Jak rozkvetly první rostliny?

Když se na Zemi zhruba před 140 milióny objevily první kvetoucí rostliny, měla už rostlinná říše pěkných pár stovek miliónů let evoluce za sebou. Jakmile však spatřily světlo světa, chytily kvetoucí rostliny svou příležitost pevně za pačesy a suchá zem byla rychle jejich. Jak ale k této důležité evoluční inovaci vlastně došlo?Když se na Zemi zhruba před 140 milióny objevily první kvetoucí rostliny, měla už rostlinná říše  pěkných pár stovek miliónů let evoluce za sebou. Jakmile však spatřily světlo světa, chytily kvetoucí rostliny svou příležitost pevně za pačesy a suchá zem byla rychle jejich. Jak ale k této důležité evoluční inovaci vlastně došlo?

Kvetoucí neboli krytosemenné rostliny dnes udávají tón drtivé většině rostlinných společenství. Mít semeno uzavřené ve vyživovacím pletivu, takzvaném endospermu, jim zjevně poskytlo obrovskou výhodu, díky níž postupně převálcovaly všechny dříve dominující skupiny rostlin. Jak ale došlo k tomu, že u nich tato výhodná adaptace vlastně vůbec vznikla? Aby přišel záhadě na kloub, rozhodl se rozsáhlý mezinárodní tým vědců pod vedením Pauly Rudallové z Královské botanické zahrady v britském Richmondu zkoumat vývoj květu jedné z nejjednodušších krytosemenných rostlin, leknínu rodu Trithuria. Jedinečnou zvláštností všech krytosemenných rostlin je způsob, jímž vzniká jejich plod. Dochází u nich totiž k takzvanému dvojímu oplození. Zatímco jedno samčí pylové zrno se spojí se samičím vajíčkem a vznikne zárodek, z druhého oplozeného vajíčka vznikne vnitřní živné pletivo, endosperm (jeho příklady jsou například dužina banánu nebo vnitřek obilného zrna). Jednou z teorií, s níž botanikové pracují je, že endosperm není vlastně nic jiného, než monstrózní protoembryo, kterému se nezdařilo přeměnit se v rostlinu. „Srovnávací studie ranného vývoje endospermu jednoduchých krytosemenných rostlin tuto teorii v podstatě potvrzují,“ říká dr. Rudallová. „Mezi vývojem zárodku a vývojem endospermu totiž existují podobnosti. V obou případech totiž při buněčném dělení vznikají dvě různé oblasti, jejichž následující vývoj se liší,“ zpřesňuje dále Rudallová. Kdo by byl řekl, že za úspěšností každé krytosemenné rostliny stojí sebeobětování jejich „bratříčka“, že?

Rubriky:  Rostliny
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Vyhynutí hrozí až třetině druhů afrických rostlin

Vyhynutí hrozí až třetině druhů...

Podle odborníků je nezvratitelným faktem, že přibližně 7 tisícům druhů...
Postřik proti jmelí je z Brna

Postřik proti jmelí je z Brna

Jmelí bílé (Viscum album) je obzvláště ve vánočním čase velice oblíbené,...
Zachrání lnička Česko?

Zachrání lnička Česko?

Vědcům z institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně se podařilo prozkoumat genom...
Vystresované rostliny vydávají zvuky. My je však neslyšíme…

Vystresované rostliny vydávají...

Na serveru bioRxiv se před několika dny objevila zajímavá vědecká studie, která tvrdí, že...
Pivaři nebudou strádat: Nový gen zajistí dostatek ječmene

Pivaři nebudou strádat: Nový gen...

Vědci ze skotské Heriot-Wattovy univerzity po pěti letech izolovali gen...
Zelenina na Marsu? Na České zemědělské univerzitě probíhá unikátní projekt Marsonaut

Zelenina na Marsu? Na České...

Na České zemědělské univerzitě (ČZU) v pražském Suchdole vznikla ojedinělá...
Vzácné rostliny se pomalu vrací do české krajiny

Vzácné rostliny se pomalu vrací do...

Původní rostliny u Milovic na Nymbursku, které vyhynuly kvůli šíření...
Lesy ČR likvidují motýly, upozorňují vědci

Lesy ČR likvidují motýly,...

Jasoň dymnivkový je kriticky ohrožený lesní motýl chráněný naší i mezinárodní...
Jak se žije stromům v Brně? Vědci z Mendelovy univerzity zkoumají jejich stresové podmínky

Jak se žije stromům v Brně? Vědci z...

Odborníci z Mendelovy univerzity se tento týden zabývají zkoumáním...
Jak snížit horko v autobuse? Signapur na jejich střechy vysazuje trávníky

Jak snížit horko v autobuse?...

V Singapuru bude v dohledné době možné potkávat deset autobusů se střechami...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Děsivé léčebné praktiky středověku. Jaké neduhy zaháněl slepičí zadek, usušená ropucha či bobří žlázy?

Děsivé léčebné praktiky středověku. Jaké...

Středověké lékařství ovládala velkou měrou církev. Nemoc byla považována za dar od Boha,...
Jak utrácejí děti miliardářů?

Jak utrácejí děti miliardářů?

Na sociálních sítích můžeme spatřit nespočet mladých lidí, kteří žijí doslova...
Naše planeta za 1000 let: Sláva robotům, čest lidem!

Naše planeta za 1000 let: Sláva...

Štíhlí opálení tvorové s červenýma očima žijí v symbióze s počítači,...
Suchý zip: Když bodlák vydělá miliony ročně

Suchý zip: Když bodlák vydělá...

Za vším je náhoda. Švýcarský inženýr Georges de Mestral se prochází se svým...
V odraze: Co jste nevěděli o zrcadlech?

V odraze: Co jste nevěděli o...

Mohou za to, že nás obalamutí mágové, režiséři s nimi kdysi zkouší...
Klidně zůstaňte líní! Co vyprávělo dálkové ovládání?

Klidně zůstaňte líní! Co vyprávělo...

Jen se v klidu posaďte, jsem tu přece já. Stačí mě vzít do ruky… a...
Útočili Peršané ve starověku bojovým plynem?

Útočili Peršané ve starověku...

„Kupředu!“ zvolá římský velitel a s četou zbrojnošů se rozeběhne tunelem...
Vyhynutí hrozí až třetině druhů afrických rostlin

Vyhynutí hrozí až třetině druhů...

Podle odborníků je nezvratitelným faktem, že přibližně 7 tisícům druhů...
V Číně byl spuštěn největší „dalekohled“ světa

V Číně byl spuštěn největší...

Zkoumání dalekého vesmíru je opět trochu blíž. V neděli 12. ledna 2020...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.