Domů     Medicína
Nemoc lidojedů ukazuje evoluci v akci
21.stoleti 20.2.2010

Když některý ze členů národa Fore z Papuy-Nové Guiney zemřel, ostatní si pochutnali na jeho mrtvole. Tento zvyk se však příliš nevyplatil. Pojídáním lidského mozku se totiž přenáší zvláštní nemoc, zvaná kuru. U členů tohoto národa se však vyvinula zvláštní mutace, která je před touto nemocí chrání.Když některý ze členů národa Fore z Papuy-Nové Guiney zemřel, ostatní si pochutnali na jeho mrtvole. Tento zvyk se však příliš nevyplatil. Pojídáním lidského mozku se totiž přenáší zvláštní nemoc, zvaná kuru. U členů tohoto národa se však vyvinula zvláštní mutace, která je před touto nemocí chrání.

Příslušníci kmene Fore z hor na východě Papuy-Nové Guiney měli donedávna z pohledu Evropana skutečně odpudivý zvyk. Když zemřel některý z členů jejich společnosti, nechali jeho tělo několik dnů „uležet“, a poté jej jednoduše snědli. Jistě to nebylo kvůli hladu – potravy mají všude okolo dost. Tímto zvláštním způsobem prokazovali zemřelému úctu. Osudnou se konzumace nebožtíků stávala zejména ženám a dětem. Ty totiž přednostně dostávaly skutečnou delikatesu – mozek, který je sídlem nákazy nemoci kuru. Tato nemoc je totiž stejně jako její „příbuzná“, nemoc šílených krav“ (BSE), způsobena zvláštní vadnou formou bílkovin, prionů, které najdeme právě v mozkové tkáni. Vědcům z University College v Londýně, kteří se touto nemocí dlouho zabývají, se nedávno podařilo objevit další z genů, který dokáže rozvoji této choroby zabránit. Jejich objevy tak ukazují evoluci takřka v přímém přenosu.

Zákeřné bílkoviny z mozků
 Za výzkum nemoci kuru získali v roce 1976 Baruch Blumberg a badatel slovenského původu Daniel C. Gajdusek Nobelovu cenu za lékařství. Z dnešní perspektivy byly však jejich výsledky poněkud chabé – zjistili totiž „pouze“ to, že tato nemoc je infekční a lze ji přenášet i mezi jednotlivými druhy (např. mezi člověkem a šimpanzem). Vyjasnění původu nemoci si muselo počkat až na výzkumy Stanleyho B. Prusinera z University of California v San Franciscu, kterému se jako prvnímu podařilo izolovat obávané molekuly – priony (v roce 1997 byl za svůj objev taktéž poctěn Nobelovou cenou). Priony mají mezi choroboplodnými zárodky skutečně zvláštní postavení. Nejsou to totiž živé organismy, ale pouze zvláštně modifikované proteinové molekuly, které v nervových buňkách vytvoří zvláštní „chuchvalce“. Důsledkem jejich podvratné činnosti je časem to, že se mozková tkáň promění v podivnou houbovitou hmotu. A kde se vlastně tito nevítaní vetřelci berou? V neškodné formě se běžně vyskytují v mozcích savců a úhlavního nepřítele je dokáže proměnit až vzácná genetická mutace. Když si však ostatní dají kousek z takového „mutanta“ k večeři, je zle.

