Domů     Příroda
Jak rozkvetly první rostliny?
21.stoleti 2.11.2009

Když se na Zemi zhruba před 140 milióny objevily první kvetoucí rostliny, měla už rostlinná říše pěkných pár stovek miliónů let evoluce za sebou. Jakmile však spatřily světlo světa, chytily kvetoucí rostliny svou příležitost pevně za pačesy a suchá zem byla rychle jejich. Jak ale k této důležité evoluční inovaci vlastně došlo?Když se na Zemi zhruba před 140 milióny objevily první kvetoucí rostliny, měla už rostlinná říše  pěkných pár stovek miliónů let evoluce za sebou. Jakmile však spatřily světlo světa, chytily kvetoucí rostliny svou příležitost pevně za pačesy a suchá zem byla rychle jejich. Jak ale k této důležité evoluční inovaci vlastně došlo?

Kvetoucí neboli krytosemenné rostliny dnes udávají tón drtivé většině rostlinných společenství. Mít semeno uzavřené ve vyživovacím pletivu, takzvaném endospermu, jim zjevně poskytlo obrovskou výhodu, díky níž postupně převálcovaly všechny dříve dominující skupiny rostlin. Jak ale došlo k tomu, že u nich tato výhodná adaptace vlastně vůbec vznikla? Aby přišel záhadě na kloub, rozhodl se rozsáhlý mezinárodní tým vědců pod vedením Pauly Rudallové z Královské botanické zahrady v britském Richmondu zkoumat vývoj květu jedné z nejjednodušších krytosemenných rostlin, leknínu rodu Trithuria. Jedinečnou zvláštností všech krytosemenných rostlin je způsob, jímž vzniká jejich plod. Dochází u nich totiž k takzvanému dvojímu oplození. Zatímco jedno samčí pylové zrno se spojí se samičím vajíčkem a vznikne zárodek, z druhého oplozeného vajíčka vznikne vnitřní živné pletivo, endosperm (jeho příklady jsou například dužina banánu nebo vnitřek obilného zrna). Jednou z teorií, s níž botanikové pracují je, že endosperm není vlastně nic jiného, než monstrózní protoembryo, kterému se nezdařilo přeměnit se v rostlinu. „Srovnávací studie ranného vývoje endospermu jednoduchých krytosemenných rostlin tuto teorii v podstatě potvrzují,“ říká dr. Rudallová. „Mezi vývojem zárodku a vývojem endospermu totiž existují podobnosti. V obou případech totiž při buněčném dělení vznikají dvě různé oblasti, jejichž následující vývoj se liší,“ zpřesňuje dále Rudallová. Kdo by byl řekl, že za úspěšností každé krytosemenné rostliny stojí sebeobětování jejich „bratříčka“, že?

Související články
Objevy Příroda 12.5.2025
Sršni asijští se stali nechtěnou součástí evropské krajiny a snižují počty užitečných opylovačů. Tento invazní druh pochází z jihovýchodní Asie, ale od prvního výskytu ve Francii v roce 2004 se přes veškerou snahu o vymýcení postupně šíří dál. Zatím mu v tom podle odborníků nebrání ani žádný přirozený nepřítel. V polovině dubna začínají ze zimovišť vylétat […]
Hypoxie je stav, při kterém se tělu nedostává kyslíku. Ukazuje se však, že se lidský organismus s těmito podmínkami umí vyrovnat, pokud je jim vystaven dlouhodobě. Příkladem jsou národy žijící ve vysokých nadmořských výškách či mořské národy potápějící se do velkých hloubek. Mezi ty patří i ženy Hänjo z jihokorejského ostrova Čedžu. Jak se jejich […]
Objevy Příroda 5.5.2025
My suchozemci si tlak prostředí, který na nás doléhá, obvykle uvědomíme až při potápění. Už v 10 metrech je dvojnásobný, než byl na hladině. A to je znát. Každých 10 m směrem do hloubky se dál zvyšuje o jednu atmosféru. Brzy začne být drtivý. Život v mořích tím ale zjevně neomezuje. Jak je to možné? […]
Příroda Vesmír 4.5.2025
Rotace Země se od jejího vzniku postupně zpomaluje. Tento proces probíhá neustále a den se za 4,5 miliardy let protáhl z původních šesti hodin na současných 24 hodin. Zpomalení otáčení planety však není jen zajímavý fakt z astronomie. Nové poznatky naznačují, že právě díky prodlužování dne mohlo dojít k zásadním změnám v atmosféře, které umožnily […]
Sběratel kostí je detektivní román Jeferyho Deavera, v němž ochrnutý kriminalista Lincoln Rhyme vypomáhá s případem vraha, který je fascinován kostmi svých obětí, jež sbírá. Obdobně si počíná i housenka můry rodu Hyposmocoma, která žije na Havaji. Ta si vytváří pouzdro z odhozených částí těla pavouka, v jehož blízkosti přebývá, a zbytků jeho kořisti. Proč […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz