Jak rozkvetly první rostliny?

Když se na Zemi zhruba před 140 milióny objevily první kvetoucí rostliny, měla už rostlinná říše pěkných pár stovek miliónů let evoluce za sebou. Jakmile však spatřily světlo světa, chytily kvetoucí rostliny svou příležitost pevně za pačesy a suchá zem byla rychle jejich.

Jak ale k této důležité evoluční inovaci vlastně došlo?Když se na Zemi zhruba před 140 milióny objevily první kvetoucí rostliny, měla už rostlinná říše pěkných pár stovek miliónů let evoluce za sebou. Jakmile však spatřily světlo světa, chytily kvetoucí rostliny svou příležitost pevně za pačesy a suchá zem byla rychle jejich. Jak ale k této důležité evoluční inovaci vlastně došlo?

Kvetoucí neboli krytosemenné rostliny dnes udávají tón drtivé většině rostlinných společenství. Mít semeno uzavřené ve vyživovacím pletivu, takzvaném endospermu, jim zjevně poskytlo obrovskou výhodu, díky níž postupně převálcovaly všechny dříve dominující skupiny rostlin.

Jak ale došlo k tomu, že u nich tato výhodná adaptace vlastně vůbec vznikla? Aby přišel záhadě na kloub, rozhodl se rozsáhlý mezinárodní tým vědců pod vedením Pauly Rudallové z Královské botanické zahrady v britském Richmondu zkoumat vývoj květu jedné z nejjednodušších krytosemenných rostlin, leknínu rodu Trithuria.

Jedinečnou zvláštností všech krytosemenných rostlin je způsob, jímž vzniká jejich plod. Dochází u nich totiž k takzvanému dvojímu oplození. Zatímco jedno samčí pylové zrno se spojí se samičím vajíčkem a vznikne zárodek, z druhého oplozeného vajíčka vznikne vnitřní živné pletivo, endosperm (jeho příklady jsou například dužina banánu nebo vnitřek obilného zrna).

Jednou z teorií, s níž botanikové pracují je, že endosperm není vlastně nic jiného, než monstrózní protoembryo, kterému se nezdařilo přeměnit se v rostlinu. „Srovnávací studie ranného vývoje endospermu jednoduchých krytosemenných rostlin tuto teorii v podstatě potvrzují,“ říká dr. Rudallová. „Mezi vývojem zárodku a vývojem endospermu totiž existují podobnosti. V obou případech totiž při buněčném dělení vznikají dvě různé oblasti, jejichž následující vývoj se liší,“ zpřesňuje dále Rudallová.

Kdo by byl řekl, že za úspěšností každé krytosemenné rostliny stojí sebeobětování jejich „bratříčka“, že?

Autor: Michal Andrle
Rubriky:  Rostliny
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Kvůli kovům v rostlinách se spojí vědci z 30 zemí

Kvůli kovům v rostlinách se spojí...

Kovy v rostlinách – to je téma, které budou společně řešit...
Nezvaní hosté

Nezvaní hosté

Nejnovější vědecká zpráva varuje před rozšířením nepůvodních neboli invazivních...
Charakter rašelinišť se mění 

Charakter rašelinišť se mění 

V současnosti pokrývají rašeliniště zhruba 3 % zemského povrchu. Také obsahují nejméně...
Jaká teplota vzduchu je pro stromy kritická?

Jaká teplota vzduchu je pro...

U stromů v tropických lesích je charakteristické, že při oteplování mohou vázat značné...
Roman Pavela: Šaman českých bylinek

Roman Pavela: Šaman českých bylinek

Doma si povídá s rostlinami. Fascinuje ho, že každý den někdo někde ve světě objeví...
Pavel Kindlmann : Lidstvo je další kometa, likvidátor života

Pavel Kindlmann : Lidstvo je další...

Spolu se 144 autory z celého světa se profesor Pavel Kindlmann podílel na...
Jak jsou na tom vzácné rostliny v evropských lesích?

Jak jsou na tom vzácné rostliny...

Zatímco před zhruba čtyřiceti lety mohl člověk narazit v evropských lesích...
Vědci z Olomouce prozkoumali Borneo

Vědci z Olomouce prozkoumali Borneo

Týmu odborníků z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v...
Vyhynutí hrozí až třetině druhů afrických rostlin

Vyhynutí hrozí až třetině druhů...

Podle odborníků je nezvratitelným faktem, že přibližně 7 tisícům druhů...
Postřik proti jmelí je z Brna

Postřik proti jmelí je z Brna

Jmelí bílé (Viscum album) je obzvláště ve vánočním čase velice oblíbené,...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Dějepis jinak: Proč je růžová pro holky a modrá pro kluky?

Dějepis jinak: Proč je růžová pro...

Když dnes přijdete do jakéhokoliv hračkářství, na první...
Půvabná cesmína: Symbol Vánoc i pořádně jedovatá nádhera

Půvabná cesmína: Symbol Vánoc i...

Můžete ji použít do vánočních věnců, vazeb i dalších dekorací. Je krásná...
Kdo byl skutečný „poslední samuraj“?

Kdo byl skutečný „poslední...

Ačkoli se kasovní trhák Poslední samuraj s Tomem Cruisem v hlavní roli...
Budeme jednou žít na Venuši? NASA tvrdí, že je to možné!

Budeme jednou žít na Venuši? NASA...

Druhá planeta sluneční soustavy s povrchovou teplotou kolem 500 °C, známá...
Jsou zvířata praváci, nebo leváci?

Jsou zvířata praváci, nebo leváci?

„Dej pac!“ Kterou tlapku vám váš mazlíček asi podá? A záleží na tom?...
Brutální pokusy na lidech ve jménu vědy! Horší než zvěrstva, která páchali nacisté v koncentrácích!  

Brutální pokusy na lidech ve jménu vědy!...

Je známo, že nacisté využívali vězně v koncentračních táborech k pokusům,...
Pánové, pozor! Šediny jsou sexy, ale i varováním!

Pánové, pozor! Šediny jsou sexy,...

Objev, který nepotěší muže ani ženu. Když si v zrcadle upravují účes a...
Dějepis jinak: Proč existují předsudky vůči zrzavým?

Dějepis jinak: Proč existují...

Zrzaví lidé bývají i dnes terčem posměchu a...
Doprava budoucnosti v reálu: Brno je vzorem pro Evropu

Doprava budoucnosti v reálu:...

Jednou bude většina aut komunikovat sama se sebou, s návěstidly, semafory,...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.