„Šťastné mutace“ s priony zatočí
 Právě jeden takový mutant se musel před dávnými časy vyskytnout i mezi členy kmene Fore. Zatímco v jiných společnostech priony zmizely ze světa společně s mrtvým tělem postiženého, nešťastný zvyk pojídat mozky zemřelých měl bohužel neblahý následek v podobě šíření této choroby. Zastavit její šíření však nenapomohl pouze přísný zákaz v 50. letech – pomocnou ruku tentokrát podala dokonce sama příroda. Díky úmorné mravenčí práci se vědcům z londýnské University College podařilo identifikovat již druhou „šťastnou mutaci“, která dokáže šíření obávané choroby zastavit. „Zdravé“ lidské priony kóduje gen, známý pod zkratkou PRNP. Když se však tyto „zdravé“ nakazí díky invazi infekčních vetřelců, je zle. A právě v tomto momentě přichází ke slovu „šťastná mutace“. Na jednom místě proteinu stačilo vyměnit aminokyslinu glycin za valin a tato drobná změna stačila na to, aby byly „mutované“ priony rezistentní vůči ataku vetřelců. Nově objevená mutace se tak postavila po bok další „dobré“ mutace, kterou britští vědci objevili již v roce 2003. „Mutace se musela objevit asi před 200 lety u jednoho jediného člověka. Selekční tlak v podobě šíření choroby však umožnil, aby se v populaci nebývale rozšířila,“ vysvětluje vedoucí výzkumného týmu, dr. Simon Mead.

Kanibalové mezi námi
 Skutečnost, že u velké části lidských populací se vyskytují formy genů, které brání prionovým infekcím, však napovídá, že minulost lidského rodu byla mnohem krvavější, než bychom dnes doufali. Pojídání lidského masa může být následkem psychické vyšinutosti, častěji však hladu (např. dlouhé zimy bez úlovku u severských Inuitů). Nejčastějším důvodem ke kanibalismu jsou však důvody náboženské. Lidské tělo, zejména jeho vybrané části (srdce, mozek) bývaly pojídány během nejrůznějších rituálů (jejich ozvěnou je například i rituální pojídání Božího těla během křesťanské bohoslužby). Antropologové, do jejichž kompetence popis nejrůznějších rituálních praktik spadá, rozlišují takzvaný homicidní kanibalismus, kdy musí být oběť nejprve usmrcena a takzvaný nekro-kanibalismus, kdy jako potrava slouží pouze mrtvá těla. V současné době už není kanibalismus normální v žádné společnosti. Podle některých zpráv se kanibalské zvyky udržely ještě u národa Korowai (Kolufo) z Nové Guiney. Mnoho badatelů však soudí, že za jejich údajným kanibalstvím stojí spíše reklama pro zvýšení turistického ruchu.

Související články
Lékaři z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) znovu přepsali dějiny medicíny. V rámci patnáctihodinové operace totiž pacientovi transplantovali hned pět orgánů najednou. Jmenuje se Pavel a hospitalizován byl s nádorem, který mu napadl většinu břišních orgánů a přední stranu břicha. První podobnou operaci proto podstoupil již před dvěma lety. Nové tenké střevo se však […]
Každý z nás je nositelem přibližně 4 milionů genetických variant. Ale jen málokomu se povede vyhrát v genetické loterii něco opravdu cenného, jako třeba barevnější vidění světa, nádherné řasy nebo silné svaly bez cvičení.   Miliony barev Většina z nás dokáže rozeznat asi jeden milion odstínů barev. To ale nejsou hranice lidských možností. Asi 12 % […]
O málokteré nemoci můžeme říct, že se s ní setkáváme denně, a pokud se netýká přímo vás, pak jistě někoho z blízkého okolí. Statistika mluví jasně – každý osmý člověk na světě je obézní, každý třetí trpí nadváhu. Její léčba se po celou historii rovnala boji s větrnými mlýny, v posledních letech se ale karta obrací. Žádnou magickou pilulku […]
Na první pohled se může zdát, že jde o obyčejnou únavu… Může však jít i o život. Ačkoli patří Myasthenia gravis k nejčastějším a zároveň nejnebezpečnějším svalovým onemocněním, o jeho existenci ví laická i odborná veřejnost stále velmi málo Podle předsedkyně pacientské organizace MYGRA, Miriam Křivkové, se přitom může objevit v řádu několika minut. „Tělo se […]
Než byla v roce 1955 vytvořena první vakcína, byla dětská obrna obávanou nemocí. V jejím důsledku mohlo u dětí dojít k ochrnutí dýchacích a polykacích svalů. V takovém případě se jejich jedinou nadějí na přežití staly železné plíce. Jako železné plíce se označuje ventilátor s negativním tlakem. Jedná se o válec, v němž pacient leží […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz