Domů     Historie
Pražské Masarykovo nádraží před 165 lety
21.stoleti 19.2.2010

K našemu hlavnímu městu neodmyslitelně patří Masarykovo nádraží, historicky první v Praze, pokud jde o parostrojnou železnici. Jeho umístění a kolejiště navrhl roku 1842 ing. Jan Perner. Pozdně klasicistní stavba se dvěma věžemi byla postavena v letech 1844 –1845 podle projektu ing. Antonína Jünglinga. V roce 1919 nádraží dostalo pojmenování po 1. československém prezidentovi T. G. Masarykovi.K  našemu hlavnímu městu neodmyslitelně patří Masarykovo nádraží, historicky první v Praze, pokud jde o parostrojnou železnici. Jeho umístění a kolejiště navrhl roku 1842 ing. Jan Perner. Pozdně klasicistní stavba se dvěma věžemi byla postavena v letech 1844 –1845 podle projektu ing. Antonína Jünglinga. V roce 1919 nádraží dostalo pojmenování po 1. československém prezidentovi T. G. Masarykovi.

První neoficiální – tzv. předvojový – vlak (s uvedeným ing. Janem Pernerem), tažený parostrojem Böhmen, na toto nádraží, zvané prostě Praha, přijel 4. 8. 1845.

Slavilo se tři dny!
Slavnostní provoz začal o 16 dní později – premiérová souprava s lokomotivami Prag a Olmütz vyjela po z Olomouce v šest hodin ráno. Již po obědě se v Praze scházeli první diváci, kteří – většinou poprvé v životě – chtěli na vlastní oči vidět „ocelového oře“. Místa na tehdejším nádraží Praha byla onen historický den pouze pro zvané, a tak koleje před městskými hradbami doslova oblehli zvědavci. Velice výhodným pozorovacím místem se stal vrch Vítkov. Kolem půl páté odpoledne, za střelby z hmoždířů a vyzvánění pražských zvonů, dosupěl vlak do cíle.
Oslavy trvaly celé tři dny. Pravidelný osobní provoz začal 1. září 1845, nákladní o měsíc později. Mezi roky 1862–1919 platil název Praha – státní nádraží.

Areál se rozrůstal dál
Původní nádraží tvořily dvě pozdně klasicistní budovy – odjezdová (u ulice Hybernské) a příjezdová (u dnešní Havlíčkovy ulice). Obě tyto haly slouží dodnes. Prostor uprostřed (1) byl úmyslně volný, aby se tudy odvětrával kouř a páry z lokomotiv.
Teprve v roce 1873 byla vystavěna dvoupodlažní budova (2) na rohu ulic Hybernské a Havlíčkovy, v přízemí s velkou nádražní restaurací.
Ze střechy budovy při Hybernské ulici vyrůstají dvě patrové věže; jejich výška od chodníku je 31,5 m. Nad vysokými okny jsou kulaté ciferníky věžních hodin.

Nádraží pro ně bylo benjamínkem
Tehdy již dávno městu, stejně jako nyní, dominovaly symboly Prahy. Jak dokazuje naše ilustrace z roku 1845, tenkrát Pražský hrad (založený v 9. století jako sídlo českých panovníků) nad městem čněl v mnohem menší podobě (3). Postupnými přístavbami a úpravami vznikl z Hradu jeden z největších hradních komplexů na světě – Hradčany. (Podle Guinnessovy knihy rekordů jsou délkou 570 m a šířkou 130 m největší hradem na světě).
Další viditelné dominanty představují Prašná brána (4) (stavba začala roku 1475) a kostel Matky Boží před Týnem (lidově Týnský chrám) ze 14. století (5). U vrchu Petřína svým poklidným životem žil Strahovský klášter (6), založený premonstráty již roku1140. Ovšem při příjezdu uvedeného prvního vlaku chyběla na Petříně typická rozhledna (7). Ta si na slavnostní otevření musela počkat na den přesně 46 let – do 20. 8. 1891.

