Domů     Historie
Neandertálci byli velcí parádivci
21.stoleti 16.4.2010

Přezdívku „neandertálec“ si snadno vyslouží neohrabaný politik či hrubiánský fotbalový fanoušek. Nedávné nálezy z jižního Španělska však ukazují, že neandertálci měli mnohem jemnější duši, než by si laik myslel. Vědci zde nalezli zbytky po pradávných „šminkách“.
Přezdívku „neandertálec“ si snadno vyslouží neohrabaný politik či hrubiánský fotbalový fanoušek. Nedávné nálezy z jižního Španělska však ukazují, že neandertálci měli mnohem jemnější duši, než by si laik myslel. Vědci zde nalezli zbytky po pradávných „šminkách“.

Lidské krášlení je pro antropology jasným znamením počátků abstraktního myšlení, a tedy i jednoho z prvních krůčků směrem k civilizaci. Donedávna měli vědci za to, že vášni pro krášlení podléhali jen naši přímí předchůdci, příslušníci druhu Homo sapiens. Odborníci z univerzity v britském Bristolu však přišli s přesvědčivým důkazem, že tento krůček udělali i naši evoluční bratranci – neandertálci.

Neandertálci ve slunném Španělsku
 Evoluční linie nás, lidí druhu Homo sapiens, a neandertálců, se podle všeho rozešly už asi před 370 000 lety. Zatímco naši přímí předkové zůstávali dlouhou dobu v Africe, kde se vyvinuli, Evropu a Blízký východ „ovládali“ neandertálci. O nějakém skutečném ovládání však nemůže být ani řeč. Podle nejnovějších genetických poznatků vědců z Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v německém Lipsku nebylo neandertálců nikdy příliš mnoho – všichni by se bez problémů vešli na průměrný fotbalový stadion. Po příchodu druhu Homo sapiens do Evropy, který se podle všeho odehrál zhruba před 45 000 lety, jim však nastaly krušné časy. V důsledku nevybýravého chování jejich příbuzných se jejich již tak malé počty se začaly prudce zmenšovat. Posledním útočištěm se pro ně nakonec stala oblast Pyrenejského poloostrova, odkud byli s definitivní platností vytlačeni před asi 37 000 lety. Jeskyně Cueva de los Aviones a Cueva Antón v oblasti Murcia na jihovýchodě, které prozkoumávali vědci pod vedení světového specialisty na neandertálce, prof. Joãa Zilhãa z bristolské univerzity, je však stará přinejmenším 50 000 let. Obývali je tedy neandertálci, kterým se o nebezpečí v podobě inteligentnějších příbuzných ještě ani nezdálo.

Neandertálská toaletní taštička
 Tělesné krášlení považovali vědci donedávna za znak, který naše přímé předky odlišoval od všech ostatních druhů hominidů. Na vědce pod vedením prof. Zilhãa, kteří prozkoumávali zbytky neandertálského osídlení v oblasti Murcia, však čekalo zajímavé překvapení. Poměrně těsně blízko vedle sebe nalezli jednak schránky mořských mlžů (zejména ostnovek a hřebenatek), na kterých odhalili stopy po pradávných „barvičkách“. Jasně červený prášek má původ v minerálech bohatých na železo (lepidokrit, hematit), žlutý zase v minerálu natrojarositu, který pro výrobu líčidel užívali i staří Egypťané. Blyštivě kovový lesk dnešních líčidel zase nahrazoval prášek z rozemletého pyritu. A co více! Žlutý prášek byl nalezen na jednom místě ve větším množství, a vědci proto předpokládají, že byl zabalen ve váčku z kůže, jakési pradávné toaletní taštičce. Vědci tedy nepochybují, že nalezli jasný důkaz pro to, že neandertálci, či možná spíše neandertálky, se rádi zdobili. „Náš nález poskytuje první jistý důkaz o tom, že neandertálci ovládali symbolickou komunikaci tisíce let před tím, než do Evropy dorazili moderní lidé,“ říká s nadšením prof. Zilhão.

Nejkrásnější mořští plži
 Jméno ostnovka (r. Spondylus) není mezi laickou veřejností příliš známé, odborníci však mají rychle jasno. Tito mořští mlži však nejsou v kurzu pouze mezi zoology, ale i mezi vědci, u nichž by to člověk čekal méně – mezi archeology. Jejich krásné schránky totiž fascinovaly lidi přinejmenším od pozdního neolitu, pravděpodobně však již mnohem dříve.  Velké obliby dosáhly schránky ostnovek středomořských (Spondylus gaederopus)  zejména mezi lidmi kultury s lineární keramikou a také v kultuře lengyelské, které obě známe i z našeho území. U obyvatel předkolumbovské Jižní Ameriky byly zase největším „šlágrem“ schránky druhu Spondylus princeps, který se vyskytuje na západním pobřeží Jižní Ameriky v místech, kde dnes leží Peru, Ekvádor a Kolumbie.  Lidé krásné schránky nejen sbírali, ale dokázali z nich i vyrábět nejrůznější šperky, především náramky a náhrdelníky. Toto luxusní zboží sehrálo v dějinách obrovsky významnou úlohu. Rychle se totiž stalo základem obchodní a kulturní výměny mezi nejrůznějšími oblastmi a přispělo tak k postupnému rozšiřování civilizace.

Související články
Historie 15.9.2025
Odstartovalo to v roce 1932 a trvalo další čtyři dekády. Americká Veřejná zdravotní služba (PHS) realizovala projekt zaměřený na studium syfilidy u Afroameričanů. Ty pak nechala desítky let trpět, aby viděla, jak se u nich zákeřná pohlavně přenosná choroba vyvíjí PHS využila pověsti, kterou si u černošské komunity v okresu Macon ve státě Alabama vybudovala instituce, […]
Hostiny provázené dobrým jídlem nejsou ničím neobvyklým, i my se scházíme s nejbližšími, abychom nad stoly, prohýbajícími se pod nejrůznějšími pochutinami, oslavili narozeniny, svatbu, narození dítěte či se s někým blízkým rozloučili. Dobré jídlo a společnost poskytují útěchu. A nejinak tomu bylo i na konci doby bronzové…. Odborníci z Cardiffské univerzity objevili na velkých prehistorických […]
Historie 11.9.2025
Už 250 let se v samém srdci Prahy rozprostírá zelená oáza, kde se potkává historie s vědou a tropické palmy s českým jetelem. Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy letos slaví 250 let od svého založení – a připravila oslavy, které slibují nejen pohled do minulosti, ale i ochutnávku současného výzkumu a trochu té botanické […]
Historie 10.9.2025
Je s ním spojována česká národní identita. Jenže role Řípu je, respektive bývala mnohem větší. Dokládají to archeologické vykopávky, jež v jeho okolí v posledních letech proběhly. Expertům se podařilo odkrýt úchvatné mohyly s rituálním významem, přetrvávajícím stovky let O Řípu se zpravidla mluví v souvislosti s pověstí o praotci Čechovi. Ovšem tato ikonická hora a oblast […]
Historie 10.9.2025
Inteligentní, mrštný predátor s obrovským drápem, jenž dokáže bezbrannou kořist bleskově rozpárat. Mohl se takový děsivý zabiják vyvinout v malého švitořícího opeřence? Mohli se vůbec z nějakých dinosaurů vyvinout ptáci? To je otázka, na níž se experti nedokážou úplně shodnout. A to už víc jak 150 let Dinosauři fascinovali celé generace dětí i dospělých. V minulosti […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz