Projekt CryoSat: Pokus číslo dvě. Bude konečně úspěšný?

Na oběžné dráze kolem Země je stále více satelitů a družic. Některé svým okem zkoumají vzdálené končiny vesmíru, další přenášejí televizní signál, jiné špehují a šmírují jako pověstný agent c.k. tajné policie Brettschneider z Haškova Švejka, řada družic už je mimo provoz.

Vzhledem ke stále zrychlujícím klimatickým procesům na naší planetě se kosmické programy stále častěji věnují i zkoumání samotné Země. Na oběžné dráze kolem Země je stále více satelitů a družic. Některé svým okem zkoumají vzdálené končiny vesmíru, další přenášejí televizní signál, jiné špehují a šmírují jako pověstný agent c.k. tajné policie Brettschneider z Haškova Švejka, řada družic už je mimo provoz. Vzhledem ke stále zrychlujícím klimatickým procesům na naší planetě se kosmické programy stále častěji věnují i zkoumání samotné Země.

V této oblasti nezaostává ani Evropská kosmická agentura (ESA). V poslední únorový den by měla do kosmu odstartovat sonda CryoSat 2, která má za úkol zkoumat kryosféru, zmrzlou vodu ve formě sněhu, ledovce, plovoucí kry či trvale zmrzlou půdu.

Havárie v Plesetsku

S projektem družice přišel v roce 1998 profesor University College v Londýně Duncan Wingham. Od první myšlenky až ke startu směrem k vesmíru uplynulo pak sedm let. 8. října 2005 odstartovala z kosmodromu Plesetsk v severním Rusku ruská raketa Rokot (Hřmot), která měla evropský satelit vynést na orbitální dráhu.

Představitelé ESA tehdy hýřili optimismem: „Družice CryoSat bude létat ve větší výšce než dosavadní satelity a sledovat ledovou pokrývku,“ prohlásil těsně před startem jeden z vedoucích projektu Guy Ratier.

Všechno nakonec dopadlo úplně jinak. Dvě hodiny po startu ztratilo řídicí středisko s raketou kontakt. Podpůrná jednotka se nezapnula a výsledkem byla neschopnost družice dostat se na oběžnou dráhu. Trosky satelitu v hodnotě 4 miliard korun skončily v Severním ledovém oceánu.

Následné vyšetřování, vedené státní ruskou komisí, zjistilo nakonec i příčinu selhání. Byla jí chyba v programovém softwaru rakety, které se měl dopustit programátor. Pokyn k oddělení raketového stupně přišel z řídícího počítače o několik vteřin později, než měl, a pak už byla situace definitivně ztracená.

Druhý pokus? Zkusíme to!

Je pochopitelné, že činitelé ESA z toho měli pramalou radost. Ovšem už po pár měsících se evropští vědci z neúspěchu oklepali a začali se věnovat výstavbě satelitu CryoSat 2. 23. února 2006 ESA oznámila, že bude v projektu pokračovat.

Za necelé roky byl bratříček nešťastného CryoSatu dokončen a připraven na svou misi.Družice Cry-Sat 2 měla původně odstartovat už v loňském roce. Tentokrát se měl jejím místem startu stát známý kosmodrom Bajkonur.

Jenže projekt opět pronásledovala smůla. Bajkonur má dosti omezenou dostupnost a navíc byl značně vytížen, takže neustále docházelo k odkladům startu. „Samozřejmě že jsme byli zklamaní,“ svěřil se šéf projektu Richard Francis.

„Družice byla půl roku ve skladu, pak jsme ji vyndali, prozkoušeli, a zase jsme ji byli nuceni vrátit zpět. Po zklamání ze ztráty první družice dychtivě čekáme na den startu.“

Jak rychle tají ledovce?

Richard Francis a celá ESA se nakonec dočkali, dnem D pro projekt CryoSat 2 se stane 28. únor. Vědci mohou začít jásat, protože družice byla vyvinuta čistě pro jejich potřeby. Satelit bude zkoumat procesy klimatickým změn a zaměří se především na průzkum arktických a antarktických ledovců.

„Monitoring tloušťky a hmotnosti ledu má zásadní význam pro posuzování změn klimatu,“ podotkl ředitel programů pozorování Země ESA Volker Liebig. Led na moři, který je obvykle silný jen několik metrů, ovlivňuje teplotu oceánů a proudění v nich.

Podstatně mocnější pevninský led by za předpokladu svého roztátí mohl významně zvýšit hladinu moří. Roční cyklus zamrznutí a roztátí polárního ledu také významně ovlivňuje mořské proudy a tím třeba i klima v našich končinách.

Mise evropské družice by měla trvat nejméně po tři roky. CryoSat 2 je vybaven speciálními radary, které budou schopny měřit mocnost ledovců. Jedná se o vysoce sofistikovaný radarový výškoměr SIRAL (Synthetic Aperture Radar Interferometric Radar Altimeter), který umožňuje pořizovat 3D snímky a tloušťku ledu je schopen určit s přesností na jeden centimetr.

Na rozdíl od svého předchůdce se „dvojka“ může pochlubit i rezervními radary pro případ, že by ty původní selhaly. CryoSat2 bude kroužit ve výšce 700 kilometrů nad hladinou moře.

Další mise již za dveřmi

ESA plánuje i další lety svých družic, které budou Zemi podrobovat důkladnému zkoumání. Družice ADM-Aeolus bude první kosmickou misí měřící pohyby větru z globálního pohledu. Zlepší přesnost numerických modelů předpovědi počasí a měla by posunout vědecké chápání dynamiky atmosféry a procesů důležitých pro klimatické změny a modely klimatu.

Satelit Swarm zase poskytne vysoce přesná měření týkající se síly a směru pozemského magnetického pole.Na rok 2013, je plánovaný start mise EarthCARE (Earth Clouds, Aerosols and Radiation Explorer). Družice EarthCARE by měla zjišťovat funkci vazeb mezi mraky, zářením a aerosolovými procesy, ale i bádat po tom, jakou hrají roli tyto faktory hrají v regulaci klimatu.

Každopádně se to vše bude odvíjet od očekávaného podařeného startu družice CryoSat 2.

Historie evropského kosmického výzkumu

1975 – Od roku 1960 existovalo několik roztříštěných evropských organizací, zaměřených na výzkum vesmíru. Až v roce 1975 vzniká organizace ESA v podobě, v jaké ji známe dnes. V zrodu ESA stálo deset členských zemí: Belgie, Británie, Dánsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko.

Irsko se přidalo ještě v tomtéž roce. ESA vypustila svoji první vědeckou družici, COS-B, která monitorovala gama-záření ve vesmíru. Šlo o jednu z nejúspěšnějších misí v historii, družice pracovala více než šest let – o čtyři roky déle, než se plánovalo.

1978 – Kanada se stává spolupracujícím státem ESA. Ve stejném roce se ESA přidává k projektu NASA a Spojeného království na vypuštění družice IUE, což je první teleskop na vysoké oběžné dráze. Pracuje úspěšně osmnáct let.

1979 – Rakousko podepisuje asociační dohodu s ESA. Je vypuštěna první raketa Ariane, kterou postavila ESA coby nástupce organizace ELDO. Ariane je určena pro vynášení vědeckých a komerčních družic.

1986 – Meziplanetární sonda Giotto, první mise ESA do vzdáleného vesmíru, studuje Halleyovu kometu. Poté se ještě „nad plán“ vydává ke kometě Grigg-Skejllerup.

2003 – Je vypuštěna sonda Mars Express s přistávacím zařízením Beagle 2. Mars Express, první výhradně evropská mise k jakékoliv planetě, od té chvíle hraje klíčovou roli v mezinárodním programu průzkumu „rudé planety“.

2005 – Sonda Huygens přistává na povrchu Saturnova největšího měsíce Titanu. Jde o první sondu v historii, která přistála na povrchu některého z vnějších těles sluneční soustavy.

2008 – K Mezinárodní kosmické stanici je připojena evropská laboratoř Columbus. Tím se ESA v celém projektu stává plnohodnotným partnerem. Také je vypuštěna první automatická zásobovací družice k Mezinárodní kosmické stanici, ATV Jules Verne (Automated Transfer Vehicle).

V listopadu toho roku se pak členem ESA stává i Česká republika jako první a dosud jediná z postkomunistických zemí.

Kosmické programy si vyžádaly řadu životů…

Ztráta družice CryoSat jistě byla nepříjemná, ale aspoň se obešla bez ztrát na životech. Více než 50 let kosmického výzkumu však přineslo řadu dalších, mnohem horších katastrof.

24. října 1960 – SSSR hodlal otestovat vojenskou mezikontinentální raketu SS 7. Jenže na kosmodromu Bajkonur došlo k požáru a k následnému výbuchu motoru a palivové nádrže s kyselinou dusičnou, která se rozlila na betonovou plochu letiště.

Raketa se přelomila, v plamenech našlo smrt kolem dvou set lidí.

23. března 1961 – Po požáru v přetlakové komoře zahynul člen sovětského 1. oddílu kosmonautů Valentin Bondarenko.

27. ledna 1967 – Při zkoušce lodi Apollo 1 na Kennedyho mysu v USA uhořeli v její kabině Virgil Grisomm, Roger Chaffee a Edward White.

31. ledna 1967 – V 60. letech byl oheň pro kosmonauty noční můrou. Při požáru makety kosmické kabiny na letecké základně v San Antoniu v USA zahynuli William Bartley a Richard G. Harmon.

24. dubna 1967 – Při přistávání sovětské lodi Sojuz 1 zahynul kosmonaut Vladimir Komarov.

30. června 1971 – Při přistávání sovětské lodi Sojuz 11 se předčasně otevřel provětrávací ventil a v kabině se udusili Georgij Dobrovolskij, Vladislav Volkov a Viktor Pacajev.

28. ledna 1986 – Krátce po startu explodoval americký raketoplán Challenger, zahynuli Francis Smith, Judith Resniková, Ronald McNair, Ellison Onizuka, Gregory Jarvisd a Christa McAuliffeová.

2. dubna 1994 – V kosmickém středisku v Si-čchangu v Číně vybuchla meteorologická družice. O život přišlo 23 lidí.

26. ledna 1995 – Kosmická raketa Long March-2, která měla na oběžnou dráhu vynést telekomunikační družici Apstar-2, vybuchla minutu po startu z kosmodromu v Si-čchangu v jihozápadní Číně. Trosky rakety zabily šest lidí.

14. února 1996 – Nosná raketa Long March-3B, která měla vynést na oběžnou dráhu družici Intelsat, se 20 sekund po startu z kosmodromu Si-čchang v jihozápadě Číny zřítila a vybuchla. Uvolněné jedovaté plyny zabyly 4 lidi a zranily dalších 100 osob.

1. února 2003 – Amerika přišla o další raketoplán. Při vstupu do atmosféry raketoplánu Columbia selhala tepelná izolace a o život přišlo šest amerických a jeden izraelský astronaut.

22. srpna 2003 – Brazilské nosné raketě VLS-3 se vznítila jedna ze čtyř hlavních pohonných jednotek. Exploze se stala osudnou pro 21 lidí.

Autor: Martin Janda
Rubriky:  Vesmír
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Čína míří k Měsíci

Čína míří k Měsíci

Začátkem posledního listopadového týdne roku 2020 úspěšně odstartovala čínská...
Vynese a zároveň postupně vypustí až 96 družic

Vynese a zároveň postupně vypustí...

Na zářijový úspěch brněnské firmy SAB Aerospace navazuje další. Po...
Leonidy: Listopadové meteorické roje

Leonidy: Listopadové meteorické...

Cestuje 200krát rychleji než vystřelená kulka, rychlostí asi 71 km/s,...
Brána do vesmíru otevřena

Brána do vesmíru otevřena

Co jsou exoplanety, jak můžeme zkonstruovat a vyslat do vesmíru družici anebo...
Smrt špagetifikací: Teleskopy zaznamenaly poslední okamžiky hvězdy pohlcené černou dírou

Smrt špagetifikací: Teleskopy...

Pomocí dalekohledů Evropské jižní observatoře (ESO) a dalších astronomických...
Vydá Bennu svá tajemství?

Vydá Bennu svá tajemství?

Krátce po půlnoci z 20. na 21. října 2020, konkrétně v nula...
Co nového na Marsu?

Co nového na Marsu?

O tom, že rudá planeta může skrývat život, byť na mikroskopické...
Filmová „studená válka“: Rusové se pokusí zastínit Cruisův projekt vlastním vesmírným natáčením

Filmová „studená válka“: Rusové se...

Na oběžné dráze zřejmě vypukne další konkurenční boj mezi dvěma...
Oblaka Venuše obsahují nečekanou látku aneb čeká nás astrobiologický průlom?

Oblaka Venuše obsahují nečekanou...

Fosfan nebo též fosforovodík je jedem, ze kterého za běžných okolností...
Mělo Slunce své dvojče?

Mělo Slunce své dvojče?

Hvězdy vznikají ve hvězdných porodnicích a poté je působení vzájemných...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Ferdinand V. Dobrotivý: Typický habsburský ret získal po dávném předkovi

Ferdinand V. Dobrotivý: Typický...

„To dítě nebude schopné vládnout,“ ozývá se na přelomu 18. a 19. století stále častěji na...
Bitva na Bílé hoře v Národním muzeu

Bitva na Bílé hoře v Národním muzeu

Ačkoliv je rok 1620 v naší společnosti neomylně spjat s bitvou na Bílé hoře,...
Projekt CROCODILE: Inteligentní doprava Evropy

Projekt CROCODILE: Inteligentní...

„Jak chcete vládnout zemi, kde se vyrábí 246 druhů sýra?“ vystřihl...
Kletba Svatováclavské koruny: Stojí za ní papež?

Kletba Svatováclavské koruny:...

Nejcennější součást českých korunovačních klenotů je výsledkem mravenčí a...
Očkování dětí neodkládejte, shodují se lékaři

Očkování dětí neodkládejte,...

Pohlavním stykem i dotyky – těmito způsoby se lze nakazit lidským papilomavirem...
Nová fakta o objevení Austrálie: Přepíše dějiny malá kresba klokana?

Nová fakta o objevení Austrálie:...

Nenápadná jeptiška Caterina de Carvalho, která žije v Caldas da Rainha na západě Portugalska, vytáhne malou...
Obří kolosy, které se dotýkají nebe: Znáte nejvyšší sochy světa?

Obří kolosy, které se dotýkají nebe:...

Všichni znají newyorskou sochu Svobody nebo brazilskou sochu Ježíše Spasitele....
Jakou barvu mají planety sluneční soustavy?

Jakou barvu mají planety...

Vliv na barvu planet má složení jejich povrchu, přítomnost atmosféry či...
Mohla za obezitu Jiřího z Poděbrad porucha látkové výměny?

Mohla za obezitu Jiřího z Poděbrad...

Padesátiletý muž se širokou tváří lemovanou hustým knírem s vlasy splývajícími na...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.