Domů     Medicína
Nemoc lidojedů ukazuje evoluci v akci
21.stoleti
od 21.stoleti 20.2.2010

Když některý ze členů národa Fore z Papuy-Nové Guiney zemřel, ostatní si pochutnali na jeho mrtvole. Tento zvyk se však příliš nevyplatil. Pojídáním lidského mozku se totiž přenáší zvláštní nemoc, zvaná kuru. U členů tohoto národa se však vyvinula zvláštní mutace, která je před touto nemocí chrání.Když některý ze členů národa Fore z Papuy-Nové Guiney zemřel, ostatní si pochutnali na jeho mrtvole. Tento zvyk se však příliš nevyplatil. Pojídáním lidského mozku se totiž přenáší zvláštní nemoc, zvaná kuru. U členů tohoto národa se však vyvinula zvláštní mutace, která je před touto nemocí chrání.

Příslušníci kmene Fore z hor na východě Papuy-Nové Guiney měli donedávna z pohledu Evropana skutečně odpudivý zvyk. Když zemřel některý z členů jejich společnosti, nechali jeho tělo několik dnů „uležet“, a poté jej jednoduše snědli. Jistě to nebylo kvůli hladu – potravy mají všude okolo dost. Tímto zvláštním způsobem prokazovali zemřelému úctu. Osudnou se konzumace nebožtíků stávala zejména ženám a dětem. Ty totiž přednostně dostávaly skutečnou delikatesu – mozek, který je sídlem nákazy nemoci kuru. Tato nemoc je totiž stejně jako její „příbuzná“, nemoc šílených krav“ (BSE), způsobena zvláštní vadnou formou bílkovin, prionů, které najdeme právě v mozkové tkáni. Vědcům z University College v Londýně, kteří se touto nemocí dlouho zabývají, se nedávno podařilo objevit další z genů, který dokáže rozvoji této choroby zabránit. Jejich objevy tak ukazují evoluci takřka v přímém přenosu.

Zákeřné bílkoviny z mozků
 Za výzkum nemoci kuru získali v roce 1976 Baruch Blumberg a badatel slovenského původu Daniel C. Gajdusek Nobelovu cenu za lékařství. Z dnešní perspektivy byly však jejich výsledky poněkud chabé – zjistili totiž „pouze“ to, že tato nemoc je infekční a lze ji přenášet i mezi jednotlivými druhy (např. mezi člověkem a šimpanzem). Vyjasnění původu nemoci si muselo počkat až na výzkumy Stanleyho B. Prusinera z University of California v San Franciscu, kterému se jako prvnímu podařilo izolovat obávané molekuly – priony (v roce 1997 byl za svůj objev taktéž poctěn Nobelovou cenou). Priony mají mezi choroboplodnými zárodky skutečně zvláštní postavení. Nejsou to totiž živé organismy, ale pouze zvláštně modifikované proteinové molekuly, které v nervových buňkách vytvoří zvláštní „chuchvalce“. Důsledkem jejich podvratné činnosti je časem to, že se mozková tkáň promění v podivnou houbovitou hmotu. A kde se vlastně tito nevítaní vetřelci berou? V neškodné formě se běžně vyskytují v mozcích savců a úhlavního nepřítele je dokáže proměnit až vzácná genetická mutace. Když si však ostatní dají kousek z takového „mutanta“ k večeři, je zle.

„Šťastné mutace“ s priony zatočí
 Právě jeden takový mutant se musel před dávnými časy vyskytnout i mezi členy kmene Fore. Zatímco v jiných společnostech priony zmizely ze světa společně s mrtvým tělem postiženého, nešťastný zvyk pojídat mozky zemřelých měl bohužel neblahý následek v podobě šíření této choroby. Zastavit její šíření však nenapomohl pouze přísný zákaz v 50. letech – pomocnou ruku tentokrát podala dokonce sama příroda. Díky úmorné mravenčí práci se vědcům z londýnské University College podařilo identifikovat již druhou „šťastnou mutaci“, která dokáže šíření obávané choroby zastavit. „Zdravé“ lidské priony kóduje gen, známý pod zkratkou PRNP. Když se však tyto „zdravé“ nakazí díky invazi infekčních vetřelců, je zle. A právě v tomto momentě přichází ke slovu „šťastná mutace“. Na jednom místě proteinu stačilo vyměnit aminokyslinu glycin za valin a tato drobná změna stačila na to, aby byly „mutované“ priony rezistentní vůči ataku vetřelců. Nově objevená mutace se tak postavila po bok další „dobré“ mutace, kterou britští vědci objevili již v roce 2003. „Mutace se musela objevit asi před 200 lety u jednoho jediného člověka. Selekční tlak v podobě šíření choroby však umožnil, aby se v populaci nebývale rozšířila,“ vysvětluje vedoucí výzkumného týmu, dr. Simon Mead.

Kanibalové mezi námi
 Skutečnost, že u velké části lidských populací se vyskytují formy genů, které brání prionovým infekcím, však napovídá, že minulost lidského rodu byla mnohem krvavější, než bychom dnes doufali. Pojídání lidského masa může být následkem psychické vyšinutosti, častěji však hladu (např. dlouhé zimy bez úlovku u severských Inuitů). Nejčastějším důvodem ke kanibalismu jsou však důvody náboženské. Lidské tělo, zejména jeho vybrané části (srdce, mozek) bývaly pojídány během nejrůznějších rituálů (jejich ozvěnou je například i rituální pojídání Božího těla během křesťanské bohoslužby). Antropologové, do jejichž kompetence popis nejrůznějších rituálních praktik spadá, rozlišují takzvaný homicidní kanibalismus, kdy musí být oběť nejprve usmrcena a takzvaný nekro-kanibalismus, kdy jako potrava slouží pouze mrtvá těla. V současné době už není kanibalismus normální v žádné společnosti. Podle některých zpráv se kanibalské zvyky udržely ještě u národa Korowai (Kolufo) z Nové Guiney. Mnoho badatelů však soudí, že za jejich údajným kanibalstvím stojí spíše reklama pro zvýšení turistického ruchu.

reklama
Související články
Trochu to připomíná béčkový horor. Vědci zkoumali prastaré viry, které odebrali ze zmrzlé půdy v severské tundře. Ke svému překvapení badatelé zjistili, že viry se nejen navrátily k životu, ale dokázaly být i infekční. Tedy, jen vůči jednobuněčným organismům, možnost, že by napadly i lidi je nejasná, ale i tak by viry z tajícího permafrostu […]
Říká se, že malé děti jsou jako houby, dokáží si velmi rychle osvojit nové dovednosti. Učení se novým věcem, zejména jazykům, je pro ně mnohem snazší než pro dospělé. Vědcům se nyní podařilo objasnit, co za tím stojí. Schopnost dětí rychle se učit novým věcem zaujala vědce, kteří se snaží přijít na to, proč tomu […]
Alexander Fleming a historka o plísni na jeho stole, která likvidovala bakterie, není celý příběh o objevu penicilínu. Fleming udělal první krok, ale nebyl chemik, takže nedokázal penicilín izolovat a dlouho nevěřil, že by se dal vyrábět jako lék. Tím, kdo účinnou látku z plísně získal, byl až Ernst Chain. Jeho jméno jste přitom mohli […]
V boji proti HIV zatím medicína nedosáhla velkých úspěchů. Připsat si může jen pár vyléčených, označované podle míst nemocnic jako berlínský, londýnský a düsseldorfský pacient. Všichni vyléčení trpěli současně rakovinou, a tak podstoupili transplantaci kostní dřeně – s vadou v genu nových buněk. Ta je zachránila, ale jde o metodu s tolika komplikacemi, že se […]
Myalgická encefalomyelitida neboli chronický únavový syndrom je na vzestupu, a zřejmě má co do činění i s takzvaným long covidem. Nejnovější studie přitom naznačují, že příčinu syndromu lze hledat ve změnách střevního mikrobiomu v důsledku virových infekcí. Chronický únavový syndrom (CFS z anglického chronic fatigue syndrome) je i dnes stigmatizovanou nemocí, ačkoliv jí jen u […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz