Domů     Příroda
Čmeláci sice létají, ale mohli by lépe!
21.stoleti 18.5.2009

Všichni jsme to už určitě někdy slyšeli – vědci prý spočítali, že čmelák je tak těžký, že by teoreticky ani neměl vzlétnout. Tento vědecký mýtus, který je založený na téměř 100 let starých výpočtech, už sice dávno padl, těžkopádný let čmeláků však vědce fascinuje stále. Britští vědci přišli nedávno s novými zjištěními o jejich letu, která jsou skutečně pozoruhodná. Všichni jsme to už určitě někdy slyšeli – vědci prý spočítali, že čmelák je tak těžký, že by teoreticky ani neměl vzlétnout. Tento vědecký mýtus, který je založený na téměř 100 let starých výpočtech, už sice dávno padl, těžkopádný let čmeláků však vědce fascinuje stále. Britští vědci přišli nedávno s novými zjištěními o jejich letu, která jsou skutečně pozoruhodná.

Čmeláci (Bombini), jsou sice blízkými příbuznými včel, k jejich dokonalé efektivnosti mají však na hony daleko. Oproti dokonale vystavěným a dokonale organizovaným včelím úlům připomínají čmeláčí hnízda na první pohled spíše anarchistické squaty. Však ani jejich let není příliš dokonalý – zatímco jejich pilné příbuzné letí neomylně a přímočaře za svým cílem, kulaťoučká těla „včelích medvídků“ se jakoby líně vznášejí nad rozkvetlými loukami.  Jen tu a tam si odskočí na lákavý květ nakrmit se výživným nektarem a nabrat zásobu pro své hnízdo. A právě jejich zvláštní způsob létání fascinoval vědce z prestižní britské Oxford University natolik, že se rozhodli jejich letové schopnosti podrobně prozkoumat. Nešli na to však přes teoretické modelování, které musí nutně pracovat s řadou zjednodušení,  ale rozhodli se studovat jejich let přímo na živých jedincích. Nechali čmeláky proletět aerodynamickým tunelem, ve kterém je snímali  pomocí speciální supercitlivé kamery. Výsledky poté pečlivě analyzovali a ukázalo se, že houpavý let čmeláků má nečekané příčiny. Zjistili jsme, že z čistě aerodynamického hlediska je let čmeláků skutečně velmi neefektivní. Během letu je čmelák jakoby rozpůlený. Pravý i levý pár křídel totiž nepracuje v přesné součinnosti, ale pouze „sám za sebe“ a celková aerodynamika letícího čmeláka tak není příliš šťastně vyvážena, popisuje závěry vědeckého týmu jeden ze spoluaurorů studie Richard Bomphrey. Namísto dokonalých aerodynamických fines, které nacházíme u velké řady druhů hmyzu tedy čmeláci létají jen díky enormní síle, kterou investují do pohánění svých křídel. K tomu, aby je dokázali pohánět, potřebují nejen obrovsky silné hrudní svaly, ale také dostatek „paliva“, které pro ně představuje výživný nektar. A proč se u čmeláků vyvinul tak odlišný způsob létání, než jaký mají jejich blízcí příbuzní? Za tento přístup čmeláků k létání je jistě částečně zodpovědný tvar jejich těla. Mohl se ale také vyvinout proto, že vylepšuje jejich manévrovací schopnosti. Čmeláci totiž nejvíce ze všeho připomínají tankery, jejichž úkolem je dopravit do úlu co nejvíce pylu a nektaru. Vysoká efektivnost letu proto není pro jejich životní styl nezbytná, spekuluje na závěr Bomphrey.

Související články
Příroda 22.6.2026
Orchideje jsou bezesporu vnímány jako překrásné rostliny. Mezi takzvanými pokojovkami patří mezi nejoblíbenější. Ne každý ovšem ví, že jsou zkraje svého života závislé na houbách. Díky tomuto symbiotickému spojení získávají živiny, bez nichž se neobejdou. Tato vazba ovšem nebrání některým z nich, aby se rozšiřovaly ze svých původních lokací. S nadsázkou řečeno invazivní choutky asijských […]
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz