Domů     Historie
Po Sahaře se kdysi proháněli obrovští krokodýli
21.stoleti
od 21.stoleti 19.2.2010

Když se řekne Sahara, každému ihned naskočí obrázek písečných dun či rozpáleného štěrku. Během druhohor, kdy byla Sahara i s celou Afrikou součástí prakontinentu Gondwana, se však místa dnešní pouště hemžila nebezpečnými dravci, předky dnešních krokodýlů. Američtí paleontologové tu nedávno objevili několik nových druhů.Když se řekne Sahara, každému ihned naskočí obrázek písečných dun či rozpáleného štěrku. Během druhohor, kdy byla Sahara i s celou Afrikou součástí prakontinentu Gondwana, se však místa dnešní pouště hemžila nebezpečnými dravci, předky dnešních krokodýlů. Američtí paleontologové tu nedávno objevili několik nových druhů.

Profesor Paul Sereno z Chicagské univerzity je uznávaným paleontologem s jednoznačnou specializací. Jeho odborností jsou druhohorní formy archosaurů, kterým po velmi dlouhou náležel pomyslný trůn „králů“ souše, či chcete-li odborně – terestrických ekosystémů. Jeho nejnovější výzkumy na nejrůznějších lokalitách africké Sahary ukazují, že na přelomu spodní a svrchní křídy, tedy před asi 100 miliony let, žil v této oblasti velký počet potravně velmi specializovaných druhů krokodýlů. Jejich nálezy by mohly pomoci odpovědět na otázku, co vlastně stálo za jejich tak nečekaným evolučním úspěchem. Na rozdíl od prakticky všech svých příbuzných jsou tu s námi totiž dodnes.

Bratrovražedný boj v triasu
 Než se na konci triasu postupně podařilo obsadit velkou část všech dostupných ekologických nik jedinečné linii suchozemských „plazů“, dinosaurům, měli za sebou už nejen dlouhou dobu vývoje, ale i vleklý „konkurenční boj“ s různými více či méně příbuznými skupinami. Jejich nejvýznamnějšími konkurenty byla prakticky po celou dobu triasu sesterská linie v rámci skupiny archosaurů, krutotarzani (Crutotarsi), která nad nimi měla dokonce po většinu triasu dokonce navrch. Před asi 200 miliony let, tedy na přelomu triasu a jury, se však většina zástupců této skupiny ze Země poroučela. Na vině bylo podle většiny současných paleontologů globální oteplování, způsobené rozpadem superkontinentu Pangea, které bylo provázené mohutnou vulkanickou činností. Krutotarzani však nezmizeli ze světa úplně. Jejich jedinými přeživšími zástupci se stali krokodýli, kteří po boku dinosaurů přežili po celý zbytek druhohor. Na rozdíl od nich však přežili i katastrofu na konci jejich konci a stali se tak živými posly dávné minulosti.

Sahara plná krokodýlů
 Výzkumy, které v různých oblastech saharské pouště prováděl se svým týmem prof. Sereno, již od roku 2000 ukázaly, že svět krokodýlů byl na přelomu spodní a svrchní třídy, tedy v době, kdy byly již všechny ostatní skupiny krutotarzanů dávno vyhynulé, velmi pestrý. V nedávno publikované studii popisuje pozůstatky šesti druhů (z toho tři byly objeveny vůbec poprvé), které podle všeho žily v této oblasti prakticky současně. Taková koncentrace druhů byla možná pouze za tu cenu, že se o ekologické niky poctivě podělili. Největší z nich, Sarcosuchus imperator (přezdívaný SuperCroc, tedy „superkrokodýl), měřil téměř 13 metrů, nejmenší z nich, nově objevený Araripesuchus rattoides, zase necelý metr. Takto rozdílné druhy si jistojistě ohledně potravy příliš nekonkurovaly. A co vlastně stálo podle prof. Serena za jejich nečekaným úspěchem? „Moji afričtí krokodýli měli zjevně jak silné nohy pro pohyb na souši a také silný ocas pro pádlování ve vodě. Klíčem k pochopení toho, jak dokázali rozkvést do takové druhové šíře a nakonec i přežít dinosaury, tedy zjevně spočívá v jejich obojživelném talentu,“ vysvětluje prof. Sereno.

3 nově objevené druhy saharských krokodýlů
Kaprosuchus saharicus měřil téměř 6 metrů. Se svou „opancéřovanou“ hlavou mohl snadno uhodit a omráčit kořist, kterou pak naporcoval svými obrovitými zuby, z nichž některé připomínaly kančí klektáky. Jeho nejbližší příbuzní byli nalezeni na Madagaskaru.
Araripesuchus rattoides je se svým necelým metrem délky nejmenším z nově objevených druhů. Jeho druhovému jménu, které upomíná na krysy, neodpovídala jen jeho velikost. Hlavní složkou jeho potravy byly nejspíše larvy hmyzu, které vyhrabával zvláštně upravenými zuby v dolní čelisti.
Laganosuchus thaumastos byl také slušně velkým druhem, dorůstal délky až 6 metrů. Většinu života trávil ve vodě, kde lovil ryby. Jeho zvláštním znakem byl zploštělá hlava, která mu vysloužila jeho přezdívku „lívancový krokodýl“ (laganon = řecky lívanec).

Předchozí článek
reklama
Související články
Střední Ameriku vojensky, kulturně i technologicky ovládali po 1200 let, dokud je nepřemohlo úmorné sucho. V období největšího rozmachu položili základy oborů astronomie, matematiky i stavitelství, čímž pomyslnou studnici vědomostí naplnili doslova po okraj. A současní vědci z ní pijí dosud… Jejich znalosti zdaleka předčily dobu i největší kapacity astronomie v čele s Mikulášem Koperníkem […]
V roce 2016 byl na izraelském archeologickém nalezišti Tel Lachish, nacházejícím se jižně od Tel Avivu, objeven hřeben na vlasy. Nyní se na něm podařilo rozluštit nápis brojící proti vším. Kdo se jím česal? Území širší Palestiny a Izraele bylo v době bronzové, mezi roky 3500 a 1150 př. n. l., označováno jako Kanaán. Název […]
Škrkavky, roupi či nedejbože tasemnice rozhodně na žebříčku popularity nestojí na nejvyšších příčkách. Ba právě naopak, koneckonců, kdo by miloval parazity. Ale i tito tvorové jsou součástí živočišné říše a lidstvo už doprovázejí velmi dlouho. Hlístice, kam patří roup nebo škrkavka, stejně jako ploštěnci, ke kterým náleží tasemnice, jsou evolučně jedny z nejstarších organismů. Čile […]
V roce 2017 byla u malé vesnice Kladina na Pardubicku nalezena bohatě zdobená bronzová situla, vysoká nádoba ve tvaru vědra, kterou odborníci datují do pozdní doby bronzové, zhruba 800 let před naším letopočtem. Nyní zjistili, že se v ní pravděpodobně vyrábělo bylinné pivo. Pokud je to pravda, jednalo by se o nejstarší kdy nalezený důkaz o přípravě […]
Vědci z anglické University of Warwick smíchali dohromady ingredience na oční mast z 9. století a zkoumali, zda je účinná proti původcům ječného zrna. Zjistili, že je opravdu zabíjí! Zvyšující se odolnost bakterií vůči antibiotikům přidělává vrásky na čele nejen lékařům, ale i vědcům, kteří se snaží nalézt antimikrobiální látky, jež by tyto parazity účinně […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz