K našemu hlavnímu městu neodmyslitelně patří Masarykovo nádraží, historicky první v Praze, pokud jde o parostrojnou železnici. Jeho umístění a kolejiště navrhl roku 1842 ing. Jan Perner. Pozdně klasicistní stavba se dvěma věžemi byla postavena v letech 1844 –1845 podle projektu ing. Antonína Jünglinga. V roce 1919 nádraží dostalo pojmenování po 1. československém prezidentovi T. G. Masarykovi.
První neoficiální – tzv. předvojový – vlak (s uvedeným ing. Janem Pernerem), tažený parostrojem Böhmen, na toto nádraží, zvané prostě Praha, přijel 4. 8. 1845.
Slavilo se tři dny!
Slavnostní provoz začal o 16 dní později – premiérová souprava s lokomotivami Prag a Olmütz vyjela po z Olomouce v šest hodin ráno. Již po obědě se v Praze scházeli první diváci, kteří – většinou poprvé v životě – chtěli na vlastní oči vidět „ocelového oře“. Místa na tehdejším nádraží Praha byla onen historický den pouze pro zvané, a tak koleje před městskými hradbami doslova oblehli zvědavci. Velice výhodným pozorovacím místem se stal vrch Vítkov. Kolem půl páté odpoledne, za střelby z hmoždířů a vyzvánění pražských zvonů, dosupěl vlak do cíle.
Oslavy trvaly celé tři dny. Pravidelný osobní provoz začal 1. září 1845, nákladní o měsíc později. Mezi roky 1862–1919 platil název Praha – státní nádraží.
Areál se rozrůstal dál
Původní nádraží tvořily dvě pozdně klasicistní budovy – odjezdová (u ulice Hybernské) a příjezdová (u dnešní Havlíčkovy ulice). Obě tyto haly slouží dodnes. Prostor uprostřed (1) byl úmyslně volný, aby se tudy odvětrával kouř a páry z lokomotiv.
Teprve v roce 1873 byla vystavěna dvoupodlažní budova (2) na rohu ulic Hybernské a Havlíčkovy, v přízemí s velkou nádražní restaurací.
Ze střechy budovy při Hybernské ulici vyrůstají dvě patrové věže; jejich výška od chodníku je 31,5 m. Nad vysokými okny jsou kulaté ciferníky věžních hodin.
Nádraží pro ně bylo benjamínkem
Tehdy již dávno městu, stejně jako nyní, dominovaly symboly Prahy. Jak dokazuje naše ilustrace z roku 1845, tenkrát Pražský hrad (založený v 9. století jako sídlo českých panovníků) nad městem čněl v mnohem menší podobě (3). Postupnými přístavbami a úpravami vznikl z Hradu jeden z největších hradních komplexů na světě – Hradčany. (Podle Guinnessovy knihy rekordů jsou délkou 570 m a šířkou 130 m největší hradem na světě).
Další viditelné dominanty představují Prašná brána (4) (stavba začala roku 1475) a kostel Matky Boží před Týnem (lidově Týnský chrám) ze 14. století (5). U vrchu Petřína svým poklidným životem žil Strahovský klášter (6), založený premonstráty již roku1140. Ovšem při příjezdu uvedeného prvního vlaku chyběla na Petříně typická rozhledna (7). Ta si na slavnostní otevření musela počkat na den přesně 46 let – do 20. 8. 1891.
Nic není definitivní
S nadmořskou výškou 378 m n. m. mohla být (KDO??) svědkem další modernizace Masarykova nádraží a jeho blízkého okolí. V roce 1985 byla zrušena tramvajová trať v
Hybernské ulici, protože kousek od nádraží je vstup na trasu B metra. Po roce 1970 téměř celé nádraží přemostila Severojižní magistrála (8). Ke zlepšení osobní přepravy přispívá také nové kolejiště (9), směřující i na hlavní (Wilsonovo) nádraží. Krátce slouží další četné nové koleje, které vedou i moderním tunelem pod vrchem Vítkovem. Pamětnické Masarykovo nádraží se má dočkat rozsáhlé rekonstrukce. Kolem ní se však nyní vedou velké dohady; např. v roce 2008 se plánovalo, že zde bude konečná stanice rychlodráhy z letiště Ruzyně, respektive z Kladna. Dokonce se uvažovalo i o možném zrušení nádraží a prodeji lukrativních pozemků, především pro stavební účely.
Více se dozvíte:
Z. Míka: Zábavy a slavnosti staré Prahy, Ostrov, Praha, 2008
http://cs.wikipedia.org/viki/
http://stovezata.praha/eu-masarykovo-nadrazi.html
Jak se měnily názvy
1845–1862 Praha
1862–1919 Praha – státní nádraží
1919–1940 Praha – Masarykovo nádraží
1940–1945 Praha – Hybernské nádraží (Prag Hibernerbahnhof)
1945–1952 Praha – Masarykovo nádraží
1. ledna 1953–1990 Praha – střed
Od března 1990 Praha – Masarykovo nádraží
