Řízení auta, stejně jako většina jiných věcí, nejde všem lidem stejně dobře. Zatímco jedni na vozovkách doslova excelují, jiní při řízení vozu chybují a ostatním řidičům přidělávají problémy. Američtí vědci nedávno zjistili, že za horšími řidičskými schopnostmi by mohl stát jistý gen.
„Naše jednání je výsledkem neuvěřitelně obrovského počtu nejrůznějších událostí, které zdaleka nemusejí souviset jen s genetikou. Jsme proto velmi překvapeni, že naše výzkumy přeci jen přinesly ovoce,“ říká dr. Steven Cramer z oddělení neurověd na univerzitě v kalifornském Irvine. A o co že se to vlastně američtí lékaři tak zajímali? Zjistili totiž, že jistý protein, který se vylučuje v našem mozku (nazývají jej zkratkou BDNF) posiluje paměť. Existuje však nemalá skupina lidí, odhadem asi 30% populace, která vlastní variantu genu, jenž dostupnost této látky v mozku snižuje. Americké vědce proto zajímalo, do jaké míry bude tento nedostatek ovlivňovat jejich výkonnost při nejrůznějších pohybových činnostech. „Jako testovací činnost jsme si vybrali řízení automobilu. Má své výhody hned ze dvou důvodů: není to vrozené chování a je třeba se jej učit. Na druhou stranu s ním má však většina lidí své zkušenosti,“ popisuje motivace volby jedna ze spoluautorek, studentka Stephanie McHugenová. K otestování si vybrali 29 osob. 22 z nich mělo „normální“ variantu příslušného genu, zbytek nesl variantu „nepříznivou“. Pokusné osoby pak neposadili přímo do auta, ale k počítačovému simulátoru a nechali je projet 15 kol velmi obtížné trasy. Po několika dnech stejný pokus zopakovali. A výsledek byl pozoruhodně přesvědčivý! Řidiči s „nepříznivým“ genem si jednak vedli výrazně hůře jak při prvních jízdách, tak i při jejich opakování po několika dnech. Nositelé „nepříznivého“ genu si však nemusí zoufat. Vědci současně prokázali, že tento gen má i příznivé účinky. Svou výhodnost osvědčuje v případě, že jeho nositele postihne některé z neurodegenerativních onemocnění (např. Parkinsonova či Huntingtonova choroba). Takoví lidé si zachovávají mentální svěžest podstatně déle, než osoby „normální“. Jak se říká, všechno zlé je pro něco dobré.
