Domů     Příroda
Co dělají největší predátoři planety v hlubinách?
21.stoleti 3.3.2010

Obrovští kytovci vorvani se jako správní savci se musí zdržovat blízko hladiny, aby mohli dýchat vzdušný kyslík. Čas od času se však ponoří do obrovských hloubek, kde loví svou nejoblíbenější potravu, obrovské hlavonožce. Vědci z amerického Oregonu je nedávno sledovali pomocí moderní techniky a zjistili nečekané podrobnosti o jejich loveckých postupech. Obrovští kytovci vorvani se jako správní savci se musí zdržovat blízko hladiny, aby mohli dýchat vzdušný kyslík. Čas od času se však ponoří do obrovských hloubek, kde loví svou nejoblíbenější potravu, obrovské hlavonožce. Vědci z amerického Oregonu je nedávno sledovali pomocí moderní techniky a zjistili nečekané podrobnosti o jejich loveckých postupech.

Vorvani jsou neuvěřitelně nenasytná zvířata. Denně sice spořádají „jen“ zhruba 3% toho, co sami váží. Při jejich běžné hmotnosti okolo 100 tun se však jedná o dosti vysoké číslo. Aby svou potřebu hladu ukojili, obracejí se do mořských hlubin, kde lze nalézt živočichy, kteří by jim velikostně vyhovovali. Jejich ponory míří většinou do hloubky okolo 400 metrů a trvají okolo 40 minut, výjimečné však nejsou ani sestupy do více než kilometrových hloubek. Vorvani žijí většinou ve skupinkách, které jsou tvořeny buď samicemi s mláďaty, nebo mladými dospívajícími samci. Na lov se proto do velkých hloubek vydávají také společně, potápějí se dokonce bok po boku. I když se vědcům již několikrát podařilo jejich potápění nafilmovat, o tom, jak přesně vypadají jejich souboje s hlavonožci v hlubinách, však doposud pouze spekulovali. Oceánologové z Hatfieldova centra mořských nauk při Oregonské státní univerzitě v Newportu v americkém Oregonu se proto rozhodli sledovat velryby pomocí GPS vysílaček, které monitorují jejich přesnou pozici v prostoru i v čase. Z dat, která nashromáždili, pak odvodili zajímavý obraz jejich lovecké techniky. Prvním, čeho si všimli bylo, že některá zvířata se potápěla hlouběji, než ostatní. Vědci usuzují, že úkolem těchto „hloubkařů“ je bránit hejnu hlavonožců, aby se ponořilo do hůře přístupných oblastí. Zajímavé bylo, že při každém ponoru se stejná zvířata chovala různě. Někdy sestupovala do větších hloubek, jindy jakoby si vybírala „oddechový čas“. I přes to, že jsou vorvani k potápění dobře přizpůsobení, jim totiž nedělá úplně dobře a stojí je hodně sil. Zvířata si tedy podle všeho dobře pamatují, jak se kdo choval v průběhu předcházejících lovů a spravedlivě se střídají.

Související články
Příroda 1.12.2025
Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) myslí na to, aby jeleni a laně mohli v pohodě přezimovat a nebyli rušeni turisty. Proto je až do 30. dubna nadcházejícího roku uzavřena celá řada jinak přístupných tras. Jak uvede mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný, jeleni mají k přezimování k dispozici celkem 18 shromaždišť. Jedná se o oplocené obory, […]
Příroda Zajímavosti 30.11.2025
Nová studie z dílny Cambridgské univerzity ukazuje, že lidé a zlatí retrívři sdílejí až překvapivě podobné genetické mechanismy ovlivňující chování, citlivost i reakce na stres. Výsledky naznačují, že některé prvky psí povahy mají hlubší biologické kořeny, které jsou u obou druhů překvapivě blízké a nejde tak tedy jen o vliv výchovy nebo prostředí. Do výzkumu […]
Příroda Zajímavosti 29.11.2025
  Zapomeňte na přeplněné hotely, spěch a anonymní turistická letoviska. Jižní Tyrolsko nabízí zcela jiný rozměr cestování – dovolenou na statku. Ubytování u místních farmářů, voňavé domácí produkty, krajina Dolomit jako z pohlednice a možnost poznat region očima těch, kteří v něm žijí po generace. Koncept Roter Hahn, který sdružuje více než 1 600 farem, […]
Příroda Zajímavosti 28.11.2025
Pomocí technologie genové editace CRISPR vylepšená pšenice pomáhá půdním bakteriím vytvářet přírodní hnojivo. To by mohlo být průlomem na cestě k čistšímu, levnějšímu a udržitelnějšímu zemědělství. Vědci z Kalifornské univerzity v Davisu vyvinuli pšenici, která podporuje půdní bakterie k přeměně atmosférického dusíku na hnojivo využitelné rostlinami. Posílení přirozené sloučeniny v rostlině pšenice aktivuje bakterie k […]
Příroda Zajímavosti 27.11.2025
Kolik odpadu vznikne při výrobě jednoho mobilního telefonu? Přes sto kilogramů. A to kvůli 100gramovému zařízení, které často po pár letech končí v šuplíku. Přitom obsahuje desítky cenných kovů – měď, zlato, palladium… –, které jsme si z přírody vlastně jen půjčili. V Česku lidé ročně odloží přes 12 milionů nepoužívaných mobilů, z toho 150 […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz