Domů     Zajímavosti
Špatní řidiči mohou obvinit své geny!
21.stoleti 5.11.2009

Řízení auta, stejně jako většina jiných věcí, nejde všem lidem stejně dobře. Zatímco jedni na vozovkách doslova excelují, jiní při řízení vozu chybují a ostatním řidičům přidělávají problémy. Američtí vědci nedávno zjistili, že za horšími řidičskými schopnostmi by mohl stát jistý gen.Řízení auta, stejně jako většina jiných věcí, nejde všem lidem stejně dobře. Zatímco jedni na vozovkách doslova excelují, jiní při řízení vozu chybují a ostatním řidičům přidělávají problémy. Američtí vědci nedávno zjistili, že za horšími řidičskými schopnostmi by mohl stát jistý gen.

„Naše jednání je výsledkem neuvěřitelně obrovského počtu nejrůznějších událostí, které zdaleka nemusejí souviset jen s genetikou. Jsme proto velmi překvapeni, že naše výzkumy přeci jen přinesly ovoce,“ říká dr. Steven Cramer z oddělení neurověd na univerzitě v kalifornském Irvine. A o co že se to vlastně američtí lékaři tak zajímali? Zjistili totiž, že jistý protein, který se vylučuje v našem mozku (nazývají jej zkratkou BDNF) posiluje paměť. Existuje však nemalá skupina lidí, odhadem asi 30% populace, která vlastní variantu genu, jenž dostupnost této látky v mozku snižuje. Americké vědce proto zajímalo, do jaké míry bude tento nedostatek ovlivňovat jejich výkonnost při nejrůznějších pohybových činnostech. „Jako testovací činnost jsme si vybrali řízení automobilu. Má své výhody hned ze dvou důvodů: není to vrozené chování a je třeba se jej učit. Na druhou stranu s ním má však většina lidí své zkušenosti,“ popisuje motivace volby jedna ze spoluautorek, studentka Stephanie McHugenová. K otestování si vybrali 29 osob. 22 z nich mělo „normální“ variantu příslušného genu, zbytek nesl variantu „nepříznivou“. Pokusné osoby pak neposadili přímo do auta, ale k počítačovému simulátoru a nechali je projet 15 kol velmi obtížné trasy. Po několika dnech stejný pokus zopakovali. A výsledek byl pozoruhodně přesvědčivý! Řidiči s „nepříznivým“ genem si jednak vedli výrazně hůře jak při prvních jízdách, tak i při jejich opakování po několika dnech. Nositelé „nepříznivého“ genu si však nemusí zoufat. Vědci současně prokázali, že tento gen má i příznivé účinky. Svou výhodnost osvědčuje v případě, že jeho nositele postihne některé z neurodegenerativních onemocnění (např. Parkinsonova či Huntingtonova choroba). Takoví lidé si  zachovávají mentální svěžest podstatně déle, než osoby „normální“. Jak se říká, všechno zlé je pro něco dobré.

Předchozí článek
Související články
Staletí zanechávají na olejomalbách významných i těch méně známých mistrů výrazné stopy. Přirozené stárnutí děl má za následek praskliny, odlupování kousků pigmentů, změny barev a nejrůznější drobné skvrny. Oprava škod může restaurátorům trvat roky, takže je toto úsilí vyhrazeno jen pro nejcennější díla. Těm ostatním nyní nabízí záchranu umělá inteligence… Restaurování uměleckých děl je náročná […]
V průběhu zimy došlo v Severní Americe k úhynu 60 % včelích populací. Dlouho trvalo, než vědci odhalili příčinu. Nyní už vědí, že za zkázou stál parazitický roztoč zvaný kleštík včelí (Varroa destructor). Ještě horší zprávou je, že se tento stává odolným vůči postřikům, které dosud k ochraně včelstev postačovaly. Odborníci proto volají po urychleném […]
Moře a oceány ani zdaleka nejsou oázou ticha. Ani nemohou být. Život se tu už od svých počátků učil využívat zvuky k orientaci a komunikaci. Fungovalo to dobře, dokud nepřišel člověk se svou technikou. Vojenské sonary a vzdušná děla přinesly hluk takové úrovně, že ohrožuje vše živé od planktonu až po velryby. Za celý problém přitom […]
Zvířata jsou často vnímána jako tvorové žijící instinktivně, bez rozumu, emocí nebo péče o hygienu. Jenže nová zjištění z výzkumu chování lidoopů obracejí tuto představu naruby. Zvláště šimpanzi. Naši nejbližší evoluční příbuzní totiž předvádějí, že péče o zdraví a tělo není výsadou lidí. Vědecký tým z Max Planckova institutu zaznamenal hned několik situací, kdy šimpanzi […]
Krevní testy, které hledají rakovinné markery existují již desítky let, ale nejnovější generace se soustředí na drobné fragmenty DNA jednotlivých nádorových buněk v krvi člověka. Díky tomu jsou schopny návrat rakoviny odhalit až o 5 měsíců dříve než běžné zobrazovací metody. Je to přínosem pro pacienty? Technologie personalizovaných testů ctDNA vychází z poznatku, že rakovinné […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz