Domů     Historie
Žena X mění pohled na evoluci člověka
21.stoleti 31.3.2010

Nález ze sibiřské jeskyně má šanci stát se vědeckou senzací roku. Prst starý 40 000 let patřil podle genetických testů jedinci, který nepatřil do žádného ze známých vyhynulých druhů lidí. Po „hobitech“ z Flores tedy přichází další obrovské překvapení. Nález ze sibiřské jeskyně má šanci stát se vědeckou senzací roku. Prst starý 40 000 let patřil podle genetických testů jedinci, který nepatřil do žádného ze známých vyhynulých druhů lidí. Po „hobitech“ z Flores tedy přichází další obrovské překvapení.

Po více než 100 let byli vědci přesvědčení, že v průběhu posledních desítek tisíc let žily na Zemi pouze dva druhy lidí: naši přímí předkové a neandrtálci. Nálezy z indonéského ostrova Flores z roku 2003 však vědcům ukázaly, že evoluce lidského rodu byla přeci jen o poznání komplikovanější. Sotva  floreský „hobit“ vybojoval svůj boj o vědecké uznání, přišla z ruské Sibiře další nečekaná zpráva. Jeskyně Denisova v pohoří Altaj skýtala po dlouhé tisíce let úkryt celým generacím pralidí. V roce 2008 archeologové vynesli na světlo zdánlivě nepatrnou stopou po jednom – jediný prst, který podle všeho patřil asi osmiletému dítěti. V rukou antropologů je však i jediný prst stopou dostatečně velkou na to, aby z ní dokázali vyčíst, komu vlastně patřil: „stačí“ se jí podívat do genů. Genetickou analýzu provedli vědci z Institutu pro evoluční antropologii Maxe Plancka v německém Lipsku a její výsledky nedávno publikovali v nejprestižnějším vědeckém časopise Nature. Z analýzy DNA z drobných organel mitochondrií, které se dědí pouze v mateřské linii vyšlo najevo, že prst podle všeho patřil příslušníkovi zcela nového a neznámého druhu člověka. „Na základě analýzy mitochondriální DNA můžeme říci, že tito lidé byli od nás zhruba 2x odlišnější, než neandrtálci. Jejich biologie byla proto pravděpodobně také velmi odlišná,“ říká Johannes Krause, který analýzy prováděl. Poslední společný předek nás, dnešních lidí a  „ženy X“, jak vědci tajemné hominidy pojmenovali žil tedy v době asi 2x vzdálenější, než poslední společný předek nás a neandrtálců. O tom, jak tito neznámí lidé žili, by mohly více napovědět další výzkumy Denisova, kterou plánují ruští vědci pod vedením Michaela Šuknova a Anatolije Děvjanka z Ruské akademie věd. Dost možná se tedy brzy dočkáme ještě dalších vzrušujících objevů.

Související články
Říká se, že Francie má všechno. Hory i moře, historii i kulturu, gastronomii a víno. Ale za romantickým obrázkem stojí i tvrdá čísla. A ta jsou ohromující. Představte si zemi jako obrovskou scénu. Každý rok na ni vstoupí sto milionů lidí. Někteří hledají umění. Jiní gastronomii. Další hory nebo moře. Francie si v roce 2025 […]
Domestikace rostlin a zvířat je spojována až s neolitickou revolucí a rozvojem zemědělství. Ovšem důkazy jasně ukazují na to, že i ve stravě lovců a sběračů hrálo „ovoce a zelenina“ důležitou roli, dokonce je uměli kombinovat s masem tak, že se při vaření chuť obojího zlepšila… Archeobotanička Lara González Carreterová z Univerzity v Yorku ve […]
Před dvěma sty devadesáti miliony let, v horském údolí v centrální oblasti superkontinentu Pangea, vrcholný predátor ulovil nejméně tři různá zvířata, jejichž kosti o něco později vyzvracel. Tento materiál v průběhu věků ztvrdl a nyní je nejstarším zkamenělým vzorkem zvratků, jaký kdy byl objeven v suchozemském ekosystému. Jaké informace poskytuje? Paleontologové objevili vzorek zkamenělých zvratků […]
Historie Medicína 26.2.2026
Ještě v 60. letech minulého století znamenala diagnóza dětské leukémie téměř jistou smrt. Dnes přežívá drtivá většina malých pacientů. Tento obrat není dílem jednoho zázračného léku, ale výsledkem desetiletí mravenčí práce, mezinárodní spolupráce a odvahy zkoušet nové cesty. Představte si dobu, kdy lékaři museli rodičům sdělit, že jejich dítěti zbývá jen pár týdnů života. Taková […]
Že je stověžatá metropole plná úchvatných pamětihodností, je známá věc. Pražský hrad nebo Karlův most se denně hemží turisty. Ovšem svou pozornost si zaslouží i mnoho jiných uměleckých skvostů. Začít se v nich pořádně orientovat mohou lidé díky webové databázi, kterou tvoří pracovníci Ústavu dějin umění Akademie věd ČR v čele s Markétou Svobodovou. Experti […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz