Domů     Příroda
Ptákem roku je kukačka
21.stoleti 16.4.2010

Od roku 1992 vyhlašuje každým rokem Česká společnost ornitologická Ptáka roku. Chce tak především ukázat na alarmující stav naší přírody, z níž mizí nejen jednotliví ptáci, ale i celé druhy. Letos se stal Ptákem roku jeden z nejznámějších, ale také nejzajímavějších ptáků naší přírody – kukačka obecná. Od roku 1992 vyhlašuje každým rokem Česká společnost ornitologická Ptáka roku. Chce tak především ukázat na alarmující stav naší přírody, z níž mizí nejen jednotliví ptáci, ale i celé druhy. Letos se stal Ptákem roku jeden z nejznámějších, ale také nejzajímavějších ptáků naší přírody – kukačka obecná.

Z povrchu Země mizí každým dnem tak velké množství druhů, že mnozí autoři neváhají mluvit o takzvaném šestém masovém vymírání. Rok 2010 proto byl valným shromážděním OSN vyhlášen mezinárodním rokem biodiverzity, neboli druhové různorodosti. O tom, že soužití s člověkem není žádnu procházkou růžovým sadem, by mohly vyprávět nejrůznější druhy ptáků. Podle místopředsedy České společnosti ornitologické (ČSO) Jaroslava Cepáka jich jen u nás za posledních 30 let ubylo na 10 milionů kusů. Neubývají však pouze jednotliví ptáci, ale i celé druhy. Za jejich úbytkem stojí bezpochyby činnost člověka. „S našimi druhy se to má tak, že asi jedna třetina druhů je stabilní, jedna třetina ubývá a jedna třetina naopak přibývá,“ vysvětluje Jaroslav Cepák.

Co vadí ptákům na lidech?
Co vlastně stojí za takto výraznými proměnami? V první řadě jde o klimatické změny, které posouvají celá rostlinná společenství směrem na sever. „Od jihu se k nám proto stěhuje řada druhů, kteří u nás dříve nežily buď vůbec, nebo jen velmi vzácně, jako je například vlha pestrá, strakapoud jižní či lejsek bělokrký. Na druhou stranu zase druhy, jako je hýl obecný či budníček menší, odcházejí od nás stále více na sever,“ upřesňuje čerstvý předseda ČSO Zdeněk Vermouzek. Alarmující je i úbytek druhů, typických pro zemědělskou krajinu. Když se u nás dnes setkáte například dříve běžnou křepelkou či koroptví, ale i skřivanem či chocholoušem, můžete mluvit o štěstí. Snad úplně nejhůře jsou na tom však druhy, které si libují v bažinách či rákosových okrajích rybníků, jako jsou nejrůznější druhy brodivých (např. volavky), dlouhokřídlých (kulíci, jespáci, vodouši), dravců (např. motáci) a řady dalších. V neposlední řadě škodí lidé ptákům i přímo. Tam, kde byla dříve hnízdiště či migrační trasy, stojí dnes obchodní domy a dráty elektrického vedení. Mnoho klenotů naší přírody, včetně například orla mořského, měly v minulosti na svědomí i otrávené návnady na „škodnou“. Na druhou stranu ale přibývají druhy lesní (např. žluna hajní). Lesů totiž u nás stále přibývá a jsou také čím dál starší.

Kukačka je čím dál vzácnější
Smysl vyhlašování „ptáka roku“ se od nejrůznějších anket či hitparád, kterým se na první pohled podobá, diametrálně odlišuje. Má totiž upozornit na pravý opak toho, že některý druh je lepší či populárnější než jiný. Často proto jde o druhy zcela nenápadné a dříve dokonce běžné (např. vrabec domácí či poštolka obecná), s jejichž populacemi se však začíná dít něco nebývalého. A čím si pozornost ornitologů zasloužila kukačka? Příslušníků tohoto druhu totiž v posledních 15 letech razantně ubývá. O příčinách tohoto úbytku však vědci nemají úplně jasno. „Příčinu můžeme hledat především v hubení hmyzu, které souvisí s čím dál větší intenzifikací zemědělství. Tajemství jejího úbytku by však mohlo spočívat i ve změně podmínek na jejích afrických zimovištích, o nichž však mnoho nevíme,“ vysvětluje Zdeněk Vermouzek. Kdyby z naší přírody tento pták vymizel, půjde o jedinečnou ztrátu. Jedná se totiž o jediného hnízdního parazita na našem území, který si své hostitele nachází asi u 15 běžných druhů ptáků, nejčastěji u rákosníků, červenek či rehků zahradních. Kukačky jsou z tohoto důvodu také ohrožené i úbytkem druhů, k nimž kladou svá vetřelčí (??) vajíčka. Kukačkám, ale zejména bohulibým snahám našich ornitologů tedy nezbývá než popřát do budoucna hodně zdaru.

Jaro ožívá i u nás za humny
Ne, nebojte se. 21. STOLETÍ se úplně nezbláznilo a nechystá se vás informovat o tom, že po zimě přichází jaro. „Jaro ožívá“ je totiž název projektu, který vyhlásila mezinárodní ornitologická organizace Birdlife International pod názvem „Spring Alive“, jejímž partnerem v České republice je právě Česká společnost ornitologická. V letošním roce u nás běží již pátým rokem. Princip je jednoduchý. Děti, ať už se svými rodiči nebo učiteli, mohou sledovat přílety čtyř druhů stěhovavých ptáků: čápa bílého, vlaštovky obecné, rorýse obecného a „ptáka roku“ – kukačky obecné. Do projektu se může zapojit skutečně každý. Stačí se připojit na internetovou adresu. www.springalive.net, přihlásit se, a pak už jen napomáhat k ornitologickému mapování. Hodně štěstí, mladí vědci!

Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz