Domů     Příroda
Klimatické změny posilují plevel
21.stoleti
od 21.stoleti 30.6.2009

Jak souvisí invazivní rozšiřování jistých druhů plevelných rostlin se změnami globálního klimatu? Američtí vědci nedávno přišli se zjištěním, že souvislosti jsou sice skryté, o to však významnější. Jak souvisí invazivní rozšiřování jistých druhů plevelných rostlin se změnami globálního klimatu? Američtí vědci nedávno přišli se zjištěním, že souvislosti jsou sice skryté, o to však významnější.

Botaničtí odborníci z americké University of Delaware se rozhodli věnovat svůj výzkum rostlině, kterou nejspíš většina z nás považuje za nejen neškodnou, ale vlastně docela hezkou – rákosu obecnému (Phragmites australis). Tuto statnou jednoděložnou bylinu z čeledi lipnicovitých (tedy „trav“) známe i u okolí našich rybníků a tůní. V Severní Americe však její populace nabraly na síle a v oblastech jejího mírného pásu se začíná šířit rychlostí laviny, která vytlačuje řadu původních druhů. V čem ale spočívá tajemství její neobvyklé úspěšnosti? Vědci již dříve zjistili, že rákos patří (spolu např. s akátem, ořešákem či kapradinami) mezi rostliny, které do svého okolí vypouštějí látky, které zabraňují ostatním rostlinám, aby zakořenily v jejich blízkosti (tzv. alelopatie). Látka, kterou vylučuje do svého okolí rákos, je známá jako kyselina gallová. A jak vlastně souvisí vylučování této látky s klimatickými změnami? Vědci odhalili, že působením středovlnného UV záření (UV-B), které na zemský povrch dopadá ve stále větší míře, se kyselina gallová přeměňuje ve své horší dvojče, kyselinu mesoxalickou.  Ta v kořenech okolních rostlin způsobí během několika „kaskádu smrti“, na jejímž konci je rozložení  proteinů tubulinu a aktinu, které tvoří vnitřní „lešení“ buněk. Invazní rákosy tak mají umetenou cestu pro své další šíření.

reklama
Související články
Evropa, ač to nemusí být na první pohled patrné, je domovem úchvatných živočichů. Ti musí v posledních desetiletích čelit výzvám dynamicky měnícího se světa, ale i klimatu. V unikátní šestidílné dokumentární sérii, kterou uvede Viasat Nature, se seznámíte s největšími, nejrychlejšími a nejvzácnějšími zvířaty žijícími na starém kontinentu. Setkáte se s největším evropským dravcem, kterým […]
Svět nebude v blízké budoucnosti bojovat jen s růstem CO2 v ovzduší, ale zároveň se bude potýkat s nedostatkem lithia potřebným pro výrobu baterií do elektromobilů. Do roku 2040 poptávka podle analýzy Benchmark Minerals Intelligence několikanásobně vzroste a vytvoří se deficit 1,8 megatun ročně. Tomuto problému by se podle ředitele výzkumu Toyoty Motor Corporation Gilla […]
Rod obojživelníků Atelopus, jehož zástupcům se v našich zemích někdy říká pralesničky, zastřešuje více než 100 druhů, které se vyskytují zejména ve Střední a Jižní Americe. Tyto malé, pestře zbarvené žabky jsou většinou prudce jedovaté a jejich jed používali místní domorodci do otrávených šipek. V 80. letech minulého století však tyto žabky zdecimovala parazitická houba Batrachochytrium […]
Biologická rozmanitost na celém světě dramatický klesá a mnoha druhům hrozí vyhynutí. Která společenstva přežijí? Ta, kde je velké množství rozmanitých druhů, nebo ta, kde jeden druh převládne? A vydrží déle druh, v němž jsou všichni jedinci stejní, nebo v němž se naopak odlišují? „Abychom vymírání druhů mohli zabránit, musíme tyto souvislosti znát,“ říká Jan […]
Členovci, ke kterým patři pavouci, stonožky či krabi, dokáží regenerovat části těla, což jim umožňuje uniknout predátorům, kteří se do nich zakousli. Dlouho se však předpokládalo, že mořští pavouci, vzdálení příbuzní těch suchozemských, tuto schopnost nemají. Nejnovější výzkum to ale vyvrátil! Nohatky jsou mořští členovci s nápadně tenkým tělem, které se dělí na hlavu, hruď […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz