„Starý zákon“ je souborem knih, které byly napsány v průběhu několika staletí před naším letopočtem. Vědci dříve odhadovali, že jeho nejstarší části pocházejí zhruba ze 7. století př.n.l. Nedávno se jim však podařilo rozluštit text, který je o celá 3 století starší!
Vykopávky, které na lokalitě Khirbet Qeiyafa v údolí Elah jihozápadně od Jeruzaléma vede archeolog Yosef Garfinkel, nejspíše ještě vyplní mnoho bílých míst v našich dosavadních představách o nejstarších dějinách Izraele. Jedná se totiž o místo, které sehrálo ústřední roli při vzniku prvního centralizovaného království. Příběhy jimiž je opředeno, včetně slavného vítězství Davida nad Goliášem, se proto staly součástí Starého zákona a dnes je zná každé malé dítě. Týmu profesora Garfinkela zde podařilo objevit zbytky opevněného města, které svým stářím zasahuje až do doby asi 1000 př.n.l., tedy opravdu zhruba do doby vlády krále Davida a jeho syna Šalamouna. Jeho objevy dokazují, že biblické zprávy o nejstarších dobách Izraele jsou podle všeho do značné míry pravdivé: v době hypotetické Davidovy vlády na území Izraele skutečně existovala opevněná města, jejichž obyvatelé vedli životní styl typický pro příslušníky židovského národa. Kousek keramiky opatřený nápisem, který zde před dvěma roky archeologové nalezli, byl podle všeho skutečnou trefou do černého. Poté, co se nějakou dobu věnovali luštění nápisu nedávno oznámili, že se jim za jednotlivými znaky skutečně podařilo odhalit dávnou verzi hebrejštiny. To však nebylo poslední významné zjištění, které Garfinkelův tým učinil. Nápis totiž obsahuje předpisy, jak se mají lidé chovat k otrokům, vdovám a sirotkům, které se nápadně podobají několika pasážím ze Starého zákona. Ve střepině dávné nádoby tak archeologové drží v ruce kandidáta na nejstarší známý biblický text, který je o celá tři století starší než jeho dosud známý předchůdce.
