Odborníci označují vitaminy za „malé zázraky života“. Pokud si naše tělo představíme jako spalovací motor, vitaminy slouží jako zapalovací svíčky. Tyto organické látky potřebujeme pro regulaci metabolických funkcí v buňkách.
Podílejí se na získávání energie ze sacharidů, tuků a bílkovin, účastní se tvorby hormonů, enzymů a krvinek, plní další závažné funkce. Do nové abecedy o vitaminech jsme zapracovali ty nejnovější vědecké poznatky. Ty například ukazují, že při nadlimitním příjmu mohou některé vitaminy zdraví nikoli pomáhat, ale dokonce ho ohrožovat.
Vitamin A – životně důležitý pro imunitní systém, kde bojuje s viry, bakteriemi a jinými původci chorob. Zajišťuje normální reprodukci, růst a vývoj organismu, tvorbu zubů a kostí, zdravou kůži. Udržuje ostrý zrak. Chemickou strukturu známe od roku 1931. Důležité zdroje: játra, karotka, listová zelenina, červená řepa, žluté ovoce, vejce, mléčné produkty, rybí tuk. Signály nedostatku: lomivé nehty, vypadávání vlasů, nechutenství. Pozor: Nadbytek je nebezpečný zejména v těhotenství, kdy narušuje správný vývoj končetin plodu. Zvyšuje riziko kyčelních zlomenin a poškození jater. Nedostatek vitaminu A, který nemiluje širokospektrální antibiotika, vede ke ztrátám vitaminu C.
B vitaminy – posilující výživa pro naše nervy. Jde o komplex vitaminů, každý má specifické poslání. Jako koenzymy zasahují do všech částí lidského organismu. Biotin (vitamin H) a kyselina pantotenová (B5) se účastní tvorby enzymů a štěpení tuků, sacharidů a bílkovin ze stravy. B 5 – vitamin pro štíhlost a zdatnost, proti stresu a migréně – obsahují ho vnitřnosti, syrové pšeničné klíčky droždí, maso, ryby, drůbež, jogurt, luštěniny, vejce, ořechy, mléko. Důležité jsou mj. B1 – thiamin (viz).a B6 – pyridoxin (viz).
C (kyselina askorbová) je nejrozšířenějším vitaminem. Ona „zázračná zbraň“ působí ve všech tělesných tkáních, zvyšuje odolnost proti infekcím, ovlivňuje zrod červených krvinek a reguluje vznik bílých krvinek. Zajišťuje zdravé dásně a zuby. Jako antioxidant brání okysličení jiných látek; chrání před rakovinou, srdečními chorobami a šedým zákalem, zmírňuje problémy při nachlazení. Urychluje hojení ran, ulehčuje při křečových žilách. Odborníci doporučují denně 200 mg vitaminu. Hlavní přírodní zdroje: černý rybíz (100–300 mg/100 g), paprika (160–240), brokolice (100–115), hlávkové zelí (do 140), citrusy ( až 60 mg). Pozor: Při předávkování se většina vyloučí močí, někdy se hlásí průjem, žaludeční křeče, kožní vyrážky. Občas se tvoří ledvinové kameny, snižuje hladina cukru v krvi, zatěžují játra.
D – vitamin slunce, některými biochemiky nyní považovaný za hormon, neboť ho produkuje tělo. Z potravy se vstřebává stěnou střevní, kumuluje se mj. v játrech. Vitamin D vzniklý účinkem UV záření v kůži přechází přímo do krve. (Potřebnou dávku vitaminu D získáme, když si třikrát týdně 15 minut necháme sluníčkem ozářit obličej, ruce a paže. Po opálení ho pokožka neprodukuje). Zajišťuje správný metabolismus cukrů a regulaci vápníku a fosforu v krvi; tím pomáhá udržovat silné kosti a zdravé zuby. Chrání před rakovinou prostaty a prsu, posiluje srdce. Zabraňuje křivici (rachitis), u dospělých může nedostatek vést k řídnutí kostí (osteoporóza). Příznaky deficitu: svalová slabost, nervové poruchy, pesimismus, zvětšení kolenních kloubů… Zdroj: rybí tuk, tučné ryby (losos, sleď, tuňák), celozrnné potraviny, žloutek, houby, játra, mléko. Pozor: Dlouhodobé nadužívání může u dětí zastavit růst, u dospělých vyplavování vápníku z kostí a jeho ukládání ve vnitřních orgánech (plíce, srdce) či v cévách. Zvyšuje krevní tlak, přivolává zvracení a nadměrné močení. Nové studie ukazují možnou souvislost mezi nadbytkem vitaminu D a infarktem myokardu.
E (tokoferol) – „vitamin plodnosti“. Ničí volné radikály, chrání červené krvinky a buňky před poškozením vinou oxidace. U zdravých osob je prevencí mj. srdečních onemocnění a rakoviny. Ochraňuje před toxiny z cigaretového kouře a jiných znečišťujících látek. Přispívá k mladistvému zjevu. Příznaky nedostatku: ochablá, suchá kůže, únava, nervová dráždivost. Zdroj: pšeničné klíčky, rostlinné oleje, ořechy, listová zelenina, brokolice, čočka. Pozor: Nadměrné požívání může vést k infarktu, mozkové mrtvici, demenci, žaludečním potížím a průjmům. Ohrožuje osoby se zvýšenou funkcí štítné žlázy, diabetem, vysokým krevním tlakem.
F – najdeme zejména v rostlinné stravě. Jde o růstový faktor v dětství, souvisí se stavem pokožky, nehtů a vlasů. Snižuje hladinu cholesterolu v krvi, regenerací buněk chrání játra. Zdroj: Rostlinné oleje, obilné klíčky, arašídy, ořechy….
Historie objevu: Vitaminy postupně objevovali vědci z různých zemí. Termín „vitamin“, který poprvé použil (i když v jiné souvislosti) roku 1912 polský biochemik Kazimír Funk (pracující v Londýně), se všeobecně užívá od roku 1920.
Chemické složení vitaminů: Velmi různorodé organické sloučeniny; neexistují mezi nimi žádné strukturální vztahy. Většina z nich vykazuje velkou citlivost na různé chemické a fyzikální vlivy (zvýšená teplota, vzdušný kyslík, UV záření aj.)
Inositol (vitamin I) se nachází v mozku, svalech, reprodukčních orgánech a srdci (jako zásobní zdroj energie). Slouží při výstavbě buněk, podílí se na metabolismu tuků, snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Pomáhá při hubnutí, uklidňuje a zabraňuje vypadávání vlasů. Zdroj: Maso, vejce, vnitřnosti, hrách, sója, obilí, rýže, luštěniny a semena (např. slunečnicové), celozrnné potraviny, mléko.
K – důležitý pro srážlivost krve (po operacích aj.), hojení ran, tvorbu kostí, funkci jater, vitalitu. Podle nových výzkumů chrání před zhoubným bujením. Zdroj: zelí, špenát, játra, vaječný žloutek, mléčné výrobky. Pozor: Předávkování vyvolává horečku a nechutenství.
Listová kyselina (folát) – ve vodě rozpustný vitamin skupiny B. Objevena v roce 1940 extrakcí ze špenátu. Má doslova životní význam pro vývoj plodu (při početí a prvních třech měsících těhotenství), aby nedošlo k vážným vrozeným poruchám (mj. rozštěpu patra a páteře). Pomáhá při tvorbě klíčových chemických látek pro nervový systém. Snižuje riziko některých druhů rakoviny, kardiovaskulárních chorob, cévních a mozkových příhod. Doporučená denní dávka: 200 mcg. Ženám (nově i jejich partnerům), které chtějí otěhotnět, se doporučuje dvojnásobek, v těhotenství až 600 mcg. Zdroj: zelená listová zelenina, fazole, pomerančová šťáva, celá zrna. Mnohem účinnější tentokrát je příjem listové kyseliny
v podobě potravinových doplňků.
Multivitaminy: Náš organismus si většinu vitaminů (kromě D a K) nedokáže sám vyrobit, proto se dodávají zvenčí, např. konzumací ovoce a zeleniny. Důležité je to v podobě výživového doplňku např. před operací či po ní. Pokud jde o tyto výživové doplňky, většinou neplatí že „více“ je lépe.
Niacin (kyselina nikotinová B 3) může zlepšovat krevní oběh, zmírňovat příznaky onemocnění kloubů či příznaky deprese. Zdroj: Potrava bohatá na bílkoviny – hovězí, kuřecí maso, ryby a ořechová jádra. Pozor: Potravinové doplňky s niacinem mohou zhoršit stav u lidí s cukrovkou, nízkým krevním tlakem, dnou, žaludečními vředy.
Obohacování potravin (fortifikace) – do mnoha druhů se přidávají různé vitaminy
Pyridoxin (B6) v organismu se podílí na více jak 100 různých reakcích. Jde o správný růst a rozmnožování buněk, metabolismus bílkovin, tuků a cukrů. Působí preventivně proti vzniku aterosklerózy, novotvarům, posiluje imunitu. Zdroj: Pivní kvasnice, vnitřnosti, kuřecí a vepřové maso, žloutek, tuňák, banány, ořechy, arašídy, květák, mléko, zelí, obiloviny..
Rozdělení vitaminů: Celkem známe 13 vitaminů, které se dělí na dvě skupiny: Vitaminy rozpustné v tucích (A, D, E a K) se v těle ukládají na měsíce, ba i roky. Naproti tomu vitaminy rozpustné ve vodě (C a osm různých vitaminů B – s výjimkou B 12) zůstávají v organismu jen krátce, takže se musí stále doplňovat.
Supermolekula – tak se říká nejpodivnějšímu vitaminu B12. Za život ho potřebujeme jen tolik, kolik váží jediné zrnko obilí. Je obsažen pouze v potravinách ze zvířat (maso, mléko, sýry). Nazývá se i „buditel dobré nálady“. Zdroj: játra, mořské ryby, vaječný žloutek, maso, mléko.
Thiamin (B1) – zvaný „chytrý“ kvůli uklidňujícímu účinku. Podporuje růst, trávení, vylepšuje činnost nervové soustavy, prospívá svalům a srdci. Pomáhá při kinetóze – tzv. mořské nemoci, potlačuje bolesti zubů. Zdroj: cereální výrobky, vepřové maso, pivovarské kvasnice, ryby, arašídy, mléko, většina druhů zeleniny, celá zrna, fazole, ořechy, rostlinná semena. Pozor: Zásobu tohoto vitaminu vyčerpává větší množství kávy či čaje. Nadměrný jednorázový příjem signalizuje bolest hlavy, slabost, pocení, svědění.
Vitageny – označení pro vitaminy, které musí organismus přijímat v mnohem větším množství než ostatní. Pro tělo jsou totiž zdrojem energie a stavebního materiálu.
Základní dávka: Člověk vitaminy potřebuje (měřeno na gramy) nanejvýš jen v malém množství, aby 70 bilionů našich buněk dostalo svůj podíl molekul. U různých vitaminů je potřeba různá.
Žádoucí konzumace: Trvalé podávání vitaminů pouze v podobě potravinových doplňků narušuje schopnost organismu, aby si je sám zužitkoval z přírodních zdrojů. Nadmíra určitých vitaminů může způsobit předrážděnost, ztrátu chuti k jídlu, zvětšení jater (u vitaminu A), poruchy ledvin (vitamin D u dětí), kožní vyrážky apod.
Připravil Milan Koukal
Více se dozvíte:
I. Bukovský: Návod na přežití pro muže, AKV, Bratislava,2007
R. Uhrová: Čo vieme o vitaminoch dnes, Malé centrum Bratislava, 2002
Léčivá moc vitaminů, bylin a minerálních látek, Reader’s Digest Výběr, 2000
K. Oberbeil: Fit s vitaminy, Knižní klub, 1997