Domů     Historie
Po Sahaře se kdysi proháněli obrovští krokodýli
21.stoleti 19.2.2010

Když se řekne Sahara, každému ihned naskočí obrázek písečných dun či rozpáleného štěrku. Během druhohor, kdy byla Sahara i s celou Afrikou součástí prakontinentu Gondwana, se však místa dnešní pouště hemžila nebezpečnými dravci, předky dnešních krokodýlů. Američtí paleontologové tu nedávno objevili několik nových druhů.Když se řekne Sahara, každému ihned naskočí obrázek písečných dun či rozpáleného štěrku. Během druhohor, kdy byla Sahara i s celou Afrikou součástí prakontinentu Gondwana, se však místa dnešní pouště hemžila nebezpečnými dravci, předky dnešních krokodýlů. Američtí paleontologové tu nedávno objevili několik nových druhů.

Profesor Paul Sereno z Chicagské univerzity je uznávaným paleontologem s jednoznačnou specializací. Jeho odborností jsou druhohorní formy archosaurů, kterým po velmi dlouhou náležel pomyslný trůn „králů“ souše, či chcete-li odborně – terestrických ekosystémů. Jeho nejnovější výzkumy na nejrůznějších lokalitách africké Sahary ukazují, že na přelomu spodní a svrchní křídy, tedy před asi 100 miliony let, žil v této oblasti velký počet potravně velmi specializovaných druhů krokodýlů. Jejich nálezy by mohly pomoci odpovědět na otázku, co vlastně stálo za jejich tak nečekaným evolučním úspěchem. Na rozdíl od prakticky všech svých příbuzných jsou tu s námi totiž dodnes.

Bratrovražedný boj v triasu
 Než se na konci triasu postupně podařilo obsadit velkou část všech dostupných ekologických nik jedinečné linii suchozemských „plazů“, dinosaurům, měli za sebou už nejen dlouhou dobu vývoje, ale i vleklý „konkurenční boj“ s různými více či méně příbuznými skupinami. Jejich nejvýznamnějšími konkurenty byla prakticky po celou dobu triasu sesterská linie v rámci skupiny archosaurů, krutotarzani (Crutotarsi), která nad nimi měla dokonce po většinu triasu dokonce navrch. Před asi 200 miliony let, tedy na přelomu triasu a jury, se však většina zástupců této skupiny ze Země poroučela. Na vině bylo podle většiny současných paleontologů globální oteplování, způsobené rozpadem superkontinentu Pangea, které bylo provázené mohutnou vulkanickou činností. Krutotarzani však nezmizeli ze světa úplně. Jejich jedinými přeživšími zástupci se stali krokodýli, kteří po boku dinosaurů přežili po celý zbytek druhohor. Na rozdíl od nich však přežili i katastrofu na konci jejich konci a stali se tak živými posly dávné minulosti.

Sahara plná krokodýlů
 Výzkumy, které v různých oblastech saharské pouště prováděl se svým týmem prof. Sereno, již od roku 2000 ukázaly, že svět krokodýlů byl na přelomu spodní a svrchní třídy, tedy v době, kdy byly již všechny ostatní skupiny krutotarzanů dávno vyhynulé, velmi pestrý. V nedávno publikované studii popisuje pozůstatky šesti druhů (z toho tři byly objeveny vůbec poprvé), které podle všeho žily v této oblasti prakticky současně. Taková koncentrace druhů byla možná pouze za tu cenu, že se o ekologické niky poctivě podělili. Největší z nich, Sarcosuchus imperator (přezdívaný SuperCroc, tedy „superkrokodýl), měřil téměř 13 metrů, nejmenší z nich, nově objevený Araripesuchus rattoides, zase necelý metr. Takto rozdílné druhy si jistojistě ohledně potravy příliš nekonkurovaly. A co vlastně stálo podle prof. Serena za jejich nečekaným úspěchem? „Moji afričtí krokodýli měli zjevně jak silné nohy pro pohyb na souši a také silný ocas pro pádlování ve vodě. Klíčem k pochopení toho, jak dokázali rozkvést do takové druhové šíře a nakonec i přežít dinosaury, tedy zjevně spočívá v jejich obojživelném talentu,“ vysvětluje prof. Sereno.

3 nově objevené druhy saharských krokodýlů
Kaprosuchus saharicus měřil téměř 6 metrů. Se svou „opancéřovanou“ hlavou mohl snadno uhodit a omráčit kořist, kterou pak naporcoval svými obrovitými zuby, z nichž některé připomínaly kančí klektáky. Jeho nejbližší příbuzní byli nalezeni na Madagaskaru.
Araripesuchus rattoides je se svým necelým metrem délky nejmenším z nově objevených druhů. Jeho druhovému jménu, které upomíná na krysy, neodpovídala jen jeho velikost. Hlavní složkou jeho potravy byly nejspíše larvy hmyzu, které vyhrabával zvláštně upravenými zuby v dolní čelisti.
Laganosuchus thaumastos byl také slušně velkým druhem, dorůstal délky až 6 metrů. Většinu života trávil ve vodě, kde lovil ryby. Jeho zvláštním znakem byl zploštělá hlava, která mu vysloužila jeho přezdívku „lívancový krokodýl“ (laganon = řecky lívanec).

Předchozí článek
Související články
Erupce sopky Vesuv v roce 79 byla smrtící, drtivá a nekompromisní. Avšak nejen ona tehdy vraždila. Nová zjištění potvrzují hypotézu, že mnoho lidí v Pompejích, Herculaneu a dalších městech tehdy zemřelo při zřícení budov v důsledku zemětřesení. Výzkum publikovaný v časopise Frontiers in Earth Science přináší důkazy, že Pompeje byly současně se sopečnou erupcí zničeny […]
Fermentace neboli kvašení je technikou, která prodlužuje trvanlivost potravin, zlepšuje jejich stravitelnost a obohacuje jejich chuť. Až třetina všech potravin, konzumovaných člověkem, se vyrábí nějaký způsobem kvašení. Od chleba přes jogurt, pivo a víno až po kimči či miso. Nyní zažívá fermentace svoji renesanci. Existuje více druhů fermentace, nejčastější je kvašení alkoholové a mléčné. Při […]
První počítače spatřily světlo světa ve třicátých letech 20. století. Zatímco jejich stavbou se zabývali muži, programování těchto strojů bylo výhradně doménou žen. Průkopnickými příspěvky k počítačovému programování, vývoji softwaru a návrhu a implementaci programovacích jazyků přispěla i jedna ze tří prvních „programátorek“ na světě, Grace Hopperová. Narodila se jako Grace Murrayová v roce 1906 […]
Dosud neznámou neolitickou osadu u Kutné Hory objevili badatelé z Archeologického ústavu AV ČR. Unikátní je v tom, že v následujících tisíciletích na jejím místě nevznikla žádná jiná sídliště a díky tomu se místo perfektně zachovalo – včetně půdorysů čtyř dlouhých domů. Život prvních neolitických obyvatel nebyl jednoduchý a byl pevně spjat s přírodou. Jídlo […]
Pokrok a rozšíření detailních analýz DNA vzorků pravěkých předchůdců člověka přinesl počátkem 21. století několik překvapivých zjištění. Pomohl mimo jiné i zformulovat paralelní vývojovou větev předchůdců člověka, takzvané denisovany. DNA denisovanů se odlišovala od DNA moderního člověka Homo sapiens, ale i jejich nejbližších „příbuzných“ neandertálců. Právě díky analýze DNA je možné sledovat předpokládané rozšíření této […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz