Co si o nás myslí rostliny?

Dokážete si představit svůj život bez rozmanitých rostlin? Rostlinnou říši (Regnum vegetabile) plnou krásy obývá asi 700 000 hlavních druhů. Některé z nich mezi živými organismy dosahují největších rozměrů, hmotnosti a stáří. 21. STOLETÍ vám představí rostliny tak, jak je neznáte.Dokážete si představit svůj život bez rozmanitých rostlin? Rostlinnou říši (Regnum vegetabile) plnou krásy obývá asi 700 000 hlavních druhů. Některé z nich mezi živými organismy dosahují největších rozměrů, hmotnosti a stáří. 21. STOLETÍ vám představí rostliny tak, jak je neznáte.

Mikroskopické řasy žijí jen pár minut, zatímco mnohé stromy – např. severoamerická borovice osinatá (Pinus aristata) – pamatují dobu před 4200 roky. Po dlouhá staletí učenci bádají nad tím, zda jsou rostliny pasivní, anebo se dokážou vůči okolí nějak projevovat.
Nemáme na mysli něco, co se může každoročně u každého druhu periodicky stereotypně opakovat – třeba vývoj od pupenu přes květ až po plody. Jde pouze o náhody, když se zdá, že se některé rostliny v určitých situacích chovají tak, jako by promyšleně „myslely“?

Najdeme mnoho společného
Botanici i jiní odborníci upozorňují na jistou podobnost rostlin se živočichy, tedy i lidmi: Musí bojovat s různými nepřáteli. Hledají životní prostor, kde by mohly existovat a získávat potravu. Soupeří o své partnery. Musí se bránit. Rozmnožují se. Občas se přemisťují na jiné místo, vhodné pro život. Poznávají mládí, stárnutí, smrt…
Proč však dramata, různorodé síly a citlivé schopnosti flóry vlastně vůbec nevnímáme? Britský spisovatel a tvůrce dokumentárních filmů a seriálů o přírodě David Attenborough vysvětluje, že pro rostliny platí jiná časová schémata. „ Dnešní technika filmu a videa však umožňuje vizuálně změnit čas a zrychlit pohyb. Aktivita rostlin, našemu otupělému zraku nepostižitelná, se pak naráz jasně zviditelní…“ Díky moderním metodám tak můžeme sledovat třeba malátnou grácii, se kterou orchidej pomalu rozevírá složité květy.
Vydejme se tedy za tajemstvím rostlin – a využijme i vysvětlení renomovaných odborníků.

Kdopak tuší, zda mají duši?
Badatelé už mnohokrát užasli, když zjistili (třeba jen náhodou), jak se různé rostlinné druhy umějí projevovat – třeba chovat k různým druhům živočichů. Nemáme na mysli vyhrocenou situaci, kdy některé rostliny začnou vylučovat odpornou látku, jakmile je začne okusovat dobytek. V takovém případě se z místa napadení šíří mezi flórou chemické varovné signály. Rostliny ve vzdálenějších částech se tak mohou začít samy aktivně připravovat na obranu před blížícími se dychtivými slintajícími tlamami. (Naštěstí ty od další konzumace určité rostliny většinou odradí už hořká zkušenost, získaná před chvílí.) Také stromy prý mají promyšlený varovný systém: Když dřevorubci porazí první dřevinu, dozví se o tom celý les.
Nejnovější výzkumy naznačují, že by mohl dokonce existovat přenos varovných informací mezi rostlinami a některými živočichy. Mnozí lidé tvrdí, že také pokojové rostliny lépe rostou při dobrém zacházení jejich pěstitele. Mnohdy na ně i chlácholivě mluví v domnění, že mají jakousi svoji „duši“.
Člověk prý může předat svou energii stromkům zahradě, když např. dostatečně rychle nerostou nebo jsou nemocné či napadené cizopasníky. Nemusí mít přitom strach, že o svou energii přijde. Naopak!
„Rostliny si mohou s okolím vyměňovat informace – děje se to opět pomocí fyzikálních či chemických signálů, na něž je předem připravena fyziologická odpověď,“ upřesnila pro 21. STOLETÍ doc. RNDr. Eva Zažímalová, CSc., vedoucí vědecká pracovnice Ústavu experimentální botaniky AV ČR.

Znají rostliny hodiny?
Carl Linné, po povýšení do šlechtického stavu Carl von Linné (1707–1778), byl švédský přírodovědec a lékař, zakladatel botanické a zoologické systematické nomenklatury. Vytvořil také pojem druh jako základ přirozené soustavy organismů.
Tento úspěšný světoznámý badatel objevil „hodiny květin“. Tak se nazývá proces, kdy květiny otevírají a zavírají květy vždy ve stejnou dobu, přičemž se jednotlivé druhy v čase liší. (Např. již ve tři ráno se probouzí kozlík, o hodinu později jitrocel, ale vstavač až třeba o deváté hodině večer.)
Známý britský odborník David Attenborough doplňuje: „Květy na záhonu, obrácené na sklonku dne k zapadajícímu slunci, se během noci otočí k východu, aby spatřily svítání. Stejné pohyby však budou vykonávat, i když budou v noci vystaveny stejnosměrnému osvětlení.“ Rostliny prý dokonce dokážou číst i myšlenky.
Doc. Eva Zažímalová doplňuje: „Nikdo zatím nedokázal, že rostliny jsou schopny si věci pamatovat (nemají nervovou tkáň) a že by byly schopny se učit.“ 

Slyší prý plakat stromy
Někteří lidé, údajně nadaní schopností vnímat zvukové frekvence, které jiný člověk nezaznamená, tvrdí, že slyší mj. naříkat, ba i plakat bolestí umírající stromy. Ty prý kvílí hrůzou, už když k nim přicházejí dřevorubci.
V pátrání po možných emocích flóry se nejvíce proslavil americký výzkumník Cleve Backster, když už v roce 1966 zkoumal chování rostlin s pomocí detektoru lži. Zaznamenal, že rostlina se bojí, když se k ní přiblíží s ohněm. Na něj navazují jiní experimentátoři – až do dneška. Konstatují, že pokojové rostliny se bojí alkoholiků, ale také dětí a zvířat, protože nevědí, co od nich mohou očekávat.
Doc. Eva Zažímalová vše uvádí na pravou míru: „Rostlina je schopna vnímat teplo (a světlo) a reagovat na něj. Reakce ale není vědomá – je výsledkem předem naprogramovaných biochemických a fyziologických procesů.“

Potřebují individuální paměť
Backster také prokázal, že rostliny různě reagují na pohyb „přátelských“ a „nepřátelských“ osob i zvířat ve své blízkosti. Reagovaly ovšem „úlekem“ i na pouhé nepřátelské reakce či myšlenky, které byly vedeny či zamýšleny vůči jiným živým tvorům v jejich blízkosti. Když chtěl Backster např. sníst sklenici živého jogurtu, začal se pokusný fíkus strachovat o osud bakterií, které se v jogurtu nacházely.
Backster mj. prozradil: „Najednou nám bylo zcela jasné, že například pravidelné sečení trávníku před domkem působí nesmírný šok tisícovkám popravovaných a mučených rostlin.“
Bojí se tedy rostliny? Na tuto otázku 21. STOLETÍ odpověděl ředitel Botanického ústavu AV ČR doc. RNDr. Jan Kirschner, CSc.:
 „Termín ‚bát se‘ u rostliny znamená hormonální reakci či přenos vzruchu na základě vnějšího podnětu. Například Mimosa (citlivka) také rychle reaguje na dotek, podobně jako některé karnivorní rostliny (Dionaea muscipula) obzvláště nápadně.
Myšlení v každém případě souvisí se schopností učit se, tedy s existencí individuální paměti. Někdy je problém toto vysledovat u lidí, natož pak u rostlin.“

Myšlení flóry není pravděpodobné
Někteří vědci poukazují na chování rostlin, které žijí např. ve vzájemně prospěšné symbióze s mravenci. Ti je chrání před vetřelci, rostlina jim zase poskytuje potravu. Jiní poukazují, jak masožravky chytře loví kořist. Je to však záměrné promyšlené chování?
Rostliny představují autotrofní organismy, které, alespoň ty vyšší, žijí přisedlým způsobem života.  Právě kvůli tomu, že nemohou před nepříznivými životními podmínkami utéci (na rozdíl od živočichů), mají mnohem širší škálu procesů a reakcí, kterými se dokážou se svým okolím vyrovnat tak, aby přežily.
Doc. Eva Zažímalová pro 21. STOLETÍ na základě svých bohatých vědeckých zkušeností učinila závěr: „Neexistují žádné vědecké, přesně doložitelné, důkazy o tom, že by rostliny měly individuální paměť, uměly se učit a tudíž i myslet!“

Více se dozvíte:
F. Nováček: Fytochemické základy botaniky, Fontána, 2009
J. Šebánek: Harmonie v rostlinách, ACADEMIA, 2004
D. Attenborough: Soukromý život rostlin, Columbie, 1995m

Ovládají chemii
Rostlinný organismus se skládá řádově ze stovek až tisíců chemických sloučenin, bez kterých nemůže existovat. Základem jsou biogenní prvky, které se vyskytují nejen v zemské kůře, ale i na známých vesmírných planetách, ovšem v jiném kvantitativní zastoupení, strukturální uspořádání a jiném poměru.
Základ molekulární výstavby tvoří bioelementy, přičemž prioritní postavení mají makromolekulární bílkoviny, nukleové kyseliny a polysacharidy. Nazývají se biopolymery a vyskytují se ve všech rostlinách – od nejjednodušších sinic až po nejsložitější organismy.

Nový hit – biofotony
Tajemství komunikace mezi lidmi, živočichy a rostlinami se pokouší rozluštit i dr. Fritz Albert Popp z Institutu pro analýzu záření při Technologickém ústavu v německém Kaiserslauternu. Údajně zjistil, že všechny živé bytosti jsou obklopené neviditelným zářením – biofotony. Takové nanejvýš slabé světlo vyzařuje každá živá buňka a je podobné světlu laserového paprsku, který má kromě jiných tu fyzikální vlastnost, že přenáší informace a může vytvářet například trojrozměrné obrazy na diskotéce. Této možnosti využívá už i zpravodajská technika.
Jiní odborníci se domnívají, že komunikace mezi všemi živými organismy (tedy i rostlinami) se děje pomocí chemických látek, vln a elektrických signálů.

Budiž světlo!
Stejně jako my, ani většina rostlin nemůže kvalitně žít bez světla. Ze školy známe pojem fotosyntéza pro proces, při kterém se mění přijímaná energie záření na energii chemických vazeb. Už před více jak 150 roky badatelé poznali, že rostliny na světle vykonávají opačný pochod než je dýchání. Přitom vylučují pro živočichy potřebný kyslík a vdechují škodlivý oxid uhličitý(CO2). Proces je možný jen v přítomnosti chlorofylu – zeleného barviva uloženého v rostlinných buňkách choroplastů.
Delší dobu vědci neměli jasno o produktech vznikajících při fotosyntéze. Dlouho mylně za primární považovali formaldehyd, jehož syntézou se vytvořily první stabilní látky – sacharidy. Ovšem později se ukázalo, že formaldehyd se netvoří v rostlinách a při fotosyntéze se nespojuje CO2 s chlorofylem.
Mnozí experti tvrdí, že rostlina vidí. Proč? Jakmile se v hustém porostu objevila sebemenší skulinka, kterou do ztemnělého prostoru pronikalo světlo, rostlinka se na ni s nadějí zaměřila.

Mají rajčata dobrý čich?
Mnohokrát vědci prokázali, že rajská jablíčka ucítí svítiplyn přimíchaný do vzduchu místnosti již v poměru 1 : 200 000, což se projeví jejich vadnutím.
Doc. RNDr. Eva Zažímalová, CSc., 21. STOLETÍ záhadu vysvětlila: „Za tuto reakci rostliny může etylén, který je ve svítiplynu obsažen a který působí jako rostlinný hormon již v nepatrných koncentracích.“


Světoví vědci v Praze zkoumali rostlinné hormony
Praha letos v červenci hostila 250 vědců z 28 zemí pěti kontinentů na mezinárodní konferenci na téma Auxiny a cytokininy ve vývoji rostlin.
Auxiny a cytokininy jsou klíčové rostlinné hormony. Důkladná znalost jejich působení je nutná k porozumění životu rostlin. Ovšem využívá se také k vytváření technologií, které u plodin umožňují přizpůsobit růst potřebám pěstitelů nebo zlepšují odolnost vůči nepříznivým podmínkám, např. suchu. Účastníci se shodli na tom, že nejen lidé a zvířata, ale také rostliny mají své hormony – tedy látky, které regulují životní pochody organismu. Dvě skupiny hormonů – auxiny a cytokininy – do značné míry rozhodují o tom, jak bude rostlina vypadat a reagovat na podněty z prostředí. Kontrolují mimo jiné vznik nových orgánů, růst a větvení stonků i kořenů, ohyb stonků za světlem nebo využívání živin.

Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Jak pokračuje válka s mloky?

Jak pokračuje válka s mloky?

Velemlok čínský (Andrias davidianus) fascinující obojživelník ze svého...
Měli by odborníci informovat veřejnost o výskytu ohrožených druhů?

Měli by odborníci informovat...

To zůstává otázkou. Bohužel podobné zprávy nečtou pouze vědci, ale ve velkém také...
Ohněm proti rozsáhlým požárům

Ohněm proti rozsáhlým požárům

Globální klimatické změny způsobují, že dlouhá suchá období nejsou ničím...
Podaří se zachránit drobnou krásku?

Podaří se zachránit drobnou krásku?

Kdyby vyhynula, dost možná by si toho nikdo nevšiml. Ale naštěstí jsou v...
8 zástupců říše medvědů

8 zástupců říše medvědů

„Brum, brum, brum, o čem se zdá medvědům,“ zpívá v jedné písničce...
Prodlužuje řasa chlorella život včelám?

Prodlužuje řasa chlorella život...

Biologické centrum Akademie věd ČR v Českých Budějovicích v současnosti podrobně...
Tropy, netropy, mokřady bují životem

Tropy, netropy, mokřady bují...

Zatímco většina Česka je spálená sluncem, ptačí park České společnosti...
Loňský rok byl třetím nejteplejším v dějinách. Přibylo také skleníkových plynů

Loňský rok byl třetím nejteplejším v...

V současnosti se doslova koupeme ve vlastním potu. Předpověď navíc není...
Podaří se zachránit asijského jednorožce před vyhubením?

Podaří se zachránit asijského...

Unie českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZOO) se připojuje k...
Nečekaná strategie medvědího přežití

Nečekaná strategie medvědího...

Medvěd bývá mnohdy nespravedlivě vykreslován jako krvelačná šelma. Ve...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Amazonky prý skutečně existovaly! Víte, jak vypadaly?   

Amazonky prý skutečně existovaly!...

Ve starověkých pověstech byly Amazonky divoké válečnice z východu, ke...
Pád Papežského státu: Piovi IX. zlomil vaz únos dítěte

Pád Papežského státu: Piovi IX....

Zoufalý ženský pláč se v pozdních nočních hodinách 23. června 1858 rozléhá jedním domem v...
VIDEO: Filmy, ve kterých měli mít herci reálný pohlavní styk

VIDEO: Filmy, ve kterých měli mít...

V mnoha filmech jsou milostné scény, je nám ovšem jasné, že...
Pozor! Pacienti s rakovinou plic přicházejí pozdě

Pozor! Pacienti s rakovinou plic...

Na rakovinu plic ročně v Česku zemře 5 400 lidí. Patří jí tak smutné prvenství...
Vznikl foxtrot kvůli nedostatku šikovných tanečnic?

Vznikl foxtrot kvůli nedostatku...

V americkém městě Boston všichni kolem roku 1870 nadšeně tančí jakousi zpomalenou...
Co dělá s naším mozkem milování?

Co dělá s naším mozkem milování?

Uklidňuje, působí proti depresi, proti bolestem a nemocem. Příznivě...
Unikátní nahrávka zachycuje motýly pijící želví slzy!

Unikátní nahrávka zachycuje motýly...

Znáte přísloví plakat jako želva? Nezmiňujeme ho proto, že bychom se...
Malíř Antonín Slavíček učil i slavného archeologa!

Malíř Antonín Slavíček učil i...

Prezident Československé republiky T. G. Masaryk opatrně odkládá pero. 25....
VIDEO: Když chybí parťák na fotbálek

VIDEO: Když chybí parťák na...

Stolní fotbal nebo též foosball je velmi oblíbenou hrou....
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.