Nemoc lidojedů ukazuje evoluci v akci

Když některý ze členů národa Fore z Papuy-Nové Guiney zemřel, ostatní si pochutnali na jeho mrtvole. Tento zvyk se však příliš nevyplatil. Pojídáním lidského mozku se totiž přenáší zvláštní nemoc, zvaná kuru.

U členů tohoto národa se však vyvinula zvláštní mutace, která je před touto nemocí chrání.Když některý ze členů národa Fore z Papuy-Nové Guiney zemřel, ostatní si pochutnali na jeho mrtvole. Tento zvyk se však příliš nevyplatil. Pojídáním lidského mozku se totiž přenáší zvláštní nemoc, zvaná kuru. U členů tohoto národa se však vyvinula zvláštní mutace, která je před touto nemocí chrání.

Příslušníci kmene Fore z hor na východě Papuy-Nové Guiney měli donedávna z pohledu Evropana skutečně odpudivý zvyk. Když zemřel některý z členů jejich společnosti, nechali jeho tělo několik dnů „uležet“, a poté jej jednoduše snědli.

Jistě to nebylo kvůli hladu – potravy mají všude okolo dost. Tímto zvláštním způsobem prokazovali zemřelému úctu. Osudnou se konzumace nebožtíků stávala zejména ženám a dětem. Ty totiž přednostně dostávaly skutečnou delikatesu – mozek, který je sídlem nákazy nemoci kuru.

Tato nemoc je totiž stejně jako její „příbuzná“, nemoc šílených krav“ (BSE), způsobena zvláštní vadnou formou bílkovin, prionů, které najdeme právě v mozkové tkáni. Vědcům z University College v Londýně, kteří se touto nemocí dlouho zabývají, se nedávno podařilo objevit další z genů, který dokáže rozvoji této choroby zabránit.

Jejich objevy tak ukazují evoluci takřka v přímém přenosu.

Zákeřné bílkoviny z mozků Za výzkum nemoci kuru získali v roce 1976 Baruch Blumberg a badatel slovenského původu Daniel C. Gajdusek Nobelovu cenu za lékařství. Z dnešní perspektivy byly však jejich výsledky poněkud chabé – zjistili totiž „pouze“ to, že tato nemoc je infekční a lze ji přenášet i mezi jednotlivými druhy (např.

mezi člověkem a šimpanzem). Vyjasnění původu nemoci si muselo počkat až na výzkumy Stanleyho B. Prusinera z University of California v San Franciscu, kterému se jako prvnímu podařilo izolovat obávané molekuly – priony (v roce 1997 byl za svůj objev taktéž poctěn Nobelovou cenou).

Priony mají mezi choroboplodnými zárodky skutečně zvláštní postavení. Nejsou to totiž živé organismy, ale pouze zvláštně modifikované proteinové molekuly, které v nervových buňkách vytvoří zvláštní „chuchvalce“. Důsledkem jejich podvratné činnosti je časem to, že se mozková tkáň promění v podivnou houbovitou hmotu. A kde se vlastně tito nevítaní vetřelci berou? V neškodné formě se běžně vyskytují v mozcích savců a úhlavního nepřítele je dokáže proměnit až vzácná genetická mutace.

Když si však ostatní dají kousek z takového „mutanta“ k večeři, je zle.

„Šťastné mutace“ s priony zatočí Právě jeden takový mutant se musel před dávnými časy vyskytnout i mezi členy kmene Fore. Zatímco v jiných společnostech priony zmizely ze světa společně s mrtvým tělem postiženého, nešťastný zvyk pojídat mozky zemřelých měl bohužel neblahý následek v podobě šíření této choroby.

Zastavit její šíření však nenapomohl pouze přísný zákaz v 50. letech – pomocnou ruku tentokrát podala dokonce sama příroda. Díky úmorné mravenčí práci se vědcům z londýnské University College podařilo identifikovat již druhou „šťastnou mutaci“, která dokáže šíření obávané choroby zastavit.

„Zdravé“ lidské priony kóduje gen, známý pod zkratkou PRNP. Když se však tyto „zdravé“ nakazí díky invazi infekčních vetřelců, je zle. A právě v tomto momentě přichází ke slovu „šťastná mutace“. Na jednom místě proteinu stačilo vyměnit aminokyslinu glycin za valin a tato drobná změna stačila na to, aby byly „mutované“ priony rezistentní vůči ataku vetřelců.

Nově objevená mutace se tak postavila po bok další „dobré“ mutace, kterou britští vědci objevili již v roce 2003. „Mutace se musela objevit asi před 200 lety u jednoho jediného člověka. Selekční tlak v podobě šíření choroby však umožnil, aby se v populaci nebývale rozšířila,“ vysvětluje vedoucí výzkumného týmu, dr.

Simon Mead. Kanibalové mezi námi Skutečnost, že u velké části lidských populací se vyskytují formy genů, které brání prionovým infekcím, však napovídá, že minulost lidského rodu byla mnohem krvavější, než bychom dnes doufali.

Pojídání lidského masa může být následkem psychické vyšinutosti, častěji však hladu (např. dlouhé zimy bez úlovku u severských Inuitů). Nejčastějším důvodem ke kanibalismu jsou však důvody náboženské.

Lidské tělo, zejména jeho vybrané části (srdce, mozek) bývaly pojídány během nejrůznějších rituálů (jejich ozvěnou je například i rituální pojídání Božího těla během křesťanské bohoslužby). Antropologové, do jejichž kompetence popis nejrůznějších rituálních praktik spadá, rozlišují takzvaný homicidní kanibalismus, kdy musí být oběť nejprve usmrcena a takzvaný nekro-kanibalismus, kdy jako potrava slouží pouze mrtvá těla.

V současné době už není kanibalismus normální v žádné společnosti. Podle některých zpráv se kanibalské zvyky udržely ještě u národa Korowai (Kolufo) z Nové Guiney. Mnoho badatelů však soudí, že za jejich údajným kanibalstvím stojí spíše reklama pro zvýšení turistického ruchu.

Autor: Michal Andrle
Rubriky:  Genetika
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Špatné zprávy z Austrálie: Tamním ptakopyskům hrozí vyhynutí

Špatné zprávy z Austrálie: Tamním...

Klimatické změny, nadměrné čerpání vody z řek a obecně ztráta přirozeného...
Lanýže v Brně

Lanýže v Brně

Pokud by člověk hledal poklad mezi potravinami, jednalo by se nejspíše o...
Záchranný program Kukang chrání outloně na Sumatře již 6 let

Záchranný program Kukang chrání...

Organizace The Kukang Rescue Program, jejímž cílem je boj proti...
V Liberci poprvé v historii odchovali zoborožce šedolícé

V Liberci poprvé v historii...

Výjimečný chovatelský úspěch zaznamenali ošetřovatelé z pavilonu tropů....
Pstruzi se vrací do šumavského jezera Laka po 50 letech

Pstruzi se vrací do šumavského...

Skvělou zprávu z říjnového průzkumu šumavských jezer přivezli...
Do Zoo Liberec dorazila dvojice tropických ještěrů

Do Zoo Liberec dorazila dvojice...

Pavilon tropů v liberecké zoo má nové obyvatele. Z vídeňské zoologické zahrady...
Panda proti pandě

Panda proti pandě

Černobílé pandy jsou mezi zoology velice oblíbeným cílem a pozorování...
Katastrofa klepe na dveře

Katastrofa klepe na dveře

Scénář jako z katastrofického filmu? I to může hrozit,...
Kvůli kovům v rostlinách se spojí vědci z 30 zemí

Kvůli kovům v rostlinách se spojí...

Kovy v rostlinách – to je téma, které budou společně řešit...
Novinka v trendu umělého masa: Strávníkům se dostanou na talíř krevety ze zkumavky…

Novinka v trendu umělého masa:...

Zbrusu nová náhrada za maso přichází z laboratoře singapurské...

Nenechte si ujít další zajímavé články

První Šípková Růženka: Záletný král ji znásilní ve spánku!

První Šípková Růženka: Záletný král...

Příběh o krásné princezně, která se v království jednoho dne píchne do...
Skrývá hrad Potštejn skutečný poklad?

Skrývá hrad Potštejn skutečný...

Hrabě Jan Antonín Harbuval Chamaré si nedá pokoj. Po tajemném pokladu kdesi...
Není pilot jako pilot: Roboti mají letadla stavět, udržovat i řídit!

Není pilot jako pilot: Roboti mají...

Americké Air Force nezahálí a pouští se do pomalé revoluce v létání. Do...
Jak funguje závislost?

Jak funguje závislost?

Když se řekne slovo závislost, asi první věc, která se nám...
Wilhelm Frick: Zapomenutý protektor loutka

Wilhelm Frick: Zapomenutý...

„Zejména v budoucnu bude myšlena jako místo pro penzistu na dožití,“...
Kongamato: Létající lebka, která děsí Afriku!

Kongamato: Létající lebka, která...

Nad Kongem se vznáší stín. Vrhá ho tělo netvora, kterému místní říkají kongamato....
Případ Gypsy Blanchardové: Tak trochu jiná mateřská láska

Případ Gypsy Blanchardové: Tak...

Už od malička trpí leukémií a svalovou dystrofií, úsměv její tvář...
Neporazitelný Rocky Marciano: Boxerské legendě dá K.O. až chyba pilota

Neporazitelný Rocky Marciano:...

Dlouhou prohrává na body a vypadá to, že jeho sen se rozplyne. Jenže...
Záludná škytavka: Vědci jí stále nemůžou přijít na kloub

Záludná škytavka: Vědci jí stále...

Oni dva na rande. Dívka je nervózní, proto do sebe kopne sklenku koly. A pak to...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.