Domů     Příroda
Jak rozkvetly první rostliny?
21.stoleti 2.11.2009

Když se na Zemi zhruba před 140 milióny objevily první kvetoucí rostliny, měla už rostlinná říše pěkných pár stovek miliónů let evoluce za sebou. Jakmile však spatřily světlo světa, chytily kvetoucí rostliny svou příležitost pevně za pačesy a suchá zem byla rychle jejich. Jak ale k této důležité evoluční inovaci vlastně došlo?Když se na Zemi zhruba před 140 milióny objevily první kvetoucí rostliny, měla už rostlinná říše  pěkných pár stovek miliónů let evoluce za sebou. Jakmile však spatřily světlo světa, chytily kvetoucí rostliny svou příležitost pevně za pačesy a suchá zem byla rychle jejich. Jak ale k této důležité evoluční inovaci vlastně došlo?

Kvetoucí neboli krytosemenné rostliny dnes udávají tón drtivé většině rostlinných společenství. Mít semeno uzavřené ve vyživovacím pletivu, takzvaném endospermu, jim zjevně poskytlo obrovskou výhodu, díky níž postupně převálcovaly všechny dříve dominující skupiny rostlin. Jak ale došlo k tomu, že u nich tato výhodná adaptace vlastně vůbec vznikla? Aby přišel záhadě na kloub, rozhodl se rozsáhlý mezinárodní tým vědců pod vedením Pauly Rudallové z Královské botanické zahrady v britském Richmondu zkoumat vývoj květu jedné z nejjednodušších krytosemenných rostlin, leknínu rodu Trithuria. Jedinečnou zvláštností všech krytosemenných rostlin je způsob, jímž vzniká jejich plod. Dochází u nich totiž k takzvanému dvojímu oplození. Zatímco jedno samčí pylové zrno se spojí se samičím vajíčkem a vznikne zárodek, z druhého oplozeného vajíčka vznikne vnitřní živné pletivo, endosperm (jeho příklady jsou například dužina banánu nebo vnitřek obilného zrna). Jednou z teorií, s níž botanikové pracují je, že endosperm není vlastně nic jiného, než monstrózní protoembryo, kterému se nezdařilo přeměnit se v rostlinu. „Srovnávací studie ranného vývoje endospermu jednoduchých krytosemenných rostlin tuto teorii v podstatě potvrzují,“ říká dr. Rudallová. „Mezi vývojem zárodku a vývojem endospermu totiž existují podobnosti. V obou případech totiž při buněčném dělení vznikají dvě různé oblasti, jejichž následující vývoj se liší,“ zpřesňuje dále Rudallová. Kdo by byl řekl, že za úspěšností každé krytosemenné rostliny stojí sebeobětování jejich „bratříčka“, že?

Související články
Český vědecký tým dosáhl mimořádného úspěchu v oblasti geologického výzkumu. V jižní Albánii, v oblasti Vromoner, Expedice Neuron Atmos odhalila největší podzemní termální jezero na světě. Nadace Neuron finančně podpořila tuto expedici a umožnila tak pořízení klíčového vybavení, které vedlo k potvrzení tohoto světově významného objevu. Už v roce 2021 čeští vědci narazili na rozsáhlý […]
Jedna z nejslavnějších a nejcennějších fosilií na světě, Lucy, zamíří do České republiky. Kostra hominina druhu Australopithecus afarensis, která byla objevena před 50 lety v Etiopii, bude od srpna k vidění v Národním muzeu v Praze. Ale jen po dobu 60 dnů! 3,2 milionu let stará fosilie byla objevena paleoantropologem Donaldem Johansonem a jeho týmem […]
Mikroby umí něco podobného jako mravenci nebo termiti: Staví si společná „hnízda“. Z jedinců se stávají vzájemně komunikující kolonií, což mění jejich vlastnosti. Především tak získávají mnohonásobně vyšší odolnost vůči antibiotikům. Proto biofilmy představují pro medicínu obrovský problém.   Proč to dělají, je zbytečná otázka. Je to očividně výhodné. Lidské snahy jsou proti bakteriím schovaným v biofilmech, […]
Příroda 2.2.2025
Žralok bílý je jedním z nejobávanějších predátorů světových oceánů. Jedinými druhy, kterých se může obávat, je člověk a kosatka dravá. A pak ještě něco, co napadá mozky žraloků, ovšem co to je, to zatím zůstává záhadou. V srpnu 2023 byl na pláži v národním parku na Ostrově prince Edvarda v Kanadě nalezen mrtvý samec žraloka […]
Paleontologové objevili v roce 2023 při terénním výzkumu v Dinosaur Provincial Park v kanadské Albertě krční obratel mladého pterosaura, na kterém byl patrný čtyřmilimetrový otisk způsobený kousnutím krokodýlu podobným tvorem. Podle odborníků poskytuje tento nález cenné informace o predátorech a jejich kořistech během období křídy. Nalezený krčí obratel náležel Cryodrakonovi, kterému se rovněž přezdívá „zamrzlý […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz