Domů     Příroda
Proč se opice „opičí“?
21.stoleti 18.8.2009

Vědci nedávno zjistili, že „opičení se“ po jiných má kořeny hluboko v naší evoluční minulosti. U samotných opic je důležitější, než si dříve mysleli. Čím více se po někom „opičí“, tím více se snaží vetřít do jeho přízně.Vědci nedávno zjistili, že „opičení se“ po jiných má kořeny hluboko v naší evoluční minulosti. U samotných opic je důležitější, než si dříve mysleli. Čím více se po někom „opičí“, tím více se snaží vetřít do jeho přízně.

Spojený tým amerických a italských zoologů se rozhodl provést zajímavý výzkum „opičení“. Nástroje jejich výzkumu byly skutečně neobvyklé. Kromě zkoumaných primátů, jihoamerických malp kapucínských (Cebus capucinus) použili také sami sebe. Situaci však zcela obrátili. Namísto toho, aby nechali opice, aby se napodobovaly je,  se po opicích „opičili“ sami!  Stejně jako ony si strkali do úst míček, brali jej do prstů nebo jej váleli po hladké podložce. Malpy začaly na jejich napodobování ochotně reagovat. Mnohem více se pak „přátelily“ s těmi výzkumníky, kteří je imitovali častěji a lépe. Přátelstvím však jejich náklonnost nekončila. S lepšími imitátory opice snadněji vytvářely koalice a spolupracovaly na drobných úkolech. Tímto způsobem je vědcům podařilo vyhmátnout, k čemuže takové opičení vlastně je. V tvrdém světě přežije jen ten, kdo má více přátel. Lichocení prostřednictvím napodobování je prostě  ten nejlepší způsob, jak si je získat.

Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz