Nemoc lidojedů ukazuje evoluci v akci

Když některý ze členů národa Fore z Papuy-Nové Guiney zemřel, ostatní si pochutnali na jeho mrtvole. Tento zvyk se však příliš nevyplatil. Pojídáním lidského mozku se totiž přenáší zvláštní nemoc, zvaná kuru. U členů tohoto národa se však vyvinula zvláštní mutace, která je před touto nemocí chrání.Když některý ze členů národa Fore z Papuy-Nové Guiney zemřel, ostatní si pochutnali na jeho mrtvole. Tento zvyk se však příliš nevyplatil. Pojídáním lidského mozku se totiž přenáší zvláštní nemoc, zvaná kuru. U členů tohoto národa se však vyvinula zvláštní mutace, která je před touto nemocí chrání.

Příslušníci kmene Fore z hor na východě Papuy-Nové Guiney měli donedávna z pohledu Evropana skutečně odpudivý zvyk. Když zemřel některý z členů jejich společnosti, nechali jeho tělo několik dnů „uležet“, a poté jej jednoduše snědli. Jistě to nebylo kvůli hladu – potravy mají všude okolo dost. Tímto zvláštním způsobem prokazovali zemřelému úctu. Osudnou se konzumace nebožtíků stávala zejména ženám a dětem. Ty totiž přednostně dostávaly skutečnou delikatesu – mozek, který je sídlem nákazy nemoci kuru. Tato nemoc je totiž stejně jako její „příbuzná“, nemoc šílených krav“ (BSE), způsobena zvláštní vadnou formou bílkovin, prionů, které najdeme právě v mozkové tkáni. Vědcům z University College v Londýně, kteří se touto nemocí dlouho zabývají, se nedávno podařilo objevit další z genů, který dokáže rozvoji této choroby zabránit. Jejich objevy tak ukazují evoluci takřka v přímém přenosu.

Zákeřné bílkoviny z mozků
 Za výzkum nemoci kuru získali v roce 1976 Baruch Blumberg a badatel slovenského původu Daniel C. Gajdusek Nobelovu cenu za lékařství. Z dnešní perspektivy byly však jejich výsledky poněkud chabé – zjistili totiž „pouze“ to, že tato nemoc je infekční a lze ji přenášet i mezi jednotlivými druhy (např. mezi člověkem a šimpanzem). Vyjasnění původu nemoci si muselo počkat až na výzkumy Stanleyho B. Prusinera z University of California v San Franciscu, kterému se jako prvnímu podařilo izolovat obávané molekuly – priony (v roce 1997 byl za svůj objev taktéž poctěn Nobelovou cenou). Priony mají mezi choroboplodnými zárodky skutečně zvláštní postavení. Nejsou to totiž živé organismy, ale pouze zvláštně modifikované proteinové molekuly, které v nervových buňkách vytvoří zvláštní „chuchvalce“. Důsledkem jejich podvratné činnosti je časem to, že se mozková tkáň promění v podivnou houbovitou hmotu. A kde se vlastně tito nevítaní vetřelci berou? V neškodné formě se běžně vyskytují v mozcích savců a úhlavního nepřítele je dokáže proměnit až vzácná genetická mutace. Když si však ostatní dají kousek z takového „mutanta“ k večeři, je zle.

„Šťastné mutace“ s priony zatočí
 Právě jeden takový mutant se musel před dávnými časy vyskytnout i mezi členy kmene Fore. Zatímco v jiných společnostech priony zmizely ze světa společně s mrtvým tělem postiženého, nešťastný zvyk pojídat mozky zemřelých měl bohužel neblahý následek v podobě šíření této choroby. Zastavit její šíření však nenapomohl pouze přísný zákaz v 50. letech – pomocnou ruku tentokrát podala dokonce sama příroda. Díky úmorné mravenčí práci se vědcům z londýnské University College podařilo identifikovat již druhou „šťastnou mutaci“, která dokáže šíření obávané choroby zastavit. „Zdravé“ lidské priony kóduje gen, známý pod zkratkou PRNP. Když se však tyto „zdravé“ nakazí díky invazi infekčních vetřelců, je zle. A právě v tomto momentě přichází ke slovu „šťastná mutace“. Na jednom místě proteinu stačilo vyměnit aminokyslinu glycin za valin a tato drobná změna stačila na to, aby byly „mutované“ priony rezistentní vůči ataku vetřelců. Nově objevená mutace se tak postavila po bok další „dobré“ mutace, kterou britští vědci objevili již v roce 2003. „Mutace se musela objevit asi před 200 lety u jednoho jediného člověka. Selekční tlak v podobě šíření choroby však umožnil, aby se v populaci nebývale rozšířila,“ vysvětluje vedoucí výzkumného týmu, dr. Simon Mead.

Kanibalové mezi námi
 Skutečnost, že u velké části lidských populací se vyskytují formy genů, které brání prionovým infekcím, však napovídá, že minulost lidského rodu byla mnohem krvavější, než bychom dnes doufali. Pojídání lidského masa může být následkem psychické vyšinutosti, častěji však hladu (např. dlouhé zimy bez úlovku u severských Inuitů). Nejčastějším důvodem ke kanibalismu jsou však důvody náboženské. Lidské tělo, zejména jeho vybrané části (srdce, mozek) bývaly pojídány během nejrůznějších rituálů (jejich ozvěnou je například i rituální pojídání Božího těla během křesťanské bohoslužby). Antropologové, do jejichž kompetence popis nejrůznějších rituálních praktik spadá, rozlišují takzvaný homicidní kanibalismus, kdy musí být oběť nejprve usmrcena a takzvaný nekro-kanibalismus, kdy jako potrava slouží pouze mrtvá těla. V současné době už není kanibalismus normální v žádné společnosti. Podle některých zpráv se kanibalské zvyky udržely ještě u národa Korowai (Kolufo) z Nové Guiney. Mnoho badatelů však soudí, že za jejich údajným kanibalstvím stojí spíše reklama pro zvýšení turistického ruchu.

Rubriky:  Genetika
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Spíte dostatečně?

Spíte dostatečně?

Že je spánek důležitý asi netřeba ani zdůrazňovat. Co se ale s lidským...
Další vědec si pohrává s lidskými embryi. Podle svých slov jedná etičtěji než čínský předchůdce

Další vědec si pohrává s lidskými embryi....

Je to sotva pár měsíců, co čínský vědec He Jiankui sklidil od veřejnosti i svých...
Vědci vkládají primátům genetické poruchy

Vědci vkládají primátům...

Vědcům ze Šanghaje se v minulém roce podařilo naklonovat opice makaky stejnou...
Genetickým křížením k záchraně životů

Genetickým křížením k záchraně...

Když vědci ze Stanfordské univerzity vytvořili v loňském roce mezidruhovou...
Kombinace králíka a rostliny dokáže čistit vzduch

Kombinace králíka a rostliny...

Zní to trochu jak z hororu. Badatelé z Washingtonské univerzity vzali rostlinu...
Do jaké míry ovlivňují geny dlouhověkost?

Do jaké míry ovlivňují geny...

Je to až překvapivé, ale geny mají na dlouhověkost vliv v mnohem menší...
Zatočíme s hrozbou hladomoru? Vědci dokázali rozluštit DNA pšenice

Zatočíme s hrozbou hladomoru? Vědci...

Mít dostatek potravy, schopné odolat i těm nejextrémnějším rozmarům počasí...
V laboratoři se podařilo vyvinout první hybridní embryo nosorožce

V laboratoři se podařilo vyvinout...

Nosorožci bílí severní jsou na samém pokraji vyhynutí; na světě zbývají už...
Vědci hledají další způsob, jak ulevit motýlím dětem

Vědci hledají další způsob, jak...

Nemoc motýlích křídel (bulózní epidermolýza) postihuje přibližně 1 z 50 000...
Jsou Češi Slované? Ano, ale i Germáni

Jsou Češi Slované? Ano, ale i...

„Hej, Slované, ještě naše slovanská řeč žije, pokud naše věrné srdce pro náš...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Rozmařilý Habsburk: Rudolf II. zaměstnával podavače umyvadla

Rozmařilý Habsburk: Rudolf II....

Zástupy vyslanců i papežský nuncius přešlapují v císařských předpokojích na Pražském...
Při pití spolkl živou rybu: Skončil na operačním sále!

Při pití spolkl živou rybu: Skončil...

Různé národy, skupiny lidí nebo jen party přátel mají nejrůznější picí...
Nejjedovatější zvířata planety: Před kým se mít na pozoru?

Nejjedovatější zvířata planety:...

Boj o přežití je v přírodě běžnou součástí každodenního života. K obraně a...
Tragické lásky Hollywoodu: John Cazale a Meryl Streepová

Tragické lásky Hollywoodu: John...

Nikdo z jejich hereckých kolegů nečeká, že by se ti dva mohli dát dohromady....
VIDEO: TOP 15 bláznivých tajemství Googlu

VIDEO: TOP 15 bláznivých...

Už je poměrně známé, že pokud nám nefunguje internet, na...
Proč nás bolí záda?

Proč nás bolí záda?

Existuje jen málo lidí, kteří se za celý svůj život nepotýkali s...
Hledá se hrobka. Kam zahrabali rebelku Nefertiti?

Hledá se hrobka. Kam zahrabali...

„Pryč s kacíři,“ hlásá voják Haremheb, který nastupuje na trůn asi...
Santa neexistuje: Některé Američany tato věta poznamená na celý život!

Santa neexistuje: Některé Američany...

Santa Claus neexistuje. Tato věta po sobě v USA zanechává tisícovky smutných...
Král bez modré krve: Volbu Jiřího z Poděbrad pojistil kat

Král bez modré krve: Volbu Jiřího...

Mezi 46 voliči, kteří v roce 1440 vybírají na český trůn Albrechta Bavorského,...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.