Nic není definitivní
S nadmořskou výškou 378 m n. m. mohla být (KDO??) svědkem další modernizace Masarykova nádraží a jeho blízkého okolí. V roce 1985 byla zrušena tramvajová trať v
Hybernské ulici, protože kousek od nádraží je vstup na trasu B metra. Po roce 1970 téměř celé nádraží přemostila Severojižní magistrála (8). Ke zlepšení osobní přepravy přispívá také nové kolejiště (9), směřující i na hlavní (Wilsonovo) nádraží. Krátce slouží další četné nové koleje, které vedou i moderním tunelem pod vrchem Vítkovem. Pamětnické Masarykovo nádraží se má dočkat rozsáhlé rekonstrukce. Kolem ní se však nyní vedou velké dohady; např. v roce 2008 se plánovalo, že zde bude konečná stanice rychlodráhy z letiště Ruzyně, respektive z Kladna. Dokonce se uvažovalo i o možném zrušení nádraží a prodeji lukrativních pozemků, především pro stavební účely.

Více se dozvíte:
Z. Míka: Zábavy a slavnosti staré Prahy, Ostrov, Praha, 2008
http://cs.wikipedia.org/viki/
http://stovezata.praha/eu-masarykovo-nadrazi.html

Jak se měnily názvy
1845–1862 Praha
1862–1919 Praha – státní nádraží
1919–1940 Praha – Masarykovo nádraží
1940–1945 Praha – Hybernské nádraží (Prag Hibernerbahnhof)
1945–1952 Praha – Masarykovo nádraží
1. ledna 1953–1990 Praha – střed
Od března 1990 Praha – Masarykovo nádraží

Související články
Ačkoliv měli dosti zjednodušenou představu o lidské anatomii a při léčbě spoléhali i na nadpřirozené síly a magii, jejich lékařství bylo značně pokročilé. Informace o tom, jak léčili nemocné, lze čerpat ze 13 zachovaných lékařských papyrů. Nejnovější nález svědčí o tom, že se dokonce snažili léčit i rakovinu mozku. Egypťané léčili pomocí nejrůznějších pilulek, sirupů […]
Tradiční Olomoucké tvarůžky slaví významné jubileum. V roce 1924 se v loštické tvarůžkárně roztočil první formovací stroj a odstartoval revoluci ve výrobě jediného původního českého sýra. Formovací stroj dokázal vyrobit neuvěřitelných 10 000 tvarůžků za hodinu a umožnil tak tvarůžkovou pochoutku dostat k mnohem většímu množství zákazníků. Historie výroby tvarůžků sahá až do 16.  století, […]
Tajemný úsměv Mona Lisy nedá odborníkům spát už mnoho let. Snažili se proto zjistit, kdo stál předlohou slavného díla italského renesančního umělce. Zatímco na tuto otázku již zřejmě odpověď nalezli, další tajemství světoznámého díla dosud odhaleno nebylo. Jaká krajina je na obraze zachycena? Americká geoložka Ann Pizzorussoová tvrdí, že zná odpověď. Snah o spojení krajiny […]
Geny zděděné od denisovanů, vyhynulých příslušníků rodu Homo, pomáhají obyvatelům Papuy-Nové Guineje bojovat s infekcemi v nížinách i žít ve vysokých nadmořských výškách. První kosterní pozůstatky denisovanů byly objeveny v roce 2008 v Denisově jeskyni na Altaji v Rusku, podle tohoto místa nálezu jsou pojmenovaní. Stáří tamních kosterních pozůstatků bylo odhadnuto na 41 000 let. […]
Ve středověku byla lepra neboli malomocenství obávanou nemocí, do Evropy byla zavlečena v době křižáckých válek. Dlouho na ni neexistoval lék, nemocní proto byli shromažďování v leprosáriích, aby se zabránilo šíření nemoci. Nejnovější výzkum ukazuje, že lepru, která byla považována za výhradně lidskou nemoc, ve středověku zřejmě pomáhaly šířit veverky! Lepra je infekční onemocnění, které […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz