Není žádným tajemstvím, že Angličané a Francouzi se nikdy neměli příliš v lásce. Nedávno zveřejněná studie britských archeologů by mohla být další vodou na mlýn francouzským posměváčkům. Podle ní to byli totiž dávní Francouzi, kdo naučil předky Angličanů obdělávat půdu.
Archeologové se dlouho nedokázali shodnout na tom, jak vlastně došlo v Anglii k rozvoji zemědělství. Jedna z hypotéz tvrdila, že zemědělský způsob obživy byl místní vynález. Přechod na usedlý způsob života byl podle této hypotézy důsledkem obchodu a kulturní výměny, díky níž se na dnešní britskou pevninu dostala domácí zvířata, zemědělské plodiny a především potřebné know-how. Existovala však i hypotéza konkurenční, podle níž je počátky zemědělství v Británii třeba hledat u drobných skupinek rolníků, které na ostrovy dorazily z kontinentální Evropy. K rozhodnutí mezi oběma představami si kolektiv vědců z několika britských a jedné kanadské univerzity v čele s Markem Collardem z Archeologického institutu při londýnské University College vzal k ruce radiokarbonovou metodu. Pomocí tohoto přesného způsobu datování se snažili zjistit, jak přesně kolísala hustota populace na britských ostrovech v období mezi roky 8000 – 4000 př.n.l. A výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat. K prudkému nárůstu počtu lidí na britských ostrovech došlo 6000 př.n.l. a to v přímé souvislosti s rozšířením domestikovaných zemědělských plodin. Zároveň s tím se vědcům podařilo i ukázat, že tomuto prudkému nárůstu počtu obyvatel došlo prakticky současně na dvou místech: v jižní Anglii a ve skotských nížinách. Od těchto zjištění už vede jen drobný krok k závěru, že zemědělství bylo na britské ostrovy importováno prostřednictvím několika skupinek, které postupně osídlily různá místa. Vědci odhadují, že první zemědělci přišli na britské ostrovy z oblasti dnešní francouzské Bretaně.
