10 největších mozků minulého století

Stejně jako každá jiná disciplína má věda své pěšáky i generály. A stejně jako generálové ukazují pěšákům, kudy se po bojišti pohybovat, ukazují i největší velikáni vědy všem ostatním, po jakých cestách se ve svých každodenních výzkumech vydat.

Kteří z nich ovlivnili v minulém století vědu a díky ní i náš každodenní život nejvíce? Stejně jako každá jiná disciplína má věda své pěšáky i generály. A stejně jako generálové ukazují pěšákům, kudy se po bojišti pohybovat, ukazují i největší velikáni vědy všem ostatním, po jakých cestách se ve svých každodenních výzkumech vydat. Kteří z nich ovlivnili v minulém století vědu a díky ní i náš každodenní život nejvíce?

Ve slavném románu Williama Styrona Sofiina volba se má hlavní hrdinka v jednom momentě rozhodnout, které ze svých dvou dětí nechá zemřít. Tato situace v mnohém připomíná situaci novináře, který je nucen se v určitém momentu rozhodnout, kterou z významných hlav světové vědy minulého století zmínit, a kterou odsoudit k druhořadé roli.

Oproti Sofii ze Styronova románu máme však přece jen řadu výhod. Nejenže nikoho neodsoudíme k bídnému konci, ale to nejdůležitější, lidské poznání, bude žít stále dál. Vědecké poznání postupuje stále kupředu nejen díky vynikajícím jednotlivcům, ale především díky trpělivé snaze všech vědců, bez nichž by ani ti největší velikáni neměli dostatek podnětů k novým a nečekaným interpretacím.

Projděme se nyní dějinami vědy 20. století, abychom se seznámili s těmi, kteří vynikli proto, že sami stáli „na ramenou obrů“. Abychom nikoho neurazili, seřadili jsme vědce tím nejvíce neutrálním způsobem – podle abecedy.

1.Niels Henrick David Bohr (1885–1962)

Národnost: DánVědecká oblast: jaderná a atomová fyzikaNejvýznamnější objev: Bohrův model atomu, vysvětlení periodické soustavy prvkůVědecká ocenění: Nobelova cena za fyziku v roce 1922 za výzkum struktury atomu, je po něm pojmenován prvek bohrium (Bh)

Představy o povaze světa, které formuluje nejobecnější ze všech přírodních věd, fyzika, se snad nikdy nezměnily tak dramaticky jako během první čtvrtiny 20. století. Díky zkoumání elektromagnetismu, která postupně prováděli Francouz Henri Poincaré, Holanďan Hendrik Lorentz a nakonec Němec Albert Einstein, nejprve vzala za své nejprve tradiční představa o povaze časoprostoru.

Výsledek těchto zkoumání, Einsteinova speciální teorie relativity, nahradil klasické, absolutistické pojetí pojetím relativistickým. Snad ještě větší ránu však tradiční mechanice zasadila zkoumání povahy hmoty, která se začala rozvíjet díky Novozélanďanovi Ernestu Rutherfordovi a Němcům Maxu Planckovi a Albertu Einsteinovi.

Byl to však právě Dán Niels Bohr, který spolu se svým žákem a spolupracovníkem, Němcem Wernerem Heisenbergem, propojil řadu dílčích poznatků na poli jaderné fyziky do jednoho výkladu. Tento výklad vstoupil do dějin jako „kodaňský výklad kvantové teorie“. Díky němu se fyzika pomalu rozloučila s představou, že svět atomů lze popisovat pomocí stejných představ jako svět, s nímž se každodenně setkáváme pomocí smyslů. Před vědci se tak otevřely zcela nové a netušené horizonty.

2.Francis Harry Compton Crick (1916–2004), James Dewey Watson (1928– ?? )

Národnost: Crick – Brit (Angličan), Watson – Američan Vědecká oblast: biologie, biochemieNejvýznamnější objev: objev struktury DNAVědecká ocenění: Nobelova cena za fyziologii a medicínu v roce 1962 za objev struktury DNA

Když se ve světě vědy řekne Crick, ozve se okamžitě Watson. Těmto dvěma vědcům se podařil jeden z nejzásadnějších objevů, po kterém celé biologická věda vypadá jinak než před ním. Byli to právě oni, komu se v roce 1953 podařilo sestrojit model nejdůležitější molekuly živých těl, DNA – slavnou dvoušroubovici.

Tento objev umožnil obrovský rozvoj jedné z nejdůležitějších vědeckých disciplín 20. a 21. století – molekulární genetiky. Avšak i další vědecká kariéra obou osobností rozhodně stojí za povšimnutí. Francis Crick začal později přesunovat svůj zájem do oblasti neurologie a byl jedním z prvních, kdo se prostřednictvím vědeckých principů pokusil vysvětlit existenci a vznik vědomí.

James Watson zůstal věrný své největší lásce, molekulární genetice, a stal se jedním z duchovních otců „Human Genome Project“, rozsáhlé mezinárodní spolupráce vědců, která se snažila zmapovat lidský genom.

Tento projekt dosáhl svého cíle v roce 2003.

3. Albert Einstein (1879–1955)

Národnost: Němec Vědecká oblast: fyzika Nejvýznamnější objev: speciální a obecná teorie relativity, vysvětlení fotoelektrického jevu, vysvětlení Brownova pohybuVědecká ocenění: Nobelova cena za fyziku v roce za vysvětlení fotoelektrického jevu a zásluhy o fyziku v roce 1921, je po něm pojmenován prvek einsteinium (Es)

Kdybychom uspořádali anketu o „nejvýznamnějšího vědce 20. století“, drtivá většina dotázaných by nejspíše okamžitě vyhrkla jméno Alberta Einsteina. Čím to, že si tento rodák z jihoněmeckého Ulmu zasloužil tak výjimečné postavení, které mu ochotně přisuzují jak laikové, tak odborníci?

V očích laické veřejnosti nejspíše přispěla jeho charismatická osobnost – kdo by neznal jeho rozčepýřené vlasy, čtverácký výraz v očích či jeho zálibu ve hře na housle? Jeho věhlas však rozhodně nespočíval jen v jeho charismatu.

Jen málokterý fyzik v celé historii lidstva byl zároveň tak všestranným a zároveň hlubokým myslitelem. Výčet jeho úspěchů začíná v roce 1905, během něhož vydal 4 články, z nichž každý znamenal průlom v jiném odvětví fyziky.

Vysvětlit Brownův pohyb, fotoelektrický jev, ekvivalenci hmoty a energie, ale zejména vypracovat speciální teorii relativity – to všechno stihl Einstein během jediného roku. Jeho největším životním úspěchem však bylo až vypracování teorie gravitace, známé jako Obecná teorie relativity.

Tuto teorii nejenže nikdo nečekal, ale byla formulována natolik obtížně a novátorsky, že ve vědeckém světě nebyla dlouho vůbec přijímána. Po jejím experimentálním potvrzení v roce 1919 se však z Einsteina stala světová celebrita.

Až do své smrti v roce 1955 pracoval na vytvoření jednotné teorie pole, na tomto gigantickém projektu si však vylámal zuby i on.

4.Stephen William Hawking (1942)

Národnost: Brit (Angličan)Vědecká oblast: fyzika a astrofyzikaNejvýznamnější objev: matematický popis teorie velkého třesku a černých děr, rozpracování teorie kvantové gravitaceVědecká ocenění: Eddingtonova medaile (1975), Hudgesova medaile (1976), Wolfova cena (1988) a řada dalších ocenění za fyziku, Nobelovu cenu zatím nezískal

Britský fyzik a kosmolog Stephen Hawking patří k nejznámějším vědcům dneška. Jeho výzkumy se týkají těch nejzákladnějších otázek, které si může vědec pokládat: Měl vlastně vesmír někdy počátek? Jak tento počátek vypadal?

Spěje k nějakému jasnému konci? Oblast teoretické fyziky, která se těmito otázkami zabývá, se nazývá kosmologie, tedy doslova „nauka o světě, o kosmu“. Hawking společně se svým učitelem a kolegou, britským fyzikem Rogerem Penrosem objasnil několik důležitých otázek, před které vědce postavila Einsteinova obecná teorie relativity.

Podle jejich řešení čas započal spolu s velkým třeskem, počátkem vesmíru. Objasnili také význam role, kterou ve vesmíru hrají časoprostorové singularity, tzv. černé díry. V jeho 21 letech u něj lékaři diagnostikovali vzácné neurologické onemocnění, tzv.

amyotrofickou laterální sklerózu. Postupně ztrácel vládu nad svým tělem a nyní je zcela odkázán na invalidní vozík. V roce 1995 přišel po operaci průdušnice o hlas a se světem komunikuje pouze pomocí hlasového syntetizátoru.

Kromě své vědecké činnosti je Hawking autorem i řady popularizujících vědeckých publikací (Stručná historie času, Vesmír v kostce, Jirkův tajný klíč k vesmíru), které patří mezi nejlepší a nejčtenější knihy o vědě vůbec.

