Domů     Příroda
KVÍZ 21. STOLETÍ: Co to zraje sousedovi na zahrádce?
21.stoleti 18.9.2009

Na našich zahrádkách se vedle tradičních dýní, okurek či rajčat začíná zabydlovat stále více exotického ovoce i zeleniny. Koho by tedy nelákalo vypěstovat si na zahrádce vlastní averrhou, physalis či tomarillo? Poznali byste je ale u sousedů na zahrádce? Pro chvilku oddechu jsem vám připravili malý kvíz.!Na našich zahrádkách se vedle tradičních dýní, okurek či rajčat začíná zabydlovat stále více exotického ovoce i zeleniny. Koho by tedy nelákalo vypěstovat si na zahrádce vlastní averrhou, physalis či tomarillo? Poznali byste je ale u sousedů na zahrádce? Pro chvilku oddechu jsem vám připravili malý kvíz.!

V levém sloupci jsou snímky rostlin a v pravém jejich plody. Vyzkoušejte si své znalosti botaniky a zkuste přiřadit vždy správnou dvojici k sobě.

1.Averrhoa (Averrhoa karambola)

Systematické zařazení: šťavelovité (Oxalidaceae)
Odkud pochází: jihovýchodní Asie
Chuť: sladkokyselá

Plody averrhoy mají velmi příjemnou sladkokyselou a osvěžující chuť. Jsou-li skutečně zralé, kyselost spíše ubývá a měkká dužina je sladší. Plody se jedí většinou samotné, jejich atraktivní tvar je předurčuje k tomu, aby se staly součástí nejrůznějších ovocných mís. Mateřská rostlina má podobu stromu, který může dosahovat výše až 10 metrů. U nás se pěstuje výjimečně ve sklenících.


2.Klikva obecná (Vaccinium oxycoccus)

Systematické zařazení: vřesovcotvaré (Ericales)
Odkud pochází: chladnější oblasti severní polokoule
Chuť: kyselá

Jako jedni z mála „nováčků“ našich zahrádek a skleníků nepocházejí klikvy z oblastí jižních, ale naopak severních. V severních oblastech Eurasie i Ameriky je klikva dobře známou pochoutkou. Za syrova její plody příliš k jídlu nelákají – jejich nakyslá chuť již dokázala zkřivit nejeden obličej. Klikvové kompoty či marmelády jsou však podobně jako naše brusinky vítaným zpestřením nejrůznějších pokrmů.

3.Tomarillo neboli rajčenka (Cyphomandra betacea)

Systematické zařazení: lilkovité (Solanaceae)
Odkud pochází: tropické oblasti Jižní Ameriky
Chuť: dužina je nakyslá, slupka je nepříjemně hořká

Tato rostlina, jejíž původ je třeba hledat v Jižní Americe, jen rozšiřuje už beztak velmi bohatou skupinu domestikovaných rostlin z čeledi lilkovitých, kterými se zazelenala evropská pole a zahrádky po objevení Ameriky. Rajčata, papriky, brambory, tabák – to všechno jsou příbuzní tomarilla neboli rajčenky. Vnitřek zralé rajčenky je plný fialových semínek. Kvůli své kyselosti se jí většinou přislazený. Nepříjemně hořká slupka se ovšem vyhazuje.

4.Mochyně peruánská (Physalis peruviana)

Systematické zařazení: lilkovité (Solanaceae)
Odkud pochází: tropické oblasti Jižní Ameriky
Chuť: sladkokyselá

S tomarillem má mochyně peruánská společnou nejen oblast původu, ale i systematické zařazení: patří také mezi lilkovité rostliny. Je blízkou příbuznou u nás známější mochyně jedlé (Physalis alkekengi), lidově zvané židovská třešeň. Liší se od ní však barvou plodů i kalichu. Ačkoliv jsou její plody chuťově vynikající, je přeci jen třeba dávat si na ní pozor. Nezralé plody i celá rostlina jsou mírně jedovaté.

5.Kiwano (Cucuminis metuliferus)

Systematické zařazení: tykvotvaré (Cucurbitales)
Odkud pochází: pouštní oblasti Jižní Afriky
Chuť: sladká, připomíná kombinaci chuti banánu a melounu

O vzhledu exotické zeleniny kiwana, která se na našich zahrádkách začíná už delší dobu zabydlovat, svědčí její lidové přezdívky. Vzhled „rohaté okurky“ či „afrického melounu“ si jistě představíme poměrně snadno. Rostlina se vzhledem i svými nároky podobá našim okurkám či tykvím. Navrch oranžové plody mají zelenou dužinu, která jí buď samotná, nebo se přidává do nejrůznějších ovocných salátů.

Vyhodnocení kvízu
1 správná odpověď: vaše znalosti botaniky jsou poněkud chatrné
2–3 správné odpovědi: je vidět, že vám exotické plodiny nejsou cizí
4–5 správných odpovědí: vaše znalosti vám mohou závidět i odborníci

Správné odpovědi: 1B, 2E, 3A, 4C, 5D. (zalomit obráceně)

Související články
Objevy Příroda 19.5.2025
Klimatická změna rychle proměňuje arktickou tundru, potvrdila rozsáhlá mezinárodní studie, kterou publikoval časopis Nature. Vědci po čtyři desetiletí sledovali více než 2 000 rostlinných společenstev napříč Arktidou a zjistili, že změny nejsou jednotné – zatímco některé oblasti zaznamenaly přírůstek druhů, jiné naopak ztrácely svou biologickou rozmanitost. Mezi výzkumníky, kteří se na projektu podíleli, byl i […]
Objevy Příroda 19.5.2025
Půlroční expedice doktorského studenta z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity na tropickém ostrově Nová Guinea přinesla jedinečný objev. František Vejmělka jako první zdokumentoval jednoho z největších myšovitých hlodavců světa – velekrysu Mallomys istapantap. Tento tajemný noční tvor obývá chladné mlžné horské pralesy a pláně v nadmořských výškách 3700 metrů a pro vědu byl znám pouze z několika […]
Příroda 18.5.2025
Nově analyzovaná fosilie Archaeopteryxe, získaná Fieldovým muzeem v Chicagu v roce 2022, přinesla zcela nové poznatky o tom, jak se první ptáci naučili létat. Tento exemplář, původně pocházející z Bavorska, je prvním, u kterého byly identifikovány specializované terciální peří na části horních končetin. Tato pera vytvářejí aerodynamický přechod mezi křídlem a tělem, což je adaptace […]
Že osiřeli, je na šimpanzích znát i v dospělosti. Obzvlášť na to doplácejí samci, mívají horší postavení ve skupině a méně potomků. Trauma osiření je dokonce vidět na magnetické rezonanci, jelikož trvale mění strukturu mozku.   Šimpanzi jsou ve zvířecí říši nápadní nezvykle dlouhým dětstvím, které trvá 13 až 15 let. Důvod je podobný jako u […]
Objevy Příroda 12.5.2025
Sršni asijští se stali nechtěnou součástí evropské krajiny a snižují počty užitečných opylovačů. Tento invazní druh pochází z jihovýchodní Asie, ale od prvního výskytu ve Francii v roce 2004 se přes veškerou snahu o vymýcení postupně šíří dál. Zatím mu v tom podle odborníků nebrání ani žádný přirozený nepřítel. V polovině dubna začínají ze zimovišť vylétat […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz