Domů     Historie
Make-up dávných Egypťanů sloužil i jako lék
21.stoleti 19.2.2010

Krásný obličej egyptské královny Nefertiti si snad neumíme představit jinak než s výrazným make-upem a očními stíny. Francouzští vědci nedávnou přišli s teorií, že oční stíny nesloužily pouze k ozdobě, ale i jako lék proti bakteriálním infekcím.Krásný obličej egyptské královny Nefertiti si snad neumíme představit jinak než s výrazným make-upem a očními stíny. Francouzští vědci nedávnou přišli s teorií, že oční stíny nesloužily pouze k ozdobě, ale i jako lék proti bakteriálním infekcím.

Staří Egypťané byli známými parádníky. Kosmetickou péči si dopřávaly ženy, ale i muži a výroba nejrůznějších „malovátek“, tedy látek obsahujících nejrůznější pigmenty, byla téměř samostatným průmyslovým odvětvím. Silné líčení bylo spojené nejen s chutí se zalíbit, ale i s nejrůznějšími náboženskými a magickými obřady, které měly uzdravit nemocné. Nebylo by však možné, že by za touto magií stálo i něco, čemu se může podívat na zoubek dnešní věda?

Olovo v očních stínech
Takové úvahy nejspíše vedly francouzské chemiky z týmu Issu Tapsoba k tomu, aby podrobně prozkoumali 52 vzorků z egyptského make-upu z nádobek, které uchovává muzeum v pařížském Louvru. Postupně v nich odhalili dokonce čtyři různé směsi, které obsahovaly nezvykle vysoký podíl dvou olovnatých solí: minerálů laurionitu (PbCl(OH)) a fosgenitu (Pb2Cl2CO3). Tyto minerály se v přírodě sice vyskytují, v Egyptě jsou však vzácné a egyptští „chemici“ je podle všeho museli syntetizovat sami. Dnes víme, že tyto sloučeniny jsou ve větším množství pro člověka toxické. Takové nečekané zjištění tedy zavedlo další kroky vědců novým směrem. Rozhodli se vyzkoušet, jakým způsobem reagují na přítomnost olova buňky lidské pokožky (keranocyty). Namísto s živými lidmi však pracovali s tkáňovými kulturami vypěstovanými v laboratorních podmínkách. A opět přišel úspěch!

Imunita a nemoci očí
Experiment ukázal, že buňky pokožky dokázaly reagovat i zcela nepatrnou koncentraci olovnatých iontů Pb2+. A jak vlastně stimulované buňky reagovaly? V buněčných kulturách stoupla o celých 240 % koncentrace oxidu dusného (NO). O této prajednoduché anorganické sloučenině je známo, že hraje centrální roli při signalizačních pochodech v těle a dokáže pěkně rychle zmobilizovat imunitní systém. Taková reakce byla účinná především proti infekcím očí, které se v egyptském klimatu typickým častými povodněmi snadno šíří. Zprávy o pokusech o jejich léčení se nám také zachovaly u několika řeckých a římských autorů, kteří se egyptské medicíně věnovali. „Předpokládáme, že dávní egyptští »chemici« empiricky rozpoznali, že přítomnost tohoto prášku v make-upu vylepšuje zdraví. Vhodný byl jistě především k potlačování bakteriálních zánětů, které se v teplém a vlhkém prostředí Egypta snadno šíří,“ shrnuje závěry týmu francouzských chemiků jeden z jeho členů Christian Amatore. „Takový způsob objevu však není ničím neobvyklým. Vzpomeňme jen na objeveních penicilinu, aspirinu či chininu,“ dodává francouzský chemik.

Slavní lékaři egyptští
 Egyptští lékaři ve starověkém světě těšili skutečně znamenité pověsti, obdivovali je i řečtí lékaři včetně slavného Hippokrata. O jejich dovednostech nás spravují jak řečtí autoři, tak tři velevýznamné papyrové svitky nalezené přímo v Egyptě. Papyrus Georga Eberse pochází zdoby okolo roku 1500 př. n. l. a obsahuje jak anatomické popisy, tak předpisy k výrobě asi 700 léků. Papyrus Edwina Smithe je podle všeho zhruba stejně starý. Je dlouhý celých 4,5 metru a pojednává v první řadě o léčení úrazů a vnitřních chorobách. Poslední z nalezených dávných lékařských papyrů je tzv. papyrus káhunský. Pochází možná už doby okolo roku 1900 . n. l. a věnuje se zejména popisu gynekologických problémů.

Související články
Historie 10.11.2026
V průběhu 2. světové války uvízlo v náruči nesmiřitelného živlu mnoho plavidel. Rozlehlé „pohřebiště“ představuje oblast Tichomoří, kde sváděly tuhé boje spojenecké síly s námořníky země vycházejícího slunce. Na dně tu leží bitevní lodě Spojených států amerických, Velké Británie, Austrálie nebo Japonska. Ty se staly pomyslnou rakví pro tisíce vojáků, kteří zde zahynuli. Žádnou úctu […]
Jak se sem ty nádoby dostaly? To je záhada! Anebo ne? Keramické amfory, „utopené“ poblíž tureckého ostrova, jednoduše vydržely déle než dřevo lodi, která je kdysi převážela. Po dlouhých tisíciletích zůstaly z plavidla jen kotvy a nádoby, v nichž byl uložen náklad. Od doby, kdy člověk vyplul na moře, šlo bezpočet lodí, člunů či parníků […]
Poušť rozhodně není místem, které by si většina lidí vybrala k životu. Nicméně existují oblasti s vyprahlou zemí, jež se dočkaly osídlení. Už v pravěku někteří naši předkové „zakotvili“ v pouštních regionech. Klíčová pro výběr správné lokality nebyla přitom jen přítomnost vody V rámci studie, zveřejněné v prestižním časopise Nature, se otázkou zásadních podmínek dávného osídlení […]
Současnou popkulturou mají lidé do jisté míry deformovanou představu o náboženství Vikingů, respektive o severském náboženství. To se začalo formovat už stovky let před naším letopočtem, a i když ho postupem času nahradilo křesťanství, rozhodně nebylo zapomenuto. Ve složitém systému tamní mytologie patří k nejvýznamnějším postavám bůh Ódin, označovaný také jako Woden. Dalo by se […]
Historie Zajímavosti 30.10.2026
Jedno z nejslavnějších děl světového malířství, Hvězdná noc od Vincenta van Gogha, v sobě možná ukrývá mnohem větší vědeckou přesnost, než se dosud předpokládalo. Nová vědecká studie publikovaná v odborném časopise Scientific Reports přichází s fascinujícím zjištěním: uspořádání hvězd a nebeských těles na plátně odpovídá reálné podobě noční oblohy z 22. července 1889. Vincent van […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
enigmaplus.cz
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
Vypadaly jako důkaz, že za zahradním plotem skutečně žijí drobné okřídlené bytosti. Pět fotografií z anglické vesnice Cottingley na začátku 20. století poblázní veřejnost a přesvědčí dokonce i Arthura
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz