Představte si, že přijdete do obchodu pro určitou potravinu a můžete si kdykoliv vybrat mezi tzv. tradiční či konkurenční „biopotravinou“. Takový je zatím jen růžový sen pro vyznavače ekologického zemědělství. 
To má na rodném listě 60. léta minulého století. Tenkrát se z USA rozletí do celého světa i móda vlasatých hippies – „dětí květin“. Úzce souvisí s hnutím New Age (Nový věk).
Chemie je strašákem
Hnutí vystupovalo proti technické civilizaci, v přírodě konkrétně proti chemizaci zemědělství. Jeho zastánci se domnívají, že uměle, synteticky připravené sloučeniny mají jiné vlastnosti než tytéž sloučeniny přirozeného původu. Trumfem biopotravin mělo být, že se vyrábějí z přirozených místních surovin a přirozeným způsobem, tedy bez pesticidů, chemických přísad a konzervačních prostředků. To se však projevuje na jejich výrazně vyšší ceně. Chemie v různých podobách prý má podíl mj. na snižujícím se množství spermií u mužů anebo dokonce na zvyšujícím se množství případů některých typů rakoviny.
Čím trumfují odpůrci?
Mnozí odborníci tvrdí, že uměle připravené látky (užívané např. jako přísady ke zlepšení barevnosti, chuti aj.) jsou dnes čistší, zbavené různých příměsí, které mohou vlastnosti sloučenin modifikovat.
V Norimberku se letos v únoru konal 20. ročník mezinárodního veletrhu BioFach. Předvedl ucelenou nabídku ekologického zemědělství – od biopotravin (suroviny, ovoce, zelenina, lahůdky, pečivo, maso, mléčné výrobky apod.) přes bionápoje (limonády, ale i biopivo či víno), přírodní kosmetiku atd. Ovšem i v ČR máme početné tuzemské výrobky i veletrh. Českou biopotravinou roku 2008 se stala jablečná šťáva Vitaminátor. V nabídce je však mj. i biomáslo, biobrambory, ba i bioknedlík. K němu si můžete dát biomaso, biozelí a zapít biopivem. Máte na to chuť?
PRO
Ing. Zdeněk Perlinger, předseda Českého svazu ekologických zemědělců Pro-Bio:
Biopotraviny nabízejí mnoho výhod
Ekologické zemědělství vidím jako alternativu k zemědělství konvenčnímu. Spotřebitel si může vybrat, kterou potravinu koupí. Zvolí-li biopotravinu, vybral tak produkt, který nevzniká s cílem nejvyššího výnosu z jednotky. Jde o produkt, který zaměstnává obyvatele vlastní země (pokud nevybírá biopotraviny z dovozu) a který vznikal s ohledem k životnímu prostředí vlastní země. Dále ho charakterizuje to, že byl vypěstován bez herbicidů, pesticidů, insekticidů a vytvořen v chovech, které respektují potřeby zvířat. Odměnou za tuto volbu je mu pak skutečnost, že koupil biopotravinu, která neobsahuje rezidua chemických přípravků na ochranu rostlin a množství chemických konzervantů. Dále také lépe chutná, obsahuje více vlákniny, vitaminů, antioxidantů. Důležité je rovněž to, že má delší skladovatelnost. Domnívám se však, že doba, kdy si spotřebitelé uvědomí většinu těchto skutečností, zde ještě nenastala.
PROTI
Prof. MUDr. Jiří Heřt, DrSc., přední představitel Českého spolku skeptiků SISYFOS:
Pomáhá i móda a reklama
Názor, že všechny chemicky připravené sloučeniny jsou škodlivé a svými vlastnostmi se liší od látek přirozených, je mylný. V praxi platí spíše opak, protože uměle připravené chemické látky jsou zpravidla čistší, zbavené různých příměsí, které mohou vlastnosti sloučenin modifikovat. Představa, že jsou biopotraviny zdravější, je rovněž chybná, především proto, že plodiny připravené metodami „alternativního zemědělství“ nejsou ošetřovány proti hmyzím škůdcům ani proti plísním. Obsahují proto s větší pravděpodobností zdraví více škodlivých, toxických i alergizujících látek než plodiny, vypěstované moderními technologiemi. Výnosy bioplodin jsou obvykle nižší, takže jejich cena je nutně vyšší. Stoupající zájem o biopotraviny má tedy kromě racionálních, „ekologických“ důvodů i motivy mylné, zčásti ideologické. Velkou roli hraje i móda a reklama.
Jak to vidí 21. STOLETÍ
Snaha vyrábět potraviny zdravé má své objektivní motivy. S nadsázkou můžeme říci, že velkými vyznavači biopotravin byli už před mnoha staletími sedláci, kteří pole, sady i chlévy „nezamořovali“ umělou chemií, nelikvidovali nežádoucí rostliny či hmyz a jiné škůdce herbicidy či pesticidy.
Pravda, pozdější moderní způsoby pěstování plodin s vysokými výnosy, ale také mocnými dávkami umělých hnojiv, a jejich ošetřování různými pesticidy někdy měly negativní důsledky. Platí to zejména o toxickém prostředku (dnes již ve vyspělejších zemích zakázaném) DDT .Od druhé světové války se všude používal v masovém měřítku také k hubení škodlivého hmyzu v zemědělství. Dnes podléhají v rozvinutých zemích všechny potraviny přísným hygienickým kontrolám. Pokud jsou dodržovány jak v rostlinné, tak v živočišné výrobě potřebné normy a zásady zdravého hospodářství, mají běžné potraviny stejnou hodnotu jako biopotraviny. Podle názoru 21. STOLETÍ je tedy rozdíl mezi biopotravinami a běžnými potravinami mizivý.
Více se dozvíte:
J. Heřt: Výkladový slovník esoteriky a pavěd, Nakladatelství Věra Nosková (www.noskova.eu), 2008
L. Kříž: Povídání v magických energiích, EUROMEDIA – IKAR, 2008
http://www.pro-bio.cz
U nás bio, jinde běžný výrobek
Konkrétním příkladem pro podporu závěrů 21. STOLETÍ může být hovězí maso. To, které je například v Argentině produkováno pro tuto zemi běžným způsobem, tedy ve volném, bezstresovém chovu, je u nás s neúměrně vysokými náklady produkováno jako biopotravina.
V ČR je skoro 2000 ekofarem
Počátkem letošního roku hospodařilo v ČR ekologicky 1946 zemědělských podniků. Oproti roku 2008 přibylo 600 farem (meziroční nárůst 48 %). Ekologicky se hospodaří na výměře téměř 342 000 ha. Podíl ekologického zemědělství na celkové výměře zemědělské půdy přesáhl osm procent. Výměra orné půdy se v roce 2008 zvýšila o 20 % na současných více než 35 000 ha.
A jak to vypadá s výrobci biopotravin? Počet se z loňských 253 zvýšil na 422 subjektů (o 66 %).
ČTENÁŘSKÁ ANKETA INTERNETOVÉHO VYDÁNÍ 21. STOLETÍ
Tzv. biopotraviny (vyrobené z přirozených surovin a přirozeným způsobem, tedy bez pesticidů, chemických přísad a konzervačních prostředků) podle vašeho názoru:
Jsou pro lidské zdraví absolutně nejlepší. 27%
Jsou navíc i ekologičtější, neboť pocházejí z místních surovin. 24%
Obsahují různé škodliviny, které by mohla odstranit chemie. 12%
Jsou výrazně dražší a přitom zdravotně horší než jiné potraviny, ve kterých uměle připravené látky (např. přísady ke zlepšení chuti aj.) bývají zpravidla čistší, zbavené různých příměsí, které mohou vlastnosti sloučenin modifikovat.17%
Nemám dostatek informací.20%
