pláštěnek (r. Chlamydomonas). Výsledné léky by tak mohly být o několik řádů levnější.

Jedna z nejvyhledávanějších a nejdražších luxusních pochoutek světa, kaviár, přivedl své původce takřka na samý pokraj vyhubení. Jeseteři, jejichž jikry kaviár tvoří, jsou podle odborníků z Mezinárodní unie na ochranu přírody (IUCN) na samotném pokraji vyhubení. Činnost pytláků bezprostředně ohrožuje 17 z 27 druhů těchto podivuhodných a vývojově velmi starých ryb.

V polárních oblastech severní polokoule, tedy v Arktidě, žije čím dál méně živočišných druhů. Podle odborníků z Cirkumpolárního programu na monitorování biodiverzity se sídlem ve Whitehorse na Aljašce se počet druhů obratlovců, kteří obývají tuto oblast, snížil od roku 1970 o 26 procent. Na vině je především globální oteplování planety.

Stres, který zažíváme stále častěji díky práci či škole, může časem vést k vážným zdravotním problémům, například kardiovaskulárním obtížím či rozvinutí deprese. Inženýři z ETH laboratoře ve Zurychu proto nedávno přišli s drobným zařízením, které vám může míru vašeho stresu rovnou změřit. Kombinuje při tom měření vodivosti kůže, tepové a dechové frekvence a měření hladiny stresových hormonů ve slinách.

Rubriky:  Zajímavosti
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Soukromé vysokorychlostní vlaky na Floridě

Soukromé vysokorychlostní vlaky...

V USA začnou od prosince fungovat první soukromé...
V Kanadě byla nalezena jeskyně z doby ledové

V Kanadě byla nalezena jeskyně z...

Pouhých deset metrů pod kanadským Montrealem byla nedávno nalezena jeskyně...
Před 50 lety byl představen Concorde

Před 50 lety byl představen...

Bylo pondělí 11. prosince 1967 a na letišti ve francouzském...
Češi vyvíjejí virtuální brýle s OLED displeji

Češi vyvíjejí virtuální brýle s...

Společnosti VRgineers se podařilo vyvinout brýle pro virtuální realitu...
Psi jsou chytřejší než kočky

Psi jsou chytřejší než kočky

Častým sporům milovníků psů a koček o inteligenci jejich domácích mazlíčků mohou...
„Česká nobelovka“ zná svého majitele za rok 2017

„Česká nobelovka“ zná svého...

Společnost Česká hlava je spolu s Úřadem vlády České republiky každoročním...
Bude se v Česku vyrábět solární vzducholoď?

Bude se v Česku vyrábět solární...

V České republice se pokusí zakladatelé startupu Aeroprag 250 sestrojit...
Smutné výročí konce legendární aerolinky

Smutné výročí konce legendární...

Včera tomu bylo rovných 26 let, co definitivně skončila...
Stále plýtváme potravinami

Stále plýtváme potravinami

Ročně skončí v České republice v odpadcích celkem 829 851 tun potravin. Jen pro...
Žádný člověk, ale elektromobil Tesla Roadster poletí k Marsu

Žádný člověk, ale elektromobil...

Přijde vám to zvláštní? Elonu Muskovi zřejmě nikoliv. Není tajemstvím, že...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Neuromarketing: Nový obor pronikající do lidských mozků!

Neuromarketing: Nový obor...

Volební kampaně jsou po celém světě čím dál víc agresivní. Reklamní agentury...
Pátrání po temné stránce vesmíru: Zatím neúspěšný lov!

Pátrání po temné stránce vesmíru:...

Einsteinova teorie relativity otevřela dveře do širokého vesmíru, teorie...
Záhadná invaze do Anglie: Kde se vzala u britskému pobřeží těla německých vojáků?

Záhadná invaze do Anglie: Kde se vzala u...

Rok 1940 nevěstil pro budoucí vývoj světa nic moc dobrého. Dvě...
Ruský Hamlet: Pavel I. nadával ministrům do hlupáků!

Ruský Hamlet: Pavel I. nadával...

Car chodí spát se slepicemi, a tak už v osm hodin večer musí být...
Hrozivé riziko wi-fi signálu: Co všechno nám můžou hackeři ukrást?

Hrozivé riziko wi-fi signálu: Co...

Bezdrátový přístup k internetu je dnes k dispozici v hotelech, na...
Unikátní hříčky přírody! Sněhobílý aligátor, žirafa i klokan

Unikátní hříčky přírody! Sněhobílý...

Zbarvení je jejich prokletím. V přírodě jsou natolik nápadní, že se stávají...
Peníze, drogy a smrt: Kdo byli nejbohatší drogoví dealeři? 

Peníze, drogy a smrt: Kdo byli...

Lesk zlata, na zakázku vyrobené zbraně a především obrovská moc, na kterou mnozí...
Laponská válka: Kterak se Finové pustili do křížku s Němci!

Laponská válka: Kterak se Finové...

V září 1944 bylo již jen otázkou času, kdy nacistické Německo prohraje...
Kreacionismus kontra evoluce: Stvořil Bůh člověka?

Kreacionismus kontra evoluce:...

Biblická kniha Genesis popisuje stvoření světa jasně: „Na počátku Bůh...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.