Z mnoha pohádek známe zázračné lektvary, po kterých uživatel omládne. Něco zdánlivě podobného se nyní podařilo díky světovému objevu odborníků ze společné laboratoře Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. 
Vyvinuli netoxickou látku na bázi přírodních komponentů. Výrazně omlazuje jakoukoli pleť, působí proti hrubosti kůže, vrásčitosti a poruchám pigmentace. Navíc se zdá, že způsobí převrat v léčení některých nepříjemných kožních chorob, jako je růže, akné a podobné deprimující postižení.
Hlavní roli hrála náhoda
Traduje se, že gravitační zákon se zrodil v hlavě sira Issaca Newtona (1643–1727), ležícího pod stromem, když mu na ni spadlo jablko. Další sir – tentokrát Alexander Fleming – našel v roce 1928 na staré, nedbale umyté Petriho misce zvláštní plíseň – Peniciliuim notatum. Také četní další vědci při zkoumání s úžasem zjistili, že to, co připravili, není vhodné pro původně zamýšlené cíle, ale kupodivu se výborně uplatňuje pro něco zcela jiného.
Uvedená společná laboratoř se pod vedením prof. ing. Miroslava Strnada, DrSc., dlouhá léta zabývá základním výzkumem rostlinných hormonů ze skupiny cytokininů, jejich analýzou a mechanismy fyziologických a molekulárně-genetických účinků. Od prof. Strnada se 21. STOLETÍ dozvědělo, že už od 30. let minulého století se ví o fytohormonech. Jak se zjistilo, rostlina tedy má látky analogické živočišným hormonům.
Zkoumali stárnutí rostlin, ale objevili přípravek pro lidi
Ve velice nepatrném množství rostlinné hormony regulují základní projevy růstu a vývoje rostlin. Od doby kolem roku 1950 se ví, že kinetin (látka izolovaná ze živočišné DNA) výrazně stimuluje buněčné dělení u rostlin. O 20 let později výzkumníci objevili sloučeniny podobného složení a účinku přirozeně se vyskytující v rostlinách. Mezi rostlinné hormony se tak dostala nová skupina nazvaná cytokininy.
Ukázalo se, že v interakci s dalšími hormony, především auxinem, kontrolují cytokininy tvorbu jednotlivých orgánů rostliny a její tvar, rozhodují o tom, zda jsou pupeny ve stavu klidovém či se aktivuje jejich růst, ovlivňují délku vegetačního cyklu, jsou součástí obrany rostlin proti stresům a zpomalují stárnutí pletiv a orgánů. Našly nezastupitelnou úlohu v biotechnologiích, kde se využívá regenerace a množení rostlin z částí orgánů, z nediferencované masy pletiva či z jednotlivých buněk.
Z jednoho takového rostlinného hormonu vytvořili vědci odvozenou chemickou sloučeninu. Ve spolupráci s univerzitou v dánském Arhusu pak potvrdili, že ovlivňuje regeneraci i u živočišných buněk. Objevili tak vlastně i přípravek pro lidi.
Cytokinin dokáže hodně!
Olomoucká laboratoř růstových regulátorů využívá důsledně i možnosti uplatnění základních poznatků v aplikační sféře. Zjistila, že některé funkce cytokininů a jejich derivátů se projevují i u živočišných buněk či tkání. To ukazuje na velmi „staré“, fylogeneticky osvědčené mechanismy řízení základních životních procesů jako buněčného dělení či projevů senescence (proces stárnutí), které mají společné rysy u rostlinných i živočišných buněk.
Předmětem současného zájmu jsou již dlouhodobě známé účinky cytokininů na zpomalení stárnutí rostlinných pletiv. Klasickým příkladem je např. zabrzdění rozpadu chlorofylu, používané jako bioindikátor přítomnosti cytokininů. Segmenty listů obilovin, ponořené
v roztoku obsahujícím nepatrnou koncentraci cytokininů, zůstávají déle zelené, nežloutnou a neztrácejí chlorofyl, což je typickým projevem stárnutí.
Příroda umí prodloužit život
Důležité bylo, když vědci dokázali, že kinetin prodlužuje životnost i u buněčných kultur kožních tkání, má antioxidační účinky a ničí záludné volné radikály. To představuje jedno z vysvětlení, jak lze zpomalit stárnutí – třeba i u lidí. Úspěch badatele neukolébal – spíš naopak!
Tak se jim před pěti roky v olomoucké laboratoři při testování derivátů cytokininů podařilo nalézt látky, které v boji proti projevům stárnutí uvedený kinetin účinky ještě trumfnou. Dostaly název methoxytopoliny. Čerstvé poznatky vedly k přípravě nových derivátů, které v testech na stárnutí lidských fibroblastů (základní buňka vazivové tkáně) vykazovaly vysokou antisenescenční (protistárnoucí) aktivitu. Mimochodem, u mnohých z nich se ukázalo, že se přirozeně vyskytují i v rostlinách!
Dočkáme se u nás?
Na objevené účinné látky si čeští výzkumníci podali dva mezinárodní patenty. V licenci je poskytli firmě Senetek, PLC, z Napa v Kalifornii. Ta s Ústavem experimentální botaniky AV ČR uzavřela smlouvu o výzkumné spolupráci. Hradí náklady na patentovou ochranu (ročně téměř 100 000 USD) a přispívá i na výzkum nových derivátů cytokininů.
Takto získané neobvyklé látky firma Senetek klinicky testuje ve spolupráci s oddělením dermatologie Kalifornské univerzity v Irvine. Senetek v současnosti dal testovat další látku pod názvem 4HBAP, získanou na základě spolupráce s českými vědci – vysoce účinný antisenescenční (proti stárnutí) produkt. Na základě licence má ještě letos přijít na americký trh.
Podle nejnovějších informací by měl být přípravek pod názvem Pyratine 6 brzy k dostání také u nás. Uživatelé si budou připadat jako v pohádce, až zjistí, jak se jim omlazuje pokožka.
O peníze jde až v první řadě!
To tu ještě nebylo! Čeští vědci letos už několikrát vyšli do ulic, aby protestovali proti tomu, že vláda chce drasticky omezit až o pětinu výdaje na základní výzkum. Ten samozřejmě nemůže být výrazně výdělečný, avšak jeho poznatky jsou základem výzkumu, aplikovaného pro praxi. Vědci mají v rukou další z pádných argumentů proti tvrzení, že AV ČR není nijak výdělečná
Předseda AV ČR, prof. ing. Jiří Drahoš, DrSc., v této souvislosti 21. STOLETÍ upřesnil: „Celá Akademie věd dostane letošní rok ze státního rozpočtu pět miliard korun. Další dvě miliardy korun získává za různé patenty a poskytované služby.“ Konkrétně to dokazují i licenční poplatky za využití sloučeniny užívané na kosmetický prostředek Pyratine 6. V průběhu tiskového setkání, které se nedávno uskutečnilo v pražském ústředí Akademie věd ČR, ředitel kosmetické firmy Senetek Frank J. Massino předal šek na sto tisíc dolarů (1,9 milionu Kč) ředitelce Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Olomouci, doc. RNDr. Evě Zažímalové. Jak 21. STOLETÍ zjistilo, pro její renomovanou instituci to byla jen menší část z licenčních poplatků, které čeští vědci dostávají za využití poznatků ze svého výzkumu světové úrovně.
Olomoucká laboratoř má renomé
Dřívějším světově uznávaným objevem uvedené laboratoře v Olomouci je rozšíření řady cytokininů, které se přirozeně vyskytují v rostlinách, o aromatické cytokininy. Laboratoř také vyvinula látky odvozené od cytokininů, které mají protinádorové účinky. Pod komerčním názvem Seliciclib nyní díky skotské firmě Cyclacel absolvují již druhou fázi klinických zkoušek v řadě zemí EU a v USA.
