Domů     Historie
Odkdy dokážou lidé trávit mléko?
21.stoleti 19.12.2009

Osudy jednotlivých lidí i celých civilizací mohou často ovlivnit i zdánlivé drobnosti. Jednou z takových „drobnůstek“ bylo, že se člověk naučil trávit kravské mléko. Tuto schopnost však dodnes nemají všichni lidé. Podle nedávného zjištění byli ti první nejspíše stejně jako my Středoevropané. Osudy jednotlivých lidí i celých civilizací mohou často ovlivnit i zdánlivé drobnosti. Jednou z takových „drobnůstek“ bylo, že se člověk naučil trávit kravské mléko. Tuto schopnost však dodnes nemají všichni lidé. Podle nedávného zjištění byli ti první nejspíše stejně jako my Středoevropané.

Evoluční logika diktuje, aby životadárný koktejl vody, vitaminů a zejména výživných látek dokázali lidé trávit pouze v raném věku. Stejně jako mláďata jiných savců bychom přece měli přijímat mléko pouze těsně po narození, tak co pak s geny, které by trávení mléka napomáhaly i v době, kdy už vyrosteme z kočárků a peřinek? A přece se v poměrně nedávné historii lidstva vyskytla řada „mutantů“, kteří si na mléku a mléčných výrobcích dokážou pochutnávat i v dospělosti. Mezi jejich potomky patří velká část současných Afričanů (a přirozeně také Američanů afrického původu), ale i většina současných Evropanů a jejich potomků. Velevýhodný gen, který lidem vydláždil cestu k neuvěřitelně efektivní a důležité spolupráci s domácími zvířaty, se totiž v populaci velmi dobře šíří. Rozsáhlá studie mezioborového týmu odborníků z londýnské University College nedávno ukázala, že ohniskem šíření těchto genů v Evropě byla podle všeho Evropa střední v době asi před 7500 lety.

Mléko je veliká výhoda
Schopnost trávit mléko, které lidé bezostyšně seberou nejrůznějším domestikovaným zvířatům od krav po koně, představovala pro dávné první zemědělce řadu skutečně významných výhod. V první řadě poskytuje kaloricky vydatnou potravu, která rozhodně musela mít v krutých dobách prvotních zemědělců cenu zlata. Zatímco úroda obilí či jiných plodin může navíc nepříjemně kolísat, mléko od krav či koz je k dispozici po celý rok. Svou roli jistě sehrálo i to, že na rozdíl od vody z vodních toků, která může být znečištěná, je mléko poměrně bezpečným zdrojem tekutin. Za jeho největší výhodu však řada odborníků dlouho považovala to, že je velmi bohatým zdrojem jedné z důležitých látek – vitaminů D (kalciferolů). Jak již název látek z této skupiny naznačuje, ovlivňují zejména hospodaření našeho těla s vápníkem. Za běžných okolností si tento vitamin vyrábí naše tělo samo, stačí k tomu zbytky po cholesterolu a UV záření ze Slunce. Vědci navíc již delší dobu vědí o tom, že gen -13,910*T, který stojí právě za schopností Evropanů trávit laktózu, se vyskytuje nejčastěji právě v zemích severní Evropy. To je přirozeně vedlo k úvaze, že epicentrem šíření této výhodné mutace byly právě severní oblasti.

Geny ze střední Evropy
 Aby vědci zjistili, jakým způsobem vlastně společná evoluce člověka a domácích zvířat probíhala, musí do svých týmů zapojit co největší množství odborníků na nejrůznější problematiky. Členy týmu z londýnské University College proto nebyli pouze genetici, ale i matematičtí odborníci na statistiku a matematické modelování a přirozeně také archeologové. A co nového tedy z jejich výzkumů vyplynulo? „Naše studie simulovala šíření schopnosti štěpit laktózu i v dospělém věku v souvislosti se šířením zemědělství. Podle našich závěrů se tato schopnost objevila někde v oblasti mezi středním Balkánem a střední Evropou asi před 7500 roky, pravděpodobně mezi příslušníky kultury s lineární keramikou,“ shrnuje závěry rozsáhlého výzkumu prof. Mark Thomas z Katedry genetiky, evoluce a životního prostředí londýnské univerzity. „Náš výzkum tak vyvrací představu běžnou ve vědeckých kruzích, že za výrazným zastoupením dědičných základů obyvatel v dnešních severských zemích stojí potřeba získávat vitamin D z mléka,“ doplňuje dále prof. Thomas. Zdá se tedy, že další z vědeckých mýtů je na lopatkách!

Nejstarší zemědělci na našem území
 Když archeolog, který pracuje na území Německa, Čech, Moravy, Slovenska, Rakouska či Maďarska narazí na charakteristické nádoby s rovnými či zavinutými čarami, může si být prakticky jistý, že narazil na pozůstatky kultury, jejíž jméno je odvozeno právě od typu keramiky: kultura s lineární keramikou (něm. Linearbandkeramik, LnB). Příslušníci této kultury, která vzkvétala mezi lety 5500–4500 př. n. l, dávali přednost širokým nížinám v okolí velkých toků. Nepřekvapí proto, že ze všech lidí, kteří kdy na našem území žili, byli příslušníci této kultury vůbec prvními usedlými zemědělci. Mezi jejich oblíbené plodiny patřily především pšenice (jednozrnka, dvouzrnka), hrách i čočka. Kromě toho pěstovali i konopí, len a dokonce i mák. Nezanedbávali však ani chov domácích zvířat. Přednost dávali především skotu, existují však i záznamy o pěstování koz a prasat. Příležitostí, jak si vypěstovat schopnost trávit mléko, bylo tedy dost!

Předchozí článek
Související články
Historie 10.11.2026
V průběhu 2. světové války uvízlo v náruči nesmiřitelného živlu mnoho plavidel. Rozlehlé „pohřebiště“ představuje oblast Tichomoří, kde sváděly tuhé boje spojenecké síly s námořníky země vycházejícího slunce. Na dně tu leží bitevní lodě Spojených států amerických, Velké Británie, Austrálie nebo Japonska. Ty se staly pomyslnou rakví pro tisíce vojáků, kteří zde zahynuli. Žádnou úctu […]
Jak se sem ty nádoby dostaly? To je záhada! Anebo ne? Keramické amfory, „utopené“ poblíž tureckého ostrova, jednoduše vydržely déle než dřevo lodi, která je kdysi převážela. Po dlouhých tisíciletích zůstaly z plavidla jen kotvy a nádoby, v nichž byl uložen náklad. Od doby, kdy člověk vyplul na moře, šlo bezpočet lodí, člunů či parníků […]
Poušť rozhodně není místem, které by si většina lidí vybrala k životu. Nicméně existují oblasti s vyprahlou zemí, jež se dočkaly osídlení. Už v pravěku někteří naši předkové „zakotvili“ v pouštních regionech. Klíčová pro výběr správné lokality nebyla přitom jen přítomnost vody V rámci studie, zveřejněné v prestižním časopise Nature, se otázkou zásadních podmínek dávného osídlení […]
Současnou popkulturou mají lidé do jisté míry deformovanou představu o náboženství Vikingů, respektive o severském náboženství. To se začalo formovat už stovky let před naším letopočtem, a i když ho postupem času nahradilo křesťanství, rozhodně nebylo zapomenuto. Ve složitém systému tamní mytologie patří k nejvýznamnějším postavám bůh Ódin, označovaný také jako Woden. Dalo by se […]
Historie Zajímavosti 30.10.2026
Jedno z nejslavnějších děl světového malířství, Hvězdná noc od Vincenta van Gogha, v sobě možná ukrývá mnohem větší vědeckou přesnost, než se dosud předpokládalo. Nová vědecká studie publikovaná v odborném časopise Scientific Reports přichází s fascinujícím zjištěním: uspořádání hvězd a nebeských těles na plátně odpovídá reálné podobě noční oblohy z 22. července 1889. Vincent van […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
enigmaplus.cz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
Odbila půlnoc. V letmém svitu hvězd se mihne černý plášť. Prokletý duch zdejšího pána vyráží na další noční obhlídku. Společnost mu může dělat plačící přízrak ženy bloudící nad místem, kam potají pohř
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz