Jistě znáte z TV seriálů, mnohdy i z bolestivé osobní zkušenosti, okolnosti, kdy se musí člověk podrobit operaci. Napjatě ležíte na operačním stole, nad vámi září velké světlo, kolem se rojí lékaři a jejich pomocníci. Dovedete si představit, co se asi bude dít, když se k vám místo lidí pomalu přiblíží operační nástroje v rukou robota? To už není sci-fi!
Robotická chirurgie se logicky stala nejnovějším „šlágrem“ v chirurgických oborech medicíny. „Chceme přinést českým pacientům stejné možnosti volby, jakou mají pacienti v populačně i kulturně obdobných zemích – například v Belgii, Nizozemsku, Švýcarsku či v zemích s nejrozvinutější medicínskou péčí, ke kterým patří Německo, Francie či USA,“ dozvědělo se 21. STOLETÍ od ing. Martina Kaloše, výkonného ředitele divize Hi-Tech a Export společnosti HOSPIMED, která je strategickým partnerem amerického výrobce unikátního robotického systému da Vinci.
Divil by se Karel Čapek?
Pojmem „robot“ obohatilo světovou mluvu od roku 1920 vědeckofantastické drama R.U.R. – Rossum´s Universal Robots (Rossumovi univerzální roboti). Napsal ho Karel Čapek, ale slovo „robot“ mu poradil jeho bratr Josef. Autor v roce 1935 v Lidových novinách upřesnil, že si vůbec nepředstavoval mechanické stroje, ale bytosti vzniklé cestou chemickou, či v dnešních poměrech spíše biochemickou.
To však zdaleka není případ da Vinciho. Jedná se o víceramenný systém (2 či 3 ramena ovládají nástroje plus jedno rameno pohybuje kamerou), který simuluje pohyby lidských rukou v těle pacienta. Lékař sedí u ovládací konzoly, která může být umístěna i mimo operační sál. Pomocí stereoskopického zobrazovacího kanálu třírozměrně vidí operační pole, ovládá pomocí joysticků nástroje v „rukou“ robota, které přes miniaturní vpichy v kůži pacienta precizně provádějí vlastní výkon v těle pacienta. Není tedy už zapotřebí tělo pacienta nějak výrazně rozřezávat a potom zašívat. Chirurgický výkon je navíc mnohem přesnější.
Zvládne toho hodně
Na co se robotické zařízení využívá nejvíce? Roboticky asistovaná chirurgie dnes celosvětově slouží zejména k operacím onkologických onemocnění, např. v oblasti močového ústrojí, ale i ke gynekologickým zákrokům (operace dělohy), operacím střev a podobně.
Lékaři se shodují, že se jedná o revoluční metodu, obdobnou zavedení laparoskopie, tedy o tzv. operaci klíčovou dírkou. Místo řezu skalpelem postačí díky moderní technologii několik malých vpichů. Mezi operatéra a pacienta navíc vstupuje počítačem ovládané zařízení, které usnadňuje lékaři provedení výkonu. Bezvadně „vidí“ i do vnitřku těla, aniž by ho musel rozřezat.
„Běžné laparoskopické nástroje jsou většinou rovné, nemají žádné ohebné koncovky, takže se s nimi dá operovat jenom v přístupných oblastech. Zato koncovky robotických nástrojů jsou pohyblivé, v podstatě jako ruka. Přestože mají jen pět až osm milimetrů, dá se s nimi velmi dobře manipulovat i takzvaně za rohem, tedy, v nepřístupných oblastech. V tom je obrovská výhoda proti laparoskopickým nástrojům,“ vysvětlil 21. STOLETÍ primář MUDr. Michal Toběrný, náměstek ředitele pro léčebnou a preventivní péči pražské Nemocnice Na Homolce.
V jeho případě to není pouhá teorie, protože sám už několik let s robotem provádí složité operace. Upřesnil:„Tyto systémy umožňují svým hardwarem a softwarem pohyb chirurgovy ruky zjemnit, dokáží ho škálovat, zmenšit až pětkrát. Jednoduše řečeno: pět milimetrů pohybu mé ruky s joystickem se projeví jako pouhý jeden milimetr pohybu v tělní dutině. Umožní mi obraz zvětšit a nastavit si šicí materiál do té polohy, která je pro danou strukturu nejvhodnější, nejjemnější. Navíc chirurg při práci s robotem sedí a má opřené ruce, takže je méně unavený, zatímco stát několik hodin se zdviženýma rukama s nástroji je vyčerpávající.“
Pomáhá v boji se smrtí
Pražská Nemocnice Na Homolce začala tuto špičkovou technologii využívat jako první u nás – od 31. října 2005.
K dispozici má multioborový robotický sál, na kterém operují všeobecní chirurgové, cévní chirurgové, gynekologové a urologové za pomoci robotizovaného operačního systému da Vinci. (Robot ve sterilních návlecích působí jako nevybalený.) Na jiném sále, který se specializuje na kardiochirurgické výkony, stojí další obdobný robotický systém.
Lékaři Nemocnice Na Homolce s pomocí robota provedli již řadu republikově nebo dokonce i světově unikátních zákroků. Uveďme operaci výdutě na pánevní tepně a na břišní aortě, operaci nádoru tlustého střeva, gastrický bypass či operaci defektu mezisíňové přepážky v srdci. U silně obézních dokonale odstraní část žaludku.
Rakovina je každá jiná
Mnoho zdejších operací se váže k záludné rakovině. Víte, že tou nyní v ČR onemocní každý třetí (!) člověk a každý čtvrtý na ni zemře? Ročně odborníci zhoubnou nemoc diagnostikují u 67 000 lidí. Teď se naši onkologové starají o 380 000 nemocných. Letos se na celém světě očekává 100 000 robotických operací nádorů prostaty! Robot dokáže odstranit z organismu přesně úplně a trvale nádor, což se ani zkušeným chirurgům někdy nepodaří, takže může po čase zaútočit zase. Podobně u karcinomu prostaty „přesný“ robot nezničí nervy, čímž nezpůsobí poruchy erekce. Už za to stojí ho využívat.
Tuzemští pacienti, bohužel, drží i světový primát v karcinomu tlustého střeva. „Proto je důležité mít k dispozici i tato robotizovaná zařízení, která onkologickým pacientům nabízejí novou, kvalitativně vyšší úroveň chirurgické léčby. Kromě cévních operací či kardiochirurgii jsou právě využívána k těmto účelům, například v urologii k operacím nádorů prostaty“, dodal s nadějí výkonný ředitel HOSPIMEDU, ing. Martin Kaloš.
Jaká je čeká budoucnost?
Občas se může od robotického zařízení ozvat hlasité hvízdání. Proč? Jestliže má da Vinci inteligentní pochybnosti, třeba pokud chirurg navede ramena do pohybu, při kterém by došlo k jejich zkřížení, robot se zastaví a spustí signalizaci. Teprve až chirurg potvrdí, že povel byl správný, pokračuje v práci.
V roce 2001 operoval americký chirurg z New Yorku pomocí robotnického zařízení pacienta ležícího ve francouzském Štrasburku. Jak 21. STOLETÍ zjistilo, americká NASA už při nedávném kosmickém letu zkoušela operaci astronauta pomocí robotů. Přesný robot pracuje až třikrát rychleji než chirurg při klasické operaci, což mj. snižuje i zatížení srdce pacienta. Ten má díky robotickému zařízení mj. minimální krevní ztráty, minimální potřebu léků (např. tišících bolest či likvidujících zbytky nádoru). Hospitalizace a následná rekonvalescence se maximálně krátí. V budoucnosti bude klientů „lékařských robotů“ přibývat.
Vždyť jedna doktorská moudrost praví: „Ve skutečnosti neexistuje žádný zdravý člověk, jsou jen lidé špatně lékařsky vyšetření!“
Více se dozvíte:
Člověk, Knižní klub, 2004
M.Vokurka, J. Hugo: Velký lékařský slovník, MAXDORF, 2008
http://www.hospimed.cz
Da Vinci využívá kosmické technologie
Přístroj, příznačně pojmenovaný po všestranné renesanční osobnosti da Vinci, vyrábí jediná firma na světě – americká společnost Intuitive Surgical Obdobně jako mnoho jiných moderních nejmodernějších zařízení, také robot da Vinci specialisté s využitím kosmických technologií původně vyvinuli pro americkou armádu. Měl především sloužit letadlovým lodím a ponorkám, aby bylo možné řídit operační výkon na dálku ze základny. Prvního operačního robota sestrojili pro experimentální účely v USA roku 1995 a klinický robot v lékařské praxi měl premiéru v roce 2000. Dnes je v různých místech světa více jak 1200 exemplářů. Mají na kontě stovky tisíc úspěšných operací.
Specialisté chytají mouchy
Výhodou užití robotnického zařízení je, že nevyžaduje přímý kontakt operatéra s pacientem. Výrazně zvyšuje přesnost chirurgického výkonu (mj. eliminuje možný třes rukou operatéra) a díky minimálnímu narušení pacientova těla snižuje jeho operační trauma. Využívaná miniinvazní technika totiž místo klasického řezu skalpelem využívá jen malého vpichu.
Lékař má přitom zajištěn dokonalý trojrozměrný obraz a operace tak probíhá s maximální efektivitou. Robotické operační systémy umožňují provedení chirurgického zákroku v takové kvalitě a s takovou přesností, které není operatér schopen dosáhnout.
Lékaři však zdůrazňují, že přestože jsou takto prováděné operace pro pacienty bezpečnější, stroj chirurgy nenahradí, ale výrazně zlepšuje jejich práci.
Když chirurg operuje, cítí jistý odpor nástrojů, což ho upozorňuje na možné problémy.V tomto směru jsou u robotů ještě určité rezervy. Lékař je přece jen citlivější, třeba při vytahování stehů. Odborníci shromažďují i relativně negativní zkušenosti a snaží se je různě odstranit. Samozřejmě ani v případě robota nehrozí poškození tkáně operovaného, protože systém je dokonale bezpečnostně zajištěn.
ČR vůbec nezaostává
Pro prestiž lékařské praxe v ČR svědčí skutečnost, že už v roce 2005 zakoupila první robotický operační systém pražská Nemocnice Na Homolce. (Jak se 21. STOLETÍ podařilo zjistit, jedno zařízení stojí cca 70 milionů Kč.)
V současnosti tři různé typy unikátního robotického systému da Vinci úspěšně dokazují své schopnosti na osmi operačních sálech významných nemocnic. Které to jsou? Od 31. 3. 2009 Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem (dvě zařízení), dále Ústřední vojenská nemocnici v Praze-Střešovicích, Fakultní nemocnice u Svaté Anny v Brně, Nový Jičín, Nemocnice sv. Zdislavy v Mostišti u Velkého Meziříčí
Už máme špičkové odborníky, někteří z nich školí i kolegy v zahraničí, dokonce i v USA.
První robot potěšil Dálný východ
V souvislosti s významným summitem EU – Rusko v Chabarovsku, kterému ve dnech na 21. a 22. května předsedala ČR, se v tomto městě u čínských hranic konala i vědecká konference na téma Hi-tech medicína a robotická chirurgie. Jak 21. STOLETÍ zjistilo od přímých účastníků, nechyběli na ni ani lékařští odborníci a političtí představitelé, kteří rozhodují o budoucnosti ruské medicíny. Na této konferenci se poprvé na Dálném východě Ruska představil unikátní robotický systém daVinci. Ten předtím společnost HOSPIMED už dodala do několika nemocnic v evropské části Ruska.
Každopádně jich je tam zatím méně než v ČR!
