Fakt, že kosmické prostředí životu nijak zvlášť nesvědčí, je všeobecně známý. Radiace, nízké teploty, vakuum, to vše umí s živým organismem udělat krátký proces. Ovšem některým pozemským organismům nevadí ani ty nejtvrdší kosmické podmínky.
Vědci už nějakou dobu vědí, že některé bakterie snášejí pobyt ve vesmíru celkem v pohodě. Ne že by si tam nějak obzvlášť spokojeně lebedily, ale přežít ve vesmíru dokáží, i delší čas. Upadnou do jakéhosi „spánku“ a po návratu na Zemi se zase probudí. Pobyt v kosmickém vakuu na nich kupodivu nezanechá následky. Nyní se ukazuje, že tuto schopnost mohou mít i vyšší organismy. Pro nechráněného člověka je kosmický prostor stále smrtonosný, ale třeba taková komáří larva…
80 % larev přežilo
Kdyby existovala hitparáda nejméně populárních živočichů, komár by si z takové soutěže jistě odnesl medailové umístění. Samičky některých druhů tohoto hmyzu si rády pochutnají na teplé krvi, kterou potřebují ani ne tak pro sebe, jako zdroj živin pro vývoj svých vajíček. V našich středoevropských končinách zatím nezpůsobují závažnější problémy (i když i oni mohou přenášet boreliózu) kromě nepříjemného svědění, ale v jiných oblastech mají komáři každoročně na svědomí statisíce životů. Přenáší totiž nebezpečné choroby, jakou je například malárie.
Ovšem takový komár či přesněji jeho larvy leccos vydrží. V rámci ruského kosmického programu byly komáří larvy vyneseny do otevřeného kosmu, celý rok byly vystaveny jeho vlivu. Celých osmdesát procent larev přežilo a po návratu na Zemi se vyvíjely normálním způsobem. „Výzkum během experimentu Biorisk prokázal, že larvy přežily a po návratu kompletně obnovily látkovou výměnu,“ prohlásila ruská mikrobioložka Natalija Novikovová.
Radiace? Nevadí!
Larva komára je velmi odolná. Obvykle se vyvíjí ve vodě, přičemž nemá žádné zvláštní nároky na její čistotu. Snese ovšem i lázeň v čistém alkoholu, vysoké dávky radiace nebo teploty od minus 270 stupňů Celsia do plus 106 stupňů. Takže vlastně není zas velkým překvapením, že dokázala vzdorovat i nástrahám otevřeného kosmu. Larvy zde jednoduše „usnuly“, a tím pozastavily prakticky veškerý příjem i výdej energie.
Ruské vědce nyní zajímá, zda by pozemské organismy uměly přežít i na jiných planetách. S tím samozřejmě souvisí i otázka, jak by se zachoval místní ekosystém. „Chceme zjistit také to, zda by pozemské organismy ve volném kosmu zmutovaly,“ řekla Novikovová. To se totiž nedá vyloučit, jeden druh baktérií, který pobýval sice v kyslíkovém prostředí, leč v beztížném stavu se poté na Zemi choval třikrát agresivněji, než bývalo obvyklé.
Příprava na meziplanetární lety
Rusko-japonský experiment Biorisk má svůj smysl. Kanystry, které byly přichyceny na mezinárodní stanici ISS, obsahovaly nejen larvy komárů, ale i spory hub či semena rostlin. Tento a podobné pokusy směřují k jednomu cíli: k dlouhodobým pilotovaným letům vesmírem. Už příští rok hodlá Rusko vyslat k Marsu svou sondu Phobos-Grunt. Jejím cílem bude výzkum jednoho ze dvou měsíců rudé planety – Phobosu. Na palubě sondy by kromě vědeckých přístrojů měl být i biologický materiál. Ostatně, při letu na Mars si posádka kosmické lodě bude muset pěstovat řadu rostlin jak kvůli potravě, tak kvůli kyslíku.