5.Edwin Powell Hubble (1889–1953)

Národnost: AmeričanVědecká oblast: astronomie a astrofyzikaNejvýznamnější objev: potvrzení rozpínání vesmíru, objev dalších galaxií mimo Mléčnou dráhuVědecká ocenění: Bruceova medaile (1938), Zlatá medaile královské astronomické společnosti (1940), Nobelovu cenu nezískal pouze díky své předčasné smrti

Poměrně jasným důkazem o tom, koho považují astronomové za nejvýznamnějšího vědce ve svém oboru, je název největšího pozorovacího zařízení, Hubbleova teleskopu. Naše představy o tom, jak vlastně vypadá náš vesmír, ovlivnil během 20.

století málokdo tak výrazně jako právě Hubble. Jak tomu u významných osobností bývá, nebyla jeho profesní dráha přímá. V mládí byl nadšeným sportovcem, vynikal zejména ve skoku do výšky a v boxu. Na univerzitě v Chicagu studoval nejprve matematiku a filosofii, záhy však získal stipendium do britského Oxfordu, kde se věnoval teorii práva a poté španělštině.

Během první světové války sloužil v americké armádě, kde se obnovil jeho zájem o astronomii. Celý zbytek života pak prožil v observatoři na kalifornské Mount Wilson. Bylo to právě zde, kde v průběhu let 1922 – 1923 odhalil, že jisté druhy mlhovin jsou mnohem vzdálenější, než je Mléčná dráha.

Náš pohled na vesmír se tak změnil natolik, že koperníkovská revoluce je proti tomu skutečně droboulinkou kosmetickou úpravou. Jakoby to však Hubbleovi nestačilo – v roce 1928 objevil důkaz o rozpínání vesmíru, založený na posunu barvy světla vzdalujících se galaxií směrem k rudému konci spektra.

Po Hubbleovi zkrátka vidíme vesmír už zcela jinak.

6.Konrad Zacharias Lorenz (1903–1989)

Národnost: RakušanVědecká oblast: biologie, etologieNejvýznamnější objev: zakladatel vědeckého oboru etologieVědecká ocenění: Nobelova cena za lékařství a fyziologii v roce 1973 (společně s Nicolaasem Tinbergenem a Carlem von Frishem) za výzkum chování živočichů

Tatínek Konráda Lorenze, významný rakouský ortoped, chtěl mít ze svého syna lékaře jako byl on sám. Mladý Konrád se proto zapsal na studie medicíny, kde jej nevíce ze všeho zaujala tehdy velmi populární disciplína: srovnávací embryologie.

Prostřednictvím porovnávání zárodků nejrůznějších zvířat dokázali zoologové ukázat, že během jejich růstu procházejí i relativně nepříbuzné organismy velmi podobnými fázemi. Podobný přístup si Lorenz zachoval, i když později přesunul svůj zájem do poněkud jiné oblasti – odhalování zákonitostí v chování zvířat.

O život zvířat se lidé pochopitelně zajímali i před ním, Lorenz byl však první, kdo posadil tyto zájmy na pevný vědecký základ. Jeho zkoumání způsobů učení, sociálního chování a zejména agresivity neovlivnily pouze vědecké obory, ale byly velmi respektovány i různých oblastech humanitního zkoumání, zejména v oblasti etiky a politiky.

7.Thomas Hunt Morgan (1866–1945)

Národnost: AmeričanVědecká oblast: biologie, genetikaNejvýznamnější objev: objev chromozomůVědecká ocenění: Nobelova cena za fyziologii a lékařství v roce 1933 za objev významu chromozomů v dědičnosti

O tom, že potomci dědí vlastnosti svých rodičů, není jistě třeba nikoho přesvědčovat. Vědí o tom nejen rodiče, kteří mají dost příležitostí ověřit si, že děti často zdědí více, než by si sami rodiče přáli, ale zejména šlechtitelé, kteří s děděním vlastností cíleně pracují.

O tom, že dědivost hraje ústřední roli v evoluci organismů, psal i Charles Darwin. Německý embryolog August Weissman nazýval nositelku dědičnosti „zárodečnou plazmou“, nebyl však přesně schopen určit, jak vlastně tato substance způsobuje dědění vlastností.

Tento objev čekal až na Američana Thomase Morgana. Díky jeho práci s křížením drobných „banánových mušek“ drosofil (Drosophila melanogaster) se mu podařilo prokázat, že geny, které jsou podstatou dědičnosti, jsou umístěny v buněčném jádře na větších jednotkách, chromozómech.

Jeho objev otevřel brány do nové vědecké disciplíny, molekulární genetiky.

8.Alexander Fleming (1881–1955)

Národnost: Brit (Skot)Vědecká oblast: biologie, mikrobiologieNejvýznamnější objev: zásadní podíl na objevu antibiotika penicilinu Vědecká ocenění: Nobelova cena za lékařství a fyziologii v roce 1945 (spolu s Howardem Floreyem a Ernstem Chainem) za objev penicilinu

Práce mikrobiologů a farmakologů jsou tím nejlepším důkazem, že teoretická věda může mít dalekosáhlé důsledky i pro ty nejobyčejnější lidi, kteří jinak o vědě nikdy neslyšeli. Jen málokterý objev měl pro lidstvo tak dalekosáhlé důsledky jako první z léků, které ničí choroboplodné zárodky způsobující nejrůznější choroby – bakterie.

K objevu penicilínu, který výrazně proměnil osudy lidstva ve 20. století, nicméně došlo kuriózní náhodou. Běžná plíseň rodu Pennicillium, kterou všichni známe ze svých domácností, infikovala jednu z Petriho misek, v níž Fleming v laboratoři kultivoval bakterie stafylokoky.

Ukázalo se, že plíseň z nějakého důvodu bakterie ničí. Tato drobná příhoda, která se udála v roce 1928, stála na začátku dlouhé izolace účinné látky z plísní. Během 2. světové války už měli Američané k dispozici tolik penicilínu, že byli schopni účinně léčit vojáky zraněné a nakažené v bojích.

Po penicilínu byla postupně objevena ještě velká řádka další antibiotik s nejrůznějšími mechanismy účinku. Směr cesty, vedoucí k těmto objevům, byl však vytýčen díky Flemingovi a jeho spolupracovníkům Floreyovi a Chainovi.

9. Marie Sklodowská-Curie (1867–1934)

Národnost: PolkaVědecká oblast: fyzika a chemieNejvýznamnější objev: teorie radioaktivity, objev nových prvků radia a poloniaVědecká ocenění: Nobelovou cenou byla poctěna hned dvakrát. Poprvé za fyziku v roce 1903 spolu s manželem Pierrem Curiem za výzkumy radioaktivity, podruhé za chemii v roce 1911 za izolaci nového prvku radia

Ačkoliv je vrcholná věda ve většině případů spíše mužskou záležitostí, ženy se do jejích dějin přeci je také čas od času zapíší. Snad nejznámějším příkladem byla fyzička a chemička polského původu Marie Sklodowská.

V roce 1891, složila jako první žena v historii, přijímací zkoušky ke studiu fyziky na pařížské Sorboně a zbytek svého života strávila právě ve Francii. Manželský tým, který tvořila se svým chotěm, fyzikem Pierrem Curriem, se věnoval v první řadě výzkumu radioaktivních vlastností hmoty a jejího objasnění, za což byl v roce 1903 poctěn Nobelovou cenou.

V roce 1906 však Pierre zemřel na následky srážky s koňským povozem a jeho žena musela pokračovat v práci bez něj. Ve výzkumech však nepovolila a v roce 1909 získala další Nobelovu cenu. Jejich dcera Irène Joliot-Curie se později stala také vědkyní a v roce 1935 se jí taktéž podařilo získat Nobelovu cenu za chemii.

Jak matka, tak dcera zemřely na choroby získané díky práci s nebezpečným zářením.

10. Norbert Wiener (1894 1964)

Národnost: AmeričanVědecká oblast: aplikovaná matematikaNejvýznamnější objev: založil celou novou disciplínu – kybernetikuVědecká ocenění: Bôcherova cena (1933), je po něm pojmenována Wienerova cena Americké matematické společnosti za aplikovanou matematiku, a také Wienerova cena za sociální profesní zodpovědnost, jeho jméno nese také kráter na odvrácené straně Měsíce

Z malého Norberta museli mít v rodině polyglota a učitele slovanských jazyků na Harvardu, polsko-židovského imigranta Lea Wienera skutečně radost. Mladý Norbert projevoval neuvěřitelné nadání již od útlého věku.

Maturoval v 11 letech, ve 14 již vlastnil bakalářský titul z matematiky. V roce 1909 se zapsal k doktorskému studiu zoologie a filosofie na Harvardu, záhy však přešel na studia filosofie na americkou Cornellovu univerzitu.

V 18 letech zde získal doktorát na základě disertace o matematické logice. Pozdějším plodem jeho zájmu o matematickou logiku a základy matematiky se stala nauka o řízení, kybernetiku. Bez pionýrských prácí jeho a Angličana Alana Turinga v aplikované matematice by nebyla výpočetní technika a také její nejvýznamnější produkt – programovatelné počítače.

Autor: Michal Andrle
Rubriky:  Objevy
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Česká společnost investuje do řešení paradentózy

Česká společnost investuje do...

Ačkoli paradentóza představuje široce rozšířené infekční onemocnění postihující...
Nový Hyundai Ioniq plug-in hybrid: Tankujte emoce

Nový Hyundai Ioniq plug-in...

Buď slyšíte motor o trochu větší než je lidský mozek, nebo neslyšíte...
Doprava budoucnosti v reálu: Brno je vzorem pro Evropu

Doprava budoucnosti v reálu:...

Jednou bude většina aut komunikovat sama se sebou, s návěstidly, semafory,...
Projekt CROCODILE: Inteligentní doprava Evropy

Projekt CROCODILE: Inteligentní...

„Jak chcete vládnout zemi, kde se vyrábí 246 druhů sýra?“ vystřihl...
Očkování dětí neodkládejte, shodují se lékaři

Očkování dětí neodkládejte,...

Pohlavním stykem i dotyky – těmito způsoby se lze nakazit lidským papilomavirem...
Převratné řešení pro diabetiky

Převratné řešení pro diabetiky

Ve Všeobecné fakultní nemocnici v předposledním listopadovém týdnu 2020...
Na zápal plic umírá více Čechů než při autonehodách

Na zápal plic umírá více Čechů než...

Zápal plic nebo meningitida jsou jedny z mnoha závažných nemocí, které...
Děti s epilepsií: Jaké jsou jejich sny?

Děti s epilepsií: Jaké jsou...

„Můj největší sen“ – obrázky na toto téma kreslily děti s epilepsií pro...
Zvoní rakovinovým metastázám hrana? Izraelská metoda slibuje, že ano

Zvoní rakovinovým metastázám...

Izraelští vědci ve spolupráci se svými americkými kolegy vyvinuli novou metodu,...
Působivá síla na japonském nebi! Nad bezpečností tamních obyvatel bdí zbrusu nové letouny Kawasaki P-1

Působivá síla na japonském nebi! Nad...

Japonské námořnictvo má novou posilu, která se uplatní zejména v oblastech...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Bitva na Bílé hoře v Národním muzeu

Bitva na Bílé hoře v Národním muzeu

Ačkoliv je rok 1620 v naší společnosti neomylně spjat s bitvou na Bílé hoře,...
Projekt CROCODILE: Inteligentní doprava Evropy

Projekt CROCODILE: Inteligentní...

„Jak chcete vládnout zemi, kde se vyrábí 246 druhů sýra?“ vystřihl...
Kletba Svatováclavské koruny: Stojí za ní papež?

Kletba Svatováclavské koruny:...

Nejcennější součást českých korunovačních klenotů je výsledkem mravenčí a...
Očkování dětí neodkládejte, shodují se lékaři

Očkování dětí neodkládejte,...

Pohlavním stykem i dotyky – těmito způsoby se lze nakazit lidským papilomavirem...
Nová fakta o objevení Austrálie: Přepíše dějiny malá kresba klokana?

Nová fakta o objevení Austrálie:...

Nenápadná jeptiška Caterina de Carvalho, která žije v Caldas da Rainha na západě Portugalska, vytáhne malou...
Obří kolosy, které se dotýkají nebe: Znáte nejvyšší sochy světa?

Obří kolosy, které se dotýkají nebe:...

Všichni znají newyorskou sochu Svobody nebo brazilskou sochu Ježíše Spasitele....
Jakou barvu mají planety sluneční soustavy?

Jakou barvu mají planety...

Vliv na barvu planet má složení jejich povrchu, přítomnost atmosféry či...
Mohla za obezitu Jiřího z Poděbrad porucha látkové výměny?

Mohla za obezitu Jiřího z Poděbrad...

Padesátiletý muž se širokou tváří lemovanou hustým knírem s vlasy splývajícími na...
Neprávem zatracovaní leváci: Je psaní levou rukou výhoda, nebo hříčka přírody?

Neprávem zatracovaní leváci: Je psaní...

V populaci jich je jen 10 %. V minulosti byli považováni za nešikovné a podlé,...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.