Domů     Historie
Koperník měl modré oči
21.stoleti 14.7.2009

V roce 2005 objevili polští archeologové kostru, o níž se dnes soudí, že patřila německo-polskému astronomovi, matematikovi a knězi Mikuláši Koperníkovi. Nedávno přišli genetikové se zjištěním, že na nebeskou oblohu se Koperník díval nebesky modrýma očima. V roce 2005 objevili polští archeologové kostru, o níž se dnes soudí, že patřila německo-polskému astronomovi, matematikovi a knězi Mikuláši Koperníkovi. Nedávno přišli genetikové se zjištěním, že na nebeskou oblohu se Koperník díval nebesky modrýma očima.

Mikuláš Koperník prožil podstatnou část svého života ve Fromborku v dnešním severním Polsku, kde v místní katedrále zastával funkci kanovníka.  Podle dobového zvyku byl proto pohřben v blízkosti oltáře, který měl během svého života na starosti. Nebylo však přesně známo, o který z oltářů se Koperník staral a tak nad přesným místem jeho posledního odpočinku visela po staletí řada otazníků. V roce 2005 nalezli archeologové v katedrále lebku, kterou podrobili počítačové analýze, užívané běžně policisty k identifikaci neznámých ostatků. Jelikož se tvář asi 70letého muže nápadně shodovala s dobovými vyobrazeními slavného astronoma, prohlásili vědci nalezenou kostru za skutečné Koperníkovy ostatky. Tím však zkoumání totožnosti nebožtíka z fromborské katedrály neskončilo. Kosterní pozůstatky začal švédsko-polský tým genetiků  podrobovat genetické analýze. Poté, co z něj získali dostatek genetického materiálu, jej srovnali s DNA získanou z vlasů nalezených v jedné z knih, které měl astronom prokazatelně ve vlastnictví. Když se potvrdilo, že DNA z nalezených ostatků i vlasů se shoduje, nemohli vědci již pochybovat – jednalo se skutečně o kostru samotného Koperníka! Průzkumu cenného vzorku genetické informace jednoho z nejvýznamnějších myslitelů v dějinách se však vědci nevzdali. V nedávné době ohlásili, že Koperník měl specifickou variantu genu HERC2, kterou nacházíme u lidí s modrýma očima a světlou pletí. V Evropě je tato varianta genu nejvíce rozšířena ve skandinávských zemích. Zdá se však, že tento objev spíše více otázek otevírá, než zodpovídá. Dobové malby včetně těch, které sloužily k jeho první identifikaci,  totiž zobrazují Koperníka tmavovlasého.

Související články
Historie 10.11.2026
V průběhu 2. světové války uvízlo v náruči nesmiřitelného živlu mnoho plavidel. Rozlehlé „pohřebiště“ představuje oblast Tichomoří, kde sváděly tuhé boje spojenecké síly s námořníky země vycházejícího slunce. Na dně tu leží bitevní lodě Spojených států amerických, Velké Británie, Austrálie nebo Japonska. Ty se staly pomyslnou rakví pro tisíce vojáků, kteří zde zahynuli. Žádnou úctu […]
Jak se sem ty nádoby dostaly? To je záhada! Anebo ne? Keramické amfory, „utopené“ poblíž tureckého ostrova, jednoduše vydržely déle než dřevo lodi, která je kdysi převážela. Po dlouhých tisíciletích zůstaly z plavidla jen kotvy a nádoby, v nichž byl uložen náklad. Od doby, kdy člověk vyplul na moře, šlo bezpočet lodí, člunů či parníků […]
Poušť rozhodně není místem, které by si většina lidí vybrala k životu. Nicméně existují oblasti s vyprahlou zemí, jež se dočkaly osídlení. Už v pravěku někteří naši předkové „zakotvili“ v pouštních regionech. Klíčová pro výběr správné lokality nebyla přitom jen přítomnost vody V rámci studie, zveřejněné v prestižním časopise Nature, se otázkou zásadních podmínek dávného osídlení […]
Současnou popkulturou mají lidé do jisté míry deformovanou představu o náboženství Vikingů, respektive o severském náboženství. To se začalo formovat už stovky let před naším letopočtem, a i když ho postupem času nahradilo křesťanství, rozhodně nebylo zapomenuto. Ve složitém systému tamní mytologie patří k nejvýznamnějším postavám bůh Ódin, označovaný také jako Woden. Dalo by se […]
Historie Zajímavosti 30.10.2026
Jedno z nejslavnějších děl světového malířství, Hvězdná noc od Vincenta van Gogha, v sobě možná ukrývá mnohem větší vědeckou přesnost, než se dosud předpokládalo. Nová vědecká studie publikovaná v odborném časopise Scientific Reports přichází s fascinujícím zjištěním: uspořádání hvězd a nebeských těles na plátně odpovídá reálné podobě noční oblohy z 22. července 1889. Vincent van […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
enigmaplus.cz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
Odbila půlnoc. V letmém svitu hvězd se mihne černý plášť. Prokletý duch zdejšího pána vyráží na další noční obhlídku. Společnost mu může dělat plačící přízrak ženy bloudící nad místem, kam potají pohř
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz