Co si o nás myslí rostliny?

Dokážete si představit svůj život bez rozmanitých rostlin? Rostlinnou říši (Regnum vegetabile) plnou krásy obývá asi 700 000 hlavních druhů. Některé z nich mezi živými organismy dosahují největších rozměrů, hmotnosti a stáří. 21.

STOLETÍ vám představí rostliny tak, jak je neznáte.Dokážete si představit svůj život bez rozmanitých rostlin? Rostlinnou říši (Regnum vegetabile) plnou krásy obývá asi 700 000 hlavních druhů. Některé z nich mezi živými organismy dosahují největších rozměrů, hmotnosti a stáří. 21. STOLETÍ vám představí rostliny tak, jak je neznáte.

Mikroskopické řasy žijí jen pár minut, zatímco mnohé stromy – např. severoamerická borovice osinatá (Pinus aristata) – pamatují dobu před 4200 roky. Po dlouhá staletí učenci bádají nad tím, zda jsou rostliny pasivní, anebo se dokážou vůči okolí nějak projevovat.

Nemáme na mysli něco, co se může každoročně u každého druhu periodicky stereotypně opakovat – třeba vývoj od pupenu přes květ až po plody. Jde pouze o náhody, když se zdá, že se některé rostliny v určitých situacích chovají tak, jako by promyšleně „myslely“?

Najdeme mnoho společnéhoBotanici i jiní odborníci upozorňují na jistou podobnost rostlin se živočichy, tedy i lidmi: Musí bojovat s různými nepřáteli. Hledají životní prostor, kde by mohly existovat a získávat potravu.

Soupeří o své partnery. Musí se bránit. Rozmnožují se. Občas se přemisťují na jiné místo, vhodné pro život. Poznávají mládí, stárnutí, smrt…Proč však dramata, různorodé síly a citlivé schopnosti flóry vlastně vůbec nevnímáme?

Britský spisovatel a tvůrce dokumentárních filmů a seriálů o přírodě David Attenborough vysvětluje, že pro rostliny platí jiná časová schémata. „ Dnešní technika filmu a videa však umožňuje vizuálně změnit čas a zrychlit pohyb.

Aktivita rostlin, našemu otupělému zraku nepostižitelná, se pak naráz jasně zviditelní…“ Díky moderním metodám tak můžeme sledovat třeba malátnou grácii, se kterou orchidej pomalu rozevírá složité květy.

Vydejme se tedy za tajemstvím rostlin – a využijme i vysvětlení renomovaných odborníků.

Kdopak tuší, zda mají duši?Badatelé už mnohokrát užasli, když zjistili (třeba jen náhodou), jak se různé rostlinné druhy umějí projevovat – třeba chovat k různým druhům živočichů. Nemáme na mysli vyhrocenou situaci, kdy některé rostliny začnou vylučovat odpornou látku, jakmile je začne okusovat dobytek.

V takovém případě se z místa napadení šíří mezi flórou chemické varovné signály. Rostliny ve vzdálenějších částech se tak mohou začít samy aktivně připravovat na obranu před blížícími se dychtivými slintajícími tlamami.

(Naštěstí ty od další konzumace určité rostliny většinou odradí už hořká zkušenost, získaná před chvílí.) Také stromy prý mají promyšlený varovný systém: Když dřevorubci porazí první dřevinu, dozví se o tom celý les.

Nejnovější výzkumy naznačují, že by mohl dokonce existovat přenos varovných informací mezi rostlinami a některými živočichy. Mnozí lidé tvrdí, že také pokojové rostliny lépe rostou při dobrém zacházení jejich pěstitele.

Mnohdy na ně i chlácholivě mluví v domnění, že mají jakousi svoji „duši“.Člověk prý může předat svou energii stromkům zahradě, když např. dostatečně rychle nerostou nebo jsou nemocné či napadené cizopasníky.

Nemusí mít přitom strach, že o svou energii přijde. Naopak!„Rostliny si mohou s okolím vyměňovat informace – děje se to opět pomocí fyzikálních či chemických signálů, na něž je předem připravena fyziologická odpověď,“ upřesnila pro 21. STOLETÍ doc. RNDr. Eva Zažímalová, CSc., vedoucí vědecká pracovnice Ústavu experimentální botaniky AV ČR.

Znají rostliny hodiny?Carl Linné, po povýšení do šlechtického stavu Carl von Linné (1707–1778), byl švédský přírodovědec a lékař, zakladatel botanické a zoologické systematické nomenklatury. Vytvořil také pojem druh jako základ přirozené soustavy organismů.

Tento úspěšný světoznámý badatel objevil „hodiny květin“. Tak se nazývá proces, kdy květiny otevírají a zavírají květy vždy ve stejnou dobu, přičemž se jednotlivé druhy v čase liší. (Např. již ve tři ráno se probouzí kozlík, o hodinu později jitrocel, ale vstavač až třeba o deváté hodině večer.)Známý britský odborník David Attenborough doplňuje: „Květy na záhonu, obrácené na sklonku dne k zapadajícímu slunci, se během noci otočí k východu, aby spatřily svítání.

Stejné pohyby však budou vykonávat, i když budou v noci vystaveny stejnosměrnému osvětlení.“ Rostliny prý dokonce dokážou číst i myšlenky.Doc. Eva Zažímalová doplňuje: „Nikdo zatím nedokázal, že rostliny jsou schopny si věci pamatovat (nemají nervovou tkáň) a že by byly schopny se učit.“

Slyší prý plakat stromyNěkteří lidé, údajně nadaní schopností vnímat zvukové frekvence, které jiný člověk nezaznamená, tvrdí, že slyší mj. naříkat, ba i plakat bolestí umírající stromy. Ty prý kvílí hrůzou, už když k nim přicházejí dřevorubci.

V pátrání po možných emocích flóry se nejvíce proslavil americký výzkumník Cleve Backster, když už v roce 1966 zkoumal chování rostlin s pomocí detektoru lži. Zaznamenal, že rostlina se bojí, když se k ní přiblíží s ohněm.

Na něj navazují jiní experimentátoři – až do dneška. Konstatují, že pokojové rostliny se bojí alkoholiků, ale také dětí a zvířat, protože nevědí, co od nich mohou očekávat.Doc. Eva Zažímalová vše uvádí na pravou míru: „Rostlina je schopna vnímat teplo (a světlo) a reagovat na něj.

Reakce ale není vědomá – je výsledkem předem naprogramovaných biochemických a fyziologických procesů.“

Potřebují individuální paměť Backster také prokázal, že rostliny různě reagují na pohyb „přátelských“ a „nepřátelských“ osob i zvířat ve své blízkosti. Reagovaly ovšem „úlekem“ i na pouhé nepřátelské reakce či myšlenky, které byly vedeny či zamýšleny vůči jiným živým tvorům v jejich blízkosti.

Když chtěl Backster např. sníst sklenici živého jogurtu, začal se pokusný fíkus strachovat o osud bakterií, které se v jogurtu nacházely.Backster mj. prozradil: „Najednou nám bylo zcela jasné, že například pravidelné sečení trávníku před domkem působí nesmírný šok tisícovkám popravovaných a mučených rostlin.

“Bojí se tedy rostliny? Na tuto otázku 21. STOLETÍ odpověděl ředitel Botanického ústavu AV ČR doc. RNDr. Jan Kirschner, CSc.: „Termín ‚bát se‘ u rostliny znamená hormonální reakci či přenos vzruchu na základě vnějšího podnětu.

Například Mimosa (citlivka) také rychle reaguje na dotek, podobně jako některé karnivorní rostliny (Dionaea muscipula) obzvláště nápadně. Myšlení v každém případě souvisí se schopností učit se, tedy s existencí individuální paměti.

Někdy je problém toto vysledovat u lidí, natož pak u rostlin.“

Myšlení flóry není pravděpodobnéNěkteří vědci poukazují na chování rostlin, které žijí např. ve vzájemně prospěšné symbióze s mravenci. Ti je chrání před vetřelci, rostlina jim zase poskytuje potravu.

Jiní poukazují, jak masožravky chytře loví kořist. Je to však záměrné promyšlené chování? Rostliny představují autotrofní organismy, které, alespoň ty vyšší, žijí přisedlým způsobem života. Právě kvůli tomu, že nemohou před nepříznivými životními podmínkami utéci (na rozdíl od živočichů), mají mnohem širší škálu procesů a reakcí, kterými se dokážou se svým okolím vyrovnat tak, aby přežily. Doc.

Eva Zažímalová pro 21. STOLETÍ na základě svých bohatých vědeckých zkušeností učinila závěr: „Neexistují žádné vědecké, přesně doložitelné, důkazy o tom, že by rostliny měly individuální paměť, uměly se učit a tudíž i myslet!

Více se dozvíte:F. Nováček: Fytochemické základy botaniky, Fontána, 2009J. Šebánek: Harmonie v rostlinách, ACADEMIA, 2004D. Attenborough: Soukromý život rostlin, Columbie, 1995m

Ovládají chemiiRostlinný organismus se skládá řádově ze stovek až tisíců chemických sloučenin, bez kterých nemůže existovat. Základem jsou biogenní prvky, které se vyskytují nejen v zemské kůře, ale i na známých vesmírných planetách, ovšem v jiném kvantitativní zastoupení, strukturální uspořádání a jiném poměru.

Základ molekulární výstavby tvoří bioelementy, přičemž prioritní postavení mají makromolekulární bílkoviny, nukleové kyseliny a polysacharidy. Nazývají se biopolymery a vyskytují se ve všech rostlinách – od nejjednodušších sinic až po nejsložitější organismy.

Nový hit – biofotonyTajemství komunikace mezi lidmi, živočichy a rostlinami se pokouší rozluštit i dr. Fritz Albert Popp z Institutu pro analýzu záření při Technologickém ústavu v německém Kaiserslauternu.

Údajně zjistil, že všechny živé bytosti jsou obklopené neviditelným zářením – biofotony. Takové nanejvýš slabé světlo vyzařuje každá živá buňka a je podobné světlu laserového paprsku, který má kromě jiných tu fyzikální vlastnost, že přenáší informace a může vytvářet například trojrozměrné obrazy na diskotéce.

Této možnosti využívá už i zpravodajská technika. Jiní odborníci se domnívají, že komunikace mezi všemi živými organismy (tedy i rostlinami) se děje pomocí chemických látek, vln a elektrických signálů.

Budiž světlo!Stejně jako my, ani většina rostlin nemůže kvalitně žít bez světla. Ze školy známe pojem fotosyntéza pro proces, při kterém se mění přijímaná energie záření na energii chemických vazeb. Už před více jak 150 roky badatelé poznali, že rostliny na světle vykonávají opačný pochod než je dýchání.

Přitom vylučují pro živočichy potřebný kyslík a vdechují škodlivý oxid uhličitý(CO2). Proces je možný jen v přítomnosti chlorofylu – zeleného barviva uloženého v rostlinných buňkách choroplastů.Delší dobu vědci neměli jasno o produktech vznikajících při fotosyntéze.

Dlouho mylně za primární považovali formaldehyd, jehož syntézou se vytvořily první stabilní látky – sacharidy. Ovšem později se ukázalo, že formaldehyd se netvoří v rostlinách a při fotosyntéze se nespojuje CO2 s chlorofylem.

Mnozí experti tvrdí, že rostlina vidí. Proč? Jakmile se v hustém porostu objevila sebemenší skulinka, kterou do ztemnělého prostoru pronikalo světlo, rostlinka se na ni s nadějí zaměřila.

Mají rajčata dobrý čich?Mnohokrát vědci prokázali, že rajská jablíčka ucítí svítiplyn přimíchaný do vzduchu místnosti již v poměru 1 : 200 000, což se projeví jejich vadnutím. Doc. RNDr. Eva Zažímalová, CSc.

, 21. STOLETÍ záhadu vysvětlila: „Za tuto reakci rostliny může etylén, který je ve svítiplynu obsažen a který působí jako rostlinný hormon již v nepatrných koncentracích.“

Světoví vědci v Praze zkoumali rostlinné hormonyPraha letos v červenci hostila 250 vědců z 28 zemí pěti kontinentů na mezinárodní konferenci na téma Auxiny a cytokininy ve vývoji rostlin. Auxiny a cytokininy jsou klíčové rostlinné hormony.

Důkladná znalost jejich působení je nutná k porozumění životu rostlin. Ovšem využívá se také k vytváření technologií, které u plodin umožňují přizpůsobit růst potřebám pěstitelů nebo zlepšují odolnost vůči nepříznivým podmínkám, např. suchu.

Účastníci se shodli na tom, že nejen lidé a zvířata, ale také rostliny mají své hormony – tedy látky, které regulují životní pochody organismu. Dvě skupiny hormonů – auxiny a cytokininy – do značné míry rozhodují o tom, jak bude rostlina vypadat a reagovat na podněty z prostředí.

Kontrolují mimo jiné vznik nových orgánů, růst a větvení stonků i kořenů, ohyb stonků za světlem nebo využívání živin.

Autor: Milan Koukal
Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Vesmírné zahradničení: Vědci z NASA...

Američtí vědci z Floridy slaví úspěch! V půdě odebrané z Měsíce totiž...

Jak bezpečně ukládat v podzemí...

Oxid uhličitý je přirozenou součástí atmosféry, ale jak to tak bývá, i...

Na rase psa nezáleží

Pokud jde o chování psů, stereotypy nemají konce – od „společenských“...

Kolika let se může dožít váš pes?...

Jakmile je některý druh domestikován a lidé mohou zasahovat do jeho vývoje,...

Husy jako strážkyně hranic

Na čínských hranicích s Vietnamem hlídá v současné době houf asi 500 hus,...

Technologický bonbónek v asijském...

Někdo to bude považovat za holý nesmysl. Jiní nadšeně zatleskají. Řeč je o...

Ubývá hmyzu

Nepříjemný fenomén posledních let pokračuje a hmyzu čím dál tím více ubývá....

Plastová stavebnice v plicích

Poprvé bylo zaznamenáno znečištění mikroplasty hluboko v plicích živých lidí. Částice...

Hormonem lásky na krále zvířat: Oxytocin...

O pozitivních i negativních dopadech hormonu lásky na člověka...

Používají houby řeč? Výzkum to...

Matematická analýza elektrických signálů, které si houby mezi sebou...

Nenechte si ujít další zajímavé články

V Uherském Hradišti stála škola už v 9. století

V Uherském Hradišti stála škola...

Procesí lidí s knězem v čele stoupá na vyvýšeninu nad řekou Moravou. Svatý muž se zastaví a...
Stalo se Pohansko u Břeclavi šperkařským srdcem Velké Moravy?

Stalo se Pohansko u Břeclavi...

Muž si otře zpocené čelo. Už celý den se ve své šperkařské dílně věnuje výrobě...
Život je pes! Proč psy spojujeme se špatnými věcmi?

Život je pes! Proč psy spojujeme se...

Cítím se pod psa. Venku je počasí, že by psa nehnal. Prostě zima, jako v...
Obchodovali první Slované na našem území s Avary?

Obchodovali první Slované na našem...

Ve slovanském hradisku na místě dnešní obce Chotěbuz-Podobora to v 9. století...
Nouzové přistání: Jaké jsou šance na přežití?

Nouzové přistání: Jaké jsou šance...

Cesta letadlem je jedním z nejbezpečnějších způsobů dopravy....
Prezidentův sportovní koníček: Edvard Beneš nastupoval za Slavii inkognito

Prezidentův sportovní koníček:...

Slavie poráží Spartu 6:1. Píše se 1. listopadu 1901. Derby dvou pražských...
Počátky dolování a ražby: Začali v Kutné Hoře těžit stříbro už Slavníkovci?

Počátky dolování a ražby: Začali v...

Muž na tržišti si prohlédne nabízené slípky. „Koupím jich deset,“ přikývne spokojeně....
V pozorování přírody jsou České Budějovice 170. na světě

V pozorování přírody jsou České...

Sedmý ročník celosvětové výzvy City Nature Challenge oficiálně skončil....
Paměť jako slon? Zase taková sláva to není…

Paměť jako slon? Zase taková...

Největší mozek na světě má vorvaň obrovský. A jaké zvíře dominuje v tomto...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.