Domů     Příroda
Co dělají největší predátoři planety v hlubinách?
21.stoleti 3.3.2010

Obrovští kytovci vorvani se jako správní savci se musí zdržovat blízko hladiny, aby mohli dýchat vzdušný kyslík. Čas od času se však ponoří do obrovských hloubek, kde loví svou nejoblíbenější potravu, obrovské hlavonožce. Vědci z amerického Oregonu je nedávno sledovali pomocí moderní techniky a zjistili nečekané podrobnosti o jejich loveckých postupech. Obrovští kytovci vorvani se jako správní savci se musí zdržovat blízko hladiny, aby mohli dýchat vzdušný kyslík. Čas od času se však ponoří do obrovských hloubek, kde loví svou nejoblíbenější potravu, obrovské hlavonožce. Vědci z amerického Oregonu je nedávno sledovali pomocí moderní techniky a zjistili nečekané podrobnosti o jejich loveckých postupech.

Vorvani jsou neuvěřitelně nenasytná zvířata. Denně sice spořádají „jen“ zhruba 3% toho, co sami váží. Při jejich běžné hmotnosti okolo 100 tun se však jedná o dosti vysoké číslo. Aby svou potřebu hladu ukojili, obracejí se do mořských hlubin, kde lze nalézt živočichy, kteří by jim velikostně vyhovovali. Jejich ponory míří většinou do hloubky okolo 400 metrů a trvají okolo 40 minut, výjimečné však nejsou ani sestupy do více než kilometrových hloubek. Vorvani žijí většinou ve skupinkách, které jsou tvořeny buď samicemi s mláďaty, nebo mladými dospívajícími samci. Na lov se proto do velkých hloubek vydávají také společně, potápějí se dokonce bok po boku. I když se vědcům již několikrát podařilo jejich potápění nafilmovat, o tom, jak přesně vypadají jejich souboje s hlavonožci v hlubinách, však doposud pouze spekulovali. Oceánologové z Hatfieldova centra mořských nauk při Oregonské státní univerzitě v Newportu v americkém Oregonu se proto rozhodli sledovat velryby pomocí GPS vysílaček, které monitorují jejich přesnou pozici v prostoru i v čase. Z dat, která nashromáždili, pak odvodili zajímavý obraz jejich lovecké techniky. Prvním, čeho si všimli bylo, že některá zvířata se potápěla hlouběji, než ostatní. Vědci usuzují, že úkolem těchto „hloubkařů“ je bránit hejnu hlavonožců, aby se ponořilo do hůře přístupných oblastí. Zajímavé bylo, že při každém ponoru se stejná zvířata chovala různě. Někdy sestupovala do větších hloubek, jindy jakoby si vybírala „oddechový čas“. I přes to, že jsou vorvani k potápění dobře přizpůsobení, jim totiž nedělá úplně dobře a stojí je hodně sil. Zvířata si tedy podle všeho dobře pamatují, jak se kdo choval v průběhu předcházejících lovů a spravedlivě se střídají.

Související články
Objevy Příroda 4.12.2025
Tým vědců z Biologického centra Akademie věd ČR přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte. Pomocí pokročilé elektronové mikroskopie získali vůbec nejdetailnější pohled na to, jak se bakterie rodu Borrelia dostává z místa klíštěcího kousnutí do cév. Českobudějovičtí vědci objevili dosud neznámé mechanismy chování borelií […]
Příroda 4.12.2025
V nejvýchodnější části Šumavy vzniká unikátní model soužití turismu, ekologie a místní ekonomiky. Restaurace čerpají z farem za kopcem, cyklisté jezdí na elektřinu z vodní elektrárny a zvířata pomáhají pečovat o krajinu. Je možné skloubit turismus s přírodou? Na Lipně ukazují, že ano. Když se řekne Lipno, většině Čechů se vybaví vodní hladina, plachetnice a […]
Příroda 3.12.2025
Často skloňovanými jsou v souvislosti s pavouky slova sklípkan a tarantule. Nutno však podotknout, že jde vlastně o jedny a tytéž pavouky. Sklípkani bývají totiž omylem jako tarantule označováni. Ke zmatku přispívá i to, že sklípkan se anglicky řekne „tarantula“. Osminohý predátor, o němž lze správně mluvit jako o tarantuli, je slíďák tarentský (Lycosa tarantula), […]
Příroda 3.12.2025
Vypadá jako živý, jen se pohnout. Ovšem tenhle výtvor ze zbytků mrtvol a sítí rozhýbává jen jeho tvůrce, malý pavouk ukrytý v bezpečí. Když rozvlní vlákna pavučiny, pomyslně vdechne svému dílu život. Pozornost nebezpečných dravců tak odvrací od své maličkosti. Pavouci nemají s nadsázkou řečeno mnoho fanoušků. Valná část lidí se jich štítí, u mnohých […]
Vědci v poslední době objevují úžasný potenciál hub, které se dají využít k mnoha průlomovým inovacím. Pomoci by mohly i s rozkladem plastů, které se hromadí a postupně zamořují planetu. Houby to zvládají bez vzniku mikroplastů a čím dál rychleji… „Lidé si začínají uvědomovat, že houby nejsou ani rostliny, ani živočichové, ale mají vlastní rozlehlou […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz