Domů     Příroda
Čmeláci sice létají, ale mohli by lépe!
21.stoleti 18.5.2009

Všichni jsme to už určitě někdy slyšeli – vědci prý spočítali, že čmelák je tak těžký, že by teoreticky ani neměl vzlétnout. Tento vědecký mýtus, který je založený na téměř 100 let starých výpočtech, už sice dávno padl, těžkopádný let čmeláků však vědce fascinuje stále. Britští vědci přišli nedávno s novými zjištěními o jejich letu, která jsou skutečně pozoruhodná. Všichni jsme to už určitě někdy slyšeli – vědci prý spočítali, že čmelák je tak těžký, že by teoreticky ani neměl vzlétnout. Tento vědecký mýtus, který je založený na téměř 100 let starých výpočtech, už sice dávno padl, těžkopádný let čmeláků však vědce fascinuje stále. Britští vědci přišli nedávno s novými zjištěními o jejich letu, která jsou skutečně pozoruhodná.

Čmeláci (Bombini), jsou sice blízkými příbuznými včel, k jejich dokonalé efektivnosti mají však na hony daleko. Oproti dokonale vystavěným a dokonale organizovaným včelím úlům připomínají čmeláčí hnízda na první pohled spíše anarchistické squaty. Však ani jejich let není příliš dokonalý – zatímco jejich pilné příbuzné letí neomylně a přímočaře za svým cílem, kulaťoučká těla „včelích medvídků“ se jakoby líně vznášejí nad rozkvetlými loukami.  Jen tu a tam si odskočí na lákavý květ nakrmit se výživným nektarem a nabrat zásobu pro své hnízdo. A právě jejich zvláštní způsob létání fascinoval vědce z prestižní britské Oxford University natolik, že se rozhodli jejich letové schopnosti podrobně prozkoumat. Nešli na to však přes teoretické modelování, které musí nutně pracovat s řadou zjednodušení,  ale rozhodli se studovat jejich let přímo na živých jedincích. Nechali čmeláky proletět aerodynamickým tunelem, ve kterém je snímali  pomocí speciální supercitlivé kamery. Výsledky poté pečlivě analyzovali a ukázalo se, že houpavý let čmeláků má nečekané příčiny. Zjistili jsme, že z čistě aerodynamického hlediska je let čmeláků skutečně velmi neefektivní. Během letu je čmelák jakoby rozpůlený. Pravý i levý pár křídel totiž nepracuje v přesné součinnosti, ale pouze „sám za sebe“ a celková aerodynamika letícího čmeláka tak není příliš šťastně vyvážena, popisuje závěry vědeckého týmu jeden ze spoluaurorů studie Richard Bomphrey. Namísto dokonalých aerodynamických fines, které nacházíme u velké řady druhů hmyzu tedy čmeláci létají jen díky enormní síle, kterou investují do pohánění svých křídel. K tomu, aby je dokázali pohánět, potřebují nejen obrovsky silné hrudní svaly, ale také dostatek „paliva“, které pro ně představuje výživný nektar. A proč se u čmeláků vyvinul tak odlišný způsob létání, než jaký mají jejich blízcí příbuzní? Za tento přístup čmeláků k létání je jistě částečně zodpovědný tvar jejich těla. Mohl se ale také vyvinout proto, že vylepšuje jejich manévrovací schopnosti. Čmeláci totiž nejvíce ze všeho připomínají tankery, jejichž úkolem je dopravit do úlu co nejvíce pylu a nektaru. Vysoká efektivnost letu proto není pro jejich životní styl nezbytná, spekuluje na závěr Bomphrey.

Související články
Historie Příroda 10.5.2026
Když se řekne hromadné vymírání, většina lidí si vzpomene na nebohé dinosaury, kteří se zoufalým výrazem sledují asteroid mířící k Zemi. Ale dějiny naší planety znají i horší katastrofy. Už dávno před tzv. velkou pětkou hromadných vymírání, které zná každý učebnicový přehled, se odehrála událost, o níž jsme ještě donedávna měli jen mlhavé tušení. A […]
Dne 26. dubna 2026 uběhlo 40 let od katastrofální exploze čtvrtého bloku jaderné elektrárny Černobyl poblíž města Pripjať na Ukrajině. Ze zamořené oblasti o rozloze 4 200 km2, pokrytých rezervacemi, se stala radioaktivní rajská zahrada, kde se daří především vlkům. Co za tím stojí? V izolovaných lesích prorůstajících do ruin černobylské vyloučené zóny, příliš nebezpečné […]
Příroda 7.5.2026
Povrchová voda v českých nádržích se za posledních 30 let výrazně oteplila – ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za dekádu. Nejrychlejší změny jsou přitom patrné v dubnu, kdy se teplota vody každých deset let zvyšuje dokonce o 1 stupeň. Unikátní studie hydrobiologů z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří […]
Příroda 4.5.2026
Mezi tajemné tvory oceánů patří rozhodně kostižerky, zvířata spadající do rodu Osedax. Spatřit tyto neobvyklé živočichy může být ještě složitější než zahlédnout obří krakatice. Nejenže žijí často v temných hlubinách, také se nevyznačují nijak velkými rozměry. Naopak, měří jen pouhé centimetry. Koneckonců se jim říká i červi kostižerky. Navíc oněch rozměrů dosahují pouze samice, samci […]
Příroda 4.5.2026
Kdesi v temnotě se mihlo velké tělo. Muži, namáčknutí na sebe v malé ponorce, sledují zvíře s dlouhými chapadly, jak se majestátně vlní před jejich zraky. Ani nedýchají. Ne strachem, ale údivem nad tím úžasným tvorem. Právě mohou pozorovat krakatici obrovskou. Mořské hlubiny patří k nejméně prozkoumaným oblastem naší planety. V temných vodách se pohybují […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz